Totální endoprotéza kyčle

Už jsem to sem kdysi dával, ale pro připomenutí: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095946610-diagnoza/207562241500012-14.11.2007-05:45.html Je to videoarchív pořadu diagnoza. Nedával jsem to sem dřív, některé záběry někomu nemusí být příjemné...

Bětuško zlatá, ani nevíš jak jsem se smála.A že jsem to potřebovala jako koza...... Tvoje mytí v maličkém bazénku si dovedu představit, ale i tak mě to pobavilo. Dnes jsem to navrhla naší nejmladší - má 4 roky a měla by jsi ji slyšet.Tatínka velmi miluje, ale o svůj bazének ( dáváme ji ho k našemu o něco většímu bazénu) se ani za milion nechce dělit.Prý je to jako se vším co tatínkovi půjčí nebo jako půjčí - tedy dá. Vždycky jí to zničí, sní a tak různě.No , určitě to znáš , máš přece vnoučata.Šla jsem tedy dnes do takového maličkého krámku u nás na Mělníku a dožadovala jsem se dětského bazénku.To, že ho nemají v polovině listopadu mě moc nepřekvapilo, ale co mě opravdu rozesmálo, to je, když mě paní řekla, že to mám zkusit už koncem března.Tak nevím budu toho mého drobečka rvát do obrovské vany, uplatím svou malou dcerku, nebo se ten můj nebude až do března mýt. Měj se krásně .

Jestli už druhý den posedává, tak bych se o něj nebál :-) Rehabilitační (tohle označení nemají rády, ale říkat někomu fyzioterapeutko prostě nejde) chodili od druhého dne. Nejprve se cvičí jen zlehka - protahování špiček, zatínání zadku, propínání kolen, ale postupně přitvrzujou a nedají pokoj :-) Tak třetí den už ho postaví a začne chodit. Ještě ho můžou otočit na bok - to je velká úleva. Já si letos každý den zapisoval do diáře co se se mnou dělo. Pověsím to někam na stránky.

Zapoměla jsem, všechny pozdravy jsem vyřidíla a manžel děkuje.

Přeji krásný večer všem dobrým dušičkám. Mám chviličku čas, byla jsem na třídních schůzkách, nakrmila neustále hladové čtyři krky a konečně opět zavolala manželovi.Není mu sice moc do řeči, ale podle hlasu usuzuji, že je mu přece jen trošku lépe.Trápí ho jen to ležení na zádech a bolest která přetrvává.Léky proti bolesti prý dostává, ale asi nejsou všemožné.Zarazilo mě, že už tam byla rehabilitační sestra,to jste opravdu po takové operaci začali hned ( já vím, že ne moc)cvičit? Měl by tam být ještě 6 - 8 dní a pak rehabilitace v nedaleké nemocnici.Jako pomocníka dostal nějaký kroužek - myslím si, že je to ta pomůcka o které jste všichni mluvili. Má velké problémy se posadit a sedí jen na velmi malém krajíčku postele.Dělá mu problémy se sám obsloužit, ale o tom jste všichni psali a snad to za pár dnů zvládne sám.Radila jsem mu, podle Vás, aby si věci dal do horní části stolku. Bohužel s ním pendlujou a tak musí o vše prosit - ale sestřičky jsou prý moc prima (Když jsme u toho, měla bych se tam jet co nejdříve podívat, aby některá nebyla ještě primovější než já) Ale to je jen legrace, protože se i já cítím trošku lépe, věřte, že vaší zásluhou. Přestože Vás znám jen přes toto diskusní fórum a ještě velmi krátce, je mi tak milo u srdíčka, když napíšete. Všichni jste prošli touto operací, někteří z vás o ní mnoho nevěděli - tak jako já - a přesto jste ji podstoupili a jste ochotni se podělit o názor, radu,nápad a takové to obyčejné lidské podržení toho druhého.Všechny rady velmi pozorně čtu, možná vám připadám, že jsem malinko ... řekněme nenasytná. Je to ale jen tím, že znám mého muže natolik, že si troufnu říct, že by se nikoho a na nic nezeptal. Já jsem jiná a ráda mu ulehčím jeho léčení, když budu jen trošku moct.Bětuško, Ivuško,Álenko, Mirku a Vladimíre jste moc prima a díky. Vladimíre tu knihu budu mít v pondělí.Zase se ozvu, jdu tu svou hordu zahnat do pelíšků.

Radmilo i já přeji že manžel to má za sebou.Teď ho bude bolet celej člověk ale každym dnem se to bude zlepšovat.Já také nepatřím mezi ty hubeny ale dá se to zvládnout polštářek mezi kolena jsem měl (dobrá věc)nástavec na wc jenom nemocnici a v ústavu doma jsem to nepoužíval.Ponožky jsem vyměnil za podkolenky protože se mi pořát rolovali pod koleno a hrozně to škrtilo.Podkolenky jestli je manžel bude muset nosit (v každé nemocnici chtějí něco jiného )dám ti netovou adresu mám je z Ostravy tam byli velmi levné.Posilám pozdrav tvému manželovi teď už se to bude jenom lepšit.Pozdrav také Všem kteří jsou na těchto stránkách.

Dobrá je knížka prof. Sosny - http://www.odborneknihy.cz/zbozi/nahrada-kycelniho-kloubu---dotisk.html

Radi, ještě k tomu "polštáři" mezi kolena.manžel bude vědět o co běží z nemocnice, říká se tomu odborně abdukční hranol.Já jsem první týdny používala úzký postranní polštář z pohovky, pak jsem zjistila, že z nového pevného molitanu(Bauhaus cca 1100Kč), který jsem měla přidaný na matrace, abych byla výše,jinak je problém se zvednout z postele,zbyl uříznutý kus 12x12 cm, délku jsem zvolila od kolen ke kotníkům.Potáhla jsem to bavlněnou látkou a používám to dodnes, dobře se mi tak spí na neoperovaném boku(vláčela jsem to i do lázní a docela mi to záviděli :-)).V prvních měsících je základ-nespojovat k sobě kolena a polštářek, či kdo co používá, tomu právě zabraňuje, navíc se s tím i cvičí, některé cviky.Klidně naskládej třeba na pevno kus deky a do něčeho to povleč.Určitě si poradíš, ale připrav to a také, jak ti radí, něco pevného na sezení, stejně se může sedět na židli či v křesle(nesmí se do ně "zapadnout"! jen krátkou dobu, třeba na jídlo.Měla jsem křesílko s postranicemi, že jsem se mohla vzepřít při vstávání, noha by při sezení(i na WC) měla být natažená, aby stehno bylo nanejvýše vodorovně.Hlavně, aby sezení nemohlo ujet!
Bylo mi řečeno, že základem rehabilitace první týdny je ležení na zádech, tedy pololežet a ne polosedět.Rozumíš mi?Také se má ležet na břiše(asi 2x za den po půl hoďce) a právě vstávat, překulovat se na bok a na břicho pouze s tím "polštářem" mezi koleny!Tak dobrou noc!

Tak jsem byla dnes, za pár dní to bude rok od operace, na kontrole.Rtg v pořádku, nikde náznak uvolnění TEP a poloha(nebo postoj?) v pořádku.Rozsah pohybu dobrý.Kontrola zase za rok.
Ptala jsem se profesora na tu magnetoléčbu, odpověděl, že oni se ji snaží nepředpisovat.Záleží ale na každém lékaři, co předepisuje svému pacientovi.
Magnetickou rezonanci v případě vyšetření orgánů musí každý konzultovat stejně s lékařem.Takže žádnou zásadní informaci, tak to má být, tak se to musí, toto je jediné správné-jsem nezjistila.

Radmilko, je středa večer, tvůj manžel má pravděpodobně po operaci, vidíš, co lidí tu drží palce!jen jsem sem mrkla, celý den jsem hlídala vnoučata, 22 měsíční dvojčata -kluky!Píši to proto, že s novou kyčlí manžel pak zvládne i še děti:-))
Sedátko na WC i na vanu jsou na pojišťovnu!!Je na to nárok, recept napíše obvodní dr., pokud to rovnou nedají ve špitále!Loni jsem na berle(měla jsem z ortopedie předpis na dřevěné podpažní berle, doplácela pár desítek korun.Ale v nemocnici mi dali hned francouzské hole, také jen na předpis.Takže, určitě nic nekupujte, ale hlašte se o to!

Když ti napíši, jak jsem se myla já, tak se zasměješ.Naprosto přepotopně, ale nápad jsem měla bezva!My máme také vanu a neumělajsem si představit, jak do ní polezu.Stále jsem měla na paměti, že nesmím dopustit vykloubení kloubu.Tak jsem si asi dva měsíce před operací koupila v posezóní slevě nafukovací dětský bazenek.Nenafoukla jsem ho ú)plně, aby se přizpůsobil místu.Vždy jsem ho franckami hodila na zem mezi vanu a vykachlikovanou zeď.Napřed jsem si u umyvadla vyčistila zuby a umyla se do půlky těla.Pak jsem opatrně překročila nízký bazének.Dobře se mi natahovalo pro sprchu, a krásně jsem se umyla od pasu dolů a ještě jsem se osprchovala celá.Velmi opatrně jsem vystoupila ven, měla jsem přesně promyšleno, kam mohu sáhnout a kdy už použít hole.Vykročila jsem, utřela se a odšourala se z koupelny.Vylití bazénku kyblíkem, kupodivu nikdy nepřetekl a utření podlahy holt první týdny zbylo na manžela.Asi v druhémměsíci jsem byla sama doma a přišla jsem na to, že s operovanou nohou ladně pokrčenou do holubičky v mírném předklonu, tím kyblíkem už mohu vodu vylévat sama, nějak jsem vybalancovala i se zbytkem vody bazének do vany, napíchla hadr na francku a krásně po sobě vytřela.Pamatuji se, že jsem se v posteli štěstím rozbrečela a hned jsem to všude esemeskovala :-))
Všechno se zvládne!

Radi,opravdu nebuď smutná.První den je špatně každému.Jak všechno přichází k sobě tak to bolí,ale zítra už bude fakt lépe.Dodávej mu optimizmus a brzo bude pašák.Nevím jak se za ním často dostaneš,ale mně se střídali děti(dospělé)a přítel a fakt to moc pomáhalo.I kdyby to měl být jen telefon,je to dobré.Věř mi,že každý den je opravdu lépe a jak se poprvé postaví na nohy a už si dojde sám tak je vyhráno.Moc ho i odemne pozdravuj,že mu držím palce a hlavu vzhůru.Ptej se na cokoli,ráda poradím co mi síly budou stačit.Pa

Přeju dobrý večer Ivuško, díky za další a další rady, věř, velmi to oceňuji.Před malinkou chvilkou jsem mluvila s manželem. Je to chlap jak hora,dost vydrží, ale nebylo mu vůbec do řeči. Hrozně ho bolí záda, dostal nějaké injekce a léky. Bylo a je mu velmi špatně - pravděpodobně po anestezii.Řekl, že kdyby to věděl ....... No,má toho plné kecky, ale to tady zažil asi každý.Brní ho celý člověk a zkrátka mě dostal na kolena. Neznám ho takového.Hlavně , že je to za ním a snad to bude za pár dnů o 50% lepší. Na ten polštářek se podívám a uvidím, aby nás ta cena nedostala na kolena. Na manželův návrat se moc těším, škoda , že to bude za tak dlouhou dobu.Jak jsem již psala , zůstává tam i na rehabilitaci. Měj se prima a nepřeháněj to s těma berličkama.Nemusí být všechno hned hotové. Pa, pa

Radmilo moc manželovi gratuluju a teď bude den ode dne lepší.Při nástupu do nemocnice jsem dostala francky a při propouštění poukaz na nástavec na WC a sedátko do vany.Po převozu na rehabilitaci jsem dostala gumové punčochy. Taky jsem netušila jak vanu zvládnu.Dokud má manžel stehy stejně vodu nemůže a pak už si zvládne sednout na sedátko a pomalu přehodit nohy do vany.Ve stoje rychlá sprška a zase sednout a nohy zpět na zem.Jen první den mi přítel pomáhal,pak už jsem zvládala sama.A ještě k té mé kontrole v nemocnici,taky jsem se divila,že mohu zkoušet bez berlí,počítala jsem se třemi měsíci.Jenomže ono to bez nich zatím stejně nejde,tak zatím jsem odložila jednu a až to půjde(budu trénovat)doma odložím i druhou.Ještě mě napadlo,že by sis měla pro manžela zajistit pevný,alespoň 10cm vysoký polštářek.Pomocí něho se leze z postele a do postele i se s ním spí mezi koleny.Já mám KLIMAN otropedický polštář(asi 200,-).Nějaký se dá koupit ve zdr.potřebách,ale mají ho dost drahý.Neboj se,všechno zvládnete spojenými silami.Těš se na manželův návrat a ničeho se neboj.

Všem zlatíčkám, právě jsem mluvila s manželem. Má to za sebou. Momentálně ho nic nebolí.Opravdu můžou mít u sebe telefon a tak jsem vděčná i za ty tři slova , co mi manžel řekl. Večer budu vědět víc. Děkuji, děkuji, děkuji za podporu.Jste úžasní jak to zvládáte.Alenko, díky za jistě cenné informace, Vladimíre doufám, že bude nemocnice u Berouna taky tak hodná a sedátko nám s sebou domů. Mirku obdivuji se ti, jak jsi to zvládl a zvládáš.Můj by tak dlouho ani nemohl být doma , bude mít sice nohu v pohodě ale mohl by se zbláznit z našich ďáblíků. Díky lidičky

Ahoj Radmilo, už jsem tu dlouho nebyla. Jsem rok po operaci. Na tvé otázky bych ti ráda něco doporučila ze své zkušenosti /už jsem o tom sice psala dříve, ale než bys to našla v celé dlouhé diskusi/. Především sezení jsem řešila kancelářskou židlí, která se dá podle potřeby zvýšit nebo snížit, upravit opěradlo a otáčí se! Na spaní mi muž zvedl ležení přidáním ještě jedné matrace a aby nebyla moc měkká mezi ně dal dřevěnou polici ze skříně. Chce to vyšší postel určitě. Sprchování jsme řešili nafukovacím bazénkem pro děti, vedle vany aby tam dosáhla sprchová hadice. Pozor - dávej na dno ručník proti sklouznutí. Nástavec na záchod jsem si vyžádala při odchodu v nemocnici, lékař mi napsal "recept" do zdravotnických potřeb. Také je neocenitelný v prvních měsících po operaci. Berle jsem dostala v nemocnici a měla jsem je do první kontroly, kdy lékař zhodnotí, zda je pacient může vyměnit za francky. Ty jsem si vyzvedla ve zdravot. potřebách. V zimě je dobré koupit protiskluzové nasazovací špičky. Na kontroly krve jednou týdně mi obvodní lékařka posílala sestru domů (Warfarin). Pokud si ještě na něco vzpomenu napíšu. Přeji tvému muži úspěšnou operaci a následnou rehabilitaci. Po půl roce od operace jsem byla v lázních a velice mi v nich pomohli. Zdravím Alena

Ahojky Radmilo tak já jsem byl v březnu na 1 operaci a 5.září jsem byl na druhé v nemocnici jsem byl 12 dní a potom rehabilitačák.Mám doma sprchový kout tak stí nebyl problém. Na sedačku jsem složil dvě deky lůžko jsem neupravoval.Jsem 2apůl měsice po zákroku a spím už na boku a jezdím autem na odběry krve kvůli tomu rozředění.Až budeš něco vědět tak napiš. Netvrdím že mně to nebolí ale je to jiná bolest než před operací.Jsem už 9 měsíc doma a už mně to nebaví.Tak zdravím všechny a přeji příjemný den.

Já byl v Brně u Sv. Anny a tam to dostával každý kdo potřeboval, bez ohledu na pojišťovnu. Nikam se pro to nemuselo. Pár dní před propuštěním se doktorka ptala kdo to potřebuje, a ten to dostal při odchodu. Letos jsem říkal, že mám od loňska a prý je na to nárok jednou za tři roky. Ono se to nezdá, ale cena obojího je tři tisíce.
To sezení já řeším polštářem pod zadek, je-li třeba.

Dostal jsi je zdarma? Musel jsi si o to říct, nebo je to zkrátka nutné vybavení na doma a dotor je píše automaticky všem.Myslíš že je to v každé nemocnici? Já jsem úplně mimo.Zkrátka nemocnice a doktoři mi moc neříkají. Měj se hezky

Ahoj Ivko, ty můžeš po 6 týdnech odložit berle? Moc ti to přeju a doufám, že ti budu moct napsat , že můj muž je taky odložil po tak krátké době. Doktor nám říkal, že 3 měsíce nesmí došlapovat plnou vahou a berle má mít celou tu dobu.Jak dlouho budeš ještě doma?Zatím dík a napiš .

Zdravím. Nástavec na WC i sedátko do vany jsem dostal při odchodu z nemocnice a neplatil jsem nic. Do vany se leze snadno - sedák dám na kraj vany, sednu si s nohama do koupelny, a pak je přehodím do vany, ve které stojím či klečím.