JHVH (Jahve,Jehova) - jediný živý Bůh

Mně to prostě zavání farizeismem, protože oni si také mysleli, že jsou o tolik lepší než obyčejní hříšníci, ale svojich hříchu si vědomi nebyli. Když nemá někdo hříchy, nemůže činit pokání a není mu co odpouštět. Jenomže hříchy má každý člověk, tak proč obviňovat a soudit druhého pro jeho hříchy, když sám jich mám nepočítaně. A ten, kdo si myslí, že žije dobře, má navíc hříchy pýchy.

Už jsem si po dekonverzi zvykl na myšlenku, že bůh asi není. Jenom stále nechápu, proč tedy není nic a proč něco je. Proč je hmota. Možná že musí něco být a nemůže být nic. Možná nic ani neexistuje a vždycky existuje něco. A to něco se jen mění, není stálé. Tak to asi bude.

Rakato dále píše: "Vždyť každý jsme se narodili s jinou genetickou výbavou a do jinak situované a povahově vyhraněné rodiny. Někdo se narodí jako krásná inteligentní žena nebo chlap do bohaté a ,ilující rodiny, a už ve škole se kolem něho vše točí, kdežto jeho hloupí, chudí a nevzhlední spolužáci na něho jen závistivě čumí. Někdo se narodí do rodiny se španými geny - náchylnost na rakovinu nebo na genetickou nemoc, a do patnácti let umře, jiný se dožije ve zdraví devadesátky."------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ten samý komentář. Je to stejně všecko jedno. Dopadne to stejně smrtí všech a zničením života. Jinak po všech možný debatách a pozorování přírody jsem dospěl k poznatku, že živá příroda má příliš mnoho utrpení v sobě a bylo by lepší, kdyby nebyla a ani nikdy nevznikla. To už tady někdy naznačoval v minulosti multinick a s tím souhlasím. On psal, že kdyby byl bůh, musel by být za všechno zodpovědný. Tedy za celou evoluci a utrpení s tím spojené. I toto mi ukazuje, že bůh spíše není. Ale není to jisté. Jen je asi více pravděpodobné, že bůh není, než že je. Těch indicií, které by ukazovaly na nějakého starostlivého pečovatele a tvůrce - těch moc není. Dá se říct, že nejsou žádné.

Rakato napsal: A že smrt nedělá rozdílu? Co je to za blábol? Někdo umře jako dítě, někdo za sto let. To podle tebe není rozdíl? ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Z hlediska délky trvání vesmíru je to jedno. Ono je v podstatě jedno úplně všecko, co se tu kdy odehrálo a odehraje. Tato planeta stejně jednou bude spálena Sluncem. Zářivý výkon Slunce nezadržitelně stoupá. "Už" za jednu miliardu let se tu nebude dát žít ani pro běžné bakterie, páč se bude voda vařit. To se samozřejmě dříve voda vypaří do vesmíru.

Tedy svoji smrt vnímat nemůžeš. Ze svého života můžeš vnímat leda život. Nemůžeš vnímat ani svoje bezvědomí. Když jsem byl v narkóze, nebylo nic, nevnímal jsem, že jsem v narkóze. Až skončí moje vědomí, až umřu, tak moji smrt uvidí lidé okolo, ale já sám už ne. A tak to je s každým člověkem. Takže existuje jen život. A samozřejmě bolest nebo radost. A umírání je bolest. Často. Nikdo nechce zažívat bolest. Mozek je naprogramován na vyhnutí se bolesti. Proto ostatně spousta lidí neudělá sebevraždu. Páč to je většinou spojeno s bolestí.

Rakato, na svět jsme všichni přišli na stejné úrovni. Všichni jsme na tom byly strašně bídně, narodili jsme se dokonce nazí :-) Nikdo z nás si nic nepřinesl a nevěděl nic více, než ten druhý. Bez rozdílu, zdáli ses narodil jako chudý Afričan, či bohatý Američan. Smrt taky nedělá rozdíl mezi člověkem, bere sebou toho nerozumného, spolu s tím vzdělaným. Pro ní jsme znovu všichni rovní....... a to co čas udělá s námi mezi zrozením a smrtí to je na každém z nás. Máme možnost ponížit člověka, tím že se budeme my povyšovat, nebo vyzdvihnout člověka z jeho ponížení na rovnocennou úroveň.......ale pořád jsme si všichni rovni, každý spějeme k jednomu cíli..... -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Wow, Mimo. Pěkně jsi to napsala. Řek bych, že někdy mají věřící lidi více rozumu než ateisti.... Nedala jsi do toho nic náboženského, nic propagandistického, ale jen čistě lidského. Mně se to líbilo. Mělo to hodnotu. A souhlasím s obsahem. Akorát smrt z filozofického hlediska neberu jako něco reálného. Páč jsem měl narkózy, tak vím, že bez vědomí nic není. Tedy pro člověka si smrt nepřijde. Člověk akorát v určité fázi života ztratí vědomí. U narkózy je to vratné. Při vážném onemocnění nebo nehodě, případně destrukci mozku už to vratné není. Ztráta vědomí je definitivní, nevratná. Jenže už o tom nevíš. Takže ve skutečnosti existuje jen život a smrt neexistuje. V průběhu života můžeš vnímat leda život. A můžeš vnímat mrtvá těla jiných organismů, co byly živé a už nejsou.

Steváku, je mi jasné, že tys to být nemohl, za prvé nevlastníš pistol (on ji měl legálně ale tobě po pobytu v psychiatrickém ústavu by ti ji nikdy mít legálně nepovolili. Za druhé (na rozdíl ode mě, který si občas přihne) vůbec nechlastáš. A za třetí, ty mít tu pistol, dle toho jak máš ty jehovisty "rád", tak by z nich nepřežil nikdo.

Kdyby mu nestál, byl by to rakato, jestli ale byl opilý a oblejzal chlapce kvůli obřízce, byl to Tonda

Opilce? To byl Tonda?