Co je podle Vas, ta opravdova laska?

Pardon, odstranila jsem jména ale zařadilo se to až nakonec. Tak se omlouvám.

Ještě toto. včera mě nepřekvapily útoky na Libora, to celkem logické, jeho komentář prostě nebyl ''dobrý''. Překvapily mě reakce několika žen, které F (jo i mně je nesympatická) relativizovaly, zpochybňovaly. Uvědomte si, že máte děti. A cokoli takového se může stát i jim. I když já věřím, že za deset dvacet let už ude společnost jinde a toto nebude tolerovat, skrývat, obhajovat. Právě proto jsem si dala tu práci a toto vše napsala

Nyní vám ocituji text, se kterým se plně ztotožňuji: ''Otázka:

Zajímalo by mě, co si myslíte o kauze dcery f a psychiatra C?
Proč to vytáhla až teď? Opravdu jen z důvodu ocenění ze strany prezidenta? Byl to opravdu ten hlavní impuls?
Odpověď: To je naprosto běžná dynamika u sexualizovanéh násilí, že o tom jsi ochotný mluvit jedině když máš dost síly snášet všechny kretény co páchají sekundární viktimizace a když máš pocit, že budeš vyslyšený.

Což většinou znamená zatraceně dlouho od traumatu.

Nehledě na to že zrovna o C je to obecně známá informace, včetně několika stížností na lékařskou komoru, co dopadly jako vždycky...Proboha -je to šmejdský prasák, který začínal jako důvěrník STB, co donášel na svoje pacienty, dealoval benzáky závislým - viz jeho „léčba“ Pergnerové a nebo Bartošové, prodá svou babičku za to, aby mohl být v televizi za experta a teda tak nějak jaksi šukká pacientky a ještě se ani nenamáhá je zmanipulovat.''.

Holky, včerejší koment ohledně MUDr C a paní F jsme vymazala, vypadalo to, že o diskuzi nikdo nemá zájem ale pokusím se ještě jednou. Především si musíme říci, že lidé podléhají běžně stereotypům, to je takové to zjednodušené uvažování o nějaké sociologické skupině a tak hodnotí i jednotlivce skupiny. Za druhé naše civilizace je ovlivněna patriarchálním uvažováním, že na je objekt (zde sexuální), který působí x muž je ten kdo spotřebovává (a nemůže za to). Dále musíme znát historii pana doktora, muže, který byl od osmdesátých let primářem psychiatrické léčebny v Bohnicích a už tehdy byly zprávy o jeho nestandardních postupech v léčbě. Vše řešil ředitel B, bohužel nikdo nikdy nepodal trestní oznámení, za prve ''bláznům se nevěří¨ a pan doktor je bůh i když vyhrožuje, za druhé byla doba totality. (zde si zadejte do vyhledávače B C¨). V devadesátých letech byl vyhozen a následovala soukromá praxe, kde pokračoval ve stejných praktikách. Kolem r. 2000 vše vyšlo najevo, zveřejnila to Nova, ozvaly se první oběti. Vše se ututlalo, prsty pana doktora byly vždy dlouhé i vzhledem k jeho S.T.B minulosti, kontaktům a stínu, které by to vrhlo na ty, kteří o tomto již roky známém veřejném tajemství věděli...

Zajímavé i veselé početní. Markéta je objev

Všem za nehejtování palec nahoru. Markétě oba palce dolů:(((

Bouřka. Je mi sedmnáct let a bouřky se nebojím. Jedu z odpolední šichty na kole a mám radost, že mi blesky svítí na cestu. Přijíždím v plném tempu pod vrcholek kopce a najednou mne oslepí blesk, který udeřil asi dvacet metrů ode mne. Od toho hlavního ke mě skáčou malé roztomilé blesky. Instinktivně odhazuji kolo, hodinky a klíče a skáču do příkopu, abych nevyčníval. Za hodinu mne tam vyzvednou vyděšeného a roztřeseného chlapi, kteří bouřku přečkali v hospodě. Ráno se mě máma ptá, co jsem dělal s modračkami, že mám dírky okolo kovových knoflíků propálené. Uvědomuji si, že jsem přežil zásah a už se bouřky bojím. Po letech mne zasáhne další blesk, tentokrát přímo, ale to už jsem schovaný v železobetonové zastávce autobusů a z fyziky vím, že v té kleci železných drátů se mi nemůže nic stát. Zdravím lovce bouřek.

Jebla

Scarlett, Zdeno, přehlédl jsem. Finišujeme. Holky mají dovolenou, ale začátkem srpna na to vletíme a doděláme korekce a pak už to půjde do tisku, aby to15. září bylo venku

A nakonec něco z nedávné nedobrovolné " terénní praxe", co vyjde až v pátek.....: V ose supercely.....

Čtvrtek 14. července 2022, krátce po dvacáté hodině se zejména nad severovýchodní části Voticka a Podblanicka přehnala supercelární bouře se všemi jejími ničivými projevy. Nacházím se v tu dobu nedobrovolně v lesním úseku mezi Věžničkami a Bedřichovicemi, kam jsem se vrátil s mým kamarádem Zdeňkem pro porouchané auto. Bouřková oblačnost s výrazně nízkou základnou a šedavou dešťovou stěnou za ní se nezadržitelně blíží od západu k nám. Auto bohužel nestartuje. Zvedá se silný vítr a les zahaluje nízká tmavá oblačná stěna. Uchyluji se ke Zdeňkovi do jeho auta a v obavách sledujeme celý vývoj situace. Hustý déšť a šedobílá clona. Stromy se ohýbají pod nápory větru. Začínají v přívalových periodách padat kroupy velikosti kolem 2 centimetrů Hlavně, aby nepadaly stromy. Sice jsme na lesní cestě a ve směru větru je vytěžená část lesa, ale i tak je zde veliké riziko. Naštěstí se hojné bleskové výboje odehrávají především v oblaku ve výšce. Vítr se náhle stáčí a ohýbá stromy na různé směry v nárazových intervalech. Krupobití nepolevuje a situace je úzkostná. Opravdu máme strach. Strach, aby se nevytvořilo tornádo nebo nás nezavalil strom pod náporem větru. Dvanáct minut pekla a pak nebe začíná blednout a vzápětí jako mávnutím kouzelného proutku hrozivý mrak rychle mizí nad lesem a loučí se s námi krásně nasvícenou kovadlinou několikakilometrové výšce. Vybitá baterie v mobilu znemožňuje zachytit celou tuto děsivou ale i vzácnou podívanou....
Druhý den ráno objíždím autem tu spoušť. Kolem silnic množství polámaných a vyvrácených stromů, některé úseky jako například Jankov-Čestín jsou kvůli popadaným stromům zcela uzavřeny. Měli jsme velké štěstí. Před takovou bouří bych se zcela jistě schoval na bezpečném místě před jejím úderem. Takto jsem to dostal na plný pecky....Příroda je mocná....