Rostou u vás nyní HOUBY?

Nějak se stáhl, ani nereaguje na zprávu. Snad je vpořádku

Těším se, že něco napíše :)

Taky si myslím, že dá vědět, jestli našel houby. Byly jsme odpoledne venku kolem rybníka a na stromech nějaké choroše, ale nesbíráme je .

On se ozve. Asi nenechá houby o víkendu jen tak.

Vlastíku ahoj, je něco nového v houbách nebo v počasí? Dnes je krásně na Slunci, ale rána studená :)

Tak nám jedny sušený houby zplesnivěly

Rostou i jedovatý albíni

Albíni jsou vzácnéhouby,ale vyskytují se

O albínech jsem nikde neslyšela, ale o bílých hřibech ano. Ty občas rostou pod duby.

Zítra okouknu houby, dám vědět :-)

No tvl.

Já žeru všechny (⁠•⁠‿⁠•⁠)

O vzácných hřibech.

Na podzim jsem slíbil povídání o vzácných druzích hřibů a nyní je konečně volnější čas, abychom nahlédli mezi podobné druhy blíže. Patrně vůbec nejvzácnějším druhem, kdy byl tento u nás objeven je hřib šumavský.

Hřib šumavský objevil a popsal český mykolog Albert Pilát. Dvě plodnice našel 22. srpna 1967 ve smrkovém lese u Horské Kvildy (Šumava) nad Hamerským potokem ve výšce kolem 1050 m n. m Tento holotyp je dosud jediným doloženým sběrem na území České republiky. Později byl hřib šumavský v okolí Horské Kvildy nalezen ještě jednou - tento sběr však nebyl oficiálně doložen.  Klobouk  tohoto dosahuje 50 - 60 milimetrů, nejprve polokulovitý, poté klenutý. Povrch je sírově až prvosenkově žlutý, na osvětlených místech se slabým hnědavým odstínem. 

Hřib šumavský je mimořádně vzácný druh, který je v rámci České republiky znám z jediného stanoviště a je zařazen v Červeném seznamu hub České republiky jako druh téměř vyhynulý. 

Dalším velmi vzácným hřibem, který je také zařazen do Červeného seznamu ohrožených druhů je hřib Moserův, který roste ve středních a vyšších polohách na zásaditém podloží ve smíšených nebo i listnatých lesích a je mírně jedovatý. Jeho světle šedavý klobouk a načervenalá třeň je lehce podobná hřibu satanu.Rourk jsou v mládí žlutavé, později mají načervenalou barvu. V naší lokalitě nemáme hlášeno a potvrzeno nalezení tohoto druhu.

Třetím druhem hřibu, který je velmi vzácný je Hřib Le Gallové. Jeho povrch je původně špinavě bělavý či našedlý, později na temeni nahnědlý (barva bílé kávy). Ve stáří a obzvlášť následkem deštivého počasí může být povrchová vrstva smyta, v důsledku čehož je patrná narůžovělá, růžová až téměř červená barva. Ve stáří může být povrch rozpraskaný.[

Rourky jsou před rozvinutím jasně žluté, ve stáří žlutoolivové. Póry mají do rozvití žlutou barvu, poté červenají – mohou být jasně červené až oranžově červené, později blednou. Po otlaku modrají]

Třeň bývá oranžově žlutý, na bázi růžový až červený, horní polovinu obvykle kryje červená síťka, která může přecházet až do spodní části, případně být redukovaná. Po otlačení povrch třeně modrá.

Hřib Le Galové je poměrně vzácný teplomilný druh. Vyskytuje se v listnatých lesích teplých oblastí a na hrázích rybníků. Vázaný je obvykle na duby. V naší lokalitě jsou dvě neoficiálně potvrzená místa výskytu na Kališti a v oblasti Načeradce . Jedná se také o nejedlý druh hřibu, který je zařazen též do Červeného seznamu ohrožených druhů a proto by se neměl sbírat  spíše jej, stejně jako ostatní vzácné druhy je vhodné jej nafotit a zadokumentovat jeho nález a nahlásit jej nejbližší mykologické poradně.

Na hřiby je ještě brzy, ale přesto vám popřeji do předjarního houbování hodně štěstí do košíků a fotoaparátů!