diskuze - komentáře

Odkazy na Dostojevského díla aneb poučné v tom, že jakkákoliv msta je nesmyslná. Byl unesen, držen v zajetí a byl zhypnotizován a propuštěn ze zajetí s jediným cílem - aby se choval právě přesně pod vlivem post hypnostické sugesce a dopustil se incestu se svojí dcerou aneb každý jeho krok byl předem detailně nejlíp promyšleně naplánovaný aneb jak potrestat druhé tím, čím jsme se v životě sami provinily (incest) za to, že sama "obět" prozradila pravdu o incestu se svojí sestrou u unosce a také věznitele, jako učelová vítězná, ale nakonec neštastná msta pro oba dva. Zatímco se chce a potřebuje dozvědět kdo ho unesl a proč, unosce a věznitele jeho msta bude stát nakonec život, jeho svědomí neunese tíhu msty a zastřelí se. Pomsta se pro oba dva stala jediným smyslem života. Obět unosu si vyřízne raději jazyk, aby se neprozradila pravda o incestu s jeho dcerou a aby vztah mohl pokračovat dál. Nakonec se nechá opět zhypnotizovat, aby na to všechno otřesné co prožil v životě raději zapoměl a aby vztah s jeho dcerou pokračoval dál - a snad aby ani jeden z nich neznal vubec pravdu. Hodně nadsázky, je to mysteriozní, je to thriller i melodrama zároven. Takový je Oldboy. Rozhodně mnohem lepší je puvodní jihokorejské filmové znění od Park Chan-wooka než jinak i známá americká předělávka tohoto filmu. Ta je hodně podpruměrná. Aneb: "Směj se, a svět se bude smát s tebou, plač, a budeš plakat sám." nebo "Přestože jsem ničema, horší než zvíře, cožpak nemám právo také na život.". S tím posledním už bych s Dostojevským osobně moc nesouhlasil, třeba už právě takový Till Lindemann, zpěvák německých Rammstein, dnes tolik dokazuje, že i zvířata ve volné přírodě se k sobě chovají vždy nakonec mnohem lépe než lidi už právě k sobě, a Till Lindemann jako parafilik je už bohužel nenapravitelný..

Z hereckých výkonu Edwarda Nortona v hlavní roli slepě až bezmezně fanatického neonacisty Dereka Vinyarda běhá filmovému divákovy skutečný mráz po zádech, jde z něho strach, obdiv i respekt zároven. Až díky pobytu v kriminále si projde postupnou proměnou celé své osobnosti v nakonec v příjemného, v laskavého, ve svědomitě zodpovědného a v odvážného sympatáka, který se ze všech svých sil už bohužel neuspěšně pak snaží ochránit před stejným svým neonacistickým slepím fanatismem svého mladšího bratra Dannyho, který namísto eseje si nevědomky píše svuj "umrtní list". Sám Edward Norton se nepohodl s režisérem a s kameramanem tohoto filmu s Tonym Kayem, jde o film, který by se dal správně přeložit jako "Neznámé Americké Dějiny" ("American History X") a režijní postprodukci filmu vzal Edward Norton do svých rukou a dobře udělal - ve výsledku by některé explicitní filmové scény z tohoto filmu dnes už neprošli stále přísnější filmovou cenzurou. Film právem získal mezi filmovými diváky nejlepší kultovní statut. Vedle slavného dramatu "V Přístavu" (1954) režiséra Elia Kazana i toto je velice věrohodné a autentické, realistické sugestivní krimi-drama, které vubec už nemá v dnešní americké kinematografii už žádné obdoby. Právě oba dva tyto americké filmy už stejně upřímně obdivuji, ale "Kult Hákového Kříže" je trochu filmová i herecká nadsázka, protože ne zdaleka každý člověk, který už druhé zabil, byt v "pominutí jeho smyslu" ve fanatismu, se v kriminálu a ve svém životě vždy plně napraví a vždy v životě zpituje své osobní svědomí -to je mnohem více vždy už tolik otázka častěji pro forenzní psychology-, a pokud ano, nikdy to nikomu už druhému člověku stejně život už nevrátí, a s takovou skutečnou právní i mravní vinou se žije a vyrovnává člověk vždy už nakonec velice těžko..

Marlon Brando sám dle svých slov herectvím pohrdal, překvapuje mě, že divadelním a hereckým pedagogem a režisérem Elia Kazanem, který v Hollywoodu uspěšně uplatnoval právě ruskou Stanislavskou hereckou metodu, byl obsazen do hlavní role v tomto filmu. Herec Montgomery Clift by ji dle mého zahrál mnohem lépe. Mocný mafián Lee J. Cobb hraje svou roli tak přesvědčivě, až z něj jde skutečně fyzický strach a běhá z něj divákovi mráz po zádech. Je to drama o zradě -Elia Kazan byl nějakou dobu členem KS a byl právě za to v USA, obzvláště v Hollywoodu pronásledován a utlačován federálními uřady, vládní komisí právě pro vyšetřování neamerické činnosti, ačkoliv se svého členství v KS právě později vzdal, byl nucený vypovídat proti svým dobrým přátelum - a je to též drama o zradě svých věrných a oddaných, tolik už navzájem loajálních mafiánských přátel, i o katarzi, o své osobní proměně celé své osobnosti u Marlona Branda pro jeho nový partnerský vztah v životě, o pomstě a i o zadostiučiněné spravedlnosti, kdy zkorumpované sociální odbory drží v šachu vlivný a mocný mafián (Lee J. Cobb) a policie je vuči tomu bezradná, protože obavy a strach přístavních dělníku o své zaměstnání a i o svuj život nakonec vítězí nad odvahou a nad pravdou samotnou, která je druhými lidmi (přístavními dělníky) v přístavu zamlčena. Námět k filmu výchází ze skutečné životní události, takže drama lze považovat bez nadsázky do jisté míry svým zpusobem za plně věrohodné a autentické. Nutno připomenout, že holubi ve filmu symbolizují věrnost a oddanost partnera jeden druhému, zvláště už partnerskou loajalitu až do smrti. Je to drama o zradě, které se režiséra Elia Kazana pro jeho osobní přátelé tolik loajální KS v Americe týkalo i tolik nakonec osobně, že film pojal jako svou občanskou i politickou obhajobu.

Temná hmota ve vesmíru fascinuje vědce, nikdo z vědcu přesně neví, co vlastně je, a přesto o její existenci ve vesmíru dnes vědecky už víme, a s dalším životem po smrti - s posmrtným lidským životem je to uplně už stejný jako právě s temnou hmotou ve vesmíru, stejně tak další život po smrti lidstvo a vědce dnes fascinuje a nikdo uplně přesně neví, jak náš život po smrti bude skutečně vypadat, ale většina lidí, kteří sami prožili klinickou smrt a právě dnes i většina moderních vědcu se skutečně už shodne na tom, že lidskou smrtí to skutečně ještě nekončí a něco po smrti skutečně je, osobité svědectví lidí, kteří prožili klinickou smrt, je pro moderní vědu velice už přitažlivé, zajímavé a hodně přínosné, a častěji platí právě za vědecký dukaz... za něco, o co se lze ve vědě skutečně opírat. Je hodně zajímavých dokumentu, rozhovoru a vzdělávacích videí na YOU-TUBE, ze kterých lze čerpat vědomosti a skutečně objektivní informace, že to není ve společnosti dnes jen tolik o materiálních hodnotách, tolik o masovém konzumu, jen o penězích a majetku, kdo má čeho více a kdo je v tom uspěšnější, a o co jediné už dnes tolik soutěžíme právě ve společnosti, pro kterou když nemáte peníze, jste jen velké hovno a druhý lidé se na vás dívají shora skrze prsty a ukosem, že vy jste právě ty pro společnost ty méněcenní a neuspěšní hodně dole...

Doufám že v USA vyhraje politické volby demokratka Kamalla Harris, jinak s Trumpem celá Amerika pujde postupně ke dnu, legální držení zbraní v USA je nutné zpřísnit, Trump je jen arogantní tvrdý byznyssman, kterého lidské životy už moc nezajímají, je to fanatický a surově bezohledný republikán, díky němu na jím zfanatizovanou americkou společnost opět zase sedí esej němce Wima Wenderse "Americký Sen" s podtitulem "Nezvěstný", Kamalla Harris je v politice solidní, seriozní a transparentní, kdo volí arogantního republikána Trumpa to moc nemá v hlavě v pořádku a volí velké ZLO pro současnou Ameriku, která bohužel hodnotově už dávno stejně šla ke dnu, dnes každý američan už stejně sám pomalu neví, JAK má v Americe vlastně žít a diktátorský fanatismus v politice u republikána Trumpa je tam na každém rohu, který už nic moc se skutečnou demokracií nemá v Americe už nic moc společného, hlavně že Trump nechce v Americe už migranty, kteří tam přicházejí za americkým snem a za lepším životem, tyto lidé sami skutečnou Ameriku a její sen vždy nejvíce utvářely. Politika v USA mě upřímně moc nezajímá, stačí ta divná pseudo-demokracie pravičáku ODS v ČR, pořád ještě platí, že lidé bez levicového sociálního cítění nepatří vubec do vysoké politiky, ty budou vždy v politice neprosociální.

Ben Shapiro i Tucker Carlson  Alex Jones Cenk Uygur a další

(Nick Fuentes,Steven Martinez,Steven Arnold King,Baked Alaska,Matt Evans,Brittany Venti,Shawn McCreless)

A tedy Ben Shapiro má 10 000 000 shlédnutí videjka před 6 dny vystavené na síť

Tak balte kufry pomády!!!

Hodně jsem se kdysi v MP3 v hudbě zdarma legálně nastahoval na website MYFREEMP3, to byly ke stahování hudby v MP3 v ČR ty vubec už uplně ty nejlepší webové stránky, které jsou bohužel dnes dnešní EU legislativou v ČR pravděpodobně pro legální stahování hudby už blokované, pozastavené... zustalo mě díky MYFREEMP3 dnes nad 250 písní německých punkeru Die Toten Hosen v MP3 ve vysoké kvalitě, dobrá celá alba Ukrajinských Okean Elzy i dobré písně od Thom and Nackt k OST "Land of Plenty" (2003) němce Wima Wenderse, skutečně tak vysokou kvalitu v MP3 si dnes nemužu už vynachválit... dle všeho jinde mimo země EU website MYFREEMP3 ve světě snad ještě funguje. Je to v zemích EU díky zavedené nové velice tvrdé legislativě EU ted nakonec už svobodně na netu v legálním stahování hudby v MP3 skutečně i hodně obtížné najít dobré stránky. Mě zustalo už jen YT1S.COM z YOU_TUBE...

Nabídnul bych Darince okurku naloženou v Polsku nebo přeslazené perníčky v čokoládě, ale bolí ji zub a je protivná... zase by mě určitě u dveří odmítla a vyhodila at zase jdu, že tam u ní nemusím být nikdy zas tzv. už pečený a vařený... a čeká ji zase zubař, nějak často, jak se speeduje cukrem... Darinka je taková "cukrovka" sama o sobě a nedá si říct, aby mín sladila. Je u zubařky nějak často. Ta si zase něco vytrpí. Asi má svou zubařku zase upřímně už tolik ráda, že jí nechce opustit...

V kvalitním pop-rocku v angličtině není nad křestanské irské U2, které moc osobně nemusím, a nad jejich album "All That You Cant Leave Behind" (2000), jediné album od U2 které mám, které hodně miluju a hodně mužu, není nad písně "Beautiful Day", "Walk On", a "Kite", to jsou ty nejkrásnější a nejmelodičtější milostné písně od U2, písen "Beautiful Day" má moc dobrý text i feeling, "Walk On" má skvělou intonaci ve zpěvu v podání Bona Voxe a hodně užasné, natolik jedinečné a neopakovatelné až i melodicky natolik fenomenální kytarové solo, a stejně dobrý text a "Kite" rockového posluchače, skalního rockera i mě Bonovou citlivou a skvělou intonací v hlase zlomí a dojme hluboce k slzám. Neznám osobně lepší písně a lepší album od irských U2, i když hudební kritici se mnou nebudou souhlasit a budou zase prozměnu nejvíce už mluvit, a chválit už zase nejvíce už prozměnu opět a zase právě jejich slavné album "Joshua Tree", které zase osobně už vubec celé slyšet nemusím. Ani irčan Glen Hansard není vubec špatný, ale toho už moc slyšet stejně jako už většinu písní a alb právě irských U2 také moc nemusím. Prostě tolik křestanská tématika písní irských U2 není už vubec pro mě, stejně jako s dobrou výjimkou Leonarda Cohena už angličtinu v rockové hudbě zas tak moc už skutečně nemusím. Kdepak irské U2 nebo Glen Hansard, pro mě není v angličtině nikdy už nad Leonarda Cohena... To je to teprve to skutečně pravý v angl. jazyce.

"Musíme si už tolik zvykat na to, že tenhle současný svět už pro nás není nijak bezpečným, a vubec už ani krásným místem k životu, nezbyde než se snažit myslet pozitivně a hledat už nakonec jediné a pravé štěstí a skutečnou naději v lásce, a učit se vždy už právě v partnerské lásce, v partnerském vztahu, pak změníme nejen svuj život k lepšímu, ale i své blízké okolí kolem sebe. A to stačí. Nepotřebujem předělávat bez rozdílu už všechny a nejvíce ty, které už osobně vubec neznáme. Tím nemá cenu se vubec zabývat a(ni) trápit, vždy skutečně stačí změnit všechno k lepšímu v životě alespon už u jednoho jediného člověka, a starat se vždy zodpovědně a svědomitě co nejlíp už jen o svou rodinu, právě to ke skutečně už štastnému životu vždy i nakonec stačí, raději než už v nějaké politice se pak starat tzv. už o každého, "právě o tisíce cizích lidí" ...".

Nemyslete si, taky to na ČSFD nikdy už nehodnotí skutečně objektivně... ve výsledném hodnocení (kvality) filmu tam častěji lžou jako když tiskne..

Hodně moc toužím už divácky po tom, vidět někdy od německého režiséra Wernera Herzoga z jeho "poslední pozdní tvorby"  film "Salt and Fire" ("Sul a Ohen")... ještě že máme naštěstí ČSFD, ale v české distribuci pro tento film (bohužel) není místo... hodně mě to divácky mrzí a pěkně mě to upřímně už jen divácky sere.

To jak Ameriku ve svých filmech velice realisticky nahlížel a zastupoval, právě i vubec nejlíp už filmařsky režisérsky nezávisle prezentoval Nicholas Ray  (kupř. se snímkem "This Man Is Mine"), Howard Howks (kupř. už s "Rio Bravo") nebo i právě Elia Kazan (kupř. už s dramatem "On The Waterfront"), kteří stáli více uplně nezávisle stranou Hollywoodské produkce, bylo už skutečnou renesancí klasické americké kinematografie, která díky nim zažívala ty nejlepší časy a bohužel dnes už tyto americké režiséry a jejich filmy nikdo už pomalu pořádně nezná, zustaly dnes uplně stranou diváckého zájmu uplně už divácky zapomenuty a zapomělo se na ně bohužel i v samotné Americe. A u nás v české distribuci se už jejich filmum už vubec nedostává žádného ani už nakonec toho sebemenšího zájmu a podpory. Nechci vědět, co dnes ještě zbylo z americké kinematografie - už bohužel jen čistě už jen povrchně a tupě zábavný mainstream a bude jistě nakonec i právě mnohem lepší, když americký film raději už vubec nebude, než aby byl a zustal nakonec tím, čím dnes už právě je - v Hollywoodu čistě zábavně laciným mainstreamovým masovým konzumem.

Wim Wenders, kniha "Dech Andělu" (vyšlo Aurora, 1996) je moc dobrým výborem z kritik, eseju a rozhovoru s Wimem Wendersem. Knihu mám nakonec 3 krát, 1 kus proto rád zcela zdarma věnuji. Nejlépe rád předám knihu osobně...

Němec Wim Wenders, jehož vysoká čestná státní vyznamenání jsem na wikipedii nikde nedohledal, zvláštní, má jich celou čadu, právě o samotné Americe a její konzumní společnosti v březnu-v dubnu roku 1984 napsal už svou znamenitou, krásnou i hodně vyjímečnou, natolik upřímnou a o Americe i nakonec pravdivou a stále i nadčasovou esej "Americký Sen" s podtitulem Franze Kafky "Nezvěstný", v níž vypráví o svém neštastném mládí a svou tolik kulturní ztrátou domova v samotném poválečném "stále nacistickém" Německu, kde jediným utěkem už tolik pro něj osobně nakonec pak byla právě anglo (britsko)- americká rocková hudba. Wim Wenders byl Amerikou v mládí tolik už fascinovaný i nakonec pak později rozčarovaný a tolik znechucený, Wim Wenders se ve své vynikající eseji už tolik nakonec obrací především ke kritice pojmu a pravého významu tzv. Entertainment a Commercial, a Showbyznysu masových médií v USA, kde mluví o povrchní a tolik současně o falešné a nakažlivé, o zhoubné prezentaci citu a neschopného lidského cítění a i o tom, že právě v Americe a v americké společnosti už dnes člověk pořádně sám neví, jak má žít a masová média ho jen už hluboce znejistí a obrací se proto nakonec i tolik i ke kritice její masově konzumní společnosti, jeho esej má na 33 stran a začíná dobrou citací Boba Dylana. Mám ji ted rozečtenou... mužu ji tu jen doporučit a odkázat na rozebranou knihu Wim Wenders "Dech Andělu", vyšlo Aurora 1996...

Сплин | Грустная песня na YOU-TUBE.. krásně decentně melancholická moc pěkná ruská písen, je to dobrý a skutečný obraz osobní bezmoci a životní beznaděje, obraz neštastných i osamělích lidí bez lásky i naděje v Rusku a skutečná tvář dnešního Ruska, jak se v něm osaměle a neštastně cítíte bez lásky a naděje a jak Rusko ve vašich očích skutečně zdecimovaně a pokořeně beznadějně vypadá. Ta ruská písen se mi i líbí, hodně o dnešním Rusku vypovídá...

Trochu zvláštní rychlá diskuze...

Darinka se speeduje cukrem, čeká ji zase zubař...

Jsem pořádně nakofeinovanej a nadraslíkovanej "turkem", tureckou kávou, to je taky pořádný "speed", za to oblíbený hamburger a kebab, alkohol, tabák a nikotin, už jakkékoliv masově oblíbené energetické nápoje, marihuanu nebo už kratom a stejně tak syntetické drogy vubec nemusím. V tom se stejně utopíte. Speeduji se decentně a zdravě. U mě frčí jen "čistá hlava".

Dneska velké obchodní řetězce spotřebytele velice rádi co nejvíce už finančně ždímají a "vydírají" na zboží vždy v malém balení, vždy už v co nejmenším balení a nakonec i slevy pro zboží velkých obchodních řetězcu už začínají platit už jen právě na věrnostní zákaznickou kartu pro spotřebytele - přesně to je už západní "Americký" trend a západní konzumní styl nakupování ve velkém... stále nejlepší zustává už u nás asi už Lidl a Kaufland.