alkoholismus

Ahoj! Ahoj všem!Ari: řeknu to pod vlivem vánoc trochu pohádkově. Alkoholik je zakletý princ, co vypil nápoj lásky, který způsobil, že se zamiluje ne do první ženy, kterou po pozření uvidí, ale do toho nápoje samotného. A snaha jeho blízkých je navzdory jeho povrchní zamilovanosti do toho lektvaru odvrátit ho od té šalby kouzel a probudit v něm to původní a PRAVÉ. Nikdo neví přesně, jestli se to povede, ale v tom je hrdinství toho zápasu. Šťastný konec není zaručen, nicméně víra v to, že uvnitř dříme ten člověk, jehož milujeme, je nutný, má-li být takový šťastný konec možný. Je o tom řada pohádek a i Shakespeare půvabně využil podobnou zápletku ve své komedii Sen noci svatojánské. To, že věříme, že uvnitř ta milovaná bytost stále existuje v podobě MOŽNOSTI nás samozřejmě nesmí vést ke kompromisu se závislostí. Nesmí se stát, že v pod pláštíkem tolerance k osobitosti a svébytnosti druhého začneme tolerovat namísto toho chorobu, která právě jeho osobitost a svébytnost zabíjí. Pacient (klidně ho pojmenujme tímto pravým výrazem) sice bude svými ústy hartusit, prskat síru a označovat Tě za nesnesitelnou megeru, kterou by každej "normální" chlap pořádně srovnal, ale to Tě nesmí odradit. To je to zlé kouzlo. Podle mne děláš všechno, co je možné a správné. Krize, kterou rozněcuje závislost Tvého manžela do stále dramatičtější podoby, vystaví nakonec všechny věci zřetelněji, poté, co zbyde už jen holá podstata viditelná i bláznovi a volba bude naprosto zřejmá, možná to pomůže tomu plamínku prozření, aby se rozhořel. Až všechna kašírka bránící vzduchu okolo bude už oholena a spotřebována a k němu se dostane kyslík. Krize bývá v tomhle někdy prospěšná. - Abych byl upřímný, ne vždy. Může se stát, že plamínek oproti silným obranám závislosti nebude mít šanci a manžel setrvá v zajetí vlastních racionalizací a bláhovém přesvědčení, že když ho "nebudeš schopná brát takového jaký je, nemá váš vztah smysl a o se přece nenechá vydírat nějakou zlou semetrikou". Ano, to se taky může stát. Ale pro Tebe není co řešit. Nejde ti o to, abys žila s troskou, která sežrala Tvého milovaného, ale jde Ti o to žít s tím milovaným. Takže Ti přeju, aby se plamínek v krizi rozhořel a abys měla dost síly, vytrvalosti a víry, abys neskončila v doživostím kompromisu s šílícím agresívním žokem hledajícím ospravedlnění k chorému jednání. Je těžké poradit, co udělat, abys ho do boje proti závislosti, která se Vás snaží od sebe odtrhnout, získala i jeho. Každý člověk reaguje jinak, má jiné reakce na tutéž věc. Je důležité, aby se necítil zmanipulován a aby si byl plně vědom, že cokoli dělá, dělá ze své vůle a že na to, co dělá, může být právem hrdý, když to je hrdosti hodné. Někdo reaguje lépe na bič, jiný na cukr. Některé ženy dokáží jednat s partnerem zvláštím způsobem obratně a způsobit, že on má dojem, že přišel na originální řešení, a vůbec si neuvědomí, že to právě partnerka ho takto chytře připravila. Šlo by to takto? - Nevím. Jen střílím od boku. Je zřejmé, že v Tvém muži se projevuje tzv. odpor (to je projev choroby). Ten se dá buď prorazit ještě zesílenou hrozbou a asertivním tlakem, nebo - paradoxně - se dá oslabit tím, že tlak dočasně z Tvé strany ustoupí, ale jen proto, aby byla podchycena jeho vlastní iniciativa - aby on sám přišel na tu skvělou myšlenku, že se stane hrdinou a půjde se léčit. Jeho postavení v takové roli je neskonale atraktivnější, než je role kajícníka zahnaného do kouta bez své vůle jako pohůnek pouhým vnějším mentorským nařízením poukazujícím na jeho ubohost. Přemýšlím nahlas, takže sám vstoupím do svého uvažování námitkou, že se mi nelíbí to využití "manipulace". Manipulace by neměla být nástrojem mezilidského jednání. Ale tady - už zase jsem v šachové partii "bílým" - tady jde o něco trochu jiného. Jde o zmanipulovanou mysl nemocného člověka a ne o běžné civilní problémy, kam se pojede na svátky nebo podobně. To za prvé. A za druhé, slovo manipulace jsem tu použil příliš unáhleně a možná i nevhodně. Nejde v pravém slova smyslu o manipulaci, protože skutečným smyslem manipulace je zastření nebo zamlžení skutečného stavu věcí k získání nějaké výhody. V našem případě je to naopak - smyslem je právě nenásilné rozjasnění i za cenu dočasné nevýhody (mít manžela v léčebně je přeci jen komplikace a nestandardní situace a vyžaduje určité úsilí - i když samozřejmě ve srovnání s úsilím života s opilcem jde o legraci). Vím, moje úvaha je příliš nekonkrétní, sama o sobě mlžná a těžko se podle ní řídit. Dokonce je možné, že jde o strategii, kterou už jsi mnohokrát před tím neúspěšně vyzkoušela a ztroskotala na tom, že on si ji vysvětlil raději jako smířlivost vůči chlastání než jako snahu o dobrou vůli a nabídku ke spolupráci. Jistě je těžké vyvažovat všechny tyhle věci tak, aby ke sklouznutí do podobné reakce nedošlo, aby jí bylo zabráněno, a zároveň, aby se člověk nedopustil příliš energického útoku, který vyvolá bleskové postavení pevné "obrany". Vybalancovat něco takového je mnohdy asi i nemožné. Závislý také není blb a svůj intelekt používá výhradně k tomu, aby obhájil závislost, takže když je v pozici "obrany", je to skoro marné. Takže - to, co tu píšu, není nic objevného, co by mělo být supernávodem, jak na to. Jen jsem myslel, že bližší pohled na ten proces motivace závislého by mohl být užitečný. Nevím. Snad. Ať už to dopadne, jak chce, já Ti skládám poklonu a přeju všechno nej - nej!!!:o)

dobré ránko bystří abstinenti a krásný štědrý den i celé svátky! :o)

Tak dobře tedy - já to, Jiří, vím, že vaječný koňak je i pro mého muže ničením rumu, on se ho vlastně nikdy ani nedotkne a poznamená, že tohle pití je k blití. Já ho dělám kvůli mně, návštěvám a moji chlapci se jdou po něm utlouct.Znám i tu jakoukoliv záminku k pití, u nás na to stačí jedno mé neuvážené slovo a utíká se do hospody, protože tam je atmosféra vlídnější a shovívavější, než doma. Tam se hledí do blba, rozumuje se o věcech, kterým zdravý člověk nikdy neporozumí, tam je život bez obláčku. Ty, Jiří, si přiznal alkoholizmus, dobrovolně si podstoupil léčbu a tato věc mi nedá spát. Mně se totiž zdá, že neznám pijana, který by to dobrovolně udělal.Možná je víc takových mezi ženami. Manžel je takový exot, že se bude bránit do poslední kapky krve, jen aby mu tu drogu nechali. Bude to strašná dřina dostat ho k psychiatrovi, udělá všechno, jen aby tam nemusel. Bude podvádět, bude úskočný, úlisný, zákeřný, bude hrát nemocného, bude chtít, aby nám ho bylo líto. Dnes mi dokonce řekl, že ho omezuju v osobní svobodě, když s ním chci pohovořit o budoucnosti a zavolá na mně policajty on. No dokonalá pakárna, to vám řeknu!Jsem na pokraji sil, neumím si zvyknout na tu změnu a samotu, na druhé straně jsem ráda, že jsem přišla i na tuto temnou stránku jeho povahy, protože dřív na to nikdy nebyl čas - práce, děti, každodenní kolotoč, příliš jsem si ho idealizovala. Když pánbůh dá a já toto v zdraví přežiju, zase budu o kousek moudřejší a ne tak naivní, abych uvěřila každé kravině, kterou mi pověsí na nos. Jen mi je líto, že už nikdy nebudu moci mít ráda otce svých dětí, jako kdysi i kdyby si to někdy v budoucnu měl zasloužit.Kdoví, co nás všechno ještě v této záležitosti čeká, teď však můžu říct, že alkoholik v tomto stupni závislosti jde za drogou přes mrtvoly.Krásný předvánoční večer přeju.

Ari, teď možná budu působit jako hnidopich a fanatik, ale musím to říct: vaječný koňak je alkohol. A to, že je v něm méně rumu, než v samotném rumu, je vedlejší. Terapeuti závislé pacienty důrazně varují i před pralinkami a vším, co má jako přísadu alkohol, protože pouhé aroma může spustit nebezpečnou chuť ke konzumaci a snadno nastartovat zaběhnuté stereotypy myšlení i jednání. Proto člověku, který má problém se závislostí na alkoholu, nedoporučuju ani vaječný koňak. Ostatně - vzpomínám si, jak mi byla vhodná jakákoli záminka ke konzumaci, jakýkoli zvyk, ať vánoční, či jakýkoli jiný. Zima jako dostatečný důvod ke grogu nebo svařáku, vedro jako důvod k pivu, vinobraní důvod k burčáku, trnkobraní k slivovici, střevní potíže k lihovině, slavnostní přípitek k zdůraznění své "citové" účasti a podrtžení významu té chvíle dvojitou dávkou, taneční zábava k soustavnému celovečernímu pití čehokoli v co největší míře, radost z úspěchu ospravedlňovala opilost, smutek z neúspěchu ospravedlňoval opilost, nespokojenost se společenskými poměry ospravedlňoval opilost, atd. atd. A když si vzpomenu na to, jak má přítelkyně dělala s láskou a gurmánstvím vaječný koňak, zastydím se nad svým pocitem. Nemůžu popřít, jakkoli byl ten vaječný koňak chuťově znamenitý, že jsem v skrytu duše doslova zoufal nad tím, jaké plýtvání rumem to je, když se takto ředí do méně účinné podoby a hleděl jsem tedy při koupi surovin, aby při přípravě bylo rumu nadbytek a mohl jsem ho dostatek spotřebovat v původní originální podobě... Ale přetvařoval jsem se a zastíral svou netrpělivost. Hrůza, když pomyslím, oč cennější než můj rauš byla její láska, s kterou ten vaječňák připravovala, a já jsem si toho nevážil, protože jsem prakticky všechny hodnoty měl až na druhém místě za chlastem. A vlastně jsem tu přípravu vaječného koňaku navrhl jen proto, a ne pro sdílení něčeho společného, jak jsem jí a možná i sám sobě namlouval.Šťastné a veselé vánoce!!!

Milá Ari,můj manžel pije dlouho. Je to ale takový ten typ:nikdy střízlivý" a mnoho lidí to na něm nepozná,Tedy nepoznalo,za posledních 5let se to už jen zhoršuje.Stačí mu dvě,tři piva a má tu svou hladinu.A to je skoro pořád.Jediná chvíle,kdy je střízlivý je asi v sobotu ráno,to je jediná chvíle,kdy se jakž takž můžeme dohodnout na provozních věcech.Jeho pokleslá hladina alkoholu se projevuje naprostým třesem rukou a tak od snídaně spěchá k pivu.Vánoce plné pohody a klidu jsem vždycky milovala,teď se jich bojím.A víš proč,bojím se vlastně sama,že nedokážu hrát tu pokryteckou hru na to, že je vše OK.Přeju všem Vánoce plné krásy,hodně milých dárků,těch nejmenších,které dostáváme od srdce a všichni,kteří můžete, užívejte si teplého objetí svých milých.Kiki

Zdravím!Kiki - kolik let má tvůj muž a jak dlouho takto pije? Píšeš ty samé pocity, které prožívám já. Jako by si bydlela s mým mužem. I já mám už 2 velké deti, ale mám i 11 letého, který to svinstvo bohužel začíná prožívat nadmíru intenzivně a vůbec se mi nelíbí jeho reakce. Ivica - propustení z práce, tragická úmrtí blízkých, naposledy maminky, problémy se zdravím jsem zažila i já. Možná reaguju jinak zbaběle, ale nemyslím, že bych začala pít. Spíš umřu žalem. Zato můj muž neměl závažný důvod k pití, on chtěl jednoduše změnit léty zaběhaný způsob života, on potřebuje změnu. A běda tomu, kdo mu bude bránit v jeho rozhodnutí. Teď to bohužel už chápu, že je ten typ, který nesnese jakékoliv omezování, včetně manželství. Ale co teď s dětmi? Prodáme je, protože ho to přestalo bavit?Karinka - kruté a bezcitné je nechat tě pít!!! To je svatá pravda! Psychiatr mi řekl ohledně mého manžela, že tím, když zavolám policii a záchranku, mu vlastne prokážu nenahraditelnou službu. Jedině tak se dá alkoholik zachránit, i když ne stoprocentne, potřebuje však dostat první facku a procitnout. Jinak si neuvědomí nikdy tento nedůstojný, ponižující stav. V mém případě zachraňuju vlastne cáry dušiček mých dětí, které otec pitím dotrhal. Těšíte se na vánoce? Já strašně. Miluju tyto svátky, cukroví, stromeček, svíčky, domácí vaječný koňak a když napadne sníh, je to nádhera. Proto nepotřebuju být opilá, abych mohla vnímat atmosféru, musím ji cítit a prožívat jasnou čistou hlavou.Přeji vám všem, abyste vychutnali kouzlo svátků i vy pokud možno bez nadměrného požívání alkoholických nápojů, raděj si udělejte vaječný koňak, budete mít i z něj dobrou náladu, hlavní je, nezůstat sám! Mnoho štěstí !

ari - naprosto souhlasím s tím, co jsi napsala! Tvá výpověď je velmi osobní a autentická.Karinko: jsem trochu na rozpacích z Tvé církve, která nesouhlasí se státní léčbou (nebo jsem to špatně pochopil?). Trochu mi to zavání sektou, kteá se snaží dostat z lidí prachy za recept na zdokonalení, nejde náhodou o scientology nebo něco takvého? - Ale na druhou stranu pokládám na velmi pozitivní, že trvají na Tvé abstinenci, takže pokud se nebudou snažit vypěstovat v tobě jinou závislost (psychickou závislost na sektě vyžadující absolutní podřízení), pokládám jejich postoj za naprosto správný. Je velmi příznačné, že takový zásadový postoj, který vyžaduje po tobě abstinenci, okamžitě interpretuješ jako že Tě opustili a dodáváš, že Ti zbylo už jen pár přátel. Pokud to míníš tak, že je už jen pár skalních, kteří Ti tolerují chlastání, pak Ti musím prozradit strašné tajemství: tohleto právě nejsou přátelé, milá drahá!!!! Tvá kamarádka, která ví o Tvém problému a přesto s tebou ochotně klábosí nad lahví vína, je zralá na pár pohlavků! - Od pravého přítele neočekávej, že s tebou bude pařit, ale že před tebou vylije všechny tvý lahve do hajzlu a bude trvat na tom, abyses snažila být šťastná! Když uvidí, že se se má stát tvým pomocníkem v pomalé sebevraždě, odmítne to. A nemůžeš takové odmítnutí vnímat jako to, že Tě nechal na holičkách! Nenechal! Naopak, on svým odporem vůči Tvé závislosti pro Tebe dělá víc než Ty!!! Když říkáš, jak tě všichni opustili, představuju si, jak to asi probíhalo, a proč tě opustili. Vychází mi z toho, že máš ve skutečnosti daleko víc skutečných přátel než si myslíš. Jenomže ti chlast je přednější, než oni a než ty sama. Přijde Ti kruté, že trvají na tom, abys nepila? Ne! Kruté a bezcitné je nechat tě, ať piješ!!!Ale abych nekončil tak pesimisticky. - Začínám vidět pozitivně, jak se to s Tebou vyvíjí. Jestli ses dohodla s doktorkou na doporučené léčbě u Apolináře, tak to je obrovský rozhodnutí a já Ti za to naprosto APLAUDUJU!!!!!!!!!!!!! :o) To je to nejsprávnější a nejdospělejší rozhodnutí, jaký můžeš udělat! Nenech se teď zviklat žádnými svými postranními úmysly, které Ti budou našeptávat nejrůznější pochybnosti a důvody, proč tam nejít nebo proč to "odložit, až se bude líp hodit" anebo podobně! Teď nesmíš podlehnout těmhle projevům závislého myšlení. Už jsi krůček od životního kroku, od dramatické změny k lepšímu!!! To je fantastický! - Bohužel Ti nemůžu říct nic bližšího k Apolináři, tam jsem nebyl. Ale ať půjdeš kamkoli, nevzdej to po týdnu! Prosím Tě o to. Zkus to pozorovat. Pozoruj to, nic s tím třeba zpočátku ani nedělej, jen pozoruj, co to s Tebou dělá. To nám radili a to je přístup, který je velmi zajímavý a účinný. Zdravím Vás všecky a pro jistotu zase zdravím a přeju nádherné svátky pokud možno abstinentské a moře lásky a pohody a psychické síly!!!Ahoj, Jiří

Ivico, tohle jsme zrovna řešili v pondělní skupině. Máme tam paní, která při povodni přišla o majetek ( ve srovnání s tím, co jsi prožívala Ty je to legrace, ale...) a v té době naprosto zapomněla na alkohol, byla rodině velkou oporou. Sotva se z nejhoršího dostali, začala v tom lítat. Jsi ohromně statečná holka, jsem šťastná, že je Tvůj syn OK. Karinko, k Apolináři chodím já, ambulantně a m,yslím, že není čeho se bát. Já jsem tam šla poprvé se sevřeným žaludkem a bušícím srdcem. Nikdo Ti nevynadá, naopak. Pokud bys tam zůstala, je tam malé lůžkové oddělení, terasa, výhled na Hradčany a pan doktor je úžasnej. Mám z něj pocit, že mu na mně opravdu záleží, že má upřímnou radost, že jsem se pustila do práce na sobě. Minule mě pochválil, že jsem na sezení aktivní, asi si všiml mých počátečních rozpaků.Já jsem se ústavní léčbě bránila, také jsem hledala důvody proč to nejde, jak se říká : Kdo chce hledá způsob, kdo nechce hledá důvod. Ale jsem si jistá, že pokud to nezvládnu ambulantně, půjdu si tam pěkně hajnout. Hlavu vzhůru ,holky, a Karinko ničeho se neboj!!! Krásných 26 let, to Ti závidím. Jdu vařit večeři a přiznat tragickej účet od Telecomu, to zas bude:o))Ještě pře štědrováním nakouknu. Krásné Vánoce Ivice, Karince, Ari, Kiki, Evě a také skvělým pánům Jirkovi, Ivanovi a bystrému Markovi a všem, kdo se snaží i když to někdy úplně nevyjde.

Ivico,Tvá spověď je dojímavá a nemáš se za co omlouvat. Špatné na tom je to, že alkohol se Ti stal z pomocné berličky, kterou jsi řešila velké životní problémy, najednou hlavní náplní života. To se stává velice často. Pozitivní je, že se to snažíš překonat a jsi rozhodnuta vyhledat kvalifikovanou pomoc. Pomůžeš sobě, pomůžeš okolí. Překonat závislost je v Tvých silách, jenom potřebuješ trošičku usměrnit.Příjemné svátkyIvan

Rozmyslam od rana o Ariinom 1.prispevku.Pise tam o tom, ze bezne sa normalny clovek postavi k problemom celom.Rozanalyzuje stav problemu a vyrazi do boja ho riesit.V mojom okoli pozorujem teraz mnoho ludi,ktori prisli o pracu. Na dnesne casy - velky problem. U nas prislo pred nejakym casom k hromadnemu prepustaniu. Vsetci ti prepustani mali zo zaciatku velke odhodlanie pracu si za kazdu cenu najst.Najpriebojnejsi,najusilovnejsi,ktori do veci vlozili vsetko,ti uz davno pracuju.O vsetkych samozrejme neviem,ako na tom su,ale v samoobsluhe stretavam kolegynu,ktora v kosicku darmo skryva flasku. Jeden znamy je v PL vo Velkych Levaroch,myslim,ze trpi depresiou a na poliklinike som videla pred dverami psychiatra dalsiu znamu.Strata prace JE velky problem a mnohi sa mu snazia postavit CELOM. Kazdy mame inu "vybavu" a studnicu psychickych sil.A potom su aj problemy,ktorym sa nepostavis celom, nevies ich rozanalyzovat,nijaky postup na napravu jednoducho nenachadzas,nevidis nijake riesenie.Nechcela som sem povodne pisat o mojom najvacsom probleme,ale nakoniec sa mi mozno aj ulavi. Pred 10 rokmi moj vtedy 8 rocny syn ochorel na rakovinu lymfatickych uzlin.Zvlastne je,ze vtedy som sa nezrutila,alkohol ma ani len nenapadol.Bojovala som ako levica,stravila kazdu chvilu s nim v nemocnici,stratila som pracu,ale to ma vtedy vonkoncom nezaujimalo. Vdaka Bohu a vdaka slovenskym a ceskym detskym onkologom z neho vyrastol dnes mlady muz. V tom case mi choreli a zomierali moji pribuzni,neostavalo ine,len ich postupne pochovavat a kdesi celkom hlboko dovnutra potlacit ten hrozny zial a smutok.Nebol vtedy cas na bolest.A potom to zacalo "vytryskavat",z bojovnice - levice sa stala ustrasena kopka nestastia, ktora v strachu,aby sa ta hrozna choroba nevratila si zacala "nalievat" najprv na dobre spanie,potom castejsie.Su potom este mnohe ine problemy,kazda dusa o nich v hlbke svojho bytia tusi.Verim,ze alkoholikom sa nikto nechcel programovo stat. Verim,ze Vasi muzi nie su "vyzametane hlavy" a hlboko ich trapi,ze z tych sr..ciek nevedia vykorculovat.Nechcem sa stat ich obhajkynou,nepoznam Vas a ani ich. Ale Kikina spomina krasne roky,ktore jej pijuci manzel zahodil a Ari pripusta,ze urcite zablesky lutosti u svojho manzela vidi. Mozno este nie je vsetko stratene.Ja mam jasny ciel, chcem byt svojim detom dobra mama a preto som prestala pit. Mozno pri tom vsetkom este zazijem aj nieco pekne. Aj Vasi muzi musia najst ten ciel.Aj Karinka.Aj Eva.Prajem Vam vsetkym pokojne prezitie sviatkov, najdenie porozumenia a lasky a mozno aj tych cielov.Prepacte mi tuto spoved. Ivica

Kdo byl nekdy u Apolinare ??? Prosim o zazitky nejlepe na mail skvorek"centrum.cz. Je to tam pry hrozne prisny.

Ivica, ano jeste normalne pracujem jako ucetni od rana do vecera. Umim byt strizliva jen v praci.

Ahoj,Monco, Tobe jeste dluzim odpoved, kolik mi je let, no je mi 26 let. Jsi dobra, ze se pres mesic drzis.Vcera jsem byla u doktorky, se kterou jsem se nakonec dohodla, ze posle doporuceni do Prahy U Apolinare.

Milá Ari,rozumím každému tvému slovu i pocitům. Já mám děti skoro dospělé,ale přesto je to stejně těžké.Je to jejich táta a když chci s nimi mluvit o svých pocitech,brání se tomu.A tak je všechno jen na mě,táhnu celou domácnost,řeším s dětmi jejich problémy, sotva vyjdu s penězma,cítím se strašně sama.Už nebrečím.Jen se ptám,proč nás vyměnil za alkohol,proč se denně vrací zpitý a jde rovnou chrápat,proč zahodil všechno hezké,co jsme spolu prožili?A když už to udělal,proč čas od času přijde, najednou má zájem,najednou chce vědět,co je v domácnosti nového? ?eká,že z toho budu celá na větvi a když to tak není,je zlý.Nikdy si nepřizná,že je alkoholik.Alkohol je strašná věc a člověk přestává být člověkem, je to zjev,který trápí své okolí.Ti,co se rozhodli nastoupit cestu boje s alkoholem,sláva jim a Ti,co ho přemohli,jsou pro mě hrdinové.Děkuji jim,že sem píší a pomáhají závislým i nám blízkým závislých.Přeji Vám všem Vánoce krásné a plné pohody.Kiki

Tak se mi zdá, že se to tu pěkně zvrhlo.Nebude to vánocema?Kiki mne dojala - jako by psala za mne.Taky se bojím vánoc s pijanem, můj má navíc zřejmě problémy psychického rázu jak tak sleduju, a dokonce došel tak daleko, že když jsme se dohodli na návštevě u psychiatra, na druhý den nepožil ani štipku chlastu /samozřejmě, že požil, ale já jsem to jakože neviděla/, byl milý, úslužný, samá láska a dobrá vůle, jen abych proboha na toho doktora zapomnela!Já "zapomněla" jen proto, že dítě dostalo horečku a potřebovalo mne víc než nějaký dospělý darebák, který si neumí uhlídat své potřeby. Zjistil si, že nebezpečí od psychiatra mu už nehrozí a ješte ten den od 13.00 do 16.00 proseděl s primitivama v putyce spitý pod obraz boží. V tomto stavu je nepříjemně agresivní a navíc má sklony i k samovraždám.A tak jsem ho objednala dnes, nemůžu se dočkat jeho reakce, když ho pozvu na vyšetření. Dnešní noc jsem prožila bez pláče, jen tak v šoku a uvědomila jsem si vážnost situace natolik, že jsem schopná už volat policii a záchranku. Včera večer utekl s vyhrážkami na samovraždu z domu a přišel až dnes v 15.00 bůhví odkud.Poprve jsem neplakala, asi jsem potřebovala uvědomit si záchranu vlastního zdraví kvůli dětem, protože závislý otec jim už asi nikdy nebude schopný v ničem pomoct. A deti na něm tak strašne visí! On nás vyměnil za drogu. A mně se nikdo neptal, jestli s tím souhlasím! Čím jsem si to zasloužila? A deti?! Je to strašné, jak dokážou být alkoholici zákeřní a úlisní, jen aby proboha o drogu nepřišli! Proč je o vánocích tolik samovražd, proč to alkoholici tak těžce nesou a spíjejí se, když jsou to tak krásné svátky, plné vůní, lásky, radosti?Lidi, proboha, vždyť pitím se připravujete o lásku nejbližších a vědomě je zabíjíte. TO VŮBEC NENÍ FÉR!!!

Karinka,este si tu? Rada by som ta podporila aspon slovne. Verim,ze sa dnes musis citit hrozne,vcera taky zazitok! Aj ja mam od vcera pocit,ze sa mi vsetko ruca,mam nejake problemy v rodine,takze ta celkom chapem. Alkohol vyslovene drasa nervovu sustavu,takze ten pocit,ze mas nieco s mozgom,je urcite z toho. Mohla by si aspon celkom pokusne vysadit pijatiku,aspon na nejaky cas,lebo ty si uz mozno aj po tych rokoch zabudla,ake prijemne je byt triezva.Rada by som vedela,ci si v robote? Ak mozes normalne pracovat,tak to ta velmi obdivujem. Mozno by bolo dobre zobrat si par dni dovolenku /ale nevuzit ju na pitie/a premysliet si,ako dalej pokracovat. Nemam skusenosti s cirkevnymi spolkami,ale ak ti ti ludia navrhuju liecbu a pomoc,tak sa do toho daj! Si este mladucka a pred sebou mas kopu pekneho. Iste by si chcela mat deti a to ti teda poviem,ze ti az zavidim.Ja mam uz deti velke a rada spominam na tie krasne casy. Alebo by si mohla ist na tu ambulantnu liecbu, ved 2 krat do tyzdna zajst na sedenie skupiny by nemalo byt takym problemom.Si sikovna baba, ak nebudes stracat cas popijanim,tak si ten cas urcite najdes,aj ked mas narocnu pracu.Mila Karinka, zelam ti,aby si v tomto vianocnom case nasla cestu z bludneho kruhu. Ver,ze sa to da. A napis.Ivic.

Zhorsily se mne jaterni testy, znovu mam bolesti zaludku, obcas zvracim, mam problemy s mozkem asi, takove divne stavy v hlave. Vsechno se mi sype.

Ahoj, jen chci oznamit, ze jsem to vcera neutajila a jeden ze starsich mi rekl, ze budu vyloucena, ze tam muzu prijit jako host, ale cista. Ze to na me poznaji, i kdyz bych toho moc nevypila. Jsem z toho na dne, vcera jsem mela chut se zabit, byla to pul litr vodky, usnula jsem oblecena. Stale se mi chce brecet. Nemam jinou rodinu. Nabizi mne teenchalange, tj. lecebna pro krestany, ale asi na 2 roky, jeste to tam stoji moc penez, na statni nechteji pristoupit.

No,Kikina,dakujem,velmi ti dakujem.Drzim sa,nepijem a po Novom roku pojdem do tej nasej bratislavskej poradne. Mam to nejakych 35 kilometrov,ale tu u nas na dedine nijaka pomoc nie je.Manzel pije.Hm. Muzi asi piju pre ine veci ako zeny,ale predsa: mozno sa mu zda,ze je neschopny,nemozny a nestastny. Viem,ze to je asi blba rada,ale skus mu este prejavit lasku.Lasky nie je nikdy dost.Vieme,vieme. Skus.Pritulit a pohladkat. Je to blbe,ze to takto pisem,ale mne to tiez dlho chybalo.Clovek sa uzavrie do ulity,uz neveri,ze ma aj hadam nejaku cenu. Alkohol ho uvolni,zabudne,splachne trpkost dolu gagorom. Blazeny pocit netrva dlho.Vieme,vieme a rano od zaciatku. Kikina,skus.Karinka, stale rozmyslam o tej tvojej cirkevnej rodine. Asi to nebude ta spravna rodina,nie? Nemali by ta odvrhnut,ale pomoct ti. Nechces mat radsej rodinu na Slovensku?

Ahoj Ivico,vydrž a nepodlehni berličce - alkoholu. Nijak Ti nepomůže.Depkou a obzvlášť předvánoční trpí skoro každý.Vydrž,vydrž,vydrž.Hlavné kvůli sobě. Já mám depku z toho, že manžel je alkoholik,léčení odmítá,vůbec spolu nekomunikujeme a s tímhle člověkem mám trávit štědrý večer,jen kvůli dětem.Mám z toho děsivý strach,i takhle ubližuje alkohol, těm kteří s alkoholikem musí žít.Jsi statečná a kvůli svým dětem přece něco dokážeš a k tomu nepotřebuješ alkohol.Vydrž,vydrž,vydrž.K.