Stres, osamělost a deprese

To je zajímavý? Vy ženský stále dokazujete jak jste dokonalý a přitom 96% pacientů na cvokárně jsou právě ženy! Z toho 20 % je na pokraji zhroucení a jsou na práškách a hrozí jím trvalá lečba na cvokárně ve vypolstrovaném pokoji! Tak to s tou dokonalostí asi není tak zrovna pravda!

antidepresiva pomůžou...Jo to je ale na zvážení psychiatra,jestli jste na ně vhodní.Ovšem že nemusí sednout,nevím,jestli tedy ,ale sám klient tohle posoudí sám. Ono to asi není jenom o náladě,že by se po nich rozšoupli,ale asi o tom,že můžou právě víc stihnout,návyky a společenské zvyky ,ale asi to je na jiný téma,to antidepresiva neumí,udělat z vagabunda lorda,ale to asi nikdo nečeká.

:-D My chlapi ale chápeme ...

Ja to jako srandu fakt...co to tady píšete, nechápu

Ja to jako srandu fakt nevidim...

Bych se fakt z toho už musel zblaznit....

Ale pro mě to není dřina....Ale to říká, nebo si myslí téměř každá. :o))))

Vidis a mne nejde vůbec spat...

Každýmu chlapovi jde o sex...Ale pro mě to není dřina. Jenomže si nemyslím, že v jeho případě je to čistá láska.

Když mu jde asi o sex, tak...Každýmu chlapovi jde o sex - totiž součástní milostného vztahu. Bez sexu není lásky ...

No jo, když vy ženský to vidíte všechno tak blbě a špatně - to člověk fakt nepochopí :o))) Sex ze zábavy či zvrhlosti je jiná kapitola - o té ted' ale nemluvím.

Proč je pro vás sex s milým furt taková dřina a nechut'????

Někde je třeba provést...A co chceš kde řezat? To je nesmysl, nejde změnit téměř nic - hlavně nikoho z rodinných příslušníků neodřízenš nikdy. Jo, práci si můžeš najít jinou - nakonec ještě horší a hůř placenou, hmmm To bych fakt radši nedělal.

Když mu jde asi o sex, tak...On se většinou chce jen mazlit , ale vařit musím pro sebe , on to kontroluje.

Taky jsem na tom tak byla ....Když mu jde asi o sex, tak se vykašli na vaření!

Taky jsem na tom tak byla . Každý člověk musí někoho mít . seznámila jsem se s jedním starším pánem , a všechno se změnilo. možná mu jde jen o sex s mladší , ale nejsem večer sama , musím uklidit , navařit , často mi volá... je to hezké.

Točit se v kruhu ,je ztráta času. ,ztráta života.

Někde je třeba provést radikální řez. Život je příliš krátký na to abychom plýtváli časem.

Ahoj je mi 21 let.
Vlastně...Ahoj Lucko, rozchody nekdy boli hodne dlouho, ale nakonec vzdy preboli. Treba by ti opravdu pomohla nejaka zmena - odjet do ciziny, prejit na jinou skolu, zmenit praci... Nebo si najit novy konicek a nove pratele... Nekdy to stare prostredi pripomina moc minulost a clovek se nedokaze odprostit... Zmena muze pomoci

Ahoj je mi 21 let.
Vlastně vůbec nevím kde začít... :( Chtěla bych toho tolik napsat ale bolest, kterou prožívám mě ničí a nedovoluje mi myslet pozitivně.
Někteří lidé mi říkali, že bolest je jen dočasná a, že bude líp ale proč mi už několik let otravuji život deprese?
Ty pocity nejdou popsat, někdy bych se chtěla tak moc smát a nic neřešit ale od doby co mě opustil přítel je to horší a nikam to nevede. Spíš mám chuť odejít někam pryč,někam hodně daleko,někde kde bych byla úplně sama a nikdy se nemusela vracet...

Je mi 17 let, a v depresích jsem se začal cítit začátkem 2. ročníku na střední škole. Moje největší starostí je, abych se takhle necítil pořád a doufám že nastane chvíle kdy se takhle cítit přestanu. S kamarády se nedokážu bavit, jako bych neměl o čem. Doma se o tom příliš nebavím, ale rodiče o tom vědí. Často nevím co dělat a neustále se nudím, nic mě nebaví a málo kdy se najde něco, co by mi v ten den zlepšilo náladu.

Jolanko, neděláš NIC špatně. Máš jen blbou povahu, přecitlivělou, naivní a ostatní to samozřejmě vycítí a mají tendence tě zneužívat. Prošla jsem si něčím podobným, totálně zašlapané sebevědomí, proto si dovolím tě kritizovat, jinak bych si to nedovolila. Já jsem teda měla alespoň ty kamarádky, ale i tak... Stálo to za h...o. A teď, po dvaceti letech je to jen nepatrně lepší. Nebála by ses zajít k psychologovi? Neboj, nikdo se to nedozví, nebudeš za blázna, k psychologovi dnes chodí pomalu každý druhý. Doba klade na člověka obrovské nároky. On by ti pomohl zapracovat na tvém sebevědomí, to je základ všech tvých neúspěchů (teda kromě těch operací :-) A pokud ti nesedne, zkus jiného. A dalšího. U psychologa musíš vidět, že ho tvé problémy opravdu zajímají a má touhu ti pomoct. Nebo zkus i psychiatra, pokud máš myšlenky na sebevraždu, už to na to je.
Kamarádky můžeš získat při nějakém koníčku, sportu - promiň, mě tyhle rady vždycky neskutečně vytáčely, ale ony mají něco do sebe :-) Nebo i na seznamkách na netu jsou rubriky "hledám kamarádku". Uvědom si, že v dnešní době je spousta lidí opuštěných A smutných, ale čekat, že ti někdo zazvoní u dveří, je zcestné. Hlavně prosímtě nemysli na smrt, můžeš toho v životě ještě tolik prožít, vybudovat si vlastní rodinu, mít děti...