Tr(á)pím (se) kvůli mámě

Vy byste chtěl aby vaše dítě vyrůstalo v takovéto rodině? Nikdy byste tam nebyl!!!! O to mi jde! Muž co po mě touží, mi říkal, že chce mít děti, ale já ne!!!! Já mu tenrktá taky říakal, že bych s ním chtěla založit rodinu. Ale chodil s holkou a dráždil mě s ní. Já kvůli němu vystudovala nakonec školu, do které mě nutili naši. A pak o mě bojoval dál, protože už jsem nebyla na jeho půdě, tak mě našel dál, na jiné škole. Problém je, že už ho nechci. Buď se bude trápit, nebo se mi bude mstít. Tak jsem chtěla, aby se on sám rozumě rozhodl, že mě nechce, rozumíte? Jenže teď jste to celé zgruntu pokazili! Jsem tam, kde jsm byla, děkuji velice.

A kde jako ten harddisk najdu?? Já tomu nerozumím, jako v té bedně u PC?

Co mám dělat jiného, než se shazovat???? Určitě by se mu v takové rodině, jako jsem popsala moc "líbilo" :-).Vždyť já bych se kvůli němu dosmrti nevdala!

Dobře, tak ať si jeden pán rozmyslí, jestli po mě bude pořád dál toužit, ovlivňovat moje učitele na škole a to tak zásadním způsobem, podvádět nevím jestli ženu, tak přítelkyni, která je policistka. Já už nevím co udělat, aby nám dal pokoj. Já jen, že vím, kdo moje příspěvky čte. A proto je píšu.

Toto bych v životě ani nikdo jiný, neřešila tak, že tu osobu popíšu a napíšu přesně kdo to je! Mně taky známý dával projímadlo a kamarádům a řešilo za to na polcii? A víte že i projímadlo může zabít?

Já myslím, že je to pubertální holka, její naivita bije na dálku do očí. Jo holka, to máš pro příště, ta ostuda ti za to stát fakt nebude, až vás policie bude vláčet po výsleších a prohledávat vám byt. Ty s babičkou půjdete na odběry, aby se zjistilo, jaké látky máte v těle. Myslím, že tě ty srandičky potom rychle přejdou.

Tak to už ani nemusím do školy, taková ostuda..

Ale to nedělá moje matka:-(

To se nebojte, já jsem konkrétní osoby, prostředí a okolnosti změnila, je to v jistých věcech fikce, ale ne tak, aby to někdo zpochybňoval. Ale i právě proto nechci nic řešit osobně s psychology, nemáte nějakou konkrétní adresu někdo, kde je to relativně levné po netu s odborníky?

Také tě touto formou varuji, někdo si tu přečte, že tvoje máti tráví 2 osoby, co s ní bydlí, stačí jen udání na Policii a máš z toho velký problém a tvoje máti taky, protože ty nemáš v ruce jediný důkaz. Soudy nezajímají fakta, nebo něčí domněnky, ale důkazy, tohle bys mohla opravdu škaredě odskákat, i když máš třeba pravdu.

Ale kde já budu toto hodiny někomu vykládat, to abych si půjčila psychologa domů. Ná bych nejradši využila nějké psychology přes internet, ale takové poradny bývají dost zpoplaněny myslím, soukromě s někým cizím, to bych měla strach, že nezůstane ututlané.

Já nechci nikoho štvát, ať si to čte jen ten, kdo fakt che, a ne že sem chodíte, "abych viděl/a, co zase napsala za kraviny".

No právě, že oni to ví, hlídají ji, že nemůže nic dělat samostatně a jí se kontroly nelíbí a říká, že jí tam dělají organizovanou šikanu a domnívá se snad, že v tom mám prsty, což nemám, ale nikdy to nahlas neřekla, že by to mělo spojitost se mnou, ale chodí za mnou s problémy, jako bych za to mohla. Tvrdí, jak si je jistá, že je v práci dobrá, takže nevím, jak to tam je a toto radši opravdu neřeším. Ale její matka jí zajistila toto postavení, které má opravdu dobré, ale ona je z toho nešťastná, že je to na ni příliš dobré a ona se tam musí otáčet. Prosím vás, vždyť ty řevy co dělala do posledního dne svému otci, manžela držela hodiny v práci a dělal jí celý projekt, já jsem taky pravidelně měla jeden úkon na starost. Její tatínek, ačkoli těžce nemocný, měl rakovinu, přes 90 let a každý den ji musel odjakživa chodit budit v 5 ráno. A protože jsme spali v jednom pokoji já, děda a babička, tak děda měl od ní nařízený budík na stole na 5 hodin, takže všichni jsme se vždy v 5 vzbudili, to byl kovový budík, co dělal kravál, že vstávali i nájemníci a já to tak měla od jakživa, co jsem se narodila, byla jsem v pokoji s prarodiči, takže bylo jedno, že já vstávám v 6 nebo kolem 7. a že pak už jsem nemohla usnout, když děda vstal a navíc ten budík byl ode mě kousek a strašně tikal, neustále. Všude nám tikaly v bytě budíky i na záchodě. Trpím z toho na migrény. Dědeček umřel a babičce dělá histerické scény, že ona jí s ničím nepomůže, že kdyby tak měla dědečka, ale ten je šťastný jinde...
On tedy si to pak dědeček přizpůsobil, že se pořádně najedl, poslouchal rádio, ona vždy vstala až v 6, protože hodinu ještě ležela a měla nařízeny za sebou u ní v pokoji 2 budíky po půl hodině a tu hodinu ještě ležela, než vstala a hned mu šla dělat peklo, že ona to v té práci nevydrží, že ta šéfka je taková a konkrétní případy klientů řešila a děda byl nešťastný. Babička jí odmítla dělat poskoka a říkala dědovi, že je blbej, že jí to dělá, ale když chce.. Ona ji jako dceru měla taky ráda, takže víc tomu nebránila. Když mu odcházely síly, chodil k ní o hůlce. Měl problémy se spaním, protože měl strach, že selže a ona přijde pozdě. Dědeček byl nejhodnější člověk, kterého jsem poznala, chtěl mi spnit ta největší přání, v nikom v tom neměl zastání, chtěl mi dát peníze co měl, ale taky byly chvíle, že babička ho měla ve vleku a on mi memoroval jakési nesmysly. Ale nikdy si neodpustím, že jsem tu byla a nic jsem nezmohla, asi jsem byla zaneprázdněna školou a povinnostmi, nevím proč jsem měla tu mlhu. Máma ho nechávala ho chodit v roztrhaném oblečení, ačkoli on byl obrovský fešák, vždycky nastrojený a ona mu na stáří kupovala jakési odpudivé oblečení v secondhandech. To byl její vrchní otrok. Co ten dostával, když si něco zašpinil, jak ta ho seřvala, že ty kalhoty před týdnem vyprala, že si špatně uvázal ke krku bryndák, že jak on jí, řvala, že to co jí dělá, že to nemá žádná její kmarádka doma. Jedl rád vánočku, jedl ji pořád a bývalo nadrobeno po kuchyni a pořád na něj řvala. A já jsem brala svoje prostředí za přirozené a protože jsem dcera své matky, ale to mě vůbec neomlouvá, dělala jsem to taky a dělala jsem hrozné věci, ale byly to chvilky zoufalství a největší hříchy, kterých jsem se kdy dopustila a vždycky to v sobě ponesu, strašnou bolest. A říkal mi velmi často: ty jsi anděl a já ti to nikdy nezaplatím, co pro mě děláš, a pak taky někdy říkal-když to na tebe přijde, ty bys zabila.
Matka dávala za příklad, jak rodiče tamté známé chodí na koncerty a chodí mladým nakupovat, že její rodiče pro ni nic nedělají. On se obhajoval:Mně je 91 a já nemůžu.
Po jeho smrti- cítila jsem ten božský klid za něj, opravdu ohromné výčitky, že jsem byla zbytečná a mockrát mu strašně ublížila, strašně mi chyběl.. A jakým způsobem zemřel :´-( :´-( :´-( Třeba o tom ještě někdy napíšu. On je člověk, který si zaslouží, aby se o něm hodně psalo.
No vidíte, ani jsem nečekala, že sem dneska něco tak dlouhého napíšu.

A kde pracuje tvá matka? Že si to tak na vás vybíjí? A v práci jim nepřijde, že je kropátko na hlavu?

ale ty jsi lepší pohádkopisec než my

Já potřebuju pohádku na dobrou noc, je mi zle.:-(

dneska nebude pohádka na dobrou noc? :((((

Vždycky až na konkrétních věcech si uvědomím, jak je matka nedozírně nebezpečná pro naši rodinu. Jde opravdu o všechno. Ohrožuje jak naše zdraví, tak peníze, za chvilku by z nás byli úplní žebráci, kdybych na ni strašně netlačila, aby se chovala normálně. Jenom nevím, jestli je tak nemocná nebo tak zlá, ale myslím, že je to z 80% nemoc s hlavou. A jaký má pak výraz v očích, jakože všechno šatně skončí a říká, že stejně o všechno přijdem a vidím ten její nenormální provokativní výraz. Udělala nám teď tak strašně nedozírnou škodu, tedy vždycky nám dělá problémy o svátcích a víkendech, když je nejvíc doma, ona by jinak nebyla spokojená, a hlavně je to čím dál horší. Opravdu potřebujeme nutně pomoc, moc se jí bojím a jsem zoufalá, že nevím co proboha s ní??? :´-( :´-(

U nás vždy platilo, že...Chápu, že se snažíš to doma dát dohromady právě proto, aby sis tam jednou mohla přivést svého "partnera". Uvědom si dvě věci: 1) Na takovou velkou změnu nemůžeš být sama, 2) V žádné rodině to není ideální. Nejlépe je zařídit si něco svého a dovést ho tam, anebo o tom budoucímu partnerovi bez okolků říct (samozřejmě po nějaké době vztahu, až mu budeš důvěřovat). Ten kdo se s něčím podobným nesetkal, nemůže posuzovat. Znám třeba takový případ, že si X svého partnera dovést domů prostě nemohl, neboť rodina neměla nejmenší zájem se s ním seznámit (ať už z důvodu rozdílných postojů, odsouzení toho druhého nebo je ten partner vůbec nezajímal).
Samozřejmě je mi jasný, že pokud někdo žije čtvrt století v nějakým nevlídným prostředí a to od dětství, že mu ani nedochází, v čem žije --> neboť kolikrát nemá ani možnost porovnat, že by se mu mohlo žít někde lépe. Pak stačí aby došlo k nějaké souhře různých podnětů (např. týdenní pobyt mimo domov) a člověk najednou začne uvažovat jinak a začnou mu docházet některé věci. Jako by "prohlédl". Viz. Platónova jeskyně.

S tím psaním to je tak, že...nejde o to jak mi přijde nebo nepřijde že píšeš hodně.Jde o to,že si v hodně věcech odporuješ-a není to jen frekvence psaní.A to,že jsi zareagovala pouze na tu nejsnáze vysvětlitelnou část mi úplně stačí,dál už mě to přestalo zajímat.