Nevěra

Nevím čím to, ale mám pocit, že nevěra je čím dál tím běžnější součást našich životů. Existuje vůbec někdo, kdo je a chce být věrný? Někdo kdo považuje věrnost za důležitou ve vztahu? Spousta lidí tvrdí s lehkostí a klidem v duši, že co oči nevidí, to srdce nebolí. Já tento názor nesdílím, ale chápu, že člověk může potkat někoho, kdo zkrátka přebije všechny klady jeho stálého partnera. Pak bychom se měli snažit zapojit trochu i mozek a zachovat se čestně k našemu protějšku. Pokud si někdo odskakuje třeba jen pro sex a navíc se o to podělí s přáteli, potřeboval by pořádnou ránu, aby se ocitnul v opačné situaci.Nikdy jsem svého přítele nepodvedla a nehodlám to ani udělat. I když máme své problémy, tak je nebudu řešit postelovými výlety s někým jiným. Smutný je, že většina lidí to vidí dost jinak a tak je dneska skoro zázrak potkat někoho věrného.Gina

Nechci komentovat Simonin příběh jako takový, ale myslím si, že je opět dobrým apelem k zamyšlení, co je "normální"? Asi co, jak a pro koho - bohužel se naše společnost, nebo alespoň ta část, která je více slyšet, všeobecně staví k nevěře, jako k něčemu normálnímu a této reklamě podlehnou mnozí... Myslím, že tenhle příběh by si měla přečíst i Máša - dnes povolila "uzdu normálnosti" v jednom případě - dala signál manželovi, že jí není proti mysli, když on má styk s jinou ženou, k tomu už je jen krůček, aby se tak stalo i v její nepřítomnosti - vždyť přece: "jistě by mi to dovolila, kdyby tady byla".... také už jsem slyšel názor, že je to "jako když řízneš nožem do medu - nikdo nic nepozná".

Nevěru - a tím myslím krátkodobý úlet dokážu pochopit a netrápit se - alespon myslím, protoze se mi to do ted nestalo. A ted se stalo, nicmene to byl delsi vztah a vedeli o nem vsichni krome me - společní přátelé, kolegové. Zdanlivě vse fungovalo normalne, jen to vypadalo, ze uz spolu nejsme 24 hodin denne (máme spolecny podnik), což jsem já považovala za zdravé. Každý potřebuje trochu soukromí a odpocinout si od toho druhého. Pak mi to řekli společní přátelé - po půl roce. Chtěla, jsem vysvětlení, omluvu a ukončení druhého vztahu. Následovalo zatloukání, zlehčování problému a něco jako "to je normální a každému chlapovi přirozené, tak co se ti nelíbí" Nepochopím proč se někdo nechová alespoň čestně a stále lže. Buď nechci, aby se to manželka dozvěděla a pak se také podle toho chovám a neseznamuji milenku se společnými přáteli, nebo se čestně přiznám a omluvím. Dopadlo to neslavně - nechci žít s podvodníkem a i když on se rozvést nechce a vztah hned ukončil, tak ho nechci. A to jsme spolu 20 let, deti jsou velké a já mám pocit, ze můzu zít znovu a lépe. Bez praní ponožek atd. Vlastně mi ten jeho vztah pomohl vyjasnit situaci. Sama od sebe bych se asi neodhodlala k tak radikálnímu kroku. Takže někdy i nevěra po překonání prvního šoku může pomoci tomu druhému. Jemu jsem doporučila at se vrati ke sve milence, aby se nekdo postaral o podnik i o nej. Ale nejak se ji do toho nechce. Nicméně to jiz nepovazuji za svůj problém.

Moje jmeno neni dulezite, K. Mohla bych byt treba Otylie nebo Ofelie, to by se k nicku docela hodilo ale nic by to nezmenilo............... kdyz se tedy domnivas, ze to uz proste a neodvolatelne nemuzete vydrzet tak to udelejte. Pokud mozno s co nejvetsi diskretnosti. Co bude potom? Jiste jedna podvedena manzelka a jeden pritel pahohac navic. A co vy dva? Jak se potom budete k sobe chovat? Prospeje to vztahum na pracovisti? Opravdu si myslite, ze si toho ostatni nevsimnou, ze nezacnou pomlouvat a ze se to neproflakne? A az si dostatecne uzijete jeden druheho tak potom co? Budete kolem sebe chodit jakoby nic? K, je treba myslet predtim nez se kona. Hlavou. A navic, proc do toho porad taha Boha? Je snad zodpovedny za svoje chovani sam sobe, jako poradny chlap? A nebo jim neni? Jsi si jista, ze ti opravdu tak imponuje?

ENDY: Kazdej to ma trochu inac,ale mozna se trochu poucis,kdyz zalistujes zpatky a podivas se,o cem sem tam psal.a aktualne:dokud nejses naprosto presvedcenej,ze chces pritelkyni opustit,do niceho se nepoustej.Jak to jednou rozjedes,tezko to zastavis.a i kdyz ty treba jo, da se to do pohybu u pritelkyne...a jak se tech svych pocitu zbavit?No,nejdriv se snaz prijit na to,co te k necemu takovymu pritahuje,co ti treba u pritelkyne chybi a pak se ji to nebat rict a dat ji sanci,aby i ona tobe mohla rict,o cem se ji nechce moc mluvit...Princip je snadnej,ale v praxi je to jedna z nejtezsich veci. Muzes to brat i tak,ze te ty zensky ty tvy zavidej.good luck!

Ahoj Valo, Maaxxx má pravdu, udělej něco, aby si nebyl tak jistý!Myslím, že ho zbytečně omlouváš, protože nevěra v těhotenství je ta největší podlost, kterou znám!A bolí určitě dvojnásob.Ono je to těžké, rozhodovat se s dvěma dětmi, jestli odejít nebo ne...Ale sama za sebe můžu prohlásit, že tohle by pro mě bylo asi neomluvitelné..Myslím, že pak je veškerá důvěra tatam a bez toho jde jen těžko udržet vztah dvou lidí. Je ale fajn, že jsi zjistila, že nejsi tak hrozně závislá jen na něm, a že pokud bys měla dobrou práci a dostatečný příjem, abys mohla zajistit sebe a děti, možná by jsi uvažovala s větší hrdostí a měla striktnější názory a ani on by si nebyl tak jistý..Bohužel se od tohohle všechno odvíjí.Snad když trochu změníš chování a budeš se chovat sebevědoměji, chytne se za nos a uvědomí si, že život NENI krátký jen na jeden vztah(když za to ten druhý stojí).Držím Ti palce.Máša

Hm staromodni(nechces sem hodit sve jmeno?)ja vim mas uplnou pravdu.Vsechno co jsi napsala dava smysl,ja to vim ale srdce a sexualni organy uvazuji jinak.Ja ho vidim a jsem nameko.On je to same.Vcera jsem ho nevidela a dneska rano me volal,ze je cely divny,nervozni,protivny a,ze me chce.Potom jsme si v praci povidali a rikal,ze si mysli,ze buh je na nej nastvany a,ze ma strach,ze na to doplati jeho rodina a ze to musime skoncit.Za hodinu potom jsme se libali a jsme tam kde jsme byli.Je to super,ze to muzu napsat aspon tady.K.

Chtěl bych se tady svěřit se svými pocity. Žiju v bezva vztahu s přítelkyní, se kterou si skvěle rozumím. Byl jsem jí vždy věrný. Bohužel mě čím dál tím víc přitahují jiné ženy. Ne jedna konkrétní, do které bych se zamiloval, ale je v mém okolí několik holek, které mě přitahují a láká mě představa intimností s nimi. Ještě ke všemu mě některé z nich dělají dvojsmyslné náznaky. Nevěrný být nechci, sice bych třeba zažil vášnivý románek, který mě nejspíše láká, ale nechci zkazit důvěru v našem upřímném a pohodovém vztahu. Aspoň já bych se cítil mizerně, kdybych svojí přítelkyni podvedl bez ohledu na to, zda by se to dozvěděla či ne. Zajímalo by mě, zda má někdo podobné pocity jako já a jak je řeší. A nejlépe - jak se jich zbavit. Případně zda někdo podlehl těmto pocitům a jaké to mělo následky.

Ja se klidne budu opakovat ono to nebude stacit ani po stopate: Pro K: mozna, ze jsi v te vasni prehledla, ze mas pritele, ktery te miluje a ze on ma doma zenu, ktera na nej ceka. Mozna ze on opomenul, ze kdysi slibil sve zene vernost (kdyz uz je tedy takovy vasnivy katolik). Mozna si K dovedes predstavit, jak za nekolik let, kdybys nahodou pak byla jeho zenou ty, on by se vasnive libal v praci s nejakou novou a ty bys doma prebalovala kojence..... a tisic takovych jinych mozna. K je ti 27, uz jsi velka holka, tak se podle toho chovej.

Pro Valu - Udělej něco, aby si Tebou nebyl tak jistý. Nemusíš mu být skutečně nevěrná, stačí navodit situaci, aby si to myslel.Pokud bude mít pocit, že o Tebe nemůže přijít, bude Ti nevěrný pořád.Dej mu najevo , že o něj zase tolik nestojíš.Že o tvou přízeň musí také bojovat.Stačí několik telefonních hovorů ve večerních hodinách, začít se pěkně oblékat do práce.Přijít domů občas později a nedůvěryhodně to oddůvodnit.Jestli o něj stojíš. tak se překonej a nasaď mu brouka do hlavy.V té mírné nejistotě jej udržuj stále.Jinak se budeš trápit sama.Chlapi už jsou takoví!Co mají jisté, toho si moc neváží.Maaxxx.

tak diky Zuzano

Ahoj Mášo,nelze v pár větách popsat manželství,Měla jsem vždy dojem,že jsme celkem v pohodě.poprvé si manžel našel milenku,když našemu prvnímu dítěti byl asi rok a půl,když jsem se to dozvěděla,samozřejmě jsem s odstupem času hledala důvody jeho chování i u sebe a myslím,že mé chování tenkrát ho k tomu trochu nasměřovalo...já na mateřské po přestěhování do cizího města,kde jsem skoro nikoho neznala,byla jsem na němpsychicky asi víc závislá než bylo zdrávo.Na druhé straně jeho chování tenkrát jen prohlubovalo mé nesebevědomí.Po mém nástupu do práce jsem naštěstí zjistila,že dokážu žít i bez té šílené závislosti na něm....a čím víc jsem byla samostatnější,tím větší zájem měl opět on o mě.Podruhé jsem to opět zjistila na mateřské,bohužel s ní musel začít ještě v době mého těhotenství.Zní to šíleně,asi kdyby mi to někdo vyprávěl,nepochopila bych,že s ním ta manželka žije dál.Ve skutečnosti my jsme spolu dál,paradoxně mám pocit,že náš vztah je teď lepší než předtím.Už s ní skončil,ale nebylo to hned a musím říct,že ten půlrok byl hrozný.Manžel můj postoj znal a věděl od začátku,jasně jsem mu řekla,že pokud ji chce,ať jde za ní...doma děti 6 a 1/2 roku.Já víc dělat nemohla,neměla jsem kam jít.Od začátku mě tvrdil,že pro něj jsme důležití my,naše rodina,že si neumí představit,že by ztratil děti i mě a hlavně,že s ní nic není.Věděla jsem,o koho jde,znala ji,byla to jeho nová kolegyně z práce a stejně tak jsem věděla,že s ní to trvá dál.Zavolala jsem i jí a jí zopakovala to stejné,že pokud se tak hrozně milují,ať ona přesvědčí jeho,co nejdříve,ať od nás odejde,protože nejvíc to pochopitelně odnášeli děti.Manžel celou dobu dělal "mrtvého brouka",tvrdil,že nic není a že miluje jedině nás.Dnes vím,že to skončilo už někdy před vánoci,ona odešla do pobočky v jiném městě,stejně se ale pracovně stýkají nadále a rozhodně klidná z toho nejsem.Nevím,zda hledal jinde jen ten sex....pravda, v 7. měsíci těhotenství jsem asi nesplňovala všechny jeho požadavky.Musím říct,že tenhle chat mi dost pomohl,ale rozhodnutí je opravdu vždy jen a jen na člověku,který problém řeší.Snad jen ještě jedna poznámka,po celou dobu,i když vztah s milenkou fungoval naplno,byl můj manžel neuvěřitelně žárlivý na mě.Mám pocit,že snad mají neustále ten "středověký" pocit,já můžu cokoliv,ale ty se na nikoho jiného ani nepodíváš.Ähoj Skalo,jsem ráda,že jsi tu stále taky,život je mnohem překvapivější než naše představy.Tvé názory jsou jako vždy prostě perfektní,doufám,že jsi ve svém životě šťastný.ahoj

Mila K. muzu ti jen napsat,ze tvoje K muze stat pro kurvu

Milá Valo, člověk nikdy nemůže věřit na 100%, že je mu ten druhý věrný.Ale já mám pocit, že můj manžel je-už i proto, že jsme spolu téměř 24 hodin denně(máme společný podnik). Ale myslím si, že to, že bys byla nevěrná "naoplátku" by tvůj problém možná jen prohloubilo.Stejně by sis nepomohla a ještě bys měla sema možná výčitky..Promin, ale mě říct manžel, že je život krátký na jeden vztah, asi bych ho poslala někam..Neznám vaše manželství, a ane nevím důvod jeho nevěry, ale zdá se mi to vůči tobě dost surové.Milenku bych manželovi NIKDY netolerovala, na to si sama sebe dost vážím. Ale pokud měl nějaké přání v sexu, jako to bylo u nás a tys to odmítla, pak je to těžké.Nejsem rozhodně při něm, ale jak už jsem psala, vím co je chlap schopný kvůli sexu udělat. Proto já vím, že když mu dopřeji co chce (v rámci možností!), nebude to hledat jinde.Pokud mu teda jde jen o sex-jako mému muži a nerazí heslo "všechno cizí je lepší než co mám doma"- i tohle jsem slyšela! Zkuste to nějak řešit, jemu by se snad líbilo, kdybys měla současně milence?Jestli by řekl, že jo, asi bych z toho utekla...Držím ti palce, a ozvi se.Máša

Ahoj jsem rada,ze jsem tohle nasla.Predstavila jsem se jako K.,protoze je tady hodne Katerin a Katek tak,abychom se nepletly.Jsem se svym klukem skoro sest let,dvakrat jsem ho podvedla,jednou to trvalo asi dva mesice,ten dotycny se nakonec odstehoval,nemyslim si,ze jsem ho milovala(byl to proste nadhernej kluk,dobry v posteli),podruhe jsem zahla se svym byvalym,ale to bylo alkoholem,vzpominky atd........A ted jsem se zamilovala jo myslim si,ze jsem zamilovana do sveho zenateho nadrizeneho,ja jsem s tim nezacala on na me koukal a naznacoval me ze jsem sexy,ale je silne verici tak jsem to brala pohodove,ale cim dele to trvalo tim me to zacalo vic lakat no a pred dvema tydny jsem delala prescas a nejak se to zvrhlo,nemeli jsem sex,jen jsem se hladili,pres obleceni a blaznive libali(paneboze pripadam si jak bych mela 15)oba jsme meli orgasmus.Na druhy den se me omlouval a cely tyden bylo vsechno jako driv jen ty letme doteky a pohledy byli trosku jinaci.Podruhe se to stalo stejne jako poprve,i kdyz ted jsme uz byli napul nazi.Rika me ze se mnou chce spat,ale je zenaty,vira a navic dve deti........Ale ja ho chci tak strasne moc,myslim na nej neustale a vim,ze kdyz to tak bude pokracovat tak ho svedu,ale stoji to za to?ja si myslim ze jo,jeste rikal,ze ma strach ze se do me uplne zamiluje a co pak?Nechci premyslet o tom co pak chci ho ted hned.Jsem uplne blba?Jeste chci podotknout,ze me je 27.Ja vim,ze znim jak pubertacka,ale to ta zamilovanost.Nejake napady co s tim?K>

Milá Valo, těch deset let mi něco připomnělo. Zkus zjistit, proč hledá tu druhou. Život je možná dlouhý na jeden vztah, ale táhnout dva vztahy zároveň je něco jinýho... Vím, jak na tom seš, protože jsem dostal přítelkyni do stejný situace akorát za jinejch okolností (už sem tady tom psal Smiř se s tím, že rozhodnutí stejně zbyde na tobě, stejně, jako zbylo na mně a tuhle situaci nikomu nezávidim, zvlašť po dlohodobym vztahu. ). Ty máš navíc dítě, který bude tyhle nesoulady cítit. Tím, že by sis našla někoho jen tak, bys nic nevyřešila a bylo by ti eště hůř. Jestli někoho, tak max. místo současnýho partnera...Hodně štěstí

Zdarvím Ťa VALA!Som rád, že som Ťa tu zastihol. Pamätáš sa ešte na mňa ? Chich....Nie teraz trochá vážnosti.. Som rád, že sa držíš tak ako to popisuješ . Asi sme na tom obaja v tom našom smere stále rovnako. Naše problémy sa rozprávkovo nevyriešili a ako to tu tak čítam ak život ide ďalej svojimi k?ukatými cestičkami ....Pozri ako ?udia s rôrnými vízormi aj názory sú rozdielne a občas sa tu objaví niekto kto vraj nemá dôvod, ale rozprúdi debatu svojim postojom, alebo podaním. Všetci tu ošetrujú svoje životné rany a každý tu povie svoj postoj Gina, Pablo, Antonio...Všetko sú to ?udia, ktorí sa budú musieť sami vyrovnať a doriešiť SVOJ PROBLÉM..... Ale my dvaja už vieme, že to nieje ani tak jednoduché ani tak rýchle ako by si človek želal, a tak občas prebehneme príspevky, ktoré za niečo stoja .... Občas ak považujeme za vhodne zareagujeme, ale jediné čo si môžme navzájom urobiť, je len držať palce a verbálne sa podržať a žiť život ďalej v jeho tragikomickej podobe ....Preto Ti prajem ve?a pevných nervov radosť zo života každý deň a slnečných lúčov, keď ich najviac budeš potrebovať a budeš túto potrebu cítiť.....Krásne dni praje SKALA

Mám nápad ! Která z diskutujících žen a ženiček by si se mnou chtěla "odeběhnout" ? Jdeme do toho ?Potřebuju změnu. A Ty ?

Mášo: jsi si jistá,že ti je tvůj manžel jinak 100% věrný?Jinak...než tedy mimo vaše 2-měsíční zpestření?Nechci vůbec moralizovat,tvé názory se mi líbí a taky...nikdy neříkej nikdy,ale podle mě bych na tu jeho věrnost tolik nespoléhala,tolik jen můj názor.Na 2. straně ti docela závidím tvou vyrovnanost.Já se o ni marně dlouhou dobu jen pokouším.Taky jsem tu prezentovala své trable s manželem záletníkem a když to bylo poprvé,má velmi blízká kamarádka mi řekla-když to udělal jednou...jednalo se o dlouhodobý vztah,ne úlet...bude to dělat vždycky,nezmění se.Tenkrát jsem jí nevěřila,dnes už ano.A vidíš,pořád s ním jsem,i když někdy si už připadám dost sebemrskačsky. To proto,že dnes už si dost jasně uvědomuju,že on je z kategorie nenapravitelných(nejde u něho o to udělat co nejvíce zářezů na pažbě,vždy((= 2x v našem manželství)) šlo o dlouhodobé vztahy) a já jsem pořád i po 10 letech ta "naivní".Průběžně sleduju celou tuto diskusi a některé názory mě pomohou zvládat mou situaci,snažím se třeba pochopit a akceptovat,že může mít rád 2 ženy zároveň,ale 2. den to cítím naprosto opačně a mám chuť ho zabít,vyhodit a 3. den ho miluju,protože prostě jako táta,manžel i milenec funguje skvěle.Snažila jsem to i "řešit" tím,že si taky někoho najdu a nebude mě potom tolik bolet to,co dělá on.Nebylo problémem se seznámit,i přesto,že jsem s malým mimčem na mateřské,ale zjistila jsem o sobě,že jsem schopná flirtovat,ale ten poslední krok pak do té postele pak už neudělám. A nechci to dnes vydávat za ctnost,prostě...dle mého manžela ...mám smůlu,že jsem taková.Taky mi řekl,že život je moc dlouhej na jeden vztah,ale přesto chce být se mnou,ale já se s tím mám srovnat.Dle mě velmi pragmatický názor na život a stejně jsem s ním a chci s ním být dál.I když dnes už nevím,zda to chci a zvládnu napořád.Tak dost naší rodinky a pište dál,ať jste na straně jakékoliv.

Micindo dik,zes nam otevrela oci!ale,kdyz uz o necem pises,mela by sis tech mailu asi precist vic...Neveru si tady neobhajuju a az to budu chtit udelat,urcite si na to vyberu tebe,neboj...GINOPresne vim,o cem pises.prosli sme si tim samym.snad sme kazdy jiny,a proto dopadnete inac nez my.ale jak ucitis,ze neni neco uplne v poradku,radsi to reste hned.16letej rozdil si nepredstavis?hm,doufam,ze si to to moje mlade uvedomuje.rika,ze to jen tak pocitala a problem z toho nedela,zatim.no,prestavit si to stejne nikdo nedokaze,tak nad tim asi nema cenu moc meditovat.pekny svatky pablo