Nemám rád vykání

Luboši, já si to užívám....Jirko, víte, že to lavírování mě taky láká? Dřív jsem spíš vykal, pak to zkoušel s křestním a vykáním, ale to mně moc nešlo. Teď tykám. Ale zrovna na vás si užívám, jaké to je nějakému Jirkovi vykat, ale říkat mu Jirko. Jirko, seš fajn kluk. Nebo jste fajn kluk. Vyber si, co chceš. Asi to taky budu střídat. Nevím, co na to kamarádi. Asi budou volat do blázince. Ale co? Jirko, Jirko, Jirko. Jste fajn kluk. Teď jsem si vzpomněl, že mám kamaráda Jirku, který je o dost mladší. Dalo mě dost práce ho přemluvit, aby mně tykal. Někdy na to zapomněl a vyknul. Ale omylem. Teď když se potkáme, má vyloženě požitek z toho, oslovovat mě Mirku. Udělá to i během 5minutového hovoru třeba 20krát. Tak já ho taky dost často oslovuju Jirko. Užívám si to.

Vláďo, představte si to...Luboši, já si to užívám. Rád lavíruju. Třeba kamarádovi jednou vykám, pak tykám, pak zas vykám. A vykám s křestním jménem. Pak tykám. Oni jsou z toho dost vydření. Je to na nich vidět, ale už je to nebaví mně to vymlouvat. Někteří se občas přizpůsobí a jsou sami zmatení. A já si to fakt užívám. Tak co ty na to? Nebo vy na to. Luboši, užíval jste si to taky jako já? Asi vám budu vykat, ale někdy ti budu tykat. Je to fajn, ne?

Mě by zajímalo, jestli je...Vláďo, představte si to jako analogii: Teď vám vykám, tedy jste panic. Až vám tyknu, už panic nebudete. Horší je to u ženských. Myslíte, že se dá vrátit panenství. Tak ani vykání by se už obnovovat nemělo, když se začalo tykat. Co vy (ty) na to?

Mě by zajímalo, jestli je...Já už jsem teď pro tykání. Hlavně kluci to tak neberou. Často muž potká jiného muže a hned tyká. Ani vykání a křestní jméno moc nesedí. Praktikoval jsem to, ale nebaví mě to už. S mnoha kamarády jsem to takhle praktikoval, ale pak jsem jim tyknul. Oni se divili, že tykám, ale vlastně byli rádi. Taky jim to připadalo ujetý.

Mohu se zeptat, vy nemáte...Martino, děkuju vám za pochopení. Z dětství mám nejlepšího kamaráda, spolužáka Radka. S ním si tykám. S těmi ostatními se moc nevídám. Ty další jsem získal až po třicítce. S nimi se vídám často, ale nikdy nás ani nenapadlo začít si tykat. S tím záviděním jsem to napsal jen tak. Asi závidět nebudou. Ale odmítají to pochopit.

A jak vy můžete vědět, co...Mohu se zeptat, vy nemáte žádné kamarády z dětství nebo mládí?
Dále by mne zajímalo, proč být měl kdokoliv závidět (?!), že si s někým vykáte?

tady na těch diskusích se slušnost moc neuchytí.
Mě nepřipadá divné, že si s přáteli vykáte. Ale s nejlepším kamarádem si asi tykáte ne?
Moje babička měla moc dobrou přítelkyni, mnoho let si vykaly, pak si řekly, že si budou tykat, zkoušely to, ale už si na to nemohly zvyknout, tak zůstaly u vykání.
K nám do práce když přijde nová kolegyně, taky si s ní nemusím hned tykat. Když mi moc nesedí, tak jí vykám stále.

A jak vy můžete vědět, co...My jsme vykali našemu psovi. Začaly s tím děti, bohužel se to chytlo, a za chvíli našemu pejskovi vykala celá ulice.
Vykat kamarádovi? Tak to by nebyl ten pravý kamarád.

každý má asi nějakou...A jak vy můžete vědět, co je a není v reálném životě skutečné? Vy znáte všechny muže a jejich vzájemné hovory? My si prostě s kamarády vykáme. Je to fajn, asi závidíte...

Já si s kamarády teda...každý má asi nějakou úchylku a zdejší diskutér tu píše své fantazie, které mezi chlapama v reálném životě nejsou.

Já si s kamarády teda...Já proti tomu vůbec nic nemám, že si s kamarády tykáte, Steve. Já si s nima zase vykám. A jsou to kamarádi. To byste se divil. Vidíme se často, ale zůstáváme u vykání.

Mě by zajímalo, jestli je...Musejí se zároveň dohodnout na oslovení "pane" místo "vole".

Mě by zajímalo, jestli je možný, aby si kluci už tykali a pak se dohodli na vykání.

Tož ne, ... kurva? :-D

Já si s kamarády teda Tykám ... Jaký kamarád když si Vykáme??? To je pro nekamarády a cizí.

Myslíte, Stando? Vám to je...Jirko, si zvyknete. Já mám spoustu kamarádů, se kterými si vykáme a říkáme si křestním jménem. Ani nám to už nepřijde. Jsem taky zhruba ve vašem věku a seznamuju se každou chvíli s někým. A kdo si mám pak pamatovat, s kým si tykám a vykám. Tak je lepší vykat a říkat křestním.

Tak u mě byl dneska zase doma Libor. Vykáme si a oba jsme byli v ponožkách. Sice jen na půl hodiny, ale fajn kluk. Asi si ani tykat nebudeme. Ani nechceme je nám zhruba stejně a vyhovuje nám to. Oslovujeme se křestním Libore, Mirku.

Víte, Jirko, on každý...Myslíte, Stando? Vám to je milé? Mně to připadá takový divný.

Mně je 46 let. Cítím se...Víte, Jirko, on každý není hned s každým kamarád. Zkuste kompromis a vykejte si s nimi, ale oslovujte je křestním jménem. A řekněte, ať vám taky vykají, ale říkají Jirko. Myslím, že vám to bude milé.

Já vykám i na diskusích. Ale oslovuju křestním jménem. Myslím, že je to přiměřené. Přece jen mluvím s lidmi, které neznám, a tak je vykání na místě. Křestní jméno v oslovení pak přece jen dodá určitou důvěrnost.