trauma z umrtí psa

Zdeňku, drž se! My,co sem píšeme z lásky ke psu a smutku z jeho odchodu na tebe myslíme! Díky všem, kteří jste podpořili význam této stránky pro nás, kteří měli či mají právě to "trauma". Těm náleží pochopení a ne zlehčování či dokonce urážky! J.

Něco je prostě natolik úchylné, že to nelze přejít...

dívám se na diskuse, které mě zajímají. Které se mě nějak dotýkají. Přece nepolezu na diskusi, která jde mimo mě.
Už psát nebudu, nechám to tady lidem, kteří truchlí nad ztrátou pejska. Vím, jak jim je...

Sdělil svůj názor....když mu tohle téma nic neříká, proč sem píše? To je nějaká úchylka?

Myslím na tebe, čas...Děkuji za podporu, dnes prožívám první celý den doma bez kamaráda největšího, všude ho vidím, minulou neděli hned jak umřel jsme ho pohřbili na chalupě, teď se tam za ním pojedu podívat, musím, i když to bude asi těžké...
Bohužel některé příspěvky zde, mě utvrdily v tom, že psi jsou stokrát lepší než lidi...
Ještě jednou díky za podporu a pochopení.

Pěstujte si hoře a žal a plačte a smutněte. Pokud si uděláte ze psa modlu, asi je u vás v nepořádku hodně věcí.

Zdenko jsi tu?

nedivte se smutku z úmrtí...Ado, je to přesně tak, jak píšeš. Oni nedokážou pochopit, že tahle stránka je právě určena smutku ("trauma" a pořád nás TADY nabádají, abychom nesmutnili. To je absurdní. Oni by sem neměli psát, ne my!
A pod všechna tvá slova se podepisuji!
A díky!

nedivte se smutku z úmrtí pejska. vždyť je to tvor, se kterým komunikujete přes den nejvíc! kolikrát denně jdete s dětmi a manželem na procházku? kolikrát denně jim servírujete jídlo, kolikrát denně k nim přátelsky promlouváte a kolikrát denně je hladíte? pes je na tom zkrátka nejlép z rodiny. příčiny neřeším, mohou být různé. následky jsou zničující.
pamatuju na moji babičku. zdaleka tak nesmutnila, když umřel děda, jako když jí umřel pes
úmrtí naší 13 leté čubiny jsem před mnoha lety zvládala moc těžko; i manžel to bral hodně špatně a výsledkem bylo, že se nadlouho přestal zajímat o dění v rodině. pes byl zkrátka pojítkem pro spousti aktivit a to najednou přestalo ..

minulý týden jsme o 10 letého psa málem přišli - zle ho potrhal ho pitbul. kluk se drží díky své nezlomné vůli a hlavně neuvěřitelné péči zvěrolékařů. byla jsem připravená na nejhorší, ale vím, že na tohle se připravit nedá - ať už vám pejsek umírá stářím či na nějakou dlohodobou nemoc, anebo vám ho srazí auto nebo roztrhá nějaký hajzl

Je hodně smutku a zla. Doopravdy to chcete ještě šířit? Představuji si , spíše smutek tady zahánět, než z toho udělat další úmrtí pejska. Doopavdy to lidi jen rozhodí a bude tady zase plno zloby.Když po tom toužíš, pokračuj, plač.

Nemáš pravdu. Myslím, že...Na doktorce málokteré téma je o léčení. No a téma "Trauma z úmrtí psa" bude asi těžko o léčení, proto jsou mi tvá slova směšná.

Ale tyto stránky jsou...Nemáš pravdu. Myslím, že na Doktorce se má léčit. A proto:

Umřel mi pejsek. Ale bolest nemíním ukazovat. Každý se s tím musí vyrovnat. Jsou horší věci a tím že tady budu přinášet smutek uškodím nejen sobě. To je můj názor.

Ale tyto stránky jsou...Všechno je smrtelné.

Umřel mi pejsek. Ale bolest...Ale tyto stránky jsou právě od toho a pro ty, kdo sdílí či chce sdílet bolest! Tak proč...?

Umřel mi pejsek. Ale bolest nemíním ukazovat. Každý se s tím musí vyrovnat. Jsou horší věci a tím že tady budu přinášet smutek uškodím nejen sobě. To je můj názor.

A už začínají vylézat...Jsou to fakta. Pravdivé.

Když jste si ho pořizovali, museli jste přeci vědět, že není nesmrtelný.

vzdyt je to jen zvire... vy delate, jako by vam vymrela cela rodina