Reklama

alkoholismus

zůza (Po, 20. 6. 2005 - 17:06)

Ahoj, je mi 30 let a minulý rok hned po Novém roce jsem šla na léčbu.Jinak od 25 let jsem pila hodně často a ty poslední 2 roky skoro denně. Kdyby tě cokoliv dalšího zajímalo, klidně se ptej,papa zůza

radka (Po, 20. 6. 2005 - 15:06)

Zůzo kolik ti je let?kdy jsi se rozhodla pro léčbu?

Karinka (Po, 20. 6. 2005 - 08:06)

Jinak Kiki, určitě Ti Argus potvrdí, co říkám teď já, a sice, že to poznamenalo velice jeho lásku a jestli se to napraví, to nemusím už záležet jen na mně. Prostě zůstanu v jeho očích asi celý život odporná, což mě moc mrzí.

Karinka (Po, 20. 6. 2005 - 08:06)

Ne, ne, já se nelituji, i když to tak pro někoho vyznělo, já jen lituji, že jsem zklamala Arguse, sama sebe i ostatní na skupince. Pila jsem dost a ani nevím proč, snad sem zabíjela i hlad, ale to je věcí mezi mnou a Argusem, on má jiný režim, já mu zkoušela vnutit svůj a vyzkoušet jeho, ale to hladovění nezvládám, takže když jsem skoro bez jídla popíjela odpoledne ještě vodku, tak se není čemu divit. Normálně jím tak nějak pravidelně. Po dřívější anorexii se musím hlídat, teď mám stále častěji bulimické projevy, ale to sem nepatří.Řekli jsme si s Argusem, že do té doby než nastoupím, tak tam zkusíme jít ještě jednou, prostě jak mu to vyjde podle práce, ale už budu v jiném stavu.Zůzo, však já se chci vyléčit především kvůli sobě, ale kdybych na světě neměla vůbec nikoho ani církev, tak bych tu asi už nebyla. Sama žít neumím.Jiří, Tebe si přečtu zatím nevím kdy, nemůžu si to teď vytisknout, protože by tam na mě blbě koukali, stydím se, tak počkám, až mi to třeba Argus vytiskne, je to moc dlouhé.

Kiki (Po, 20. 6. 2005 - 08:06)

Pro Moniku. Chápu , že Ti musí být strašlivě smutno, ale prosím Tě nenech vyhrát pití. Manžel se nevrátí,snaž se s tím smířit, prožij ten smutek,ale nenech alkohol, aby Ti byl rádcem.Teď mysli na sebe a alkohol si za přítele neber,prosím.Držím palce.Kiki

Kiki (Po, 20. 6. 2005 - 08:06)

Hezké pondělí všem.Moc Ti držím palce zůzo.Tvá myšlenka, že kdo Tě nechce-nezaslouží si Tě, je skvělá. Mockrát mě to nepadlo, když jsem se smiřovala s tím, že můj manžel alkoholik se nechce léčit. Jsi chytrá holka a moc Ti přeju, abys nad alkoholem vyhrála.Abych pravdu řekla jsem dost zmatená z Karinky a ještě víc z Arguse.To, že si Karinka musí pomoct sama je pravda, ale mě přišlo, že to bylo napsáno s myšlenkou sebelítosti

Argus (Po, 20. 6. 2005 - 03:06)

Jiří, díky moc za uvedení výňatků z knihy -jsou to úžasné věci, díky.

zůza (Ne, 19. 6. 2005 - 19:06)

Ahoj lidičky,takových novinek...Jiří děkuju ti za tvou reakci na mě - to mě ještě víc povzbuzuje.máš pravdu v tom, že mě teprve u recidívy docvaklo, že vážně nesmim ani kapku a že alkohol je pro mě nepřemožitelný nepřítel. Tak s ním si už zahrávat vážně nechci.Byl to těžký týden, ale vydržela jsem to a sebevědomí poskočilo zase trochu nahoru, jsem ráda, že jsem před ničím neutekla.Jo a dala jsem se na cvičení, první den to šlo ztuha , ale teď už jedu zase jako mašina(dělala jsem aktivně sport)tak mi nedělá problémy se dotoho znovu dostat, teď budu mít prázdniny, tak využiju čas pro sebe a i relax a psychicky se připravim na druhý a poslední rok nástavby ve škole.Karinko, tobě musim napsat, že jsi narazila hřebíček na hlavičku..vážně si musíš v první řadě pomoc sama, pokud ty chtít nebudeš-nikdo tě nepřesvědčí-tady jde jen a jen o tebe a tvou vůli chtít! Já jsem se tenkrát taky sama sebrala a z posledních sil jsem se doplazila do léčebny, i ty co mě milovali do té doby mohli jen přihlížet mému sebezničujícímu způsobu života, potom mě potpořili a teď mi jen můžou držet palce, abych vydržela-a já jsem jim moc vděčná a vinu zato, že mě nesebrali a neodvlekli na léčbu už dřív, jim dávat nikdy nemůžu-každý člověk je zotpovědný sám za sebe.Moni, tobě chci napsat, že teprve teď se ukáže, jak si silná a je největší blbost myslet nato, že když začneš znovu pít, že se k tobě manžel vrátí.. blbost...Já tenkrát měla kolem sebe partnery, kterým sem byla líto a na lítost se můžeme....víš co?!Kdo mě nechce-si mě nezaslouží! to myslim v případě, že si sama sebe vážim..a ty máš proč.. Asi si teď bude někdo myslet, že jsem nějak vyrostla a že jsem nafoukaná a další hlouposti, ale tak to není-ráda bych pomohla a chytrý se z mých vlastních chyb může jen poučit.. Mějte se fajn, zase přijdu,jsem ráda, že jsem tuto stránku našla-pomohlo mi to v krizi a dál pomáhá-ani nevíte jak moc,papapa

Karinka (Ne, 19. 6. 2005 - 16:06)

Jsem na kole cca jen 4 km po rovině a nejsem schopna ani dýchat, takovou mám fyzičku. V pátek večer jsem si volala pohotovost-dusila jsem se, dostala jsem injekci, byl to absťák nezapomenutelný.Jedu domů, ahoj zítra.

Karinka (Ne, 19. 6. 2005 - 16:06)

Ještě drobnost, jestli jste tam z veřejnosti náhodou někdo ve čtvrtek byl, ozvěte se, ale asi ne.Argus to nahrával, tak si to "snad" alespoň jednou poslechnu. Jinak jdu dál a v léčbě se budu podporovat sama, jako vždy, nikdo mi v ničem nikdy stejně nepomohl, tak se nebudu spoléhat na někoho jiného.

Karinka (Ne, 19. 6. 2005 - 16:06)

Zdravím všechny, Jiří promiň, ale Tebe nemám zatím kdy přečíst, až zítra, kde budu od rána, je to tam zadarmo, tady to je 60,- za hodinu.Jak psal Argus, tak jsme byli poprvé na skupince. Já z toho bohužel nic nemám, neboť jsem byla moc opilá, když říkám moc, tak to myslím doslova. Zklamala jsem řekla bych hlavně Arguse, který od té doby o mně pochybuje.Moniko, je mi to líto, ale možná máme podobný scénář, akorát u mě to bude se zpožděním.Jinak nemám zatím slov, je mi smutno.

Monika (Ne, 19. 6. 2005 - 14:06)

Opustil mě manžel. Řekl nepiješ máš práci a na to jsem čekal. Nechtěl jsem se na tebe vykašlat, když jsi byla na dně. Mám někoho jiného a jdu k němu. Tak si připadám, že jsem za snahu dostala trest. Vůbec nevím co mám dělat, jsem zoufalá. Mám pocit, že když začnu pít vrátí se ke mně. Nejradši bych nebyla.

Jiri (Ne, 19. 6. 2005 - 13:06)

Fromm vidí různé druhy způsobů, kterými se člověk vyrovnává s pocitem odloučení, rozpolcenosti a usiluje o znovunastolení jednoty (základní existenciální úzkost člověka - jako jediný tvor si uvědomuje své bytí a konečnost, je vyvržen z přírody a musí se vyrovnat s tímto vědomím). O překonání této úzkosti usilují lidé těmito prostředky: navozování orgiastických stavů (nejen magické či sexuální rituály, ale také alkohol, hulení, drogy), konformita a rutina (v práci i v zábavě

Jiri (Ne, 19. 6. 2005 - 13:06)

Zůzi: tak než jsem se stačil od minulého příspěvku, objevila ses se zprávou o své recidivě, a pak ještě o tom, jak se ti podařilo ji zastavit a jak ji teď zvládáš. To je bomba! Moc Ti přeju, aby se Ti dařilo! Možná jsi prostě taková hodně impulzivní a ženeš se do všeho s takovou vervou, až zjistíš, žes toho na sebe navalila hodně a začne Tě to tlačit. Tak na to bys možná měla dávat větší pozor - aby se Ti Tvá vlastní ohromná energie nastala obtíží a rizikem :o) Měj se moc fajn!!! Určitě bych nedal na slova xixao, který nevěří možnostem trvalé abstinence "na druhý pokus". Právě toto poraženectví by mohlo onen neúspěch právě zapříčinit, a proto se v léčebném programu také problematice eventuálního relapsu (recidivy) věnuje dosti pozornost a pacienti jsou vybízeni, aby pro takový případ měli připravený plán: mít u sebe telefon na kamaráda, s nímž jsem domluven, že kdybych se do té situace dostal, zavolám mu a on mi pomůže z toho vybřednout, nepřipustí další konzumaci, dopraví mne k odborníkům atd... Když ale člověk podlehne psychické obtížnosti recidivy, a je prostě nepřipraven, pak může platit opravdu to xixaovo tvrzení, že jeho boj se stává téměř marným. Zkuste se vrátit k tomu vstupu zůzi, v němž o své recidivě referuje a uvidíte, jak nesmírně zoufale a téměř osudově poraženě se cítila. Kdyby podlehla přesvědčení, že je to opravdu všecko ztraceno, nemohla by se teď těšit z toho, že se jí daří řešit problémy, že společně s přítelem mají radostnou perspektivu, nemohla by teď mít radost z toho, jaký vítr opět dostala do plachet. Takže pozor! Je nutno rozlišovat zdravou skepsi, jejímž úkolem je odhalovat myšlenkové stereotypy závislosti, a neproduktivní pesimismus, který vede pouze k oslabení víry v možnost zlepšení svého života, a který vede druhotně opravdu k oslabení těchto reálných možností. V případě Zůzy naštěstí zvítězily produktivní síly jejího ducha, a to je super. Takže je třeba rozlišovat, zdánlivě podobné principy mohou vést k protichůdným výsledkům: kritické myšlení podporuje možnost rozvoje životních sil, poraženecký pesimismus vede k jejich destrukci. K tématu o sebelásce je vhodné připomenout, že i tady často dochází k nedorozuměním. Někteří lidé totiž mylně zaměňují sobectví a narcismus se sebeláskou. Ve skutečnosti ale jde o protiklady. A paradoxem je, že člověk domnívající se, že ostatní miluje a jen sebe nenávidí, se hluboce mýlí. Hlubinná psychologie a psychoanalýza ukazuje jejich omyl. Máte-li zájem, přinesu v příštím příspěvku pár mých výpisků citujících z knih Ericha Fromma (německý psychoanalytik, sociolog a filozof), který se této oblasti velmi intenzivně věnoval. Je to seškrtané, ale i tak strašně dlouhé, takže pokud o to nemáte moc zájem, prostě to přeskočte a další můj příspěvek prostě nečtěte. Všechny Vás srdečně zdravím!Jiří

ari (So, 18. 6. 2005 - 19:06)

Lekl ses Argusi, že by jsi měl dát zapravdu opozici. A i tohle je umění mít se rád. Já vycházím ze života a z intuice.Jenom fyzicky to nejde, / i když poslouchat své srdce se dá/, vždycky je to propojeno s duší. Každé fyzické onemocnění má původ v nemocné duši.Tvá přítelkyně tu psala o bulímii. I to je příklad. Mít se rád, je u každého individuální.Já např. relaxuju, když to uznám za vhodné, i když doma třeba není uklizeno. Neposlouchám bezhlavě blbce, byť by to byl můj nadřízený, když vím, že nemá pravdu. Ale to ještě neznamená, že jsem neustálý rebel. Jen si projevím svůj názor, protože mám na to mám právo a jsem svobodný občan této krajiny. Ale hlavně, Argusi, mám se ráda, a nepropadla jsem třeba drogám, protože jsem matkou a ráda vidím své děti šťastné a úspěšné, nakrmené, čisté a spokojené. To není sobectví. To je láska k bližnímu svému, jako k sobě samému.Proto nemůžu napsat, že jsem bezduše zamilovaná do muže, do dětí, když občas mám radši naši kočku, protože ta umí člověku ukázat, jak se má mít rád. Nezávislost kočky je dostatečný příklad toho, jak se nedat zotročit a mít se rád.Hezký víkend!

zůza (So, 18. 6. 2005 - 07:06)

tak to je super, že jste tam byli-to je teď to nejdůležitější-držím palce.A jak píšeš "mít se rád" - pro mě to bylo taky těžký a takový malý návod ti můžu napsat-mě to teda pomohlo moc-kniha od Louise L. Hay: Milujte své tělo. Tak a já se držim a je to fajn, v út jdu na skupinu a přítel jde semnou, je šťastnej, že už jsem zase normální a pomáhá mi, papapa mějte se , já zase přijdu, Karinko myslim na tebe zůza

Argus (So, 18. 6. 2005 - 01:06)

Ahoj...Ari: Abych řekl pravdu, musím s Tebou souhlasit; ač jsem se toho skoro lekl :-)K prvnímu odstavci: Zabráit Karince, aby si nesáhla na život opravdu (bohužel) nedokážu. Slovní hra to právě zase až tak nebyla. Občas se propadá do totálního zoufalství, ve kterém naprosto nemůže být schopna reálně posoudit situaci a v tomto stavu...(?) K odstavci druhému: Souhlasím, tak nějak to bude; no musím uznat, že já sám se asi taky moc rád nemám... ikdyž vlastně ani pořádně nevím, co to fyzicky znamená "mám se rád" ?A že "Láska hory přenáší?", no....... jo jo, "přenáší" ALE horu přes alkoholismus nepřeneseš, na to se musí (jak víme) jinak...=========Ve čtvrtek jsme byli na té Skupině u Apolináře (dokonce jsem se setkal s doktorem Profousem) a byla to, pro člověka, který prvně zažije něco takového, obrovsky zajímavá záležitost. Více o tom nechci psát, protože nechci Karinku předbíhat a počkám až se o tom, bude-li chtít, rozepíše sama.Pěkný zbytek noci všem, kteří jsou teď v práci jako já***

zůza (Čt, 16. 6. 2005 - 19:06)

já jsem byla loni v Bohnicích je to tam na 3 měsíce a teď chodim do ordinace na Praze 4, znám tam lidi, co se léčili také v Bohnicích a neboj detox není tak strašný a sestry ti tam pomůžou, hlavně to už neoddaluj, protože Neurol s alkoholem ti úplně vygumuje mozek, nemusíš tam přijít střízlivá, aby si nedostala epileptický záchvat, kdyby si to sama vynechala -rychle a radirálně- nato pozor. A mohou tě tam přijmout ihned i na přistýlku, vážně to neodkládej, čím dřív, tím lépe pro tebe, na netu najdeš kontakt. pa a drž se zůza

Karinka (Čt, 16. 6. 2005 - 08:06)

Tak jsem si v klidu vše přečetla, jsem od včera v Praze u Arguse, má internet doma, tak můžu v klidu napsat. Dneska půjdeme do Apolináře na skupinku od 16.15, neuvidím se tam třeba s Tebou Zůzo ? Nevím, kam chodíš, jen mě to napadlo. Můžu vědět, kde jsi byla na léčení, u Apolináře to je minimálně 17 týdnů. Jak psala jedna dáma, že chce její sestra kratší pobyt, tak nechci říct, že to nelze, někomu může stačit měsíc a dostane sílu, když se zbaví zpočátku toho absťáku, kterého se moc bojím, znám ho, ale vím, čím ho zahnat prozatím, mám na to Neurol a alkohol.Zůzo, jak Ti psali ostatní, recidiva se stává a já se jí také bojím, ale myslím si, že si stojíš na dobré cestě teď už. Jiří, díky za Tvé uvážené názory, postoje a rady. Máš v mnoha věcech úplnou pravdu, ano souhlasím. Jen mi nikdo nenabízel jinou léčebnu kromě Teen Chalange, jelikož chodím do církve a jsem křesťanka, i když se tak nechovám. Vím, že jsem byla sprostá, ale vytočili mě taková individua jako Cocour a Monstrum, jinak ve své přirozenosti a do budoucna nechci absolutně mluvit sprostě. Alkohol mě docela zkazil, ale stejně uvnitř mě hluboko- je slušná bytost (taková se byla do 19 let), přestože má máma pila a fyzicky mě napadala. Nikdy jsem nesnášela alkoholiky, kteří pijí pro radost a ubližují svým blízkým, tak jako jsem nesnášela vulgární lidi. To platí i dodnes. Přišla jsem o práci už podruhé ze stejného důvodu, nepila jsem v práci, ale ráno jsem vypila litr vína, to je ale jedno. Udělala jsem to z důvodu, který asi nepochopíte, bojím se to tu napsat.....Jinak jsem vydržela dvanáctky při Neurolech. Prozatím končím, ale budu dnes v připojení často.Ještě jednou se omlouvám za sprosté výrazy, není to můj styl a už to dělat nebudu, ať mně napadne kdokoliv a ještě horším způsobem, nebudu to opětovat.

ari (St, 15. 6. 2005 - 16:06)

Zdravím!Já samozřejmě nikomu nevnucuji můj názor, to je jen návod na zdravý život bez závislosti. Argusi - JAK chceš zabránit Karince, aby si nesáhla na život / i když to možná byla jen slovní hra /? Jak rozkážeš někomu aby žil, když on k tomu nemá sil?Nezabráníš, a ani tvá láska tomu nezabrání. Nepřesvědčíš mne. Když se já rozhodnu skončit se životem, nebudu se nikoho ptát a už vůbec si do toho nedám mluvit. A to jsem, prosím pěkně, abstinent!Ledacos jsem už přeskákala, vím o životě své. A vím i to, že řeči o bezmezné lásce až za hrob jsou naprosto neúčinné i když jsou prezentovány veřejně.Pokud tu lásku nedokážeš činy, slova jsou na nic. Měj se rád Argusi, potom pomůžeš i své lásce.Láska hory přenáší - ale co je hora proti alkoholizmu? Mějte pěkný den!

Reklama

Přidat komentář