Co se stane po smrti?

Během pár měsíců se sice...Opravdu jsem si myslel, že jsi chytřejší. Nečekal bych od tebe takovou těžkopádnost, takovou neschopnost pochopit, co se ti člověk snaží říct. A neschopnost rozumět tomu, co říkáš sám.

Nejdřív nám tu popisuješ jakousi smrt, která není vidět ani cítit ani ji nelze naměřit, ale dochází k ní buďto za několik týdnů (první verze), nebo každým odplivnutím (druhá verze). To ti připadá fyzikální a pozitivistické?

Tohle duševní pojetí smrti má samozřejmě svůj smysl, jenže ty jsi ho patrně nepochopil, když jsi o něm četl, a vzal sis z něj jen tu lidskou kopírku a výměnu atomů. A proto ti znovu říkám, je to myšleno jako konec jednoho já a začátek nového, jako výměna osobní identity. Nefyzikální, nepozitivistické, ale rozhodně ne dětinské. Je to něco, co stojí za zamyšlení, protože co je důležitější, než otázka, jestli v příštím okamžiku budu nebo nebudu existovat?

Takže tady na jednu stranu házíš argumentama o zoufalé pomíjivosti lidské duše (vědomí), a na druhou stranu popíráš její existenci. Přitom se mi nechce věřit, že bys sám neměl vlastní vědomí. O čem tedy mají podle tebe vypovídat všechny ty tvoje řeči o částicích v těle způsobujících sérii neviditelných smrtí?

Tím příkladem s armádou zase odporuješ sám sobě. Armáda nebo firma skutečně průběžně mění personál, a přesto zůstává sama sebou, stejně jako člověk mění atomy v těle, a přesto "kupodivu" zachovává kontinuitu vědomí.

A jej, co když věda jednou...Tak člověk sice také produkuje nějaké elektromagnetické záření a to se teoreticky také může šířit, ale jak známo, záření interferuje, protože je ovlivňováno jiným o jiných frekvencích atd. Takže z nějakého pomyslného "biozáření" produkovaného člověkem by se mohl stát třeba pejsek. Sice radiové vlny vysílané ze Země tvoří kolem ní jakousi pomyslnou bublinu, šířící se vesmírem, ale faktem je, že se zánikem zdroje je jejich tok přerušen. A abychom zachytili jejich odraz, musíme k tomu mít rozměrné antény, supercitlivé detektory a supervýkonné vysílače, což člověk není. A nějaký další druh energie produkované člověkem (jeho vědomí) se jaksi nepodařilo doposud prokázat. A že pokusů bylo činěno víc než dost. Takže na nějaký posmrtný život prostě nevěřím. Jsou to jen báchorky pro uklidnění umírajících.

Nechte se přejet vlakem a...Máte naprostou pravdu, to tělo, které se tvořilo v matčině lůně, které mimo pohybu, tlukotu srdíčka nevykazovalo život, neprojevovalo své emoce to tělo zůstane bez známek života znovu bez emocí.
Ten první nádech života, kdy dítě opustí lůno matky, první výkřik, kdy život do něj vejde, se znovu utiší a zmizí tam odkud přišel.

Co by se mělo stát po smrti...A jej, co když věda jednou důkaz budeme mít? Víte, jen sto let zpět a o tom, že rádiové vlny se pohybují ve vzduchu rychlostí světla, nikdo neměl ani pomyšlení do té doby. Natož, že je můžeme uzavřít do nějaké krabice :-) a ony se projeví ve formě mluveného slova. Je zvláštní, že tento vědecký poznatek nás neposunul dál v otázce co bude po smrti. Už jen to, že tyto rádiové vlny tady jsou, někde byly a budou, právěže jím není nikdy konec.

naopak podporuje tvrzení,...Jasně - takže Vy vlastně neexistujete a místo Vás existuje jakýsi pomyslný duch, který se pozoruje. Fakt dobrá definice. To je na Chocholouška.

: Mluvíme tu o osobě jako o...jenom poukázat na to, že kdo čeká na nějakej novej článek o tomhle aby byl "chytřejší' tak čekat nemusí. Každý by si měl pomoci sám. A kdo hledá, ten najde (jak už tu zaznělo).
A pro rose: Taky používej vlastní rozum a ne kdo co psal/říkal.

: Mluvíme tu o osobě jako o...naopak podporuje tvrzení, že duch není nutně spjat s hmotou. Navíc hmota jako taková vlastně neexistuje. Je to jen naše pozorování, jež definujeme omezenými přístroji/smysly a díky tomu limitování se tady dohadujem. Tato problematika je otázka každého jedince jak se dokáže ponořit sam do svého nitra. Je zbytečné čekat na to, co kde nově zjistili a tak. Protože to nezjistí....a i kdyby, tak o tom hned psát nebudou.

"Definovat konkrétní...: Mluvíme tu o osobě jako o já, vědomí nebo duši, zkrátka o tý vnitřní jedinečný stránce, kterou osoba cítí sama v sobě a v nikom dalším.

To ty tu chceš mluvit o takovéto "osobě". Ve slušné společnosti je však takováto "definice" lidského individua jen pro legraci. Navíc se dostáváš do bludného kruhu - pokoušíš se definovat osobu něčím, co tato ještě nedodefinovaná osoba cítí sama v sobě. Dětinské, neakademické, nepozitivistické, nefyzikální, nevědecké.

A opět zdůrazňuji. Ať již se budeme pokoušet definovat osobu či lidské individuum jakkoli, půjde vdy jen a pouze o pokus o zavedení nějaké lexikografické konvence. Nic to však nezmění na tom, že lidský jedinec (stejně jako jakýkoli jiný objekt z ordinerní hmoty) sestává v konkrétním místě a v konkrétním okamžiku z konkrétních mikročástic. A tyto mikročástice lidský jedinec relativně rychle mění se svým prostředím.

Takový hloupý dotaz. Pokud...Během pár měsíců se sice pravděpodobně nevymění "fšechny částice v člověku", nicméně ruku v ruce s látkovou výměnou se reprodukují i strukturální vztahy mezi částicemi. Jsou to tyto vztahy, které léta (nebo i celé dekády) zůstávají podobné, zatímco částice, účastnice těchto vztahů, se stále mění.

I armáda třebas stále mění svůj personál, nicméně stále v ní existuje nějaký náčelník generálního štábu, nějaká generalita, nějaký důstojnický sbor, nějaké mužstvo. Ani armáda jako celek se proto nemusí pravidelně učit všechno od začátku.

má teorie pana D vážné trhliny

Takový hloupý dotaz. Pokud se během nějakých pár měsíců vymění fšechny částice v člověku, proč se člověk po výměně iněch fšech částic nemuší znovu učit chodit, mluvit, počítat.... :-)

> Ale jak už jsem ti..."Definovat konkrétní osobu si může kdo chce jak chce."

No, to právě nemůže, jestli chce, aby ho bral někdo vážně. Mluvíme tu o osobě jako o já, vědomí nebo duši, zkrátka o tý vnitřní jedinečný stránce, kterou osoba cítí sama v sobě a v nikom dalším. Kdo chce spekulovat o kritériu, kdy jedno vědomí končí a případně začíná nové v rámci stejnýho života, měl by k takovýmu vážnýmu obvinění uvést smysluplný důvody. (A obvykle se to neobejde bez nějakých nepřirozených extrémních příkladů jako mozek v kádi nebo teleport a kopírka.) Jestliže v tom "nemáš potřebu být precizní", tak o tom nemáš nárok spekulovat. To bys moh stejně dobře citovat "Boba".

Ten příklad s kopírkou člověka ukazuje, čím osobní identitu definovat nelze. Nelze ji definovat strukturou a pamětí. Nedokazuje však, čím ji definovat lze. "Konkrétní hmotou" to, jak jsem ukazoval, taky nejde. Ale taky už jsem říkal, že například připadá v úvahu nějaká časoprostorová kontinuita. A něčeho takovýho by se spíš měl držet člověk, kterej chce hájit tezi, že vědomí lze redukovat na pohyb hmotných částic.

> Přitom jsi doteď nebyl...jít na kutě Řehoři?

Ty si s těma částicema...> Přitom jsi doteď nebyl schopen vysvětlit, na základě čeho podle tebe přechází jedna osobní identita v druhou.

Někteří vidí osobní identitu v konkrétních částicích, jiní v nějakých strukturálních vztazích, další dokonce třebas v hodnotách, které konkrétní osoba vyznává, naplňuje či ztělesňuje.

Já patřím do té první kategorie. Nemám ale potřebu být v dané otázce precizní. Kdo chce, ten může třebas tvrdit, že identita lidského organismu je zachovaná tak dlouho od nějakého okamžiku T, dokud daný organismus nevydá prostředí kupříkladu 50 % těch svých hadronů, které jsou mu vlastní právě v okamžiku T.

Ty si s těma částicema...> Ale jak už jsem ti vysvětlil, konkrétní atomy nejsou to, co definuje konkrétní osobu.

Definovat konkrétní osobu si může kdo chce jak chce. Nicméně konkrétní osoba na konkrétním místě a v konkrétním okamžiku nesestává v poslední instanci z ničeho jiného než jen z konkrétních mikročástic.

> Ono je jaksi víc možností, jak něco "redukovat na pohyb částic". Vybíráš si zrovna tu prokazatelně špatnou.

Mohl bys trochu souvisleji vysvětlit, jak to myslíš?

pri smrti umira i vedomi...."pri smrti umira i vedomi. Nase vedomi je vazano na mozelk a bezmosku uz nic nevime.
Vzkriseni je znovu vybudovani tela, ale z uplne jinych atomu a zapsani vzpominek do mysli. Tak to rika Bob;e"

Děkujeme tedy Bobovi za názor, ale někteří z nás si svoje závěry radší tvoří přemýšlením než tupým přejímáním názorů od Boba.

Elementární částice...Ty si s těma částicema nedáš pokoj, co? Už sis z toho udělal mantru. Přitom jsi doteď nebyl schopen vysvětlit, na základě čeho podle tebe přechází jedna osobní identita v druhou. Nejdřív se dozvídáme, že umíráme pokaždé za pár týdnů, ale že bys byl schopen definovat přesný čas či přesný okolnosti takový periody, to ne. Teď už spíš měníš názor na něco trošku opodstatněnějšího, totiž že duševní smrt nastane každou "chvilku". Ale co je to za chvilky? Nakonec se budeš muset uchýlit k extrémnímu názoru, že život osoby je nepřetržitá řeka smrti a zrození.

To je něco, o čem se spekuluje jako o možnosti (a má to svojí problematickou stránku). Ale ne v souvislosti, do který to ty dáváš. Ano, dvě kopie jednoho člověka opravdu mají odlišný atomy. Ale jak už jsem ti vysvětlil, konkrétní atomy nejsou to, co definuje konkrétní osobu. Tím, že před tím zavíráš uši a opakuješ si mantru o redukovatelnosti, to nezmizí. Ono je jaksi víc možností, jak něco "redukovat na pohyb částic". Vybíráš si zrovna tu prokazatelně špatnou. Ale neboj, i ty ostatní maj svoje problematický místa.

Ty jsi si nastudoval odborné...Jsem poměrně vzdělaný a přemýšlivý. Použil jsem cizí slova, jelikož českými vulgarismy bych své závažné myšlenky nemístně zlehčil.

Dekadence bere,nic nedává osobní vlastnictvé je odBoha,dej mu Pánbl věčný klid Kalousku ,vrať tužky Kalousi,vsaď botu občane,druhou už nemáš tunnelling.

Svý dedukce dokazuješ...2Tim.3:16 říká:Celé Písmo je inspirováno Bohem a je prospěšné k vyučování,ke kárání,k urovnávání věcí,k ukazňování ve spravedlnosti,aby boží člověk byl zcela způsobilý,úplně vyzbrojený pro každé dílo.
2.Petra 1:2O,21 Především totiž vězte,že žádné proroctví Písma nepramení z nějakého soukromého výkladu.Vždyť v žádné době nebylo proroctví proneseno z lidské vůle,ale lidé mluvili z Boha,jak byli unášeni svatým duchem.