Milenec a manžel

No já osobně jsem se tedy...23.11.2010 12:12 - carlos

možná je to v tom...

No já osobně jsem se tedy nedočkal skoro ničeho. Až jsem změnil partnerku, jsem konečně spokojen, jenomže už pomalu ztrácím zase sílu. Zkrátka mám pocit, že ty nejplodnější léta, kde jsem si to mohl užít daleko časteji jsem úplně nevyužil.. U chlapů je ta nevýhoda, že už pak jaksi nedoženou nic.

V tématu o odpuštění nevěry tvrdíš, že jsi nevěrný nebyl ....

to Vanda. Já mám tu výhodu, že když jsem s milencem tak buď u něj doma, což je trochu mimo město, ale pokud je volné odpolende tak se to dá. Samo, že se vždy chci upravit a to všude ! Nechci aby manžel cokoliv poznal a vždy chci být pro něj voňavé, ale jak jsem už psala, v ten den se sexu vyhýbám....ne vždy se to podaří. Pokud je milenec v časové tísni, nebo i já tak využíváme jeho bytu v našem městě, který pronajímá 2 studentkám a ložnici má tím volnou. Ony mají samostatné pokoje. Tady víme že můžeme skoro kdykoliv, protože pokoje jsou mimo sebe a velmi dobře odhlučněny, milenec je interiérový architekt. tady mám i raději náhradní prádlo, protože když je spěch tak nechci riskovat flíčky na prádle, nebo snad zaschlé milencovo semeno ze mne, i když se vždy snažím upravit a jít pod sprchu....ale prostě mám nakoupeny stejné kalhotky 2x a mám je u něj. A jak jsi na to ty Vando.

http://cz.iq-test.eu/#664986

Hano, zdá se, že to máš...Ellen, u mne je to i trochu složitější. Musela jsem ukončit mateřskou krátce po druhých narozeninách dcery, neboť manžel se dostal v podnikání do velkých potíží. Naším štěstím byla jednak ta nabídka, co mi firma dala a tchyně, která se začala naplno starat o malou, když jsem mimo domov. Já z toho důvodu mám dost času na to věnovat se své práci a tím pochopitelně i klientovy, kterého jsem dostala přiděleného. To, že jsme si k sobě našli bližší vztah, tak najednou vyplynulo a dá se říci, že nám to vyhovuje. Mně navíc i tím, že jsem dosti nadstandardně ohodnocena, pochopitelně hlavně za to, že jsem ho získala k těsnější spolupráci s naší firmou. To nakonec oceňuje i můj manžel, i když pochopitelně vše neví. Jediná daň, kterou za to v současnosti platím, je nemožnost užívat si větší domácí radovánky s malou a taky to, že jsem chtěla původně dvě děti za sebou s max. tříletým odstupem. Na druhou stranu nelze chtít vše.

Holky, již to budou dva...Hano, zdá se, že to máš dobře zařízené, buď ale opatrná .... dodala bych jedno-jsem přesvědčená, že každá žena zažívá s milencem to, co s manželem těžko může už po pár letech manželství. Neplatí, že jen my ženy se mužům okoukáme, platí to i naopak, jen si to páni tvorstva ve své majetnickosti neumějí připustit.

Holky, již to budou dva roky, co jsem kývla, po návratu z mateřské, na nabídku dělat placenou společnici. Tuto nabídku mi učinil personální šéf naší firmy, s tím, že by potřeboval získat jednoho našeho klienta ke spolupráci. Nakonec to skončilo tak, že se z tohoto klienta stal můj milenec a firma, nakonec i já na tom viděla. Občas mám z toho noční můru a děsím se chvíle, že by na to mohl manžel přijít. On je ale docela nadšen z toho, že jsem mu díky svým příjmům zachránila jeho podnikání a tak mi toleruje občas doma delší nepřítomnost. Dokonce osobně poznal mého milence na jedné menší firemní párty. Myslí si, že patří mezi mé spolupracovníky. Jediné, co mi v tomto vztahu fakt vadí, že zjišťuji, že se neobejdu bez jednoho, ani bez druhého. Na manžela jsem si dost zvykla, znám ho od svých sedmnácti let, a není mi lhostejný. Se svým milencem naopak prožívám, něco, o čem se mi s manželem může jenom zdát a není to jenom o sexu.

to Darina. A jak dlouho jsi...Dano, a jak to máš s hygienou?

Dobrý den,

ráda bych oslovila lidi, kteří jsou ochotni se anonymně, ale otevřeně svěřit se svými problémy a životními zkušenostmi.
Jedná se o autentické příběhy/osoby a rozhovory s nimi ze kterých vzniknou nejprve materiály a poté kniha rozhovorů o skutečných lidech.
Vše naprosto anonymně. Nikdy mi nemusíte říct své jméno, svou adresu ani jména jiných osob. Jde mi jen o upřímnost a ochotu sdílet s jinými lidmi své zkušenosti a vnitřní prožitky.

V případě zájmu napiště na mail: [email protected].

to Darina. A jak dlouho jsi je měla po sobě. Já jednou odpoledne milence a pak asi cca po 3 hodinách manžela....cítil se krásně že jsem pěkně mokrá a kásně kloužu. Od té doby si dávám pozor a raději si manžela tuknu jestli má náladu na sex. A taky je v to případě cíti ten rozdíl, milenec je víc do šířky, teda nejenom o trochu takže to je rozdíl když do mě proniká on a pak manžel. Naopak je to krásný pocit, když jde do mě milenec a roztahuje mě o moc víc než třeba manžel ráno....

Souhlasím s Janou, milence...Jo taky to tak citim.je to peknej pocit mit 2 chlapy po sobe.

Souhlasím s Janou, milence je potřeba tajit, nebo jej přizvat třeba na společný sex...poku to manžel zkousne. Já takové štěstí neměla takže se snažím po sexu s milencem vyhnout sexu s manželem, ne vždy se to povede a to pak asi ty pocity zná každá ženská. Mě osobně to strašně rajcuje že do mě třeba ten den nebo před několika hodinami stříkal někdo jiný. Až si připadám z toho divná.

Milenec a manžel?
Dobrá kombinace! Jen se většinou nesmí sejít dohromady!
Nejlepší je manžel, kterému nevadí občasný milenec!

Tak co ted?Skončit to a najít si jiný objekt,o kom si budu snít a a žít vlastní iluzi nebo se na čas s milencem odcizit?Stačí mi pocit,jistota že někdo(něco je).Já jsem z toho strašně zmatená,přišlo to najednou,najednou tam neníí to magické "TO".Bojím se že i on tohle pocítil,mám se ho na to zeptat?

Ale tak to je i v běžném životě. Obvykle i u manžela milujeme-milovávaly jsme pouhou naši představu!Proto posléze je časem manželství utlumené a nemá ten náboj..To už vidíme, že iluze se rozplynuly. Vychovat děti a žít single, je asi nejlepší.Každá láska stejně zmizí,až dotyčného poznáme. Zůstane jen zvyk, mít rád a bohužel často závislost na dotyčném..Zijeme pak svůj život ořezaně, protože žijeme ten cizí..

Má někdo podobnou zkuženost jako já?Vedle manžela mám i milence.Trvá to tři roky a já pomaluju zjišťuju,že nejvíc z toho všeho mě baví a přitahuje to snění,těšení se na něj a esemeskování.Ted naposledy se mi stalo(a samotnou mě to hodně zaskočilo),že když jsme se sešli,byl tu najednou úplně obyčejný tuctový chlap.Ne ten pan dokonalý,po kterým se mi stýská,ke komu se potřebuju přitulit,když je mi smutno.Byl tu a já si to všechno mohla dosyta dopřát,ale najednou jsem tu potřebu necítila!Přemýšlím a zjišťuju,že nejspíš miluju svoji iluzi o něm.Je tohle normální?Je o 15 let starší a já k němu potřebuju vzhlížet a obdivovat ho.

Jednu takovou přece jenom...Tedy myslím samozřejmě jinou , než ty, na které nechci narazit:-D...

narazíš na takovou, nic si...Jednu takovou přece jenom znám, ale je zadaná a zdá se, že na pořád. Ale je to skvělá holka a dává mi naději, že někde budou schované další podobné ženy, jen to chce asi dost trpělivosti.

S posledními dvěma větami...Naprostý souhlas, při představě, jak se to tu hemží egoistama, co myslí jen na své libido. Já to tu tvrdím neustále: milenecký vztah nemá budoucnost (až na výjimky), je jim spolu dobře z jediného důvodu, neboť nemají společné starosti! Pokud by jim do života přibyly společné starosti např. o domácnost, najednou už to začne skřípat... To se zas do mě obujou... Ale jak říkáš - však oni sami narazí a buď se poučí anebo ne.
Tak ti přeju, ať tvůj protějšek má úplně stejný názor na nevěru jako ty!

S posledními dvěma větami...narazíš na takovou, nic si z toho nedělej, jiný neexistujou

Děkuji za nový vhled....S posledními dvěma větami naprosto souhlasím. Je to až děsivé. Pokud jde o to, že je podle Tebe více vědomé nevěry, popravdě já znám jen jeden jediný případ. Jinak znám jen případy odhalených nevěr v drtivé většině vedoucích ke konci vztahu. Ale nejzajímavější je, že většina lidí, které znám, a kteří byli partnerem při nevěře přistiženi, nebo se to provalilo, a vedlo to k rozchodu, pak nakonec litovala. Milenci a milenky je buď opustili, nebo jim to začalo skřípat a stejně se p čase rozešli….Těch, kterým nevěrou začal nový a spokojenější život, je naprosté minimum. Ale tohle asi nemá smysl nikomu vykládat. To si každý musí zažít. Chybami se člověk učí. Tedy přinejmenším ten, co má alespoň špetku inteligence. Ale vždycky bude dost těch, kteří budou hledat to, co jim ve vztahu chybí, u milenců a milenek. Lidí, kteří nejsou ochotni ve vztahu dělat kompromisy, nebo pro ten vztah něco udělat. Jdou sobecky za vlastním uspokojením a neohlížejí se na nic a na nikoho. Nebo třeba i ohlížejí, ale stejně to dělají. Je mi z toho smutno. Ale takový je život, co už s tím…Nezbývá než doufat, že na takový protějšek nenarazím:-)