Totální endoprotéza kyčle

Bětuško, moje dobrá dušičko, díky za psaníčko.Manžel, jak už jsem psala, je už v nemocnici a dnes má kolem poledne operaci.Včera měl velké problémy s tlakem (léčí se už dlouho) a nedařilo se jim to srazit.Dnes jsem s ním mluvila a pořád se to lékařům nezdá, doufám, že to bude v pohodě a nakonec ho odoperují.Díky za podporu a rady. Boty jsem ještě doma vymódila apartní tkaničkou, ohnula nazouvák a budu čekat jak se tyto pomůcky osvědčí. Nápad je to dobrý a manželovi se moc líbil.Bětuško jak si se potom myla, myslím už doma. My máme vanu a já nevím jak tam toho mého drobečka rvu, aby se mohl umýt. Vladimír píše o sedátku jak do vany , tak na záchod.Záchod je mi jasný , ale co ta vana? Po povodních máme novou koupelnu a v ní rohovou vanu pro děti. Taky jsi měla sedátko do vany? Musím končit, jdu něco uvařit k obědu, až za chvilku přiběhne má smečka domů, ať mají jídlo. Zase se ozvu.Bětuško nevadí?

Zdravím Vladimíre, dík za vyčerpávající informace.Před pár dny jsem si přečetla o vaší operaci a následné rekonvalescenci a byla jsem zděšená. Je až s podivem co jste (jsi)musel vydržet, ale zvládl jste to a tak držím palečky ať je to jen lepší.Ve své odpovědi píšete, že je potřeba vyšší sedací plochy.Znamená to, že křeslo a pod je nutné také (zvednout) v sedací části třeba polštáři atd.? To sedátko se dá koupit ve zdravotních potřebách, ale není lepší a pro mě finančně i méně náročné nechat si ho takzvaně napsat? Napíšou manželovi tohle v nemocnici? Pokud se mě ještě Vladimíre ozvete s radou a pomocí budu ráda a přeji Vám (tobě) ,hodně zdravíčka

Ahojky Mirku, díky za podporu určitě se ozvu o radu . Mirku jak dloho jsi po druhé operaci?

Všechny dobré dušičky které mi napsali vřele pozdravuju a děkuji za podporu i radu.Dostala jsem se k počítači až dnes. Manžel je od včera v nemocnici.Dnes by měl jít na operaci kolem poledne.U nás se teď všechno točí kolem tatínka a vysvětlování nemá konce. Děti by ho chtěli už domů a já jsem opravdu jako malý ( a to nejsem žádný střízlíček) uzlík nervů. Asi jsem s tím mým mužským opravdu srostla v jedno tělo.Ozvu se až budu něco vědět

Také zdravím. Já na ten otok dostával nějaké prášky na přírodní bázi z kaštanu. Já přenáším zvlášť sklenici s kávou bez vody (sklenice s uchem), a potom vodu ve varné konvici.
Je zajímavé jak se v každé nemocnici staví úplně jinak k tomu ovazování nohou či ponožkám.

Ahoj Radmilo,právě jsem se vrátila od lékaře.Byla jsem na kontrole po šesti týdnech od operace.Všechno v pořádku,doma mohu už zkoušet odkládat berle.Je mi 48 a jak zde píší ostatní operace není tak srtašlivá.Strach z ní byl větší.Mně se moc v nemocnici osvědčily vlhčené ubrousky.První dny se člověk z postele nehne a ani pak to není na žádné velké mytí u umivadla.Na nohy jsem měla pevné pantofle na přesku co se dá podle potřeby povolit.Do sportovních bot se blbě dostávám ještě dnes.Operaci mi dělali v epidurálu a na sále jsem mohla mít na uších svoji MP3 s hudbou abych nic neslyšela.Proběhla bez komplikací a za dvě hodiny jsem byla na normálním pokoji,ani mě nedávali na JIP.Opravdu ať se manžel nebojí a moc mu držím palce.

Já také zdravím Vladimira a přeji mu ať si užíva té nové kyčle.Vytrpěl jste si toho dost.Já jsem při první operaci měl veliký otok ve stehně zvětšila se o 16 cm a trvalo to 3 týdny než otok splasknul (bral jsem prášky).Teď mám problém jak si přinést kávu nebo cokoliv.Otěch dvou hůlkách to moc nejde.Cítím jak to jde den co den lépe přeji ať to máte také.

Také zdraví Radmilu.V nemocnici jsem si musel koupit antitrombo ponožky (asi 350 kč)a ty musim nosit asi 3 měsice je to kvůli tomu aby jsem nedostal embolii nebo trombozu. Byl jsem tento rok na obouch operacích je mi take 51 let. Poprvé jsem byl v rehabilitačáku 25 dní a teď jsem to zvladl za 14 dní.V ústavu jsem chodil v kraťasich a docela to šlo protože při masážích jsem si je musel sundavat a to se dalo pomoci berlema.Jinak přeji Vašemu manželovi ať to dobře dopadne a určitě se mu uleví.Jestli se chcete na něco zeptat tak napište.

Zdravím, Radmilo!Tak ještě pár slov, jak jsme byli vymódění my v Boleslavi.První den nemocniční košili, pak svoje noční košile,v těch jsem i provozovaly těch pár cviků třikrát za den na posteli, na chodbě na trénování chůze my ženské-župan.Chodil tam i pán, měl froté župan a pod ním trenky.
Šla jsem sedmý den domů, jedenáctý mi tahali stehy už na ortopedii, takže nemám zkušenost s oblečením na rehabilitaci.Pokud by manželovi hned navazovala dlouhá rehabiitace, tak asi nějaké volné tepláky by užil.Pomohou mu nacvičit, jak lézt do nohavic.Držím palce, ozvi se zase.

Sportovní oblečení - to záleží na něm. Je třeba si ale uvědomit, že naprostou většinu času tam člověk tráví v posteli. Mně vyhovovalo pyžamo, někdo chodil ve svých šatech. Ale s nerozhýbanou kyčlí není převlíkání snadné. Doporučoval bych spíš župan. U nás rehabilitace znamenala vpodstatě normální lůžkové oddělení, kde se dvakrát denně šlo po dvou lidech tak na čtvrt hodiny cvičit. O víkendu se tam nedělo nic. Pokud člověk už nemá stehy, zvládá základní úkony, má v kyčli plný rozsah 90 stupňů a nemá zdravotní problémy, přijde mi zbytečné tam zůstávat celé dva až tři týdny. Doma je doma :-) Má nárok na sedátko na vanu a nástavec na WC. Spíš je ale potřeba, ještě dokud může, upravit byt. Po operaci se nesmí sedat do hlubokého křesla a ohýbat nohu nad 90 st. Z toho vyplývá i nutnost vyššího lůžka. Stačí podložit. Po třech měsících jsem to loni dal zpět a používal již postel normální výšky. Odstranit z bytu různé možné zdroje uklouznutí - např. koberečky, či předložky. A ještě doporučuji vzít si berle a vyzkoušet se projít po bytě. Člověk tak zjistí, že mu spousta věcí zavazí - dvířka od pračky, držák na ručníky, a pod.
Ještě jsem si vzpomněl do nemocnice je dobré to pyžamo s kapsama. Při cestě o berlích toho jinak moc nepobere. Pokud se holí el. strojkem, tak si vzít zrcátko. Zpočátku vydržet stát než se oholí dá pěkně zabrat.

Na webu jaksekdeleci.cz se dá zjistit kolik kde dělají operací za rok. V hořovicích to bylo loni více jak sto, takže bych se nebál, že to neznají :)
Co si má manžel vzít s sebou ? Něco na čtení, toaletní potřeby, boty. Nic víc jsem vlastně nepotřeboval. Na JIPce a pak i na oddělení jsem ležel v nemocniční košili, později na rehabilitaci v jejich pyžamu. Osvědčilo se mi nastříhat si starý ručník na takové žínky, které jsem postupně vyhazoval. Sprchovat se je možné až po vytažení stehů - zhruba 14 dní. Pokud nebude na pokoji TV, hodí se malé rádio + sluchátka. To dnes má skoro každý mobil. Já jinak opět celou dobu chodil v pantoflích. Při výběru bot určitě počítat s rezervou, nohy natečou. Tam kde mě operovali se dá na JIPku vzít pouze menčí balíček, či baťůžek. Určitě si nebrat zásoby jídla. Mobil je povolen všude, i na JIP.

Ahojte lidičky dobří, máte někdo zkušenost s Hořovickou nemocnicí a rehabilitačním oddělením v Berouně ? Prosím o informace. Byl jste snad někdo operován ve výše popsané nemocnici? Budu vděčná za každou informaci a kontakt.

Ahojky Bětuško, jsem moc ráda za tvoje (Vaše)odpovědi.Trošku jsem se uklidnila.Asi jsem já i manžel malinko nervní.Čekali jsme dlouho a pořád nebylo místo.Nejednou nám zavolali a řekli, že se musí manžel rozhodnout hned.Měl 1 týden na předoperační vyšetření a najednou je to tu.Nastupuje do Hořovické Nemocnice a následnou rehabilitaci má v Berouně.Snad jsem četla, alespoň myslím,všechnu diskusi, ale o této nemocnici tam nikdo nepíše, nebo jsem si toho nevšimla.Opravdu mám větší nervičky než můj muž a důležité věci mi možná unikají. Tato nemocnice vypadá moc dobře a následná rehabilitace v krásné nemocnici v Berouně (našla jsem si ji i na Internetu)by taky mohla dopadnout dobře.Všechny informace o nástupu a vybavení pacienta mám jen z Nemocnice Hořovice, o věcech na rehabilitaci se tam ale nepíše nic.Tak teď od tebe(Vás ) vím alespoň něco. Boty a lžíce mne napadla taky a tak jsem je už koupila, jen nevím co ještě, třeba sportovní oblečení - je tam Bětuško potřeba?Budu ráda když se zase ozveš (ozvete) Zatím dík.

Vladimíre, i já jsem vás už postrádala a říkala si, že se asi něco nepředpokládaného děje,že se neozýváte.Ale až takové komplikace jsem nečekala. Konečně už je to za vámi a teď to normální odlehčování, cvičení , no a úplně jste mě překvapil, že toho tolik nachodítě. Doporučovali vám to, nebo to je spíše vaše aktivita osobní? Já jsem po TEPce 3 měsíce, ale moc toho nenachodím. Tak se držte!

ještě Radmilo k těm botám-já měla šněrovací botasky, zašněrovala jsem si je ješě doma volněji, noha je po operaci nateklá,a jazykem jsem prošila šňůrku, udělala očko a za to jsem vždy zahákla zahnutý konec lžíce a tak jazyk dobře vytáhla.Používala jsem to dlouhé měsíce.Někdo měl botasky na sucháče a moc si je chválil(plus lžíci na boty!.
Gábino, s prášky nemohu poradit.

Radmilo, ročně dělají TEP tisícům lidí.Náročné to bude pro operatéra, většinou my, co jsme tu na diskusi jsme měli pooperační průběh i výsledek v normě, prostě běžný průběh.Občas má někdo komplikace, ale i ty pominou.Dobré by bylo, kdybys napsala, kde operaci manželovi budo dělat a stačil by ti odpovědět někdo, kdo byl operován na tomtéž místě.Např. já byla na Klinice dr.Pírka v Mladé Boleslavi, Ivka ve Vysočanské nem.v Praze, jsou tu lidé od sv.Anny v Brně, někdo v Hradci.Pročti si diskusi, hlavně v letošním roce jsme několikrát probírali co sebou do špitálu a praktické rady, jak si co zorganizovat a přichystat po návratu z nemnocnice.Je nárok na vysoký sedák na WC(nepotřebují ho lidé menšího vzrůstu), případně sedátko do vany.Sedák mi dali hned v nemocnici, řekla jsem si o něj, jinak byste pak pro něj musela dojít do Zdravotnických potřeb.Jestli jde manžel na operaci 12-tého a nedali mu ani nějaký jednoduchý seznam co sebou, snad by stálo za to si tam i brnknout.Ale ať počítá s tím, že bude nacvičovat chůzi po chodbách a po schodech nahoru, dolů, tak nějaké boty, které s enebudou vyzouvat.Já měla "botasky", někdo sandále.Ale doporučuji určitě sebou dlouhou lžíci na boty, nejlépe nahoře zahnutou, jednak nutnou k obouvání, ale i velká pomocnice při postrkování věcí.Rehabilitce začne hned v nemocnici, naučí cviky. S další rehabilitací je to všude jinak, někde se pokračuje hned z nemocnice, někde později, někde nacvičí během půl hodiny cviky na ortopedii(jako v mém případě) a cvičí si každý doma.Stejně doma máme cvičit stále.Já mám za pár dní rok po operaci a cvičím denně.Manžel bude mít nárok na lázně.To vám řeknou a přečtěte si to i na diskusi.Držím palce a hlavu vzhůru.
Musíte myslet na další dny a ty by ěly vašemu manželovi přinést bezbolestné chození a až na pár pohybů,kterých se my TEPaři, máme vyvarovat(např. dávat si operovanou nohu přes druhou, první měsíce hluboké předklon, sedět na bobku-vše mu řeknou) a bez kterých se klidně obejdeme!, bezproblémový pohyb.A děcka si pak užijí dovádění s tátou!Naopak se těšte a přejte mu to, začne mu nový život!

dobry den chtela jse se zeptam mam pritele po autonehode, ma udelany kycel a koleno ma nejaky leky na to ale vubec mu to nepomaha znate neco lepsiho nez je tramal?

Můj muž jde na operaci kyčle 12.11. Hrozně se o něho bojím.Je to náročná operace? Každý říká, že je to dnes běžné.Přesto se tolik bojím. Nevíme vůbec nic ani o rehabilitaci. Co s sebou a tak. Poradí mi prosím někdo? Mému muži je 50 let a máme 4 malé děti.

Vladimire, drzim palecky, aby se to rychle zacalo zlepsovat a na to strasne martirium jste co nejdrive zapomel. Hlavne opatrne a nic neuspechejte i kdyz vim jake to je ze muzete jen trochu cvicit a prochazku, ale mene je nekdy vice.
Rekonvalescenci zdar!

Pane Vladimíre,to je hrozné jak jste trpěl.?Uplně jste mě postrašil,protože já jdu 3.12 na operaci s drohou kyčli a to jsem si myslela,že proběhne lehčí než ta první.Moc Vás zdravím a přeji jen už samou radost z nového kloubu.