Co se stane po smrti?

Co se stane? Dědicové se rozhádaj a porvou vo pozůstalost.

Vždytˇnenexistue duše tak potom co je povyku pro nic!!!
Až ji uvidím,tu duši, uvěřím....!!

Může mrtvá duše něco vědět nebo pociťovat? Boží Slovo říká: „Živí vědí, že zemrou, mrtví však nic již nevědí.“ (Kazatel 9:5, ČB) Při popisu toho, co se s lidmi děje při smrti, Bible prohlašuje: „Navracují se do země své, v tentýž den mizejí myšlení jejich.“ (Žalm 146:4, KB) Jestliže mrtví „nic již nevědí“ a „mizejí myšlení jejich“, jak by mohli pociťovat nějaká muka v pekle?

Co se nakonec stalo s Adamem poté, co zhřešil? Trestem od Boha nebyla věčná muka v pekle. Bible česká (ČB, J. Hejčl a J. L. Sýkora), tedy katolický překlad, vyjadřuje Boží rozsudek těmito slovy: „V potu tváře jísti budeš chléb, dokud se nevrátíš do země, ze které jsi vzat. Ano, prach jsi a v prach se navrátíš.“ (1. Mojžíšova 3:19) Toto Boží prohlášení nijak nenaznačuje, že by nějaká část Adama přežila jeho smrt. Při Adamově smrti tedy zemřela duše.

O nesmrtelnosti snili i čínští císařové, ale vydali se jinou cestou – hledali bájný elixír života. Císař Čchin Š?-chuang-ti žádal od svých alchymistů, aby našli zázračný nápoj, který ho ochrání před smrtí. Mnoho z jejich přípravků však obsahovalo jedovatou rtuť a jeden z těchto nápojů císaře zřejmě zabil.

Totiž, misionářskej nájezd na Doktorku - já si ty dva servery pletu

Co říká Bible?

Bible...A jéje, koza Róza měla zase misionářskej nájezd na zpovědnici...
Tak teď nám Rózi eště vysvětli, co nás učí třeba pohádka O Růžence.

To je otázka jestli je smrt nebo není smrt.Pro ty co věří v smrt je odpověď obsažena již v otázce.

Co říká Bible?

Bible neučí, že nějaká část člověka přežívá jeho smrt. Bůh podnítil krále Šalomouna, aby napsal: „Živí si totiž uvědomují, že zemřou; ale pokud jde o mrtvé, ti si neuvědomují naprosto nic.“ (Kazatel 9:5) Ti, kdo „si neuvědomují naprosto nic“, vůbec nevědí, co se kolem nich děje. Nic necítí a nic nemohou dělat. Mrtví tedy nemohou živým pomáhat ani škodit.

Darmo sa utešujete...> Preto sa snažte aby tie spomienky na Vás boli čo najkrajšie a vydržali dlho.

Smrti vsak ztracime i nase mezilidske vztahy. Osudy nasich (dosud) blizkych se nas po smrti jiz prestavaji tykat, a nezalezi ani na tom, jak na nas lide vzpominaji.

Po smrti si je i ten nejvetsi dobrodinec roven s brutalnimi masovymi vrahy nebo pedofilnimi sadisty.

Opravdu "vhodné"...Darmo sa utešujete slaboduchými úvahami o tom čo bude po smrti. Odpoveď je len jedna.
Zostane len spomienka v mysli tých, ktorí s Vami žili a z vášho tela len recyklovaný odpad. Inak nič. To je celá aj keď krutá pravda. Preto sa snažte aby tie spomienky na Vás boli čo najkrajšie a vydržali dlho. Žite svoj život teraz čo najplnšie lebo potom naozaj už nebude nič.

Opravdu "vhodné" téma k diskuzím právě o Vánocích, kdy slavíme narození Ježíše Krista, který jediný uměl vracet život zemřelým...

Prave fakt, ze lide vedi, ze zemrou, a ze sve smrti nemohou nijak zabranit, konstituuje tragiku a absurditu lidske existencialni situace. V danem strasnem kontextu pak ma vyznam hovorit i o bezesmyslnosti zivota. Percepce teto bezesmyslnosti pak vede i k cynismu a upadku mravu. Jedna se o onu prislovecnou Nietzscheovskou propast - kdo se prilis dlouho diva do propasti, tomu hrozi, ze sama propast bude straslive zirat na nej samotneho.

Pokud by nebylo vzkriseni,...> Pokud by nebylo vzkriseni, cely zivot nema smysl.

Dejme tomu. Nicmene tento vyrok skryte predpoklada, ze cely zivot smysl ma, a jelikoz smysl ma, treba to svedci i o tom, ze bude vzkriseni.

Podobne predpoklady jsou vsak nepodlozene, a jakekoli logicke konstrukce z nich sestavovane jsou velmi vratke.

Smrt sice neznamena konec castic, ze kterych se clovek v okamziku sve smrti sklada, znamena vsak opravdovy a nevratny konec daneho cloveka. Po smrti uz nejdou z receptoru zadne informace do mozku, mozek nic nevyhodnocuje a nerozhoduje, a ani svoje rozhodnuti neposila zadnym vykonnym organum. Telesne organy prestavaji fungovat, a postupne odumiraji i vsechny tkane a jednotlive bunky. Ruku v ruce s tim zanikaji i vsechny lidske potreby, preference a relevance - cely nas subjektivni svet, tak jak jej zname z obdobi naseho zivota.

dokonce neví ani to, že umřel.

že po smrti není nic....mrtvý prd ví

Pokud by nebylo vzkriseni,....

Pokud by nebylo vzkriseni, cely zivot nema smysl

že po smrti není nic....tak větší kravinu jsem už dlouho nečetla!

Církev, politiku ani spoustu jiných věcí, bych do toho vůbec netahal. Prostě život půjde zas dál s námi či bez nás..Vše ostatní jsou jen nepodstatné věci vzhledem k tomu, jak jsme malí v celém tom prostoru kolem nás a kde nikdo a nic není zvědavý na nějaký druh živočicha co si říká člověk a myslí si,že zrovna kvůli němu bude někde nějaké nebe či peklo či kdo ví co..Lidé si o sobě vůbec moc myslí a přitom jsou jen jedni z mnoha..