alkoholismus

Proč už to nejde, nejde pít, sednout si na pivo a pivo pivo pivo pít. Pár piv si vypij a zlost si na něm vylij?

Dokud byly otevřené hospody, tak jsem se s kamarády ožral tak dvakrát v týdnu. Ale teď jsem v sociální izolaci. V kanceláři sedím sám a doma jsem taky sám. Někdy se mi stane, že třeba několik dnů vůbec nepromluvím. A jediné, na co se můžu těšit je, že se po práci ožeru doma z piva. Pouštím si k tomu na internetu filmy nebo písničky. A ten konec si nikdy nepamatuji.

Muž je penalizován za neaktivitu, a pití a setrvávání v pití je neaktivita ze strany muže.
Žena pije z jiných příčin, většinou s společenských, rodiných a vlastně není nikdy na vině, nezpůsobila si to sama a léčí se tím, že to proč pije svede vně sebe a na toho člověka se vykašle a určí ho jako důvod svého pití. Např. otec, matka, manžel kvůli kterému pila.
Viz. Když v tom jedou ženy cyklus ČT o ženách a alkoholu.

Ženy jsou pružnější, nejsou neaktivní a rychle se přeorientují jinam, najdou si končíčky, záliby , práci mimo alkoholové prostředí a svody. Muž to má odvykat těžší a jeho závislost je bych řekl spíše psychická, alkoholik muž toho snese opravdu fyzickým zdravým hodně a dlouho a navíc ho to bez pití nebaví, protože není tak pružný se rychle zařídit a změnti svůj životní a denní program a furt leze do chřtánu jedových chýších s těmihle pro něj lahvičkami nebo pulitry, kde by mělo být alkoholikům servírováno pouze v sklenicích a pulitrech a panácích se skříženými hnáty a lebkou. Alkoholik opravdu pít nemůže a to opravdu a ni jedno malé pivíčko, ani lok pivíčka a nesmí ani pochybovat o tom, zda může nebo nemůže pít.

Nespravedlivě zhoršený alkoholismus u žen při stejných problémech s pitím než u mužů je zas bych řekl vykompenzován zvýhodněním v oblasti jejich psychiky pomoci si pokud se jim podaří se dostat do psychoterapie a odvykat. Žena má konexe, má kontakty, má společenské zázemí v přátelých nebo je schopná si je vytvořit takové ty ženské skupiny a může pak s ženami chodit místo na víno, na kafe.

No já teda chlastám teď doma, když mi zavřeli hospody. Je to docela na prd, jsem v sociální izolaci, v hospodě jsem aspoň s někým pokecal.

Paradoxně alkoholici můžou pro sebe benefitovat ze zavřených hospod.

Závislost není spravedlivá, ženy a starší osoby ohrožují mnohem menší dávky alkoholu. Mimořádně rizikoví jsou lidé s alkoholismem v rodině a duševně nestabilní jedinci.
-----------------------------------------
V případě ujištění se , že se u Vás jedná o vypuknutí nemoc, bych vylhledal státem hrazenou lékařskou léčbu, protože je kvalitnější a také vám možná dokonce zcela logicky ušetří peníze, které by jste jinak utratili za alkohol.

Zaprvé je třeba říci, že rozdělení konzumentů alkoholu na alkoholiky a „nealkoholiky“ je značně zavádějící. Závislostní onemocnění má celou řadu fází, typů a přechod od rekreačního užívání k závislosti je kontinuální. Bohužel mí dodnes mnoho lidí zcela mylnou představu, že alkoholik je pouze ten, kdo pije denně, má červený nos a je z něj stále cítit alkohol.Řada věhlasných adiktologů se dokonce shoduje na tom, že žádná taková přesná hranice neexistuje a že se jedná spíše o kontinuální přechod. Světová zdravotnická organizace definuje hranici nízkého rizika pomocí denní dávky alkoholu, jež by např. pro dospělého muže neměla přesáhnout 3 dcl vína.Tři znaky závislého člověka

Ta však mohou na laiky působit příliš obecně a možná i přísně. (Za závislého se považuje člověk, který během posledních šesti měsíců vykazuje alespoň tři z následujících znaků: craving (neodolatelná touha se napít), snížená sebekontrola, odvykací stav, zvyšování tolerance, zanedbávání jiných zájmů a pokračování v pití přes negativní důsledky.) Podle naší zkušenosti hrají na počátku důležitou roli motivy užívání alkoholu.
Pokud jsme na jakoukoliv z těchto otázek odpověděli ano, tak jsme již onu imaginární hranici překročili. Závislost není spravedlivá, ženy a starší osoby ohrožují mnohem menší dávky alkoholu. Mimořádně rizikoví jsou lidé s alkoholismem v rodině a duševně nestabilní jedinci.

Zaprvé je třeba říci, že rozdělení konzumentů alkoholu na alkoholiky a „nealkoholiky“ je značně zavádějící. Závislostní onemocnění má celou řadu fází, typů a přechod od rekreačního užívání k závislosti je kontinuální. Bohužel mí dodnes mnoho lidí zcela mylnou představu, že alkoholik je pouze ten, kdo pije denně, má červený nos a je z něj stále cítit alkohol.

To co se dnes stalo u mladých s alkoholem, je kalamita, která teprve se ukáže s jejich věkem. Jsou mladí, nemají starosti a zvykli si na to řešit stres alkoholem, nemají zatím závislost, ale pijí jak závisláci, i když tzv. binge drinking, huntuje to tělo stejně a závislost to způsobuje stejně. Nestarají se o děti .

Chlast je nezdravější, než obezita. Kdo chlastá a hulí tak se nedožije tolik jako ten kdo nechlastá, nehulí,ale je obézní.

Pivo má v ČR železnou hodnotu, ale 5 to je na jednoho každý den nějak hodně, rád bych to srazil pod tři, na ty dvě, ale sorry....nejde to!

Je?!!Jéje...