Reklama

Mužnost

D (Čt, 1. 9. 2016 - 19:09)

Eulálie?

To...Teda - ty dneska perlíš. Sice nechápeš rozdíl mezi smrtí a popravou a víš prd o myšlení středověkých lidí, ale dokázal jsi etymologicky rozebrat Eulálii! Co víc se od někoho jako jsi ty dá čekat...

1.9. (Čt, 1. 9. 2016 - 19:09)

Egocentrický koncept...To jsem kdysi z deníku šílené manželky docela pochopila.

1.9. (Čt, 1. 9. 2016 - 18:09)

Egocentrický koncept mužnosti,to bych si představila chlapa s velkým autem Tomáši..

gin (Čt, 1. 9. 2016 - 18:09)

A tu jsem s deficitem mužnosti - na fotografii v profilu. Zakladatel tohoto vlákna Déčko, může o mužnosti jenom básnit. Pro něho je celá mužnost pouze nedostupným snem.

Tony (Čt, 1. 9. 2016 - 18:09)

Eulálie?

To neštymuje.

To jméno se vlastně skládá z předpony eu- dobře a časoslova lalein, tedy mluvit. Takže "dobře mluvící" což ty však nejsi.

Tony (Čt, 1. 9. 2016 - 18:09)

Milá Eulálie

zatím ses moc intelektuálně nepředvedla.

Je normální, že když chlap začíná v 55 letech dědkovatět, což je můj případ, že se někdy v myšlenkách vrací do dětství.

Eulálie (Čt, 1. 9. 2016 - 17:09)

To znám, prastarou dětskou...Ano - dětské říkačky pětiletých, to je tak maximum, nač intelektově stačíš.

Tony (Čt, 1. 9. 2016 - 17:09)

Já vím,začal nám nový...To znám, prastarou dětskou říkačku:

Ámen, z kostela spad kámen, zabilo to faráře, už ho vezou na káře.

Tony (Čt, 1. 9. 2016 - 17:09)

Ty jsi zrovna ten, na jehož...To, že mne "miluješ" jako koza řeznický nůž vím už dávno.

D (Čt, 1. 9. 2016 - 17:09)

Je to o ničem, byl...Ty jsi zrovna ten, na jehož komentář jsem dnes od rána čekal.

1.9. (Čt, 1. 9. 2016 - 15:09)

Já vím,začal nám nový školní rok. Ámen...

Tony (Čt, 1. 9. 2016 - 15:09)

Datumko, kam ty všude nevlezeš. Měl bych zajet do Brna a se Sardanapalem* jít k tobě do sklepa. Jenže on se bojí, že bys nás tam zbila.

1.9. (Čt, 1. 9. 2016 - 15:09)

Přiznám se,že takovou reklamu na mužnost už dlouho nečetla.
Naposled snad ,,provoním se k mužnosti Old Spice,,.

Tony (Čt, 1. 9. 2016 - 14:09)

Je to o ničem, byl středověk a tehdy všichni bez vyjímky věřili, což dnes málokdo z nás v život věčný.

???? ??????? 6

54? ?????? ??? ??? ????? ??? ????? ??? ?? ???? ???? ???? ???????, ???? ???????? ????? ?? ?????? ?????

Jan 6; 54

Kdo jí mé Tělo a pije mou KREV má život věčný a já ho vskřísím v den poslední.

Tlachání Déčka o Konrandinovi tu nedává smysl, protože jak Konrandin, tak jeho středověká matka smýšleli o smrti zcela jinak.

To "vzdělanému" Déčku, jehož "mužnost" je pouze egocentrická, tedy jájínkovská zcela uniká. Milé Déčko, i ten komu nebylo geneticky dobře naděleno, a stihl vychodit pouze sedmou třídu pomocné školy a přitom mu zbyla špetka zdravého rozumu tě přes tvou enormní vzdělanost trumfne.

Konradin (Čt, 1. 9. 2016 - 14:09)

svůj skon jistě nevnímal jako potupnou smrt odsouzeného zrádce, vystaveného každému na odiv na improvizovaném tržištním popravčím lešení v možná největším, byť nikoli politicky nejvýznamnějším, městě tehdejšího světa.. Ne, jistě nikoli! Jistě to bral tak, že umírá mečem jako pravý muž, rytíř a bojovník. A jistě se na svou popravu díval i jako na součást svého obrovského, historického vojenského dobrodružství.

Gender Studies (Čt, 1. 9. 2016 - 10:09)

Dnes už muži příliš často mečem neumírají. Ani ženy jejich porody příliš často nezabíjejí. Nic podstatného se však od těch dob nezměnilo.

Samo předestřen (Čt, 1. 9. 2016 - 10:09)

Když se Konradin, v době...této teoretické konversační možnosti v rámci dávné konversace matky se synem (!), jejíž reálný obsah se historicky nedochoval, samo předestření této teoretické možnosti, je významnější, než byla tato konversace sama!

D (Čt, 1. 9. 2016 - 09:09)

Když se Konradin, v době příprav na své avanturně tragické italské tažení, naposledy setkal se svou matkou Alžbětou, není zcela vyloučeno, že si tito dva při daném posledním setkání, ať již explicitě a formálně, nebo implicitně a méně formálně, navzájem reiterovali kvintesenciální úděl muže-rytíře a bojovníka (zemřít mečem) a ženy-dámy a rodičky (zemřít při porodu, nebo následkem poporodních komplikací).

D (Čt, 1. 9. 2016 - 09:09)

Dramatickou situací jistě bylo sdělování královně-vdově Alžbětě Bavorské informace o popravě jejího syna Konráda "Konradina" V. Německého v Neapoli. Aktu tohoto sdělování se jistě zúčastnila řada dvorních dam, rytířů, dvořanů i leníků pobývajících právě na dvoře, na němž se řečená královna-vdova právě nacházela. Všichni na ni v tu chvíli jistě významně hleděli, a obecně se od ní očekávalo, že tuto neblahou novinu přijme jako opravdová dáma a královna. Nelze též zcela vyloučit, že po jejím boku v tu chvíli seděl Menhard II. Tyrolsko-Gorický.

Ouha (Čt, 1. 9. 2016 - 00:09)

Ale to já jen tak. Jistěže...dobrou, D

Reklama

Přidat komentář