Nevěra

Ahoj Julie,Děkuji Ti za vše,ale myslím, že je mi takhle lépe. A jsem ráda, že mne někdo poslouchá a snad i rozumí.Megan

ahoj Megan,vidím,že se u Tebe dali věci do pohybu.Přesto stále nemám pocit,že bys byla o svém rozhodnutí přesvědčená.Zkus si ještě jednou přečíst příspěvky na téma Tvého problému.Myslím,že Tvůj návrat k manželovi by neměl být o tom,že se opět vzdáš svých koníčků a podlehneš jeho nátlaku.Návrat jak už jsem psala by měl spočívat v tom,že OBA partneři na sobě začnou pracovat a budou se snažit pochopit druhého a vyjít mu vstříc.Do jaké míry je tato změna smýšlení možná u Tvého muže nevím,jelikož ho neznám.Neznám ani Tebe a tudíž nemohu vědět do jaké míry sis trvala na svých koníčcích a kde se u vás stala chyba.Nechci Tě zvyklat pouze se Ti snažím nabídnout objektivní pohled.To že jsi v době rozvodu a oddělení od manžela rozhozená,je pochopitelné a je fajn,že máš různé aktivity,při kterých se odreaguješ.Život není ale jen o koníčcích,což jistě dobře víš.Pokud jsi přesvědčená,že si udělala správně a že už vaše manželství opravdu nelze UZDRAVIT tak to je ten krok vpřed,za kterým jdi a neunášej se myšlenkami zda nemáš udělat zase krok zpět.Balancovala bys tak na mrtvém bodě a zbytečně se trápila.Pokud se manželství podaří uzdravit ke spokojenosti obou partnerů,dosáhne člověk opravdu pocit plnohodnotného vztahu.A já myslím,že šance na uzdravení je téměř vždy.Měj se moc fajn a přeji hodně štěstí!Ahoj Julie

To jsem ještě já Megan.Myslím, že pokud bych se vrátila, asi by to bylo pro mne velmi těžké,protože by manželurčoval ty manželská pravidla a o tom jsem přesvědčená, že bych mohla zapomenout na všechny svoje koníčky a aktivity a měla bych pouze domov a práci. A manžela. Máte pravdu v tom , že každý chlap má své "muňky" a nejsem si jistá, jestli se mi chce zvykat si na nové zvyklosti atd..Jsem nerozhodná, opravdu mi není můj muž lhostejný, ale nevím ,jestli krok vpřed nebo vzadVzdala bych se všeho,co mne baví a naplňuje.Tak pa všichniVaše Megan

Drahá Julie,bydlím u rodičů, myslím,že Vaše příspěvky mi pomohly.Není mi sice hej, ale chodím na bowling,do fitnessu, na solárium a zkouším pomalu, ale jistě žít. Hledám si malý domeček, který bych měla jen pro sebe a chtěla bych mít chvíli klid od všech. Jen ty Vánoce budou smutné...Občas si pobrečím, když na to pomyslím.Dnes jsem podepsala papíry k rozvodu. To je fofr, ujmul se toho manžel/bývalý/. Jen mi je smutno, že se mne nikdo neptá se zájmem jek mi je a co jsem dnes dělala a chybí mi se o někoho starat se.Je to divné, ale občas se v sobě nevyznám.Pokud budeš mít čas, klidně napiš.Megan

Júlia !Po nedeli sa Ti určite ozvem . Nejedná sa mi len riešenie môjho problému, ale spoznať človeka Tvojho kalibru v zmýš?aní o týchto problémoch takým to spôsobom je už dnes ve?mi vzácne .Teším sa na dialóg.SKALA

MILÝ SKALO,ozývám se Ti ještě jednou.Přečetla jsem si totiž všechny Tvoje příspěvky a tím pádem se mi otevřel Tvůj životní příběh a objasnil mi Tvé otázky.Dovolím si zareagovat na Tvůj konkrétní případ.Jsi velmi citlivý člověk a pevně věřím,že se Ti Tvá manželka naplno vrátí.Jak už jsem napsala jednou jsem nevěrná byla a nechci to NIKDY opakovat.Také jsem dále psala,že můj současný muž měl milenku a tudíž si prožívám situaci z druhé strany.Zkusím Ti na základě mých zkušeností poradit.To,že jsi vytrval a bojuješ za Tvé manželství,je velmi dobré.Také je fajn,že sis uvědomil chyby,kterých si se dopustil a chceš je napravit.Znovu Tě odkážu na citát z knihy "Miluji Tě"je v něm opravdu veliká moudrost.Neznám podrobnosti Tvého příběhu a tudíž budu odhadovat.Pokud je si Tvá žena vědoma,že dělá(nebo dělala)něco špatně je to základní krok k nápravě manželství.Druhým takovým krokem je,aby chtěla svůj mimomanželský vztah ukončit(pokud ho již neukončila).Není to vždy jednoduché.TRVEJ na tom,aby se s Tvým sokem(mohu-li ho tak nazvat)neměla možnost vidět(kromě náhodných setkání).Pokud spolu pracují ať raději odejde a najde si jinou práci!Dalším krokem je samozřejmě otevřenost partnerů a komunikace.Pokud tohle funguje je vše na dobré cestě,ale ještě není vyhráno.Nastává srovnávání se se vším co se stalo-u nevěrného člověka je důležité,aby si uvědomil co pro něj partner znamená a dokázal na100% ukončit milenecký poměr.Dále,aby si uvědomil,že je jeho partner zraněný a bude mu trvat než bolest přebolí a dle toho by měl k němu přistupovat.Také by nevěrník měl odpustit sám sobě(je to velmi důležité)-u člověka podvedeného je důležité,aby odpustil partnerovi(odpustil upřímě z celého srdce).Srovnávání s nevěrou je velice náročné.Člověk cití velkou bolest a zklamání a také ponížení.Ponížení je opravdu velmi nepříjemné a je těžké se s ním vyrovnat.Chceme-li opravdu dosáhnout harmonie,musíme však svoji hrdost trochu potlačit.Poddáme-li se myšlenkám typu-"co si to ke mě dovolil(a),jak teď vypadám? atd" ničeho nedosáhnem pouze se utopíme ve vlastní hořkosti.Proto je velmi důležité to odpuštění.Člověk se musí postavit vlastním negativním myšlenkám a říct si,že už je to pryč,už to jednou odpustil a ZAČÍT OPRAVDU ZNOVA.To co píšu je VELMI náročné zvládnout,ale je to dobrá cesta.Velmi Ti přeji,aby se vaše manželství stalo krásné a harmonické.Máte děti a tudíž,aby bylo pro ně hřejivým domovem.Přeji hodně síly,vytrvalosti a lásky.Budeš-li chtít ozvi se a napiš zda Tvá manželka spolupracuje na uzdravení manželství?Rozloučím se opět myšlenkou a držím Ti palce ahoj JulieMILUJEŠ-LI NĚKOHO VÍCE NEŽ ON(A) TEBE,NEZTRÁCEJ ODVAHU,S TRPĚLIVOSTÍ POKRAČUJ V ZASÉVÁNÍ.ČAS A RYTMUS NEMUSÍ BÝT PRO KAŽDÉHO STEJNÝ.

Milá Megan,koukám,že jsme na téma Tvého problému rozvinuli pěknou diskuzi :-).Chci Ti jen popřát opravdu moc štěstí a lásky v životě.Rozhodnutí je pouze na Tobě.Pokud Ti naše příspěvky jakkoliv pomohly je to moc fajn.Loučím se ahojky Julie

Ahoj Anulo,máš pravdu,že 7 let je dlouhá doba.Snažím se napsat Megan objektivní názor.Přijde mi,že se koukáš na jejich situaci příliš jednostraně.Při odpovědích vycházím z toho,že ani Megan,ani jejího manžela neznám osobně.Tudíž neznám ani okolnosti,kuli kterým sklouzl manžel po půl roce zpět.Je možné,že to byla hra,ale také je možné,že v tom hrálo roli něco jiného.Do jaké míry se Megan postavila za svoje názory a potřeby??A do jaké míry jí je manžel odepřel??Nechci soudit člověka aniž bych ho znala a opravdu se snažím napsat Megan objektivní názor.Upřesnila jsem vše ještě v odpovědi pro Megan a Bian.Myslím,že napsat "vykašli se na něj" je odpověď velmi krátkozraká.Teď přijde možná vhod a ulehčí rozhodování.Rozvod a ztráta manželství(tím spíš 7letého)je velký zásah v životě a s odstupem může Megan i její manžel vidět vše jinak.Měj se moc fajn ahoj Julie

Mas pravdu Anula,je to len pretvarka.

Pre Juliu:Julia precitala som si Tvoju odpoveď pre Megan a chcela by som k tomu nieko?ko slov.Megin manžel mal 7 rokov na to,aby pochopil jej city,jej myslenie,jej potreby,radosti a vsetko co k tomu patrí.Začal sa správať milo a snažiť sa až vtedy keď mu oznámila,že odíde.Avšak po polroku snaženia a ja sa nebojím povedať hrania divadla ako mu na nej záleži sklzol znovu do stereotypu,pretože si myslel,že už je všetko zažehnané.Avšak je to láska k Megan,alebo strach čo by sám robil,ako by to vsetko zvládol???

Ahoj Bian a Megan,manželovo chování bylo bezesporu sobecké.Myslím,že to nic nemění na faktu,že by toho mohl litovat a chtít začít znovu.Zda je tato změna možná nejlépe posoudíš sama Megan-znáš ho přece dost dlouho.Zda mu dáš šanci,či ne je na Tobě.Souhlasím s Bian,že bys měla začít naplno žít.Je třeba zvážit zda je to možné po boku manžela či nikoliv.Předpokládám,že nechceš zůstat sama a je třeba si uvědomit,že každý člověk má své chyby a můžeš se za nějaký čas dostat do patové situace s někým jiným.Co pak??Znovu odejdeš??? Chci jen říct,že manželství je nádherné ale zároveň náročné.Myslím,že mnohdy stojí za pokus jej uzdravit.Zda je to i váš případ musíš zvážit sama.Moc vás obě zdravím ahoj Julie

Megan, moc Ti držím palce, abys konečně začala žít. Z Tvého psaní mi připadá, že doteď jsi neměla v životě moc radosti. Jak psala Julie, že manželovi na Tobě záleží, tak já si myslím, že mu nezáleží na Tobě, ale pouze na sobě a chce Tě proto, že se bojí změny. Od Tebe ví, co má čekat a asi jsi byla spolehlivá a dobrá žena, ke které si mohl dovolit. Tak proč by to chtěl měnit? Podle mě je to sobec.Jestli ses rozhodla, že se k manželovi nevrátíš, asi to pro Tebe nebylo jednoduché rozhodnutí. Ale já vím z vlastní zkušenosti, že když už člověk něco rozetne, hrozně se mu uleví. Jestli lituješ manžela, vykašli se na to, měl se snažit od začátku a ne když už je pozdě.Moc Ti přeju, abys žila podle svých představ, teď máš všechno před sebou.

Megan,zapoměla jsem odpovědět je mi 28 let ahojky Julie

Ahoj Megan,je vidět,že nad vším hodně přemýšlíš a řekla bych,že úplně rozhodnutá ještě nejsi.Plně chápu,že nemáš v manžela důvěru,pokud se již jednou po půlročním snažení vrátil do starých kolejí.Mohu-li ti poradit,nedělej ale ukvapené rozhodnutí.Jde přece o celý Tvůj následující život a nejen Tvůj i Tvého manžela.Neznám Tvůj příběh do detailů,ale myslím,že bys měla naslouchat svému srdci.Dáš-li si více času na přemýšlení určitě nic nezkazíš.Samozřejmě ale není dobré sebe i okolí udržovat v nekonečné nejistotě.V případě DEFINITIVNÍHO rozhodnutí"odejít"je lepší se pokud možno rychle osamostatnit.Možná si je i Tvůj manžel vědom chyb,které udělal a chtěl by je změnit.Při novém začátku je velmi důležité,aby si OBA uvědomili,že musí na vztahu pracovat a tím pracovat zejména na sobě.Bylo by dobré,aby si i Tvůj muž tohle uvědomil a především,aby v tom vytrval.Manželství by se mělo neustále budovat,aby bylo stále kvalitnější.Často se stává,že lidé tzv.usnou na vavřínech a pak se dotávají do stereotypu a problémů.Megan,každý další vztah sebou přináší i nové starosti a je potřeba vše znova budovat.Možná se pletu,ale mám pocit,že v hloubi duše máš svého muže ráda a jen si přeješ,aby to byl ON,se kterým budeš moci NAPLNO vychutnávat život.Možná mu můžeš ukázat ke změně cestu.V každém případě Ti moc přeji,aby Tvé rozhodnutí a následující krok byl pevný a nikdy jsi nelitovala.Opravdu přeji hodně moc štěstí a moudrosti.ahoj Julie

Milý Skalo,děkuji za Tvou reakci.Jsem opravdu ráda pokud někomu můžu pomoci.Psycholog nejsem :-),jen se snažím hodně vnímat a chápat.Konkrétně ve vztahu myslím,že je velmi důležité zkusit pochopit jednání toho druhého a zkusit se dívat na danou věc jeho očima.Není to leckdy jednoduché,ale věřím,že VZÁJEMNOU snahou,pochopením a láskou lze vybudovat opravdu fungující manželství.Nemyslím manželství bez jediné hádky i ta je občas ve vztahu zapotřebí.Myslím kvalitní harmonické manželství,kdy jsou si dva vzájemnou oporou,kdy se mohou jeden na druhého kdykoliv obrátit a mají ve druhém zázemí a lásku.Takový vztah člověka velmi posílí a může daleko lépe fungovat ve všech oblastech života.Nevěra je pouze únik a nikterak ke zkvalitnění vztahu nepřispívá.Měj se zatím moc fajn ahoj Julie

Fuj, omlouvám se za hrubku "potřebu bít nevěrní" - myslel jsem bytí a ne nějaký mlácení.Jano, ani v jednom jsi se netrefila, nudný někdy jsem, ale mám spíš problém ve vážných chvílích zachovat vážnost a odpustit si nejapné žertíky. Zajímalo by mě, podle čeho jsi typovala co jsem zač, přesněji co Ti přišlo na tom tak nudnýho či stařeckýho? Dík za ukojení zvědavosti.

Júlia!Ďakujem za Tvoje želanie. Potrebujem ho, a tak mi prišlo vhod.Chcel by som vedieť odkia? berieš to?ko múdrosti. Ak nie si psychológ, tak to je dnes vzácne. Objav sa tu vždy, keď bude niekto potrebovať pomôcť, lebo tie ostatné trendy môžu by%t dobré, ale len pre čať zúfalcov ktorí tu h?adajú pomoc. Ostatný potrebujú Tvoj spôsob riešenia a snáď ešte viac konfrontáciu svojich riešení, alebo aj potvrdenie, že nie sú mimo racionálneho spektra riešenia.Ďakujem za všetkých ktorým pomôžeš v h?adaní smeru v životeSKALA

Kevin, řekl si to sice hezky, ale buď jsi katolík, nebo stařec.Nebo nudný mlaďoch...promiň...

PARTNERSKÉ VZTAHY SE DAJÍ PŘIROVNAT KE KOLŮM OD VOZU.V MINULOSTI,KDYŽ KOLO ZAČALO VRZAT,NAMAZALO SE.DNES,KDYŽ ZAČNE VRZAT,VYMĚNÍ SE.Nemyslím, že by dřív bylo něco jinak. možná bylo v lidech víc pokory a tak zůstaly i ve vztahu, který jim nevyhovoval. Problémem "kvality" partnerských není jenom o jejich hlavních aktérech, ale jde především o jejich děti, kteří by mohli mít to štěstí a vyrůstat ve vztahu, kde se oba opravu milují, je jim spolu dobře, umí spolu vycházet a tudíž nemají ani v koutku mysli potřebu bít nevěrní. Pěkná pohádka, snad se občas odehraje i v životě.

Drahá Julie,zajímalo by mne kolik Ti je let.Připadá mi, že jsi prošla obdobnou situací nebo jsi dobrý znalec dušiček.Odehrává se ve mne přesně ten boj,o kterém jsi mi psala a pasáž o tom, že ať už se rozhodnu jakkoliv, nesmím se už ohlížet ,jaké by to bylo, kdyby ...atd.Nechystám se vrátit k manželovi, i když vím, že mne stále miluje, protože jsme již takovou situaci prožili před 4 roky a musím uznat, že se můj muž hodně snažil, ale vrátilo se to do stejných kolejí během půl roku.Jsem šťastná,ale nešťastná a ty jsi zlatá.Vybíjí se mi notebook tak musím končit.Děkuji a napiš mi zase, co si o tom myslíš.Pa, Megan