alkoholismus

V ČR je zvykem, že pokud neumíráte, tak nedostanete od lékařů plnou péči. A přijít k psychiatrovi na alkoholní oddělení s tím, že vám vadí, že se nedostanete denně v průměru pod pět piv už deset let, tak se vám asi vysměje do tváře, at přijdete, až jich bude deset denně.

Dneka se to dá celkem vzato řešit velmi humáním přístupem, žádné léčby doktora skály, kyblík a antabus a pít a blít a dokola. To by kdejaká lékařka, soudkyně, advokátka, ekonoka takto nepobrala a raději by se uchlastala a vyhořela v práci nebo v rodině, nebo v obojí.
Dnes to jde ambulantně, humání psychoterapií, skupinami a za pomocí léků jako antidepresiva nenávykového charakteru, tam kde by jen přestat pít nevyřešilo psychchický důvod pití.

Ono rádoby chytré rady, nedělej to škodí ti a pak začneš hulit a přibírat na váze přejídáním a ostatní dál budou chodit na fotbal a po fotbalu na pět, se ti může zle vymstít.

Pepo, neřeš to a chlastej, v této době se nic jiného dělat pořádně nedá. Pět piv je v pohodě.

Dej se na tvrdou fyzickou práci a trénink a buď budeš tak vyčerpaný, že tolika pivy si prostě večer regeneraci nepodrazíš, protože ono to pití piv je svým způsobem tělo zatěžující a nebo si tu konzumačku sice udržíš, ale tělo bude větší a výkonější a ty piva odbourá snáze.

Zeptám se vespolek. Každý den už asi deset let vypiji pět desetistupňových piv, na konci každého dne i týdne už si bez těch pěti piv nedovedu představit večer a pivo mi došlo. Zvažuju vždy , že mám dvě možnosti: buď se zarazím a řeknu si, že se bez piva obejdu a vydržím to, nebo si dojdu koupit nová piva. Jsem na cestě k závislosti?Zatím vždy jdu a ty piva si obstarám.

Inteligentní člověk, přetěžující se v práci se může také uchlastat, zvláště v dobách komančů to bylo časté, že se lidé např. lékaři uchlastali.

Je něco dějiného na pití piva, takže pokud ten Čech, většinou chlap normálně funguje, stará se o rodinu, hledí si práce a nenarušuje to nějak jeho běžné každodení funkce jako vstát na budík solidně jíst a pití má v průměru těch pět na den s výkyvy směrem dolů nebo nahoru dle vyšší pracovní zátěže nebo jejího úbytku v pátek či sobotu a v případě potřeby dokáže ještě i vysadit, tak to není alkoholik ale norální Čech.Jistě, asi si tím zkracuje život a na potenci to není také nic moc, zvláště když pak časem jak chce ulevit ledivnám filtorvání vody to začíná některá z pěti piv nahrazova několika panáky a jak ubývá sil a srdce už tolik nepumpuje patrně si ubere i té pivní nálože a přejde řekněme na víno nebo jíné piní a přestane žrát, a začne trochu jíst(a přestane kouřit) a má zdravou,spokojenou a starostlivou ženu, děti a třeba i vnoučata, tak má šanci se dožít i do docela slušného věku.

Na druhou stranu svědčí o jistém duševním pnutí, když jedinec dá za večer a část noci patnáct desítek, zvláště když tím vyjadřuje vzdor proti přehnané kontrole státu a policejní buzeraci a to v první den prodloužení lockdownu devítky toto pondělí. Jiný bouřlivák si dovedu představit dá svý čtyřicet den předem a pak zaběhne světový rekord a během 81dní překoná pět světových rekordů...

Schizoidní jedinec zpravdila nevyhledává alkohol jako společníka, ale jedine s velkou potřebou lidských vztahů, který je má dočasně nebo dlouhodobě neuspokojeny, v nich hledá společnost, emoce, vztahy,ovšem doluje to ze sebe a značně ho to vyčeprává. Pokud má histrionské nebo emočně nestabilní rysy tedy pokud je emočně a psychicky nějak labilní je to přitěžující faktor.

Ovšem chápu, že žena spíše bude volit víno, protože žena s bachorem není příliš sexy jak pro muže tak především sama pro sebe.

Podle mně alkohol se vymyká kontrole každému typu alkoholika, ale pokud máte návyk jak většina čechů na pivo desítku, tak se vám to vymkne a dáte patnáct, ale když jste vinný akoholik dáte tři sedmičky a když jste kořalečný dáte láhev whisky. Pivo má výhodu , že je déle v žaludku a i ráno se dá lépe vyzvracet a vypláchnout případně vodou, jako když vymýváte sud po várce...

Přejít z piva na víno není dobré, protože pivař je zvyklý na jiný druh opilosti, kdy si dá pivo a to se mu pomalu dostává do krve z žaludku.Opilost nastává plynuleji než v případě vína, panák ten jde rovnou do krve i když tedy chvíli pálí v útrobách, tak asi také ne všechen.Ovšem již z principu vztahu objemu a povrch roste rozdíl jejich poměrů exponenciálně ,takže velké množství piva v žaludku se nedotýká ve valné části stěn žaludku a vstřebává se tedy nepoměrně pomaleji než alkohol z vína nebo piva. U piva také není tak běžný celodení pivní alkoholismus, jak je běžný u vína nebo kořalky. Aby byli v ráži tak musí kořaleční a viní alkoholici neustále docucávat hladinku fyzickými loky.Pivař naopak vydrží celý den nepít a okamžitě po práci nebo až po večeři se napojí a opilost mu plynule ještě vydrží a do těla se z žaludku uvolňuje v noci až do rána,kdy často hladinku opticky zatlačí kávou a loupákem,případně banánem či ovocem, šunkou a sýrem s máslem na housce a de dělat třeba šoféra.

Nicméně jsou jistá pravidla , která jsou jasným způsobem špatná. Např. z piva přejít na víno. Nebo dokonce z piva přejít na tvrdý alkohol.

Z rozhovoru s význačným imunologem Jaroslavem Svobodou v Reflexu:
Musíte mít výraznou poruchu imunity, abyste se měli obávat, že zemřete. Na jaře jsem také řekl, že musí vzniknout kolektivní imunita, která sice neznamená, že covid nedostanete, ale že na něj nezemřete. To přesně nastalo - buněčná imunita již dnes velmi dobře dokáže snižovat počet velmi těžkých průběhů, ne počet infikovaných. Kdybych to měl vyjádřit úplně srozumitelně: nesmíme směšovat infikované zdravé lidi s lidmi těžce nemocnými, kteří vyžadují hospitalizaci. V mediích většinou označují každého pozitivně testovaného za nemocného, což je nesmysl.
Dvě velké nadnárodní firmy tvrdí, že mají účinnou vakcínu bez vedlejších účinků. To je nesmysl, který nemůže žádná firma z biologických ani jiných důvodů tvrdit. Mohou nanejvýš říct, že vakcinace u lidí bezprostředně nevyvolá akutní nežádoucí vedlejší účinky. Co bude za pět let, neví nikdo. Také nemohou vědět, jak dlouho bude u lidí trvat imunita.
Je především zapotřebí podporovat všechny statečné občany, kteří nepodléhají panice. Preventivní opatření by měla být cílená a individualizovaná. Drtivá většina lidí buď neonemocní, nebo má jen lehké chřipkové příznaky. Pracujme hlavně s rizikovými skupinami a těm věnujme pozornost a péči. Víte, dnešní opatření mi připomínají situaci, kdy chceme řešit smrťáky na silnicích tím, že lidem přikážeme jezdit autem maximální rychlostí 30 km za hodinu. Na jedné straně dospějete k nule v kolonce počtu mrtvých, na druhé straně zlikvidujete moderní společnost.

Čech pije svých pět denně dospělý průměr produktivního věku s výchylkam v mládí a ve stáří.
Rizikové je jaski neomezit svoji konzumaci z přechodu z mládí do středního věku a potom neomezit ji ještě jednou ve stáří, to samé s jídlem, prací atd., spoustu lidí zabilo, že neuměli zbrzdit v práci, v ženských, v chlastu.

Ono je to jako se vším.Všeho s mírou i s vodou, kterou se dá předávkouvat.
Nic naplat, Česká republika a Rusko byly č. 1 a č. 2. světově nejnezdravější země, ale USA nebyly příliš pozadu na č. 10. Amerika byla jedinou zemí mimo Evropu mezi nejnezdravějšími. Otázkou je, zda ti co pijí pivo nebo víno a jinak nežijí nezdravě, jsou zrovna ti co tlačí tuto statistiku na nejnezdravější národ v Evropě. Jestli tzv. cukrovkáři a bůčkaři v kombinaci s povaleči a kuřáky a třeba i v kombinaci s alkoholem na tom nezabírají hlavní podíl před jinak zdravě žijícími pivaři nebo vinaři, přípdně těmi svátečními konzumenty nějakého panáčku večer z barové skřínky.

Je fakt, že v porovnání s jinými drogami, zdá se není alkohol zdaleka nejnebezpečnější a dá se poměrně dávkovat, zvláště v srovnání s také sedativem působícím proti bolesti Fentanylem se nedá předávkovat, kdo vypije smrtící dávku 40desítek za večer a nevyzvrací je?!

Hodně běžců např. pije, ovšem pivo, ne tvrdý alkohol.Fotbalisti, atleti. Nějak to nevadí sportovním výkonům v dálkových disciplínách. Hodně fotbalistů bylo dřív alkoholiků pivních.Starší generace přiznávají, že chodili na pivo hlavně přes zimní pauzu(Panenka, Vízek).
Bouřliváci jako Bombr Sparty Tomáš Skuhravý nebo nedávno zemřelý Maradona byli bouřlivíci mimo hřiště. Stejně tak hvězdy jako George Best nebo Fenin utopili svou slibně rozjetou kariéru v alkoholu. Ještě častější je tato situace v mládežnických kategoriích, kde spousta fotbalistů končí kvůli alkoholu.
Světoznámý běžec Keňského původu přiznával, že v dobách největších výkonů a světových rekordů byl závislý na pivu.Vypil jich až 40 denně, přesto trhal rekordy.
„Existuje mnoho lidí, včetně mě, kteří si myslí, že Henry Rono byl pravděpodobně největší běžec na dálku,“ řekl trenér Oregonu Bill Dellinger, který Ronovi pomůže s tréninkem. V rozpětí 90 dnů koncem jara a začátkem léta roku 1978, kdy Rono byl studentem ve státě Washington, vytvořil světové rekordy v délce 3 000 metrů, 5 000 metrů, 10 000 metrů a překážek. Značka Rono's steeplechase, 8: 05,4, byla stanovena před 200 lidmi na dešti nasáklém setkání v Seattlu. Jeho značka na 3000 metrů, 7: 06,78, byla stanovena v Oslu. Oba záznamy stále platí. V roce 1981 Rono znovu vytvořil svůj rekord na 5 000 metrů, 13: 06,20, který je nyní čtvrtým nejrychlejším v historii. Jeho čas 10 000 metrů, 27: 22,47, je nyní na pátém místě. To byla jeho poslední sezóna mezi elitou trati. V roce 1982 si Rono vzpomíná, že přešel od piva, které pil ve státě Washington, k tvrdému alkoholu. Na evropském okruhu by byl v barech noc před soutěží a noc poté. „Býval jsem napůl opilý a napůl vzhůru,“ řekl Rono tento týden.

Není to o množství, někdo dá 15 piv a je druhý den v pohodě, jiného zničí pět piv.