MILENKA NEBO RADĚJI MANŽELKA??

mně pobavil ten blábol o bolavém zubu...ha ha ha, odhalení totožnosti milenky nic neřeší, je to akorát škrábání se v bolavé dásni.

Já myslím, že je to blbý v obojím případě. I když zjistíte, že milenka je nula, k čemu je to dobré? Akorát se budete cítit ještě víc ponížená.

Dokud jsem si o jeho milence...Já bych řekla, že to není tak úplně pravda. Ta, která manžela miluje, se raději po ničem nepídí a sama to pro sebe uzavře. Vždyť je to sebetrýznění, zvlášť pro žárlivé. Někdo má štěstí a může zjistit, že její sokyně je v "nula", ale co mají dělat ty, které zjistí, že milenka manžela je nádherná žena s všeobecným přehledem a znalostmi? To je potom další oheň na střeše a žárlivé výstupy jsou na denním pořádku. S tím se žena těžko vyrovnává, protože se s ní snaží srovnávat přes kanál manžela. Já jsem o ní nechtěla vědět nic a to jsem manželovi odpustila, protože ho miluji.

Dokud jsem si o jeho milence...ale tohle je naprostá blbost. Litovat manžela protože se spustil s nějakou podle tebe chuděrou ze zoufalství? To si snad děláš legraci. Za prvé ta ženská není v očích manžela chuděra, jinak by s ní nezahýbal. Za druhé pokud je zoufalý, tak proč asi...

Dokud jsem si o jeho milence...Manželství v pořádku nemáš.

Dokud jsem si o jeho milence...taky jsem byla zvědavá, jak "miláček" mého manžela vypadá - a taky jsem to viděla.
Byla úplně jiná než já - ale upřímně vzhledem ho asi neoblouznila.
Nejvíc mě na tom všem dojalo, jak ji něžně oslovoval, psal sms a maily denně. asi k snídani, obědu i večeři. trávil s ní čas i když byl fyzicky doma - na netu.
To mně vzala docela hodně. Proč tak hezky neříkal mně? Proč mi občas nepošle nějakou sms-ku delší než ANO, NE, apod.??
No..už to neřeším..vyřešila jsem po svém.
Taky mně někdo cizí oslovuje něžně :-)

si vždycky ten člověk...Taky myslím, že jde o vybočení ze stereotypu. Když s někým žijete roky, je jasný, že už vás tolik nebere a když chcete zažít vzrůšo, ten důvod se lehce najde. Holt vášeň mezi partnery není doživotní, nejsme přece labutě!!!

že to nejde takhle...si vždycky ten člověk najde. Manželka nedělá vše dle představ manžela a on má pocit, že ho už nevnímá, když jí něco vytýká. Ale stejně si myslím, že nejvíc je to o tom vybočení ze stereotypu, protože tzv. "pádný důvod" dle mého prostě není!!

ono když poznáš...že to nejde takhle škatulkovat. Mužský jdou hlavně za dobrodružstvím a ta milenka nemusí být extratřída. Stačí, že je jiná, neokoukaná, pro něho zajímavá. K politování jsou vlastně všichni, kteří to udělají bez pádného důvodu.

ono když poznáš...Politovat jsem ho mohla až s odstupem času, protože nejdřív to byl pořádný šok. Byly jsme si blízké, leccos jsme o sobě věděly a v životě by mě nenapadlo, že se spustí zrovna s ní. Nevím, na co ho utáhla, třeba byla dobrá v posteli, ale v tom bych se nerada rýpala. Švagrovou podváděl manžel se super kočkou z práce a i když se na sobě snažila všemožně zapracovat, k ničemu to nebylo. Chodila na zumbu, změnila styl oblékání, od kadeřníka přišla s novým sestřihem a i když jí změna prospěla, pořád na milenku podle manžela neměla, takže to zapracování na sobě je sporný. Může sice zvednout sebevědomí, ale nezaručí, že to manžel záletník ukončí. Ono je vlastně k politování i to, že to bral tak povrchně přes vzhled.

Já jsem manžela po odhalení nevěry odzbrojila větou, jak by si to představoval, aby to teď mezi námi fungovalo a jak se mám podle něho zachovat. Vypadal jakoby spadl z višně, v tu chvíli z něho nevypadlo vůbec nic. Postupem času mi řekl, že by se nedivil, kdybych mu zahnula. Když bych byla první, prý by to asi taky udělal. A o pár let později se opravdu stalo. Dodnes o tom neví a snad se tak nikdy nestane. Nevěra je o to horší ránou, pokud se jedná o blízkého člověka. V mém případě o velmi dobrou kamarádku. Dnes spolu dokonce komunikujeme. Staré rány jsou dávno pryč. Ale tehdy jsem myslela, že mě z toho fakt klepne. Lepší je milenčinu totožnost vůbec neznát.

Ony sice nadávají na prasáckost chlapů, ovšem na druhou stranu je to jejich hlavní nástroj jak je můžou ženy ovládat. Jinak řečeno, pokud by takoví chlapi nebyli, byl by s ženami konec. Musely by si přestat vybírat atd.

Jiřinko, dávám ti plně za...Vadilo mi, že měl sex s někým jiným než se mnou, ale i když to zní divně, více mě vzalo, že s ní měl i jiné aktivity než sexuální hrátky. Neříkám, že jsem tehdy seděla doma, ale stejně většinu času to byl stejný kolotoč - práce, nákupy, úkoly s dětmi, svačinky do školy, večeře, žehlení, sprcha a padnout do postele. Manžel se mi vždycky snažil pomáhat, přesto si dokázal vyšetřit čas i na ni. Že by ho napadlo navrhnout něco doma, to spíš program pro děti. Já se pokoušela toho spoustu sama iniciovat, abychom se i my dva navzájem užili, ale to asi považoval za ztrátu času, přestože jsme mohli kdykoliv požádat rodiče o hlídání, tam problém nebyl. Pak to začalo mezi námi skřípat i v posteli. Zřejmě si s milenkou dokázal střihnout několik kol za sebou a já doma utřela. To mi taky hodně vadilo. Nějak se toho začalo kupit a do toho rána, kdy mě kamarádka pod nátlakem, kdy nejdřív jemně naznačila, informovala, že potkala manžela u jedné známé v domě. Tam měla byt i jeho milenka. Té slečny mi bylo nakonec líto, svobodná, co po večerech brečí, že se jí nedaří urvat mého manžela. Jediné, co jsem jí skutečně záviděla, že se jí manžel dokáže i jinak věnovat. Dlouho jsem se vzpamatovávala, ale manžel mě ujistil, že se nezamiloval, že byla jiná, neokoukaná, že si potřeboval dokázat, že ještě dokáže sbalit mladou holku. Pomstít jsem se mu chtěla a hned natvrdo - taky si někoho najít. Nebyl problém s kým a kde, v okolí jsem stále měla ctitele, ale pak jsem nějak vyměkla před tím, než k něčemu došlo. Trápilo mě svědomí a nechtěla jsem být tak drsná jako manžel. Pak to pár let spalo a do cesty se mi dostal někdo další. Nikdy mezi námi nic kromě políbení na pozdrav nebylo. Víme, že je to oboustranné, ale nedokážeme ublížit protějšku. Takže si užívám platonickou lásku, že na mě někdo myslí a manžel, který je mi jinak dobrým druhem, je v blaženém nevědomí. Vím, že vedle sebe zestárneme, oba to chceme. Po jeho nevěře se mnohé změnilo. A kdo ví, třeba i ta platonická láska přeroste v něco víc. Zatím se ale oba držíme. A když to skončí, aspoň to byla taková minikompenzace za manželovu nevěru.

Tohle je hodně oblíbené...S tím dialogem bych byla opatrná. Ptát se na důvody proč a co bylo doma špatně - to ano. Ale rýpat se v tom, kde se scházeli, jak často to bylo a co kromě jiného podnikali, to vás ještě více zadupe do země. Taky mám tu zkušenost. S hrůzou jsem zjistila, že si oblek na školení bral kvůli tomu, aby mohli jít do divadla, kam mě dobrých deset let nepozval a přitom věděl, že ráda chodím za kulturou a na můj dotaz, zda nechce jít se mnou mi tehdy několikrát řekl, ať vezmu kamarádky. Úplně mi spadla brada. A navíc muži se v tom stejně neradi pitvají, protože to je, přiznejme si, přilévání oleje do ohně. To se nám pak dobře vyčítá (i když oprávněně) a to k uzdravení vztahu rozhodně nevede.

ale dost dlouho jsem si...úžasný manžel a otec...manželka onemocní, on jde prcat jinam...je to fakt zlatíčko...hi hi prčááááá

mrrrrrrrrrrrrrdd!!!!

kvůli sexu mimo domov.. jsem zapomněla připsat do poslední věty

ono nejsou tři roky jako...Pro podváděné manželky-co vás nezabije, to vás posílí. Jasně že je to hrozná rána a obrovský nápor na psychiku, ale berte to tak, že jste neselhaly a v podstatě se u vás otevírá nové pole, kdy můžete mít manžela na háku, teda pokud o vás stojí a dušuje se, že už žádný úlet, máte ho v hrsti a když je nejhůř, i terapie milencem může pomoci, protože vám manžel nemůže nic říct, když to byl on, kdo první selhal. Když se přes to přenesete, zjistíte, že i když si manžel ulevil mimo domov, není to nejhorší věc na světě. Pokud o něho stojíte a odpustíte, nikdy nezapomeňte a užívejte si roli světice. Taky mám tuto zkušenost. Většina manželů po provalení si stejně sype písek na hlavu, že kvůli sexu se musí doma smažit:-D

Po letech se nám ten druhý okouká, to je více než jisté a nemusí to být jen v manželství. Opravdu existuje mizivé procento, které to ustojí. Možná proto, že by o ně ve společnosti nebyl zájem. Projde si tím skoro každý. Někdy jen platonicky, někdy rovnou po hlavě. Nejdůležitější je, aby se to váš protějšek nikdy nedozvěděl. Teď nemyslím Plzákovu fázi zatloukat, spíše se tomu snažit předejít. Svobodné nezadané milenky jsou v nezáviděníhodné pozici. Srdci sice neporučíme, ale něco si neustále nalhávat, skočit na milencovy lži a neustále čekat, to je podle mě ztráta času. O to větší, pokud je milenka v době, kdy chce hnízdit. Znám i případ, že tak dlouho čekala, až prošvihla možnost mít děti. Taky se mi jeví nejlepší kombinace ženatý-vdaná, kde oba nemají zájem o prozrazení. Manželky, co muži podvádí, moc dobře vědí, jestli je jejich vztah natolik silný, že nevěru ustojí. Když toho máte hodně za sebou, jen tak vás něco nerozhází. To samé platí i pro podváděné muže, i když se mi zdá, že ti jsou více ješitní a horko těžko odpouští zradu. On je ten úlet fajn pro daný okamžik, ale jak přijde vystřízlivění, je to jako rána do hlavy. A i ten milenec či milenka se jednou stejně jako manželka okoukají. Pokud to jde, jít do toho s rozvahou, co všechno můžu ztratit a hlavně dávat pozor, protože protějšek má oči všude, i třeba v podobě, přátel nebo známých v okolí místa dostaveníčka. V tomto případě je i velkoměsto malé!!

a jaká bude tvoje reakce až...Ta poslední větam to byl takový fórek na odlehčení diskuze. :-)