Mužnost

Petr Vejvoda byl ještě...Nebo se zeptám ještě jinak.

Jako žena si osobuješ právo zabít kohokoli, kdo ti dá byť i jen facku, jelikož nechceš čekat na to, do jaké razance se podobný útok takového člověka nakonec vyvine.

Domníváš se, že by i jakýkoli muž měl mít právo pokusit se zabít taktéž tebe, pokud se mu rozhodneš dát byť i jen facku, aby ani on nemusel čekat, do jaké razance se tvůj útok nakonec vyvine?

V tomto směru přitom nerozhoduje věk.Mnohdy hubený důchodce předčímladého svalovce svou délkou přestože mladík tráví dlouhé hodiny v posilovně má natolit obalenétělo svali,že mužnost je zčásti překrytá svaly.Co se týče výdrže,je zde již lék,který by mladého nejspíš zabil,nebo bolel,ale starý právě s ním dokáže více potěšit,ženu,která se i cítí více krásná ,když si užívá se zkušený než silným ale předčasně hotovým.

Mužnost je jak ho maj chlapi v erekci en face a taky jak dlouho.

Petr Vejvoda byl ještě...No konečně nějaká angažovaná reakce. Ale jdeš na to ze strany, která mě nezajímá. Mně zde nejde o to, zda ty osobně máš nebo nemáš čekat na nějaké rytíře v situaci svého vlastního ohrožení. Jde mi o to, zda je či není důležité, aby se muži chovali v kritických situacích rytířsky i tehdy, když tím riskují svůj život pro toto rytířství samo, ačkoli by - čistě pragmaticky - mohli dosáhnout pro sebe samotné i jiné zainteresované osoby lepších výsledků nerytířskými metodami.

Měl Petr Vejvoda vběhnout mezi Barboru Orlovou a jí napadenou dívku, a jednat tak čestně, otevřeně a transparentně vůči všem zúčastněným i za cenu vážného ohrožení svého vlastního života - jak nakonec opravdu učinil s fatálními následky pro sebe sama - nebo měl Orlovou nerytířsky vyřídit zezadu, což by dávalo výborné šance na zdravé vyváznutí pro něj samotného i napadenou dívku, a poněkud menší pro Orlovou?

Mužnost je něco jiného,nějak to nesouvisí s tématem a ani omylem.

Domnívá se snad někdo naproti tomu, že chlapská nebojácnost, přímočarost, nezáludnost a rytířské vystupování vůči ženám bez rozdílu jsou natolik významnými kulturními hodnotami, že je žádoucí, aby na jejich oltář tu a tam položil nějaký muž život dokonce i v takových konfliktních situacích, ve kterých by - za cenu nerespektování podobných hodnot - bylo teoreticky možno ušetřit životy všech zúčastněných?

A zase ticho po pěšině.

Řeknu tedy svůj názor jasně. Kdyby byl Petr Vejvoda minulé úterý vyřídil tu Barboru Orlovou zezadu, nejenže by ho dneska nepohřbívali, ale ani by neztratil můj osobní respekt.

Dovedu si rovněž představit jadrné komentáře, které na adresu toho mladého muže v posledním týdnu jistě padly ze strany různých specialistů z ozbrojených složek, bezpečnostních služeb či bojových sportů.

Je sice ušlechtilé a krásné, že se Petr takhle obětoval pro dívku, nicméně záchrana životů všech zúčastněných (nejméně ovšem života vražedkyně Orlové) by byla bývala daleko přínosnějším vyústěním celého incidentu.

Co žena chce? Nehu a...To ano.

Zachranime-li tedy nejakou divku takovym zpusobem, ze brutalne vyridime jeji nozem ozbrojenou ohrozovatelku zezadu, poskytneme tak "krasnejsi polovine" lidstva daleko mene nehy a jistoty, nez kdyz se nechame od te ozbrojene ohrozovatelky sami probodnout namisto one divky, jiz hrozilo probodnuti v prvni rade.

Takhle to bylo mineno?

I poslední dva příspěvky vlastně podporují viditelnost tohoto vlákna na diskusi Doktorky.

Je to ale asi tak maximum, co lze od českého národa očekávat v souvislosti s mnou zde nadhozenou diskusní tematikou kulturních archetypů mužné statečnosti, jež se spolupodepsaly i na smrti Petra Vejvody rukou Barbory Orlové.

Minimálně tedy dnes večer se tu asi neobjeví nic případnějšího...

Malé množství alkoholu na sertralin neškodí, ale to znamená např. 2 dcl vínka. Pivo s mírou a tvrdý alkohol NE. Už několikrát se mi stalo, že jsem si NIC nepamatovala a taky jsem pěkně vyváděla :-( Navíc vás bude ráno čekat pěkná kocovina, protože játra neumí tak rychle odbourat alkohol z těla se setralinem... Miládo Heleno Aleno Dášo Marie známe to....potom Mirkovi dáme

V předchozí linii svých úvah jsem samozejmě předpokládal, že Petr Vejvoda v době daného incidentu viděl vražednou zbraň Barbory Orlové, a mohl aspoň teoreticky volit, z jaké pozice či úhlu a jakým způsobem se jí postavit.

Nezdá se mi, že by moje slova nikdo nečetl. Lidem se jen nelíbí, že i v dnešní době kulturně zakořeněný koncept mužnosti předpokládá, že statečný muž raději obětuje svůj vlastní život, než aby jednal ošklivě, neefektně a "zbaběle", byť by třebas podobné opovrhované jednání nakonec vedlo k zachování života všech zúčastněných při takových typech násilných incidentů, jakým byl kupříkladu právě ten, o nějž se v úterý ve Žďáru postarala Barbora Orlová.

Lidé jen neradi zpochybňují základy své kultury, na které se cítí závislí, a neradi se pouští do myšlenek, které by v nich mohly vyvolat pocity úzkosti a nejistoty.

A ambivalence něčeho, co v sobě rozporuplně pojí imperativ mužnosti na jedné straně, a jen problematicky odůvodnitelné nebezpečí pro muže, jež chtějí být společensky vnímáni jako stateční, na straně druhé, ambivalence to krutá, ale i krásná, něco takového je zkrátka pro převážnou část tupých, omezených, nepřemýšlivých a rozumově mdlých mas prostě totální tabu.

to nevím.

Ten Petr nicméně nebyl jen obětí šílené Barbory a kulturních konvencí, které internalizoval, nicméně i obětí svých riskantně altruistických genů.

Morálně právní aspekt v předchozím příspěvku naznačeného alternativního chování, ke kterému se snad mohl Petr Vejvoda teoreticky rozhodnout, je však zajímavý.

Lidé jsou každopádně tupí. Neocení jednání dobrých hospodářů, kteří, šetříce životy své i svých bližních, jednají relativně neefektně a, konvenčně nazíráno, málo chrabře.

Pražský protektorátní starosta Říha, šedý a neefektní hrdina neslavných dnů okupace, byl po příchodu Rusů do Prahy vsazen do vězení, a tam ušikanován, utýrán a ubit. Dneska po něm ani pes neštěkne. To po takovém Gabčíkovi a Kubiši ano.

Ten šestnáctiletý student,...Má někdo nějaký názor na to, jaké konsekvence by mělo pro Petra Vejvodu, kdyby do té útočící schizofreničky pořádně mrdnul pěstí nebo nějakým tvrdým předmětem zezadu, a tak ji nejen povalil na zem, ale způsobil ji třeba bezvědomí, nebo eventuelně i smrt?

Našel by se na této planetě vůbec někdo, kdo by i tehdy pozitivně ocenil jeho duchapřítomnost? Nebo by to byl pro všechny jen zbabělý buzerant a vyvrhel?

chovám velikou úctu k...hlavně, že zůstávají "tvrdými chlapi".

Ten šestnáctiletý student, který se v úterý ve Žďáru, tváří v tvář nožem ozbrojené mentálně pošahané útočnici, zastal své spolužačky, aby za tento akt hrdinství vzápětí zaplatil vlastním životem, tento student nebyl jen obětí řečené choromyslné krávy.

Daný mladistvý jednal nejen odvážně a nesobecky, ale i rytířsky.

Bylo mu trapné tu agresivní krávu napadnout zezadu - udeřit ji prudce třeba do týla, a pak ji mocným kopem srazit k zemi.

Místo toho dal přednost k tomu zasáhnout mužně zepředu, bleskově tím ochránit jinou napadenou dívku, i když si přitom musel být vědom, že to vzápětí koupí místo ní, přesně což se pak i stalo.

Pokud by ten student danou krávu vyřídil zezadu, jistě by přežil. Nestal by se ale několikadenním národním hrdinou, a nebyl by zahrnut okázalými projevy sympatií z řad svých vrstevníků, prostých spoluobčanů, a dokonce i z nejvyšších míst. Kdo ví, zda by se vůbec dočkal jakéhokoli vděku. Možná právě naopak - nejenže by mu ani zachráněná spolužačka nepoděkovala, a ještě by snad měl na krku dokonce i trestní stíhání, podobně jako kdysi Opočenský.

Dostane-li daný student v příštím roce nějaké nižší státní vyznamenání, i president a vláda tím vlastně dají najevo, že když daný mladý muž v dané situaci nasadil a obětoval svůj život, udělal vskutku to nejlepší, co udělat mohl.

Bude tím potvrzeno, že nezemřel jen jako oběť choromyslné útočnice, ale i jako oběť své kulturní mužské role, jako oběť tradic mužnosti a rytířství zachovavších se z uplynulých staletí v našem euro-americkém kulturně civilizačním okruhu.

Ano, je to kruté, ale svým způsobem i esteticky hodnotné, jakkoli, dáme-li tomu právě takovýto spin, to může vyznívat i ironicko-cynicky. A já se nebráním tomu konstatovat, že to takovouto příchuť opravdu má.

Být mužem opravdu nebývá vždy snadné, tím méně pak bezpečné.

Přesně tak. Nikdo neví v...Vubec by mi nevadilo s ni jit treba na obed, nebo - jeste radeji - jenom na salek vidne nekam do Slavie.

Z jejich - povsechne dosti protivnych - politickych a profesnich souputniku me ovsem osobne oslovuje treba takovy Pavel Rychetsky precejenom o malicko vice. S nim bych si byl ochoten dat na stojaka klidne i dve piva. Tak vysoce si vazim jeho profesni, politicke i lidske integrity.

> Jako realisticke se mi...Přesně tak. Nikdo neví v daném okamžiku, co bude dál. Někdo prostě takovou záležitost jako byl Palach nezkousne a jde do toho i kdyby věděl, že je minimální pravděpodobnost úspěchu. Prostě pro to musí udělat všechno, aby měl za sebe aspoň trochu čisté svědomí

Co se týká toho filmu, tak ona se od něj od začátku distancovala. Vadila jí ta kostýmová a blýskající show

Ten unos byl jeste v...> Jako realisticke se mi ovsem jevi, ze Buresova v teto konkretni kauze zase az tolik neriskovala. Celkem predvidatelne skoncilo jeji tehdejsi usili naprostym neuspechem, a poskozeni na Novem nic nevysoudili. Nepovazuji nicmene za az tak sokujici, ze Buresove po dane kauze nebyla odebrana advokatska licence, a ze se tudiz mohla sve profesi venovat i nadale.

Nebo jako chces rict, ze dopredu nemohla vedet, ze neklade svou hlavu na spalek, a ze kdyby se venovala obhajovani nekoho jineho nez disidentu a jinych osob nepohodlnych komunistickemu rezimu, ze mohla zit daleko pohodlneji?

„Mužnost... je pojem...> „Mužnost... je pojem eminentně vztahový, budovaný před očima druhých mužů a pro ně, a proti ženství, v jakémsi strachu z ženství...“

Na Bourdieua nemam vyhraneny nazor. Nicmene k danemu uryvku bych mel dve drobne poznamky:

1) Pojem muznosti jde ruku v ruce i s pojmem rytirstvi, kterezto neni v zadnem pripade zcela proti-zenske. Vola po tom, aby se muzi ve prospech zen vsemozne omezovali a obetovali, a ty, co nejsou schopni ci ochotni se takto omezovat a obetovat, stigmatizuje jako vyvrhele, bezectne hrubce ci zbabelce. Ve stredoveku si horeni vrstvy hodne potrpely na mariansky kult, ktery mel sve implikace v pojeti lasky mezi muzem-rytirem a zenou-damou jakozto nerovnocenneho vztahu, v nemz je muz-rytir nejen ochrancem, ale prakticky az skoro otrokem sve pani. Podobne kulturni postoje se vice ci mene silne a vice ci mene zprostredkovane promitaji i do soucasnych vztahu mezi obema pohlavimi.

2) Strach z zenstvi neni zcela iracionalni a neoduvodneny. Pred zenskymi je opravdu na miste ostrazitost - a to dokonce mozna nejen z hlediska muzu, ale i z hlediska jakychkoli konkretnich zen ve vztahu k jejich ostatnim druhove pohlavnim souputnicim.

Baba to byla vždy...Ten unos byl jeste v predinternetove ere, takze jsem o tom bohuzel nic nevyhledal ani na Seznamu, ani na Google. Nicmene si danou reakci Buresove na zmineny unos ditete v dobe jejiho pusobeni na ministerstvu spravedlnosti zretelne pamatuju.

Jinak pokud jde o roli Buresove jako advokatky matky Jana Palacha v obcansko-pravnim sporu s komunistickym lharem Vilemem Novym, nedokazu zhodnotit miru jeji odvahy, ci dokonce hrdinstvi. Faktem ale je, ze Novy byl pouze radovy poslanec NS a FS CSSR, a jeho konspiracni teorie o Palachovi nikdy nebyly stranickymi spickami povyseny na uroven nezpochybnitelnych komunistickych dogmat.

Spor Palachovy rodiny a jinych pomluvenych osob s Novym byl kazdopadne zdramatizovan v cesko-polskem filmu "Horici ker" z roku 2013, ktery jsem nevidel, takze nevim, do jakeho svetla v nem byla postavena Buresova.

Jako realisticke se mi ovsem jevi, ze Buresova v teto konkretni kauze zase az tolik neriskovala. Celkem predvidatelne skoncilo jeji tehdejsi usili naprostym neuspechem, a poskozeni na Novem nic nevysoudili. Nepovazuji nicmene za az tak sokujici, ze Buresove po dane kauze nebyla odebrana advokatska licence, a ze se tudiz mohla sve profesi venovat i nadale.