Memento mori (pamatuj na smrt)

jakmile tam ty emka nemáš,...a já je tam mám a aji dvě moje kamošky tak že na ni pamatovat musím.

já si ted budu pořádně...jakmile tam ty emka nemáš, tak prej na ní pamatovat nemusíš.

já si ted budu pořádně prohlíže ruce všech abych se ujistia že je pravda o těch dvoch MM

Ahoj, tady Pavel. Taky...To je blbej překlep "smrd"...
Jinak jasný.

Ahoj, tady Pavel. Taky pamatuju na smrd a ty dvě "M" mi ji teď budou přípomínat ještě víc. Pavel.

Jak píše Johanz, ta "M" na každé dlani, to je
pozoruhodné! Myšlenka "Memento mori" je i mně teď, když přibývají roky, častým "společníkem". Hana.

Tato slova mám v úvodu na...I já si každé ráno "MM" připomenu mezi prvními myšlenkami. Je to od doby, co mne "převálcovala" sedmdesátka! Jak píše jedna
z diskutujících -"kolik mám ještě dní, než přijde poslední?".

Petr Nárožný (po sedmdesátce) říkal,
že ten, kdo v tomto věku nepomyslí denně alespoň 3 x na svou smrt, ten lže.. Že prý to konzultoval i se svými kolegy apod. a ti přiznali totéž!
Já to mám také tak, jistěže někdy, když je
člověk něčím příliš zaměstnaný, na memento mori na chvíli pozapomene, ale v klidu se to vrací.
Kolik mám ještě dní než přijde poslední...

Tato slova mám v úvodu na...Jo, jo ,je to tak mám na každé dlani M to je zajímavé.

MM = mrdáš málo!
Zapomeň na smrt, pamatuj na život!

Tato slova mám v úvodu na svém blogu a každé ráno si na ně vzpomenu.

Podívejte se každé ráno na obě své dlaně,
jejichž rýhovité kresby vytváří u každého člověka písmeno M.
Dvě dlaně ,dvě tiskací M.

Memento Mori.....pamatuj na smrt.

že život lidskej je tak...Kehrt euch! Abtreten! Aber sofort!!!

že život lidskej je tak těžkej a složitej, že život člověka je proti tomu úplnej hadr.

Marek: To, že někdo, kdo je těžce nemocen, je rád za přežívání, nemůže být návod na život pro druhé, kteří cítí, že jen přežívají.

V tom je to memento:
Raduj se ze života jaký máš tady a teď, protože jiný mít nebudeš.
Ono by totiž mohlo být i hůř!

studoval za obor?

To mi přijde samozřejmé....Já studoval v Praze, tam bylo plno příležitostí k brigádě. Co jsem znal od známých z jiných škol, tak třeba na právech či na přírodovědě se každý den do školy nemuselo.

Neberte život příliš vážně, stejně z něho nevyváznete živí.

I já si několikrát za den uvědomím svůj věk a
na chvíli pomyslím, kolik asi let mi bude ještě dopřáno a hlavně na to, abych prožil
stáří důstojně a schopný se o sebe postarat do poslední chvíle. Je mi 71 let.

Karle, Dolly, smýšlíte v mnohém podobně jako já, ráda jsem přečetla vaše příspěvky. Jsme podobně staří, tak je mi to, co píšete, blízké. Jen to memento mori cítím asi ještě o něco silněji a proto mi leccos už připadá jako marnost.
Nemohu teď napsat více, jak bych chtěla, jen tedy ještě poznamenám, že když jsme byli mladí, byli jsme šťastni i v tom režimu, který byl.
A též mne zaujalo a přišlo mi to až líto, že i mladí sem napsali, nemají to lehké, střet mládí s realitou je také bolestný. Jen mají ještě na rozdíl od nás naději, že bude lépe.

Ahoj!Poraťe mi, co za brigádu tak může dělat člověk, co má matuiritu? Ráda bych si při VŠ přivyděšlala, ale mám křivá záda a nesmím dlouho sedět, dlouho stát, tahat nic těžkého. Nevíte, jaká brigáda by byla pro mě vhodná?