prsa a názory na jejich velikost

Tak, snad uz tu bylo receno vse. Mala , velka- na tom nezalezi. Dulezite je, co nam rika to, co se skryva pod nima. Snad bych jen dodala, ze je blbost si myslet, ze mala jsou vzrusivejsi. Jen je to na nich snaze videt, protoze se bradavky postavi, kdezto ut tech velkych je to temer nemozne, ale to jen a jen proto,ze jsou tezsi a tedy se kuze napina. Kdyz zkusite napnout kuzi u stojici bradavky na malem prsu, tak se napne, jako by nebyla vzrusena... Nezni to logicky ? Tak neblbnete proboha...

Holky nestyďte se za malé poprsí. Není na tom nic, za co by jste se měly stydět. Jako existují kluci, kterým se líbí velké prsa, existuje stejně velké množství kluků, kterým se líbí malé poprsí. Je úplně stejné jako když se někomu líbí blondýnky a druhému brunetky (a někomu všechny). Fakt! Mně se velký prsa nelíbí, dokonce mně příliš velký prsa odpuzují. Tak jako vám vadí malé prsa, znám holky, kterým vadí naopak jejich velký prsa. Mám kamarádku, která kvůli velkým prsům nemůže pořádně sportovat, ačkoliv by jinak asi byla celkem dobrá. Co ta by dala za malý prsa. A z posměváčků si nic nedělejte, většinou jde o nevyzrálé jedince, mnohdy s vlastními komplexy. Vhodně cílená odpověď je většinou usadí. Maláprsa pro vás mohou být při sexu výhodná - jsou údajně citlivější a vzrušivější než velká. Přestaňte se trápit, buďte v pohodě a fajn a uvidíte, že budete mít nápadníků dost. Vždyť kluků s krédem "co je malé, to je hezké" je fakt hodně, takže malé poprsí se může stát i předností. Mějte se a hlavu vzhůru. Radek

souhlasím s Janou , že velká prsa jseou na obtíž. já mám 4 a velké problémy s páteří. Stále musím cvičit a posilovat páteř, abych neskončila na ortopedii a s hrbem. jako malá holka jsem milovla všechny sporty, ale když se mi začly k velké " radosti " spubertálních spolužáků " klubat " má prsa, sport se stal někdy velmi obtížný až nemožný. Holky fakt neblázněte. Já mám paradoxně kluka , který se otáčí za holkama s jedničkama či dvijkama. jdou si bez podprsenek a bradavky jsou jim krásně vidět přes tričko. mně se taková prsa také velmi líbí.No i když se mému příteli líbí malé prsa, tak stejně miluje mne, protože si v mnoha věcech moc rozumíme. A stejně tak vás může milovat kluk, který se občas podívá po " kozaté holce". Navíc, někdy neznamená, že když se člověk po něčem ohlédne, že se mu to líbí. též si může pomyslet: "To je hrůza".myslím, že svět je hezký ve své pestrosti, ikdyž sama bych radši byla na té druhé straně:-)))

Děvčata s malými prsy tady líčila, jak si z nich ty mohutnější dělají legraci. Ale co mám říkat já,když se svými šestkami a více jsem vyloučena z jakékoliv konfekční řady, podprsenky si pomalu musím nechat šít, protože potřebuji vyztužené jako nějaké lešení. Dvoudílné plavky jsem si vzala jen jednou, protože mi nějaký blbec hned vrazil, že vrchní díl mu připomíná dva sešité stany. A zkuste si s něčím takovým před sebou běžet. Nakonec mě dorazil jeden kluk, který se mi líbil a vypadalo to, že ani já mu nejsem tak úplně lhostejná. Upozornil mě ať dobře poslouchám a vyprávěl vtip o tom, jak na pohotovost přivezli holku s prostřeleným kolenem. Na otázku, co to vyváděla, odpověděla, že chtěla spáchat sebevraždu a někdo jí poradil, že nejlepší je zamířit dva prsty pod levou bradavku! Tak jsem siv koutě pěkně pobrečela a marně mě kamarádky utěšovaly, že podle Švejka i blbci musí být na světě, aby se dali poznat ti normální.Co bych dala za nádherně sladká, příjemná, milá, neobtěžující, něžná, lehká malá prsa!

Ahojky holky....vidim ze kazdy ma problemy se svyma prsama...a koukam ze je vas vic co maji mala prsa....Abych rekla pravdu,je mi 17 a mam 4,ted jsem zacala brat antik. a par lidi mi reklo...je tobe vyrostla prsa!! holky,je pravda ze nevim jaky toje mit mala prsa,ale reknu vam,ze s velkyma prsama jsou dost problemy...vim ze chlap se po peknych zenskych vnadach vzdy otoci,ale reknu vam...me to uz i docela stve.Jasne da to cloveku sebeduveru,yale pak si vzdycky uvedomi,ze nekoukaji na vase cele telo a hlavne DUSI..ale jen do vystrihu...Vy muzete nosit trika bez raminek,saty s holyma zadama a nemusite nosit podprsenku,ale ja musim...a nekdy bych si dost prala aby se ta ma velikost zmensila o dve cisla......ahoj....

souhlasim.je pro mne jako chlapa prijemne videt pekna prsa, ale jejich citlivost je pro mne dulezitejsi.Qitecek

Holky, co blbnete?To jsou ta prsa opravdu tak důležitá? Stejně podětech budou vypadat jinak! Možná, že jsem divnej, ale nikdy jsem se při prvním setkání nedíval ženám na prsa! Ale do obličeje, hlavně do očí! A bylo důležité, co jsem viděl tam! Holka musí mít vnitřní náboj, jiskru, švuňk...! To je podstatné na první dojem. Na ten další dojem a hlavně k navázání hlubšíhu vztahu je pak důležitá spousta jiných věcí (názory na zásadní věci, hodnotový žebříček). Ale prsa? Jistě, rád se podívám na hezké poprsí, ale při navazování vztahů to hraje velmi podružnou roli. Netrapte se prsama! Je to velmi pomíjivá devíza. Je mi třicet pět let a nějaké zkušenosti jsem s ženami udělal. Prsa nehrála prakticky žádnou roli. A já být ženou, nechtěl bych chlapa, kterému nějak zvlášť záleží na mých prsou...Ahoj, Roman.

pro Petru...je fajn,že jsi spokojená sama se sebou.To já taky..takže je prostě jedno jestli máš prsa větší než ostatní tady nebo ne.Já se mužům líbím,i když prsa velký nemám,neb si vážím sama sebe a jsem se sebouá spokojená.A v tom to je..myslím,že by se lidi měli mít rádi takový,jací jsou at jsou malí,velký,tlustí nebo hubení,krása je v něčem úplně jinym.A Ten Roman je pako,když říká,že bez prsou snad žena není ženou..nevim jestli by se mu líbilo mít doma prsatku,která by třeba nebyla příjemná,milá a já nevim co všechno.A jestli by mu ke štěstí fakt stačilo jenom to,že má velký prsa tak je jetej

Dovolte, abych se i já připojila k vaší diskuzi. Přečetla jsem všechny příspěvky. Musím říct, že mě to zaujalo. I já patřím do kategorie těch "plochých". Nosím podprsenky velikosti A, a pokud to není push-up, není skoro nic vidět. Když jsem byla v pubertě, vůbec jsem velikosti prsů nepřikládala jakoukoliv důležitost. Věděla jsem sice, že mám malá, ale zato mi připadala hezká. Pak jsem poznala muže, do kterého jsem se velice zamilovala a on do mě. A jelikož jsme si řekli, že ve všem budeme jeden k druhému upřímní, tak jsem se zanedluho dozvěděla, že má radši prsa vetší až velká. A vůbec se tím netajil. Hrozně jsem se začala cítit méněcenná, deptalo mě, že se s tím nedá nic dělat. Pořád jsem se s tím nedokázala smířit, záviděla jsem prsatým holkám, jak na ně na ulici nebo v erotických časopisech a filmech koukal. Pak mi jednou koupil knížku od manželů Argoni - Magie sexu. Bylo tam nejen jak zvětšit prsa, ale hlavně to, jak se vyrovnat s tím, jaká prsa mám. Ať už malá či velká. Jejich názor například byl, že dívky s malými prsy je mají malá proto, že v podstatě velká prsa odmítají. Nevím, jestli se tomu dá naprosto věřit. Ale jejich kniha mi pomohla začít mít ráda nejen svá prsa, ale i prsa ostatních. Takže když dneska jdeme po ulici a já vidím, že kouká na nějakou prsatou dívku nebo ženu, musím sama uznat, že má třeba prsy opravdu hezké. To platí i ohledně erotických filmů, obrázků, časopisů. Už těm ženám nezávidím, vyrovnala jsem se s tím, a zjistila jsem, že se tak daleko víc mohu radovat i já ze svých, ač malých, prsou. A vůbec mu už nic ani nevyčítám. I já se ráda podívám na krásná velká prsa. Obdivujeme tu krásu spolu. Věřím, že je to svým způsobem božství v lidech, když mají krásná těla. A když nebylo dopřáno mě, dosáhnout takového božství, přeju to aspoň jiným a potěším se pohledem na ně. A navíc - vím, že ačkoliv mám malá prsa, jsem pro něj stále ta jediná, roztomilá a hodná. Prostě mě miluje takovou, jaká jsem. A ještě něco: Moje sestra má prsa nejmíň čtyřky. Jaká podivná hra osudu, že? Ona ty svoje prsa nenávidí, těžko shání podprsenky, a to už vůbec nemluvím o tričkách, šatech... je z toho tak nešťastná, že kdyby měla peníze na operaci, jde si je hned zmenšit. A to se už hrozí toho, co ji čeká po kojení... Z toho jsem pochopila, že to opravdu není ve velikosti, ale v pohledu na věc. Někdo může mít malá a přesto může být spokojený, někdo má velká a výstavní, a přece mu to vadí... Je na každém z nás, jak naložíme s tím, co nám Bůh nadělil... A všichni, mám pocit, musíme pochopit jediné - milovat se takové jaké jsme, protože jedině tak je to v pořádku.

Prsa mam velky, v mladi jsem z toho mela mindrak, ted to beru jako prednost. Holky na tomhle foru si stezujou, at uz maji prsa maly nebo velky, ale souhlasim s Romanem v jednom - ty s malyma prsama do tech s velkyma prsama rejou a taky z toho mam pocit, ze proto, ze nejsou spokojene samy se sebou, ze zavidi. Mam prsa, nosim upnuty tricka, protoze sem jinak stihla, protoze se mi to libi, protoze se to libi chlapum tak nevim, proc bych je mela schovavat, jenom abych se nedotkla nekoho, kdo ma prsa dvojky (coz povazuju za idealni). To bych si taky mohla na hlavu narazit cepici, aby nekoho nestvalo, ze mam dlouhy vlasy. A co se tyce sportu - staci pevna (a draha) podprsenka. Do prace (ani jinam) obvykle nebeham a push-up nenosim. Chapu kazdeho, kdo ma s postavou problem - dlouho jsem se smirovala s tim, ze prsata jsem, ale nevidim to jako duvod ryt do ostatnich.

Je to tak, to je přeci úplně jedno jestli malé nebo velké (pokud to nepůsobí nějaké závažné zdravotní problémy).Důležité je, jak se ty prsa nosí, jaký vztah k nim má osoba, která je nosí. Když jí vadí, že je má nějaké určité velikosti, tak si lidi utahujou, protože to na ní vidí (dovolí si na člověka s komplexem), a když se s nima až moc honosí (zase je jedno jestli malá nebo velká), tak to ženský která je má zrovna jiný než ta dotyčná vadí a mají narážky, protože si chtějí hájit to své.(tzn. že když se neprsatá vychloubá - tak prsatá si tvrdí svoje a obráceně, no a muži, když vidí nějakou která je ráda vystavuje, tak si rádi rejpnou, podívají se i si víc dovolí. To je totiž to, co jim ta ženská svojí non-verbální komunikací sděluje.Prostě si o to říká! Myslí si, že: "mám velká prsa a to je sexy - to je signál, který svojí non-verbální komunikací sděluje okolí - a okolí to bere jako sexuální výzvu.a nebo naopak: "mám malá, pevná prsa a nemusím nosit podprsenku a to je sexy - opět signál který vysílá do okolí.

Romane ty jsi teda fakt divnej...asi se každýmu chlapovi líbí jiný prsa ne?A nemyslím,že by prsatejm bylo co závidět.Ono se s těma velkejma i blbě běhá

Ahoj holky..tak já se teda taky přidám.Já mám teda taky malý prsa.V pubertě jsem z toho byla opravdu v depce.Jenže když jsem se začala mít ráda zjistila jsem,že na velikosti prsou fakt nezáleží.A na co si je nechávat zvětšovat,vždyť co je malý to je hezký

cau ja myslim, ze je fakt, ze kdyz holka nema prsa, tak neni vlastne poradna zenska. nejlepsi jsou holky co maj velky prsa. A meli by je ukazovat a ne se za ne stydet. A Ty neprsaty, to je neco jako brejlati chlapi intosi nebo pocitacnici. Kupte si push-upku a tvartese ze prsa mate. Bude vsem lip. A neosocujte prsaty holky, zavidite:-)

Přidávám se k diskuzi. Měla jsem vždy komplex ze svých nohou. A mám. Vždycky jsem byla největší a prostě se mi už ve škole smáli, že mám hrozně dlouhý nohy. A teď Ti napíšu něco, co tě překvapí. Jsem vysoká, krásně štíhlá a nejedna holka by mi mohla závidět. A přesto svou skoro ideální postavu nejraději skrývám ve sportovních věcech a nikdy nenosím dobrovolně sukni. Tím jsem Ti chtěla říct, že pohled na to, jak se díváme na svoje tělo je různý. Musíš si v to, co ti vadí, najít nějakou přednost. Ostatně víš jak hrozně vypadají velká prsa v oblečení.? Babička mi vždycky říkala, když jsem u ní nešťastná brečela. Děvenko, jednou by Tě ty krásný nohy mohly živit. ěla pravdu a když musím vyjít v nějakém modelu, mohou na mně všichni nechat oči.A jak ráda si zase obléknu tepláky. To je blbost, co? Tak se taky netrap, protože ty si můžeš nechat prsa zvěčit, ale já nohy uříznout ne. A teď, kdo je na tom hůř? Stejně je holka s malýma prsama hezčí, protože velká jsou nehezká a ztratí brzy tvar a umělá nejsou k ničemu. To je názor kolegů okolo mně. Tak vidíš, vždyť Ty máš vlastně štěstí.

vypadá to na opravdu žhavé téma. Já naštěstí nemusím řešit tento problém. O Pro někoho malá pro někoho vetší, vše je relativní, ne? No hodně záleží na podprsence. A podle toho jak se cítím, se i obléknu. Většinou se ale necítím, tak že bych musela svá prsa vystavovat celému světu na obdiv. Což právě nechápu u těch co mají velký prsa a snaží se je ještě více zviditelňovat, to je poněkud nízké. A to samé si myslím, že ty, které mají prsa malá, že nenosí podprsenku vůbec. Mně i mému přítelovi to připadá úplně děsný, když jsou prsa a bradavky vidět přes tričko. Brr, Doufám, že mě neberete jako puritána, nemyslím, že jsem.Nedovedu si třeba představit, že bych neměla podprsenku a měla třeba bežet na autobus, prsa by se mi houpala a každý by na mě čuměl. Jsou ale i podprsenky, které jsou takové, že ty prsa jsou tak trochu "houpací". To ne, ale to je vše věcí vkusu.

Ahoj ženský,Náhodou jsem narazil na vaši diskusi o velikosti poprsí.Vzpomněl jsem si na svoji přítelkyni,jak sena začátku našeho vztahu styděla, že má malý prsa.(Má je asi tak velikost 2).Dost často při milování fňukala a otravovala ,že má malý prsa.Jednou mě touž fakt naštvalo a tak jsem jí dost tvrdě vynadal.Od té doby se už za svoje "malá" prsa nestydía dost často je na mě vystrkuje... Další ženská ,která si stěžovala,že má malý prsabyla černoška,která měla velký prsa aspoň 3,5-4, ale jí to nestačilo,protože její sestra měla prsa aspoň sedmičky...

jdi se bodnout.

Chci vám napsat k tématu. Ted mi je 23 let. Jsem po porodu, prsa se mi zvětšily o číslo tj. ze 65B na 70B, takže ted mám jedničky. Jsem spokojená, protože jsem přibrala přiměřeně po celém těle. Dřív jsem se strašně styděla, byla jsem docela hubená a žádný prsa.... no hrůza. V létě v tričku jsem ani nemohla vyjít ven.Manžel má rád mé akodorky, prsa akorát do ruky. Takže holky netrapte se, po porodu se to určitě zlepší!

Patřím do skupiny žen s velkými prsy (90 C). Při mé velikosti 158 cm je zřejmé, že je to první co si člověk na mě může všimnout. V dospívání to byl pro mně velký problém. Styděla jsem se, chodila jsem shrbená, vadily mi pokřiky kluků. Holky s malými prsy mi zase záviděly a léčily si na mně své komplexy tím, že mi zase předhazovaly, že jsem malá. Vlastně bylo to horší než od kluků, posmívaly se mi. Já jsem jim vždycky odpovídala