Iveta Bartošová

Ano není to o Arturovi, je to o jeho matce. A právě proto, pokud mám litovat Ivetu, tak prostě v tohle případě nemůžu. Nemůžu litovat člověka, kterej si svůj život vzal a sobecky, zbaběle a nezodpovědně po sobě zanechal syna.

Hlavně, že Vám ! není...Artura je mi také líto, pro dítě je nejhorší, když ztratí rodiče. Ale byla tu řeč o Ivetě, jejího syna jsem sem záměrně tahat nechtěla.

rano jeste byla na živu -
byl to jeji život a jeji volba

Hlavně, že Vám ! není líto Artura.

No, koukám, ráno jsem psala, abyste jí dali pokoj a holka chudák už to má za sebou. Štěkny tu ještě před pár hodinama házely špínu. Možná jste i vy a vám podobní přespěli špetkou k jejímu konci. Na písních Ivety jsem vyrůstala jako malá holka, přála jsem jí uzdravení, pohodu a štěstí. Bohužel to holka vzala za špatný konec, přeji jí alespoň teď, ať je jí nebe milostivo.

A jestli si já myslím, že člověk se ráno vzbudí a z ničeho nic si řekne, tak, dneska si jdu lehnout pod rychlík? Nevím, z čeho usuzuješ, že si tohle mám myslet. Z čeho si to vyčetla / vyčetl Broučku? Z ničeho nic člověk sebevraždu nepáchá. Vinit okolí za svoje rozhodnutí? Já chápu, že lidi jsou zákeřný. Ano jsou. Bohužel. Ale buď to ustojím a jsem silná osobnost, nebo nejsem. Iveta silná nebyla, byla labilní, nemocná. Pomoct jí mělo samozřejmě její nejbližší okolí, ale když nechce, nechtěla, tak násilím nezmůže nikdo nic. A k Tvé poslední větě - odsuzovat snad není na místě v tomto případě. Za její smrt nemůže nikdo, takže odsuzovat okolí, byť i novináře, je nesmysl, a odsuzovat ji samotnou, totéž.

Nevím, co si myslíš, a je mi to i jedno.

jestli si myslím, že člověk chce ukončit svůj život dobrovolně třeba skokem pod vlak jen proto že bere prášky, alkohol, chlapi kolem něj, tak se pleteš. Může tam být člověk který ti ublížil tak že už nechceš žít. Za sebevraždu jako konečné řešení si nemůže člověk sám to si myslíš že se ráno vzbudí a z ničeho nic si řekne tak dneska si jdu lehnout pod rychlík? Sebevražda je jako pád shnilého jablka ze stromu. A k tomu aby shnilo a spadlo muselo něco předcházet. Nám se zdá že manželství s Rychtářem tohle všechno uspěchalo. Nikdy jsme nikoho kdo spáchal nebo opravdu chtěl spáchat dokonalou sebevraždu neodsuzovali. Jen ten člověk sám věděl proč. Přejeme duši paní Bartošové spasení a klid.

tak přemýšlím jestli...To přemýšlíš dobře; jednoduchá odpověď, kterou sis už sama odpověděla.

Za její smrt nemůže nikdo jiný než ona sama. Normální člověk pod vlak neskáče. A ať se okolí chovalo, chová sebe hůř, nikdo jí pod ten vlak neházel... Prášky, alkohol, chlapi kolem ní, to všechno udělalo svoje, ale v konečný fázi to byla ona, co to skončila. Není jí nutný litovat. Má co chtěla. Tragédie je, když umře člověk, který žít chtěl. Takových je spousta a nikde se o nich nepíše.

Je to blbý že se o tomhle smiňuju ale Bartošová vedla pořád docela nákladný život. Ty články a fotky a záběry v TV nebyly zadarmo. Tohle je třeba si taky si trochu uvědomit. Tato nešťastná žena nespáchala sebevraždu zkratkovitě. Prý zanechala dopis na rozloučenou a dnes má narozeniny pan Rychtář. Jak dlouho o tom musela přemýšlet a na co asi myslela když vyšla z domova a šla si pro smrt. Brrrr.

Skurvenej bulvár. Doufám...Boženo, zamysli se, kdo tu fotografii novinářům poslal. Také se ostatní zamyslete, proč musela pózovat novinářům jako nějaká loutka. Vlastně proč nějaká. Byla loutkou v rukách neseriózních mužů. Kdyby jí milovali, přesvědčili by jí, že se má léčit. Jenže jim to takhle vyhovovalo, prodávat zuboženou, nemocnou ženu Plesku.

léčit a to už dávno. Mě to připadalo, že o to aby se šla léčit její Pepa vůbec nestál. A o co stál se uvidí teď. A pohřeb bude šaškárna nedůstojná. Když si vzpomenu na to jaká byla krásná, hlas jak zvoneček tak je mi z toho smutno. Ono se řekne, že nějaká žena, třeba zrovna Iveta, neměla štěstí na muže, ale víš co říkala moje tchyně? Jak šel takovou potkal. A pak se tady někdo ptá jestli je sebevražda víc o zbabělosti nebo odvaze. Asi obojí když chybí pomocná ruka. Tady nejenže nebyla pomocná ruka, a teď je třeba se zamyslet nad tím jestli o to Iveta vůbec stála, ale bylo mnoho dlaní, které ji srážely cíleně k zemi. Už jen to že Láďa Š. s ní měl Artura a nevzal si ji za ženu, což by slušný muž asi měl, mohlo být spouštěčem a pak se pomalu ale stále navalovalo to ostatní a ti ostatní, rádoby zachránci.
Dnes se na psychické nemoci už nepohlíží jako za komančů, tempo života se zrychluje, vztahy mezi lidmi se rapidně zhoršují a pro hodně lidiček je cílem mít co nejvíc peněz. Tak a k čemu pak člověku jsou? Ono platí nahý jsem přišel na svět a stejně tak odejdu. Také přeju paní Ivetě klid a jsem z toho smutná.¨Kateřina

Skurvenej bulvár. Doufám že jsou reportéři spokojení. To co o ní psali bylo na blázinec už v létě. Iveta na pláži v obrácenejch plavkách. Největší sranda. Ale že šlo o psychicky nemocnou ženu nikoho nezajímalo.
Svině novinářský.

tak přemýšlím jestli sebevražda je víc o zbabělosti nebo odvaze.

Byl to nemocný člověk,...Mela se misto svatby lecit, ten hulvat sliboval ze zaridi jeji lecbu a vykaslal se na to.
Media bych nevinila ona jim prece sama volala.

Byla jak štvaná zvěř, ...Jo, vidím to podobně. Nikdo si asi neumíme představit, čím procházela. Musela trpět. Pro mě je s podivem, že se aspoň v médiích snažila působit optimisticky. I když to bylo křečovité a nevěřili jsme jí to, bylo očividné, že je to víc přání než skutečnost.
Ale stejně ji obdivuki, že našla sílu aspoň se o to snažit. Já bych na jejím místě rezignovala. V tomhle byla silná. I když ji to dostihlo...je mi jí upřímně líto, ale opravdu trpěla. Snad je jí lépe...

Byla jak štvaná zvěř, křehká a velmi citlivá dušička. Nikdo si neumí představit jak dlouho uvnitř trpěla. Ono když si zlomíš nohu a chodíš o berlích tak to všichni vidí že kulháš a nikdo na tobě nechce abys běžel maraton. Duševní nemoc, bohužel, není vidět. To by měli poznat ti nejbližší, ale jen když to chtějí vidět a tomu člověku pomoci. A ono to vidět je, duševně nemocný člověk vysílá signály, chová se jinak, většinou svému okolí neubližuje ale chce, a u Ivetky se to stalo, ublížit sobě, aby se toho strašného utrpení zbavil. Myslím si, že na tom jejím tragickém konci mají dost velký podíl i média, protože pro ně to byla vždycky hodně velká kořist a neštítili se ničeho.
Nevím jestli sňatek s panem Rychtářem byl pro ni přínosem. Přeju ti Ivetko klid v nebi, ať se setkáš se svým milovaným Petrem S., který také odešel tragicky velmi mlád, ač nedobrovolně. Do nebíčka novináři nemohou. Snad!

Včerejší Blesk Iveta Bartošová po mrtvici cynický MUDr. Cimický apod.

Byl to nemocný člověk, kterému se nedostalo pomoci.