JHVH (Jahve,Jehova) - jediný živý Bůh

Co si myslí nějací filozofové, nebo i fyzikové je přece úplně jedno. Pravda je to, co si myslím JÁ.

A jistě zrovna tak nemáš důvod nadřazovat svoje zážitky nad ostatní. Nejen ty je máš. A co se týče kokteilu chemikálií a jeho účinku, je to sice pravda, ale to platí o všech jedech a já jako křesťan věřím, že když Bůh nedopustí, nic se ti nestane. Tak jako ochránil Danielovi přátelé před ohněm, tak i jeho před lvy. Bůh může takhle ochránit před živlem, otravou, nákazou, šelmou a zrovna tak uzdravit z nemocí apod. Žádné nemožné v tomto směru neexistuje. - Lukáš 1,37 Neboť u Boha není nic nemožného. -

Myslím, že není těžké pochopit a přijmout to, že na kom záleží, jestli někdo nějaký zážitek mít bude nebo ne, nejsme my lidi. A dvojnásob to platí po naší smrti, po níž stav svého vědomí těžko někdo z nás naplánuje. Je pošetilost se domnívat, že spekulacema tím někdo něco změní.

Nemám důvod nevěřit, že takové zážitky, aby vypadaly jako pravé, mohou právě napodobovat temné síly, které se těchto příležitostí naopak zhostí velmi ochotně. Tyto síly tak mohou každému dát to, co chce vidět, podle toho, čemu se klaněl. Jsou tedy jejich zážitky důkazem pravdy, když jsou zcela rozličné? Vždyť znáš Bibli dobře, a tam je psáno, že i ďábel se vydává za anděla světla. Podstatné je, že ti lidé úplně nezemřeli, oni žili dále, tudíž nebyli na oné PRAVDĚ BOŽÍ, takže mohlo jít skutečně o klam. Nic se tím přece nevylučuje, že až opravdu nevratně zemřou, bude to zcela jiné, neboli takřka podobné (podle Bible).

Tady nešlo ani tak o narkózy, tedy uměle vyvolané stavy narkotickou látkou, jako o hluboká kóma, kde právě někdo něco prožívá, někdo zase vůbec nic. Až umřeš, umřeš úplně a žádná narkóza nebude. Dalo by se to brát úplně opačně, tedy že prááávě proto, ne že přestože, ačkoliv apod. A jak jsem psal, podle případů lze vidět, že je to individuální. Ale nespoléhal bych se na tvém místě, že po smrti nic nebude, jenom proto, že si v narkóze "nebyl". To je zavádějící do bludu. S kritickým uvažováním to nemá vůbec nic společného, a nějaká procentuální pravděpodobnost ti je tady prd platná. Prostě nevíš co s tebou bude. Já jsem ale přesvědčen, že budeš si sám sebe uvědomovat i potom. Mozek je součást tělesné schránky a ta ti netvoří celou identitu. Ale věř si čemu chceš.

Je i tibetská kniha mrtvých, kde se stáří odhaduje na 5 tisíc let. Stáří knih ale také nic nevypovídá. Mimochodem, kdo má být za boha v těchto knihách? Nebo je jich více? Podle mě není těžké pochopit, že stáří knih může být klidně skoro takové, jak je starý duchovní svět. A co nám to tak řekne?

Tak si schválně porovnej co učí korán s Novým zákonem. Poznáš snad ten rozdíl. Taky je potřeba brát na vědomí, že opravdu existuje několik muslimů, dalo by se říct radikálních, fundamentálních, kteří konvertovali ke křesťanství. Kvůli Ježíši. Tady ale nejde o počet, ale o míru zoufalství. Muslimové jsou v koránu chováni od mala a jaksi to nedělají tak, že by se cvičně zkusili modlit k Ježíši, jestli to funguje nebo ne. Navíc by to těžko mohlo být upřímné. To je ten hlavní důvod, a ten dělá i ten počet stoupenců islámu, a taky tu překážku, aby se stali křesťany. A stejně, nikdo z nich neví, co se mu stane v jeho poslední minutě před smrtí, takže je tohle rozumování o počtu jinověrců docela zbytečné. O ničem rozhodujícím to nemůže vypovídat.

Jistě na povrchní žvanění není nikdo zvědavý. Na moje a ni ne na Vaše. Takže solidarita není o žvanění ale o vzájemné aktivní a konkretní pomoci. Například zvednout zadek a pomáhat slabším. Starat se o seniorovi vedle Vašeho, mého bytu třeba tím, že mu půjdete nakoupit. Přispět na finanční sbírku pro nemocné nebo jinak koronavirem postižené. Pomáhat v době volna učit nebo zabavit sousedova kluka a pomoci tak jeho rodičům. Pomáhat mamince samoživitelce a spousta jiného. Jen ne to žvanění, kterého je na tomto vlákně i v této krizi víc než dost

Ale my si tady Touho tím žvaněním pomáháme sami sobě - psychicky. Někoho to dá se říct přímo drží nad vodou. A to je také důležité, ne? A ty bys nás hnala mezi nemocné, abychom se nakazili. -------------------------------- To jsou právě ty problémy těch tzv. otevřených srdcí, že pomáhají. Ale místo aby jen pomáhali, tak nutí do pomoci ostatní. A to je velmi, velmi škodlivé. Vždyť na Západě se z toho postupně vyvinula psychóza pomáhat každému debílkovi, hlavně že je ze zahraničí a chce si do Evropy přijít pro dávky. ---------------------------------------------------------------------- Já tě nenutím pomáhat, tak ty mě také nenuť.

Myslím, že to spíš Touha narážela na mě, z důvodů dvou, že 1) ačkoliv jsem křesťan, tak nejsem zapojen do žádné humanitární činnosti, 2) nemá mě ráda, tak si nenechá ujít jakoukoli příležitost mi něco vytknout. Tedy tak trochu osobní to bylo. Tebe Rakato má Touha ráda, takže myslím, že výtka k tobě určitě nesměřovala.

Jak na moje? Já nepsal o solidaritě nic, to tys o ní psala. Co můžeš vědět o životě jiných lidí, když jsi je ani jednou neviděla? Měla bys brzdit s nějakým soudem. A pochopit, že jsou lidé, kteří se nevychloubají, narozdíl od jiných, vykonaným dobrem. Protože nečekají, že převáží jejich hříchy. Jestlipak víš, že součást osobního dobra je uvědomit si i jak jsi špatná? Ano, každý jsme špatný. To jenom někteří lidé jako ty, se chlubí co dělají dobře a jak pomáhají. Jsou i lidé, co to dělají, jen o tom tolik nemluví. A já? Radši řeknu, jaké jsem měl hříchy, nedovolím si říct, že jsem někdy udělat dobrý skutek, a jestli ano, tak opatrně, abych nebudil dojem, že se jima pokouším převážit všechno to zlo, co máme každý na svědomí. Už jsem si dávno všimnul, že hlavně ti, co si myslí kolik dobra vykonali, těm vůbec nedochází kolik rovněž zla způsobili. Možná až budou jednou činit pokání, všechno se jim připomene, to všechno jim dojde. A už se nebudou vidět a pokládat za takové dobráky jako předtím. Špína která není vidět, té se zbavovat nedá, páč k tomu ani není důvod. Já ale každému ve výsledku přeju jenom to dobré.