Kněz a žena ...

Máme na sebe tel. i mail adresu. Napsala jsem mu v dopise poděkování za všechno co pro mne udělal, a že jsem se zamilovala.. Docházela jsem k němu co 14 dní, povídali jsme si o všem o Bohu i o osobních věcech, on chodil k nám na večeře. Byla jsem loni na operaci a on mi volal jak mi je. Než se odstěhoval, tak jsem mu dala ten dopis a tím jsem to po....

Taky jsem mu napsala dopis, nedokázala jsem mu říct do očí, že jsem se zamilovala. On mi odpověděl, že je všechno v pořádku, ať mi Pán žehná.. A tímto to skončilo. On se odstěhoval a mně je hrozně smutno. Chtěla bych vědět jak se má, vidět ho, slyšet, obejmout, nevím co dělat..

ja porad miluji jedno kneze a ten mi zustane v srdci do konce zivota,tomu knezi jsem to I napsala neresi to a nadale se se mnou styka,kdyz prijede tak se normalne bavime smejeme se ale jak odjede tak je mi smutno,kazdy den na neho myslim,tak bych se ho rada dotkla,obejmula ale vim ze se to nikdy nestane jen o tom snim.... uz se tesim az zase k nam prijede neni to casto ma moc prace ale I tak jsem rada kdyz muzu byt s nim,poradte co by jste na mem miste delaly....dekuji za odpovedi Helenka

Já jsem udělala přesně to samé, musela jsem to ukončit. Akorát jsem se trápila. Taky jsme si sedli, navštěvovali se, povídali si, dokud jsem se nezamilovala...Nakonec odešel z naší farnosti, už je to nějaký pátek a pořád mi hrozně chybí. Mám nutkání mu napsat nebo zavolat jak se má, ale znovu bych se trápila, myslela na něj..

Jaký je Vás všech názor na přátelství kněze a ženy? Myslíte si, že to jde? Možná by mohli odpovědět i kněží z této diskuse.

Luci, vy máte nějakou zkušenost s kněžími?