Chronický únavový syndrom

Každý má své zlé stránky, tak se Aleši mrkni i na ty své a tady už dej pokoj. 4lánky si vkládej, jaké chceš, nech tomu nějakou volnost a ne fašismus. K takovému myšlení jsi ale asi ještě nepřišel, že?! M.

Napsal jsem, že jsi naivní, protože jsi uvažovala o koupi přístroje Zapper, či jej dokonce koupila. Ty jsi mi odepsala v tom smyslu, že máš doma již několik přístorjů Zapper. Já jsem odepsal v tom smyslu, že to je politováníhodné. Ty jsi napsala, že jsi si dělala legraci. A zesměšňujícím tónem dodala, že jsem asi vševědoucí jako nějaký zastánce reiki. (Mimochodem je vidět, že vy, zastánci paranormality, se spolu nikdy neshodnete, protože nemáte žádnou metodu, která by ověřovala platnost vašich tvrzení. Naproti tomu skuteční vědci se nikdy do takovýchto sporů nemohou dostat, respektují totiž tytéž principy, které jsou na celém světě úplně stejné.) Já jsem odepsal citáty Tvých vlastních výroků, dle kterých jsi skutečně uvažovala o použití přístroje Zapper. Je úplně jedno, zda jsi uvažovala o jeho koupi, k tomu, abys mohla být označována za nesmírně naivní, stačí, že jsi uvažovala o jeho použití. I kdybys v danou chvíli-konec ledna-uvažovala jen o jeho použití, musela velmi pravděpodobně v této úvaze být skryta možnost, že jej, pokud bude účinný, zakoupíš. Ale znovu opakuji, že je to lhostejné. Naivní jsi proto, že jsi vůbec uvažovala o použití přístroje Zapper. Vytvoření informačního webu naráží na zdravotní problémy těch, kteří by byli ochotni něco takového udělat. Pokud jde o mě, nechtěl bych na takovém webu nic z psychologických explanací a alternativní medicíny. Konec konců, můžu si vytvořit vlastní web o CFS nebo diskusní forum (plně moderované:)))), kdykoli na to budu mít sílu. Význam by asi mělo, aby se dva lidi dohodli a nepřekládali to stejné. Každý pak může přidat odkazy na další stránky. Já jsem od podzima vždycky hodně hnědej:), takže nic moc extra aktivního kolem CFS dělat asi nebudu. --Aleš--

Ano. Napsala. A vyzkoušela. Zapůjčila jsem si přístrojek od známého, kterému velmi pomáhá při chřipkách a angínách. Mně nepomohl a tak jsem jej zase vrátila. Nechápu Tvoje námitky. O Tvé zdraví se starat nebudu.Jinak jsem zjistila, že stránky Ad vitamu jsou stále k mání za 840 Kč ročně. Takže, kdo by měl zájem je provozovat a udělat něco pro nás s CFS, tak má možnost. Ještě bych mohla mít stránky přes jednoho človíčka úplně zdarma, ale muselo by se při tom spolupracovazt a ne si házet klacky pod nohy. Kritikou se toho příliš nezmůže. Spíš příkladem...ukázat druhým, jak bych si to já představoval. Co já sám jsem schopný užitečného přinést ostatním.S.

Sonjo, dne 29.1.2003 jsi napsala:...Vyzkouším i zapper...Dne 2.2. 2003 jsi napsala: ... O přístroji Zapper se dozvíš na www.zapper.cz.Rozhodla jsem se ho vyzkoušet po úvaze,že mi nemůže nijak uškodit.Jestli pomůže,to uvidím.... V příštím týdnu navštívím ordinaci čínské medicíny a také,pokud mi bude doporučeno,vyzkouším Zapper...Takže pobavil jsem se spíš já. Na moje zdraví nemusíš myslet, spíš mysli na sebe, abys nedávala peníze podvodníkům a investovala raději do toho, co Ti může skutečně pomoci. --Aleš--

Podívej se, Aleši, mým cílem bylo Tě (i sebe)pobavit a to se mi povedlo. Jsem spokojená. (Co už Ti má člověk také odpovědět, když si zřejmě telepat a víš o mých záměrech něco kupovat, či dokonce, že už jsem nějaký přístroj koupila. Nečteš ty taky Akášu, jako jistý pan Michalčík?)Lezu Ti krkem a vím to...na druhou stranu jsem ráda, že jsme se setkali na internetu, kde stačí udělat "klik" a nepříjemní lidé zmizí z monitoru. Dovedeš si představit, že bychom byli třeba sousedé? No to by byla katastrofa. Tak se měj dobře, hlavně teď myslím Tvé zdraví. S.

Zdá se, že Martina&CO. svými sděleními Pavla V. odradila od další diskuse. Nemám teď již sílu vyhledávat Pavlovy příspěvky, vzpomínám si, že sháněl lidi pro nějakou osvětovou nebo podobnou činnost týkající se CFS. Já bych mohl sem tam něco přeložit, vlastně díky internetu nic moc asi není potřeba, pokud jde o informovanost veřejnosti a protiváhu psychologizačním snahám našich oponentů psychologů a šarlatánů. Třeba vytvořit nějaký webový stránky a tam ty předkady přišpendlit:) Ale chtělo by to nějakýho doktora, já třeba nevím spoustu věcí, jak se překládaj, snad kámoška po státnicích by mohla pomoct...Jinak ale mi nic nepřináší vysvětlovat někomu pořád dokolečka, že alternativní medicína je hloupost, zapper je hovadina a dvě plus dvě jsou čtyři, vyčerpává mě to a nijak mě to nebaví. Pavel V., který velice záslužně věnuje rozptylování mýtů o existenci alternatviní medicíny, účinnosti homeopatie, ozonoterapie, zapperů atd. mnohem více času než já-já ani nejsem členem Sisyfa-patrně z téhož důvodu diskusi opustil. Stejně tak činím i já. Ozvu se jen, kdyby se dělo něco podstatného. Takže se loučím a zkuste myslet trochu více kriticky, nečíst brakovou literaturu, jako je Regenerace apod., ale sáhnout po nějaké učebnici, nejprve samozřejmě ze základní školy...--Aleš--

Ještě bych rád upřesnil své předchozí tvrzení: O chronickém únavovém syndromu vyšel v následujících obdobích tento počet článků v odborných časopisech:Před rokem 1987 nic, v roce 1987 4 články, v roce 1988 35 článků, v roce 1989 63 článků, v náseldujících letech postupně: 140,230,210,194,220,207,236,228,210,230,232,237,252, v roce 2003 prozatím vyšlo 126 článků.Zde je srovnání se srovnatelně závažným onemocněním-infekcí HIV: V roce 1982 8 článků, v roce 1983 31 článků, dále řada pokračuje: 73,258,1146,2842,4691,5757,7266,8142,8802,9339,9458,10137,10717,10898,11596,11378,10938,10853,10158, v roce 2003 zatím 6075. Vidíme, že CFS stojí v porovnání s HIV stojí poměrně stranou zájmu vědecké komunity. Pro zajímavost ještě je zde počet článků, které se týkají leishmaniózy-jistého exotického onemocnění-za rok 2002: 591 článků, tedy více než dvojnásobný počet článků o CFS.Hledal jsem na Pubmedu, dotaz "chronic fatigue syndrome", "HIV", "leishmaniasis"--Aleš--

Není mi jasné, proč Martina do tohoto threadu kopíruje různé zprávičky, které se vůbec netýkají CFS. Mimochodem patrně porušuje autorský zákon. Jsou to navíc-jak je u Martiny téměř pravidlem-samé nesmysly. Jeden je obzvláště nebezpečný, a to ten, že geneticky modifikované potraviny jsou škodlivé. Geneticky modifikované potraviny jsou naopak nejbezpečnějšími potravinami na trhu. Žádné jiné potraviny nemusí-díky iracionálním obavám veřejnosti-procházet tak náročným kontrolám a testům. Lidstvo ovšem provádělo genetické manipulace odjakživa. Obilí, ovocné stromy atd. před pár tisíci let, bychom vůbec nepoznali. To jsou mnohem drastičtější změny díky lidskému působení než genetické modifikace, které se provádějí dnes. Martina se takto hlásí k ideologii, jejíž nebezpečnost nedávno demonstroval případ tuším v Zambii, kterou postihl hladomor, ovšem tamní prezident odmítl potravinovou pomoc USA, protože se jednalo o geneticky modifikovanou pšenici a díky iracionálním obavám, které sdílí i Martina, musely zemřít odhadem řádově miliony lidí hlady. --Aleš--

Sonjo, myslím, že jsi velice drzá. V době, kdy jsem se diskuze neúčastnil, jsi se o mě otírala snad v každém druhém příspěvku. Skutečně jsem se smál, když jsem zjistil, že máš doma již několik zapperů a hodláš si koupit ještě několik dalších. Vlastně je to ale spíše smutné. V čem je chyba? Je špatný vzdělávací proces? Je to vliv médií? Má vliv to, že schopnost dělat zábavu v televizi se často vylučuje se schopnostmi racionálního uvažování-stále slýcháme, jak se herci, baviči, moderátoři, sportovci, zpěváci a další osoby, které lidé velmi často vídají v televizi, chlubí svojí intelektuální nedostatečností, jak nikdy nerozuměli té "hloupé" matematice, fyzice a dalším přírodním vědám? Sonjo, zamysli se ještě jednou nad tím, jestli je nějak hodnověrná osoba, která tvrdí, že každou rakovinu působí exotický parazit, který se ve skutečnosti vyskytuje v JV Asii, že dokáže vyléčit AIDS, že lidé mají v těle isopropyl alkohol, který se přidává do Okeny a i těm, kteří ji pijí, se rychle odbourá, že ji odsoudilo několik nezávislých soudů v několika státech. Jestli Tě toto nepřesvědčilo, nepřesvědčí Tě nic. Jsi "ztracený případ".--Aleš--

Moje cesta je taková, jakou poznáváte a nikomu ji nenutím. Rub má i líc, věda potřebuje duchovno, jinak je z ní barbarství

VÍRA NA VZESTUPUPodle výsledků mezinárodního šetření ISSP provedeného v roce 1999 patří Česko (spolu s bývalou NDR, Nizozemskem a Velkou Británií) do skupiny zemí s nejmenším vlivem tradičního náboženství a malou důvěrou v církve. Výzkumníci však zároveň upozorňují, že z toho nelze vyvodit, že by Češi byli národem zcela nenáboženským. Podle průzkumu totiž pouze jeden člověk ze sta odmítá existenci jakýchkoli nadpřirozených sil a jevů. "Vlažný přístup ke křesťanství neznamená, že by Češi odmítalo duchovno jako celek," říká k výsledkům mezinárodní studie ISSP socioložka Dana Hamplová. S tím souhlasí i analytik agentury SC&C Jan Sposuta: "Na úkor tradiční křesťanské víry získává příznivce spíše víra v existenci neosobní nadpřirozené síly nebo ducha. Vedle této nové religiozity se čistý ateismus stává výrazně menšinovou pozicí. Mluvit o ateizaci společnosti, jak to dnes média hojně činí, je prostě nepřesné." Zdroj: Josef Greš, časopis Respekt, č.31/2002

Chemická žranice - jíme ještě potraviny, nebo již čistou chemii?Coby moderní strávníci nejsme nijak skromní. Především chceme rychle nakoupit, rychle připravit a rychle sníst. Jídlo by navíc mělo být rozličných chutí, levné a trvanlivé, abychom je mohli nakupovat do zásoby. Potravinářské koncerny se těmto nárokům ochotně přizpůsobily. Vynalezly nové receptury a v obchodech si je opravdu z čeho vybírat - od polévek, jež jsou hotové za dvě minuty bez vaření, až po svíčkovou omáčku, kterou stačí povařit v trošce vody. Že jsou tyto přednosti vykoupené řadou nevýhod? To už zajímá jen málokoho. Hlavně že žaludky nasytíme za několik korun i minut. Kde se vzala éčkaChemicky vyrobená aditiva se objevila koncem devatenáctého století, více se ale začala používat až v padesátých letech minulého století. Zajímavý příběh provází vynález dusitanů. Za první světové války prý velení armád nevědělo, jak pro vojáky skladovat zásoby masa na jatkách. Posloužily k tomu nitráty (tedy dusitany), které se začaly průmyslově vyrábět a užívat v trhavinách. Nitrátová sůl však je vysoce toxická. Stejně s tím, jak byl oslabován protivník trhavinami, tenčily se údajně řady vlastních vojáků, protože používali maso naložené do dusitanové soli. I přes zprávy o hromadných otravách způsobených vyšším přídavkem dusitanové soli do masa a uzenin bylo její užívání v roce 1930 legalizováno. Aby se zmírnilo riziko otrav, musela se napříště používat pouze směs dusitanu sodného či draselného a kuchyňské soli. Za komunistického režimu u nás nebylo potřeba nijak velké množství konzervačních látek používat. Všechno bylo naplánováno, a to včetně spotřeby potravin a nápojů, takže požadavek na trvanlivost nebyl aktuální. Ve světě aditiv přibývalo a stala se běžným doplňkem výroby. V Česku se situace dramaticky změnila až po roce 1989, kdy na trh zamířily velké potravinářské koncerny a domácí výrobci pocítili konkurenci. Kdyby však platilo rčení o tom, že se zesnulý v hrobě obrací, pak by se Magdalena D. Rettigová musela při pohledu do průmyslových kuchyní v místě posledního odpočinku točit jako kafemlejnek. Těžko by totiž v receptu na domácí šunku hospodyňka vzkázala: "Vezmi maso z vepře, vodu, vraž do toho konzervant E250, stabilizátor E450 a E451, zahušťovadlo E407, krevní bílkoviny!" Tehdy kuchařky nic takového nepotřebovaly. K přípravě šunky jim stačilo maso, sůl a koření. Velkokapacitní kuchaři moderní doby se bez chemie zřejmě neobejdou. I v tak běžné potravině, jako jsou některé druhy chleba, totiž napočítali vědci ze Spojených států více než dvacet přidaných chemických látek! Až šedesát procent chorob přitom může způsobovat nesprávná výživa, ať už špatné stravovací návyky, nebo mizerná kvalita některých potravin.Chemické a zdravéDíky vydatné reklamní masáži se však dozvídáme, že kvalita potravin nikdy nebyla tak dobrá jako nyní. Vše, co se v obchodech nabízí, je zdravé, důsledně kontrolované, vždy čerstvé, ale přitom zároveň trvanlivé.Metody moderního zpracování potravin, jako je konzervace, aromatizace či přibarvování, nicméně činí z libě vypadajících poživatin bomby plné chemie. V USA se do potravin přidává přes 2,5 tisíce nejrůznějších přídatných látek, Američané jich ročně zkonzumují v průměru čtyři až pět kilogramů, Britové asi tři. U nás to zatím nikdo nezkoumal, ale podle odhadu odborníků na tom zřejmě budeme stejně jako v Anglii. Proč je v potravinách užívají? Hlavním motivem jsou peníze. Přídatné látky neboli aditiva mají za úkol zamaskovat laciné náhražky použité při výrobě namísto dražších přírodních surovin, v lepším případě dodat jídlu cenné živiny, které průmyslovým zpracováním ztratily. Aromatické látky budí dojem, že pochutina obsahuje ovoce, vanilku či oříšky. Pestrá paleta barviv působí obdobně. Žlutá navozuje zdání vajec, červená změní tuk a sóju na libové maso, zelená udělá ze sladké vody limonádu s příchutí kiwi, zahušťující prostředky v džemech nahrazují ovoce. Podvod je dokonán. Kdo by už dále zkoumal, že margarín s vůní másla není maslo, jogurt s želatinou a škroby není jogurt, sušený prášek do kávy není smetana, ale běloba, krabí tyčinky nejsou z kraba, ale ze svalové bílkoviny získané z ryb?Kulinářskému umu nasazují korunu konzervanty, které umožňují příslušnou poživatinu s prodlouženou trvanlivostí ponechávat dlouho v obchodech. Čím déle je na pultech, tím je větší šance, že se prodá.Prokletá éčkaPrakticky vše, co výrobci do potravin přidávají pro vylepšení jejich vzhledu, chuti a trvanlivosti, se skrývá pod takzvanými éčky, jež jsou doplněna příslušnou číslicí. Každý kód přesně idetifikuje konkrétní látku, která byla v laboratořích posouzena a povolena k používání do potravin. Éčka byla vymyšlena hlavně kvůli tomu, že na etiketách výrobků není moc místa a výrobci by v mnoha případech jen těžko mohli plnit povinnost informovat o tom, které suroviny použili. Seznamy látek a surovin skrývajících se pod éčky čítají stovky položek. Zákazníků, kteří se v nich dokážou vyznat, už zdaleka tolik není. To je také jedním z důvodů, proč už několikrát v uplynulých letech vzbudila éčka v potravinách paniku. Mezi lidmi se šířily letáky o jejich karcinogenních účincích, státní instituce tlumily poplach: vše je ošetřené zákony a vyhláškami, výrobci nesmějí překračovat přípustná množství.Jak to s vlivem éček na naše zdraví skutečně je? Paušálně říci, že jsou všechna jednoznačně škodlivá, určitě nejde. Za podivnými kódy se často skrývají třeba vitamíny či minerály, které člověku naopak prospívají. Přesto se v odborných kruzích čím dál častěji hovoří o tom, že s některými éčky není všechno úplně v pořádku. K šiku odpůrců chemie v potravinách se řadí hlavně alergologové, vědci a paradoxně i chemici.Potravinářský průmysl a naše normy vycházejí z takzvaného povoleného denního příjmu, jehož hodnota se získává při pokusech na zvířatech. Podle Státního zdravotního ústavu jde jen o malá a bezpečná množství přidaných látek. Kritici však říkají, že nikdy nikdo dlouhodobě nezjišťoval přímý účinek na člověka. "Při pokusech se zkoumá vždy každá látka odděleně. Co by s krysou udělalo, kdyby se dlouhodobě krmila šunkou s deseti různými éčky, to se zjevně nezkouší. Přitom se každý chemik a farmaceut už ve škole učí, že výsledný celkový účinek vyplývá ze vzájemného působení jednotlivých látek mezi sebou. V tom vidím mezeru celého systému," říká potravinářský chemik Vít Syrový, který se působením a používáním aditiv zabývá už řadu let. "Hodně chemikálií má navíc vliv třeba jen na psychiku, což logicky není možné prokázat na zvířatech. Nelze se jich zeptat, jak se po aplikaci příslušné látky cítí," dodává. Hyperaktivní dětiKritika aditiv se čím dál více objevuje ve spojitosti s jejich vlivem na citlivý dětský organismus. Děti toho spořádají vzhledem k malému tělíčku mnohem více než dospělí. Orgány se tudíž musejí vyrovnat s větší chemickou zátěží.Působením přídatných látek na chování dětí se v minulosti zabývalo už několik studií a jejich autoři došli vždy ke stejnému závěru: dětem, kterým lékaři nasadili "bezaditivní" kůru, vymizely nebo se výrazně vylepšily zdravotní potíže. S přídatnými látkami je naopak často spojována dětská hyperaktivita. Hyperaktivní děti jsou příliš čilé, nedokážou se soustředit, jsou náladové, mají problémy s učením, špatně spí. "Ve Velké Británii se doporučuje předkládat jim stravu, která spočívá ve vypuštění potravin a nápojů obsahujících syntetická barviva nebo aromata, glutamáty, dusičnany či butylhydroxitoluol (E231), který může způsobit pukání kůže a který je podezřelý ze zvýšení neplodnosti, poruch chování a změn krevních buněk, " vyjmenovává rizika ve své práci chemička Alena Thiniusová, která spolupracuje s imunology na problematice potravinové alergie.Kateřina Svobodová, časopis Týden č. 23/2003, kráceno

Genetické úpravy - příroda vrací první úder?Vědci nalezli geneticky modifikované geny v lidských střevechBritští vědci dokázali, že materiál z geneticky modifikované DNA proniká do bakterií, které žijí v lidských střevech. To by potenciálně mohlo vyvolat závažné zdravotní otázky. I když geneticky modifikovaný materiál ve většině geneticky modifikovaných potravin nepůsobí zdravotní problémy, mnoho těchto kontroverzních plodin obsahuje geny s instrukcemi pro odolnost vůči antibiotikům. (To již nastává, viz tento náš článek, pozn. OSUD.cz) Pokud by se dostal genetický materiál z těchto genů způsobujících odolnosti vůči antibiotikům do lidského žaludku, což je podle experimentů provedených na Newcastle University je pravděpodobné, mohla by být ohrožena odolnost lidí vůči běžným antibiotikům.Jde o výzkum, který si objednal britský úřad pro kvalitu potravin. Skládal se z prvního známého testu na světě, jemuž se podrobili lidští dobrovolníci, kteří konzumovali geneticky modifikované potraviny. Úřad pro kvalitu potravin charakterizoval výsledky výzkumu jako "bezvýznamné", naproti tomu organizace Přátelé Země je označila za "dynamit". (Informace v angličtině jsou např. zde.)Vědci využili sedm dobrovolníků, kteří se v minulosti podrobili operaci, kdy byla odstraněna dolní část jejich střev a nyní využívají sáčků na kolostomii. Zjistili, že "relativně velké množství geneticky modifikované DNA přežilo cestu tenkým střevem". U lidí, kteří měli neporušený žaludek, se to nedělo.Plný text zprávy britské Královské společnosti o geneticky modifikovaných plodinách je zde.Vědci také vyjmuli ze stolice bakterie ze střev a nechali je se rozmnožit. Ve třech ze sedmi vzorcích byly nalezeny stopy genu odolného vůči herbicidům, který se tam dostal z geneticky modifikovaných potravin.Zpráva dodává, že "transgeny sice přežily cestu tenkým střevem, ale zdá se, že v tlustém střevě jsou zcela zlikvidovány."Michael Antonio, který přednáší molekulární genetice na King´s College Medical School v Londýně konstatoval, že výsledky tohoto výzkumu jsou významné. "Podle mě jasně dokázaly, že se do bakterií ve střevech dostává DNA z geneticky modifikovaných potravin. Dosud všichni vždycky popírali, že by to bylo možné."Dodal, že výzkum byl postižen "množstvím nedostatků", ale že to nijak nezpochybňuje význam hlavního zjištění. "Vyplývá z toho, že by se v žaludku mohly rozšířit značkovací geny, které by mohly ohrozit odolnost lidí vůči antibiotikům. Zkoušky ukázaly, že se to může stát už po jediném jídle."Značkovací geny jsou vkládány do geneticky modifikovaných potravin pro identifikaci geneticky modifikovaných buněk a tkání během jejich vývoje. Britská Horní sněmovna požaduje, aby bylo jejich užívání co nejrychleji zrušeno.Přátelé Země požadují, aby se těchto značkovacích genů okamžitě přestalo v geneticky modifikovaných potravinách užívat. Britský úřad pro kvalitu potravin konstatoval, že tyto testy "dokázaly, že za reálných podmínek při užití dobrovolníků nepřežije geneticky modifikovaný materiál cestu celým lidským zažívacím ústrojím."Zdroj: Britské listy, www.blisty.cz , 18.7.2002, Vědci nalezli geneticky modifikované geny v lidských střevech

Elektrosmog (1. - Co pochopí každá kráva, ale již ne každý člověk)Jak již bylo uvedeno, nejsou stále odborníci jednotní v názoru, zda elektromagnetická pole technického původu (elektrosmog) zamořující stále větší mírou naše životní prostředí, jsou reálným nebezpečím pro živé organismy nebo jen nějakým strašákem potřeštěných ekologů snažících se chránit vše proti všemu. Kdo vlastně má pravdu? Mají ji ti, kteří tvrdí, že pokud elektrická a magnetická pole indukovanými proudy neohřejí živou tkáň, jsou pro živé organismy naprosto neškodná nebo ti, kteří na podkladě provedených výzkumů upozorňují i na jejich možné netermické biologické působení? Ti první svá tvrzení obvykle dokladují provedenými výpočty a pokusy na neživých modelech a cítí se být oprávněni rozhodovat o životě bez pozorování života. Ti druzí, většinou biologové a lékaři, kteří ve své praxi mají možnost téměř denně sledovat ve svých laboratořích a ordinacích stále se stupňující následky postupného oslabování organismu člověka těmito civilizačními vlivy jsou pak jimi často umlčováni. Tak se vlastně vytváří informační vakuum v této oblasti a všude tam, kde nepanuje jasné světlo poznání se vytváří živná půda pro tmářství nejrůznějších šarlatánů. Nedivme se proto, že již mnozí, kteří trpí těmito civilizačními potížemi způsobenými např. prací u počítače, dlouhodobým a častým sledování televize nebo dlouhým telefonováním mobilním telefonem, lidé bydlící v blízkosti výkonných vysílačů odmítají léčit své potíže prášky proti bolesti, únavě, na úpravu krevního tlaku atd. a nechtějí si jimi vůbec zatěžovat organismus, ale opravdově se zajímají o prevenci v této oblasti a o to, jak případné následky eliminovat. A tak si vás, vážení čtenáři, dovoluji pozvat na pestrou procházku do krásné boží přírody s ujištěním, že se budeme věnovat zajímavému pozorování odezvy některých zvířat i rostlin na podráždění velmi slabými elektromagnetickými poli, o kterých stále někteří fyzici a teoretici tvrdí, že jsou naprosto nedráždivá a neškodná. Na virtuální cestu do Bavorska pro získání názoru krav pasoucích se v blízkosti věže vysílače na Schnaitsee na to, jak na ně působí vysílané elektromagnetické záření se pohodlně vypravíme po internetu, kde na adrese http://www.buergerwelle.artishock.de ošetřující veterináři z Veterinárního ústavu podrobně popisují a dokladují výsledky svých zjištění. Pozorní veterináři hned při příjezdu na pastvinu si povšimli neobvyklého chování krav při pastvě v blízkosti vysílače. Schovávaly své hlavy za zeď nebo jedna za tělo druhé a když stály o samotě, tak v takovém postavení, aby jejich hlava byla zakrytá vůči vysílači jejich vlastním tělem. Jinak řečeno, chránily si zcela cílevědomě a racionálně své hlavy a tím svůj mozek odstíněním vysokofrekvenčního elektromagnetického záření z vysílače hmotou těla nebo zdí. Veterináři zjistili u řady těchto krav letargický stav projevující se chorobnou spavostí, naprostou netečností, otupělostí přecházející až ke strnulosti. Tedy stav, do kterého se dostávají i ty osoby, které pracují delší dobu bez přestávky u počítačů nebo u různých přístrojů vyzařujících do svého okolí podobná elektromagnetická pole. Mnohem závažnější však byly další zjištěné aternické efekty elektromagnetických vln, které se již citelně projevovaly hospodářskými ztrátami, neboť takto z vnějšího prostředí zatěžované produkční dojnice málo přicházely do říje nebo říje probíhala téměř neznatelně slabě, pokud krávy zabřezly, tak často zmetaly. Takto postižené dojnice pak rychle zaprahnou a přestanou dojit a jako neproduktivní musí být vyřazeny z produkčního stáda a odvezeny na porážku. Po přemístění chovného stáda na statek vzdálený 15 km od vysílací věže všechny uvedené potíže zmizely. Jak krásný to happy end pro krávy, ale co bude s obyvateli statku, kteří tam zůstali? Na to již veterináři ve své zprávě neupozornili, neboť to je již jiná oblast. Nejsmutnější však dnes je ta skutečnost, že lidé si již zamořili své Životní prostředí. že již brzy nebudou mít možnost takového přemístění do nezávadného prostředí jaké bylo možné u uvedených dojnic. Zpráva Veterinárního ústavu vyvolala velký ohlas ve veřejnosti i v tisku. Nahlédněme alespoň krátce do časopisu Wetter, Boden, Mensch č. 3+4, 1999, kde Florian König svůj seriozně polemický text doplnil výstižným obrázkem, který je tak přesvědčivý, až budí podezření, že ochránci přírody dovezli rachitické tele odjinud a inscenovali s ním tento záběr, připomínající nám postojem telete tanec šílených krav. Dnes, v době konkurenčních bojů mezi různými podnikatelskými a zájmovými skupinami, je skutečně nutné přistupovat k podobným katastrofickým scénářům s velkou zdrženlivostí. Protože z obrázku je možné zjistit ještě další důležité souvislosti a tyto pak spojit s moderními poznatky z oboru stavební biologie, tak je ve zkratce uvedu, neboť tyto vztahy platí i pro ostatní živé organismy a pro člověka (podrobněji v publikaci Zdravé bydlení). V místech, kde se vzájemně kříži a interaguje více různých elektromagnetických polí technického i přirozeného původu, dochází ke vzniku vírových struktur, které pak mají zcela odlišné a většinou i mnohem intenzivnější biologické účinky a fyzikální vlastnosti. Náš vysokofrekvenční technik Karel Drbal je nazval konformačními poli, která kromě jiného dovedou vytvořit určitou anomálii v přirozeném tíhovém poli, což se dá velmi rychle prokázat. V takových nepřirozených tíhových podmínkách v důsledku oslabení nebo úplné absence působení přírodního tíhového pole (tedy poměrů, na které jsou živé organismy adaptovány) jez těl organismů, hlavně z kostí, rychle uvolňován vápník a vylučován močí. To kromě nebezpečí vzniku osteoporózy a dalších známých obtíží přináší i podstatné snížení imunobiologických schopností organismu. Když jsme se již vypravili na cestu do Bavorska, zastavme se na chvíli ve Waldbrunnu v sídle Výzkumného kroužku pro geobiologii Dr. Hartmanna a seznamme se s některými výsledky jejich měření a výzkumů v této oblasti. Během více než 35letého sledování míst s anomálními fyzikálními poli, jejichž přítomnost a rozložení byly zjišťovány moderní měřicí a vyhodnocovací přístrojovou technikou, lékaři zjišťovali u osob zde přebývajících nejen oslabení imunobiologické, ale i určité specifické onemocnění, charakteristické pro tento způsob oslabování organismu fyzikálními vlivy z jeho prostředí. Jednalo se o vleklá, obtížně léčitelná infekční a revmatická onemocnění, kdy selhávala léčba běžnými antibiotiky a obvyklými léčebnými postupy. Odvápňování organismu však způsobovalo i další známé s tím související potíže, které i vás mohou upozornit na vyskytující se negativní vlivy okolo vás. První signál obvykle obdržíte, když ráno vás při ohlášeném nástupu studené povětrnostní fronty počnou bolet klouby, páteř, žíly nebo svaly. Postupem času se mohou dostavit i velmi silné úporné křeče, zvláště nohou. Toto však není jediný mechanismus atermického působení elektromagnetických polí na živé organismy. Dr. Hartmann se svým kolektivem jich zjistil několik a burcujícím způsobem se na ně snažil upozornit ve své knize

Bakterie a viry nejsou iniciátory nemocí!Nejmenší částice života: mikrozymy, biony, rakovinové viry a somatidy(Die kleinste Einheit des Lebens: Mikrozyme, Bione, Krebsmikroben und Somatide)Von der Notwendigkeit, eine Nebenströmung der Biologie (Medizin) vorzustellenSusanne Vorländer & Dipl. Pol. Marc RackelmannVšichni žijeme s "moderní" medicínou, jejíž základy položili Pasteur a Koch. Všichni žijeme se známou představou choroboplodných zárodků, které záludně napadající naše tělo a vyvolávají různé choroby a infekce, takže s každou novou nemocí (jako například AIDS) takzvaná "racionální školní medicína", lpící na prastaré teorii choroboplodných zárodků, odstartuje velký hon na "původce" - čili na baktérie a viry.Dnes jsou po ruce i jiné přístupy; stále širší použití při léčbě různých chorob nacházejí především metody pocházející z Dálného Východu, a to i přesto, že se "racionální medicína" dosud nedopracovala k hlubšímu porozumění principu zdraví či nemoci, o nějž se tyto metody opírají, neumí vysvětlit a zhusta vůbec nechápe jejich účinek. Jediným důvodem proč jsou stále více používány je jejich nesporná úspěšnost.Zde se ale nehodláme zabývat těmito metodami, tento článek je věnován bádání mnoha přehlížených vědců, kteří se v rámci západního kulturního okruhu (a aniž by o sobě věděli) dopracovali k úplně jinému pohledu na vznik života a nemocí už v 19. a 20. století. Objev mikrozymůProf. Dr. Antoine Béchamp (1816 - 1908) pozoroval už v roce 1860 malá, kulovitá zrníčka uvnitř buněk, blýskající se ve světle. Usuzoval, že tato "drobná tělíčka" by mohla být klíčem vzniku života. Béchamp mnoho let pečlivě zkoumal původ a funkci zářivých tělísek, která jsou obsažena nejen ve všech živých buňkách, ale volně plovou i v krevním oběhu. Experimenty naznačovaly, že jsou to jakési miniaturní chemické továrny, schopné vyvolávat procesy kvašení. Podle řeckých slov pro "malý" a "kvašení" je tedy pojmenoval jako "mikrozymy". Chemické experimenty ukázaly, že mikrozymy nelze rozpustit ve vodě, že se skládají z vodíku, uhlíku a jiných prvků a produkují nukleinové kyseliny. Po zahřátí na vyšší teplotu pozbudou svou schopnost vyvolávat kvašení.Vlastnosti mikrozymůMikrozymy jsou živé organizmy překypující aktivní chemickou energií. Podle Béchampa jsou životně důležitými, nepostradatelnými anatomickými prvky buněk, "trávící" - měnící a asimilující - živiny, které buňky potřebují k životu. Pokusy rovněž ukázaly, že tato mikroskopická tělíska jsou nezničitelná. Béchamp prováděl pokusy se všemi možnými druhy tkání a organických materiálů, jako je například křída, s rostlinami a kvasinkami. Zjistil, že mikrozymy jsou i v amébách (prvocích), představujících nejmenší formy fauny, a v baktériich - nejmenších formách rostlinného života. Výzkum ukázal, že mikrozymy lze nalézt jak ve zdravých, tak i v nemocných buňkách, a že v různých orgánech ukazují odlišné chování. Například mikrozymy v játrech mají jiné biochemické vlastnosti, než ty, které nalezneme v ledvinách. Jsou také jiné v orgánech mladých, než ve stejných orgánech starších lidí.Béchamp učinil obrovský vědecký objev. Za jistých podmínek pozoroval, jak se mikrozymy mění v baktérie. Napřed se seskupí do kulatých, kokonoidních objektů, které se poté mohou spojit do útvaru sestávajícího ze dvou nebo tří takových jednotek, nebo vytvořit organizmus tyčinkové formy. Béchamp byl přesvědčen, že tato "tělíska" hrají důležitou roli v kvasných procesech a při vzniku onemocnění. Při onemocnění se totiž mikrozymy změní. Pokud se jim nedostává potřebných živin, mohou se přeměnit na baktérie. I když přitom pod mikroskopem vypadají úplně stejně, mají jiné biochemické vlastnosti. Pasteur a Koch vyvinuli učení, známé jako "teorie vzduchem šířených zárodků", čili teorii, podle níž jsou nemoci vyvolávány výhradně choroboplodnými zárodky šířenými vzduchem. Naproti tomu podle Béchampa tyto zárodky vznikají z mikrozymů, které ve změněné, mikrobiální formě opouštějí již nemocné bu?ky. V tomto případě jsou ovšem mikroby důsledkem, nikoli příčinou nemoci! Nemoci se rodí z nás a v nás samotnýchBéchamp při zkoumání odumřelých buněk zjistil, že z odumírající buňky "vznikají" nové mikrozymy. Přitom udělal úžasné zjištění: uvolněné mikrozymy se shlukují a vytvářejí nové životní formy - baktérie a améby. Buňku tedy lze zničit, ale mikrozymy jsou nezničitelné. Zbývá už jen vysvětlit, odkud se tedy vzala první z těchto základních jednotek života. Béchamp napsal:"Mikrozymy jsou organizované, živé pozůstatky bytostí žijících před dávnými časy. Jsou nosiči dědičnosti. V chromatinovém materiálu lidské semenné buňky se nacházejí veškerá mikrozymická zrníčka potřebná ke genetické reprodukci rozličných buněk, životně důležitých pro rozmnožování lidského druhu."[V těchto slovech se pravděpodobně skrývá vysvětlení zapeklité otázky, jak vlastně jednotlivé buňky vědí, jaký orgán vlastně mají vytvořit.]Stejný objev udělali i jiní vědciDr. Wilhelm Reich dospěl uprostřed třicátých let ke stejnému přesvědčení, jako před ním Béchamp, aniž by ovšem o jeho práci cokoliv věděl (o Béchampovi, neřku-li o jeho práci, se stěží něco dovíte v běžné encyklopedii...). Původně se vydal do říše mikrobiologie při pokusu zjistit, zda jsou pulzující procesy expanze a kontrakce, pozorovatelné u člověka, univerzální. Přitom objevil, že se ze suché trávy rozmočené ve vodě vyvíjejí améby. K svému údivu musel konstatovat, že tito prvoci nevznikali ze "spor", které se jaksi dostaly do nálevu, ale že se reorganizují přímo z odpadních produktů rostlinného materiálu, podobných droboučkým bublinkám. Reich nazval "bublinky", v nichž viděl přechodovou formu mezi mezi živou a neživou matérií, "biony". Jeho obsáhlé práce, věnované zkoumání těchto pochodů, mu později posloužily jako východisko pro dalekosáhlou teorii vzniku rakoviny a původu nemocí obecně. Reich zjistil v krvi a ve tkáních těžce nemocných lidí bionový rozpad a různé choroboplodné zárodky, o nichž soudil, že se organizovaly z bionů opouštějících rozpadající se tkáně. I on dospěl k poznání, že život vzniká vždy znovu z rozpadlé hmoty, a že přítomnost zárodků je důsledkem, ne příčinou nemoci. Dermatolog Alan Cantwell, který se specializoval na sklerodermitis (těžké kožní onemocnění neznámého původu), objevil ke svému velkému údivu v tkáni nemocných bacily tuberkulózy. Věnoval se této zvláštnoti dále, a přitom se setkal s pracemi dalších vědců, kteří narazili na obdobný fenomén při jiných nemocech. Při mnoha onemocněních, o nichž se soudí, že nejsou infekční povahy, byla zjištěna přítomnost "bacilů", které zde neměly vůbec co hledat. Tyto "zárodky" projevovaly pleomorfní chování, to znamená, že přijímaly různé bakteriální či virální formy. Tyto nesrovnalosti podle Cantwellova mínění zavádějí současnou biologickou klasifikaci choroboplodných zárodků, včetně postoje a klasického chápání nemocí "racionální moderní medicínou", ad absurdum. Jelikož se řečené "bacily" vyskytovaly především u nemocných rakovinou, začal jim říkat "rakovinové mikroby". V padesátých letech vyvinul badatel Gaston Naessens revoluční světelný mikroskop, umožňující více než 25 000-násobné zvětšení (Reich pracoval se 4 000-násobným zvětšením). Pomocí tohoto mikroskopu rovněž objevil droboučká tělíska v krvi. Říká jim "somatidy" (tělíčka) a zjistil, že v závislosti na vlastnostech okolního prostředí mohou nabývat různé mikrobiologické formy. Naessens, stejně jako Reich a Béchamp, považuje somatidy za základní článek života; vidí v nich nosič či samotný projev materializace bioenergetických procesů. "Dospěli jsme k závěru, že somatid není nic menšího než to, co lze nazvat konkretizací energie."Dr. Günther Enderlein pokračoval v Béchampových výzkumech a za použití techniky "temného pozadí" objevil v krvi pohyblivá miniaturní živá tělíska, která se spojovala s vysoce organizovanými baktériemi. Rozpoznal, že krev savců vždy obsahuje symbionta rostlinného původu a popsal koloběh vývoje a metamorfóz mikrobů v jeho mnohotvárné podobě. Jeho popis dokazuje, že se žádná živá bytost nepokouší bezmezně šířit a množit tou měrou, aby přitom vytlačila jiné životní formy. Naopak! Je zde viditelná snaha jednoho druhu o dosažení rovnováhy s jiným, což se odehrává i mezi mikroby a buňkami v našem těle. Enderleinovy objevy vedly k mikroskopii na temném pozadí, a k formám diagnózy, jimiž lze identifikovat mikroorganizmy, obsažené v živé krvi, a z těchto poznatků posoudit aktuální nebo možné budoucí poruchy v těle. Jednu z těchto metod vyvinul a vyučuje Gaston Naessens. Výskyt "bacilů" signalizuje tělesnou poruchuNovější poznatky cituje J. F. Grötz v knize "Má očkování smysl?", kde pohled na roli mikrobů z opačné strany znovu zřetelně poukazuje na dvojfázovost onemocnění. Zhruba řečeno: každé onemocnění probíhá podle stejného, zcela přesného vzoru. Organizmus se napřed dostane do tzv. stresové fáze, ovládané sympatickou částí nervového systému, v níž má nemoc latentní počátek. Až ve druhé fázi, která se často projevuje symptomy jako celková únava a horečka, a jíž dominuje parasympatikum, se začnou objevovat domnělé "choroboplodné zárodky", baktérie nebo viry. Nejsou tedy iniciátory, ale v nejlepším případě indikátory onemocnění. Skutečnost, že ústup infekčních onemocnění v Evropě nelze připsat preventivnímu očkování, ale na konto zlepšených životních a stravovacích podmínek, už před lety dokázal Dr. G. Buchwald. Je-li hlavní příčinou onemocnění celkový tělesný stav, je nesmyslné "bojovat s nemocí", protože ta představuje pouze vnější, viditelný symptom, je nutné odstranit poruchu, jejíž příčinou je nerovnováha mezi jednotlivými biosférami, sídlícími uvnitř organizmu. To ovšem vyža

CO TEĎ? První stafylokok odolný vůči všem antibiotikům je tadyLékaři a vědci bijí na poplach. Minulý měsíc byla u muže z Michiganuobjevena první mutace stafylokoka zcela odolná vůči všem antibiotikům, včetnětoho nejmodernějšího a nejposlednějšího léku zvaného vancomycin. Až dosud udržovala lékařská věda náskok (i když stále menší) předrychle mutujícími mikroorganismy. Od doby objevu penicilinu byla naštěstí vždyschopná přijít včas s novým, potentnějším antibiotikem, jakmile se u virůa bakterií vyvinula vůči existujícím antibiotikům rezistence. Zdá se, že rychlost mutací mikroorganismu se stupňuje, mikroorganismy senyní

Teď jsem sledovala v TV, že i u zvířat vědci při stresu zjistili stresové hormóny ve výkalech zvířat, i když na první pohled zv. nebyla nervózní. Můžete popřemýšlet. Vše souvisí se vším. M.

Aleši, přečetla jsem první odstavec Tvého příspěvku a vidím, že Tvoje způsoby se nemění a dál v komunikaci upřednostňuješ napadání lidí kolem sebe. Upozorňuji Tě, že přístrojů Zapper mám doma - myslím tak pět nebo šest. A hodlám přikoupit nejméně dva kusy nově vylepšeného Zapperu, abych se už konečně vyléčila.Snad jsem Tě nyní dostatečně uspokojila v Tvých představách o mně a doufám, že máš radost. Nazdar.

Zde je abstrakt zajímavého článku, který vyšel v Clin Physiol Funct Imaging. 2003 Sep;23(5):282-5:Prolonged acetylcholine-induced vasodilatation in the peripheral microcirculation of patients with chronic fatigue syndrome.Khan F, Spence V, Kennedy G, Belch JJ.Vascular Diseases Research Unit, University Department of Medicine, Ninewells Hospital and Medical School, Dundee, UK.Although the aetiology of chronic fatigue syndrome (CFS) is unknown, there have been a number of reports of blood flow abnormalities within the cerebral circulation and systemic blood pressure defects manifesting as orthostatic intolerance. Neither of these phenomena has been explained adequately, but recent reports have linked cerebral hypoperfusion to abnormalities in cholinergic metabolism. Our group has previously reported enhanced skin vasodilatation in response to cumulative doses of transdermally applied acetylcholine (ACh), implying an alteration of peripheral cholinergic function. To investigate this further, we studied the time course of ACh-induced vasodilatation following a single dose of ACh in 30 patients with CFS and 30 age- and gender-matched healthy control subjects. No differences in peak blood flow was seen between patients and controls, but the time taken for the ACh response to recover to baseline was significantly longer in the CFS patients than in control subjects. The time taken to decay to 75% of the peak response in patients and controls was 13.7 +/- 11.3 versus 8.9 +/- 3.7 min (P = 0.03), respectively, and time taken to decay to 50% of the peak response was 24.5 +/- 18.8 versus 15.1 +/- 8.9 min (P = 0.03), respectively. Prolongation of ACh-induced vasodilatation is suggestive of a disturbance to cholinergic pathways, perhaps within the vascular endothelium of patients with CFS, and might be related to some of the unusual vascular symptoms, such as hypotension and orthostatic intolerance, which are characteristic of the condition.Liší se jednak podstatně průměrná hodnota těch sledovaných časů, ale také jejich rozptyly. Mohlo by to být tím, že ve "skupině s CFS" byli přimíšeni pacienti "bez CFS".Na výzkum CFS se vydává směšně málo financí, např. u nás je asi 600 pacientů s HIV. Řekl bych, že na výzkum HIV se u nás dávají řádově sta milionů korun ročně. Naproti tomu pacientů s CFS by v ČR mělo být 4000-40 000 dle CDC kritérií, na výzkum CFS se však u nás nedává nic nebo pár korun. Ve světě je to stejné. O CFS vychází tak jeden článek za týden. Např. o hepatitidě C vychází tak 20 článků denně, o HIV ještě podstatně více. --Aleš-

V září je nejvíc zatížená slezina, štít. žláza. Pokud jsou bolesti všeho druhu, dobré je věnovat se hodně