na holou nebo ne ?

To je zajímavé, já jsem znal kdysi jednu, co si nechala dávat na holou od muže. A začali jsme, když jí bylo 45. Tu by asi výprask od ženy nebavil. podle mě takové ženy přitahuje, právě že se stydí, že to je na holou od muže. Před ženou by se asi nestyděla.

Ahoj, tak o sobě napiš něco víc a třeba se domluvíme..

[email protected] 

Co to melete za nesmysli s týráním. Jak jste mne napsal ze jsem byl tyran tak jsem vám odpověděl ale bohužel jste mi už neodepsal. Psal jsem vám ze jsem dostal se ségrou na zadek ale max 5 ran řemenem, proutkem a to ještě přes slipy a kalhotky to nemůže byt o týrání řeč.

Aktuálně se vedou diskuze o tom, že vláda chce zakázat fyzické trestání dětí. Jak oznámil ministr spravedlnosti Blažek: „Na základě našich mezinárodně-právních závazků navrhujeme v občanském zákoníku deklaratorně zakotvit nepřípustnost tělesného trestání dětí.“ Tento zákaz platí již ve většině zemí OSN, které reagovaly na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a úmluvu OSN o právech dítěte. Současná legislativa uvádí, že výchovné prostředky lze použít pouze v podobě a míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýká se lidské důstojnosti dítěte. Dle novely občanského zákoníku se však tělesné tresty, duševní strádání i jiná ponižující opatření dotýkají lidské důstojnosti dítěte. Poslanci se aktuálně věnují druhému čtení novely.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková v rozhovoru pro Radiožurnál uvedla, že v mnoha případech opravdu vážného strádání vidíme spoustu promarněných příležitostí, kdy dítě samotné dlouho nerozumělo tomu, že to, co se mu děje, je vážná situace a má vyhledat pomoc. Má právo na to, aby s ním bylo zacházeno důstojně a bezpečně.

I vy máte povinnost týrání dítěte nahlásit

Týrání dětí je bezpochyby vážný problém, u něhož je potřeba reagovat okamžitě a začít situaci řešit. V České republice existují jasné právní normy a postupy, které určují, kdo může a má zasáhnout v případě podezření na týrání dítěte.

Kdo má zasáhnout?

• Každý občan: Podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí má každý občan povinnost oznámit podezření na týrání nebo zanedbávání dítěte. To zahrnuje situace, kdy má někdo podezření, že dítě je ohroženo násilím, zneužíváním nebo nedostatečnou péčí. Oznámení lze podat anonymně, což poskytuje oznamovatelům právní ochranu.
• Pracovníci institucí: Zaměstnanci škol, zdravotnických zařízení a dalších organizací pracujících s dětmi mají povinnost informovat Orgán sociálně-právní ochrany dětí o podezření na týrání. Tato povinnost platí i pro lékaře a další odborníky, kteří se dostanou do kontaktu s ohroženým dítětem
• Policie: Jakmile kdokoliv zjistí nebo já má podezření, že někde k týrání dochází, má právo a povinnost informovat policii. Pokud tak neučiní a nepřekazí trestný čin, vystavuje se riziku trestního stíhání osoby, která o týrání ví a nezasáhne.

Velkou roli v ochraně při týrání dětí hraje OSPOD

Za ochranu dětí v Česku se starají především instituce, jako je OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí). Při podezření na týrání dětí nebo zneužívání dětí mají pracovníci tohoto orgánu povinnost prověřit situaci v rodině. Jakmile zjistí, že dítě je vlivem chování rodičů nebo jiných členů rodiny v ohrožení, mohou přijmout kroky k jeho ochraně.

OSPOD v těchto případech často spolupracuje s policií, která má na základě oznámení povinnost situaci prošetřit. Policejní vyšetřování je nezbytné zejména v případech podezření na závažné násilí, jako je sexuální zneužívání dětí nebo dlouhodobé fyzické týrání dětí.

Důležitou pomoc a podporu rodinám i dětem zároveň poskytují neziskové organizace. Zaměřují se na děti, které prošly traumatickým zážitkem, a pomáhají při jejich integraci do bezpečnějšího prostředí.

Státní instituce, školy a neziskové organizace by měly pořádat osvětové kampaně a vzdělávací programy, které učí rodiče, jak zvládat náročné výchovné situace bez fyzických trestů u dětí. Existují také speciální programy, které pracují s rodiči ohrožených dětí a pomáhají jim zvládnout stresové situace bez použití násilí. Tyto programy mohou zahrnovat terapie zaměřené na rozvoj rodičovských schopností, kurzy zdravého zvládání emocí a poradenství.

Jaké tresty hrozí za týrání dětí?

Za týrání dětí hrozí závažné tresty, od pokuty až po trest odnětí svobody, a to v závislosti na závažnosti a opakování činu. Fyzické tresty dětí, které mají trvalé důsledky na jejich zdraví, mohou vést k odsouzení až na několik let vězení. Tresty se zpřísňují, pokud dotyčná osoba páchá násilí opakovaně nebo pokud dítě trpí dlouhodobým zanedbáváním.

Dalšími důsledky může být omezení nebo odebrání rodičovské odpovědnosti, které soud uplatní v případech, kdy se jasně prokáže, že rodiče dítě fyzicky trestali nebo jej vystavovali psychickému stresu. Rodiče tak mohou ztratit právo na péči o dítě a soud může nařídit, že dítě bude umístěno do péče jiné osoby nebo do ústavní péče.

Základní povinností rodičů totiž je pečovat o své dítě a chránit jeho zdraví a bezpečí. Jakékoliv fyzické tresty u dětí musí být zákonem přiměřené, výchovné a nesmí způsobit újmu na zdraví. Bití dětí nebo fyzické tresty, které vedou ke zraněním, mohou být považovány za týrání dětí a ohrožovat rodičovskou odpovědnost.

Praxe potvrzuje, že soudy stojí za dětmi

V soudní praxi najdeme několik precedentních případů, které ukazují, jak české soudy přistupují k otázce týrání dětí a jak důležité je ochránit dítě před nebezpečným prostředím, i když to znamená dočasné omezení rodičovských práv.

Jedním z klíčových případů je situace, kdy soud odebral dítě rodičům, kteří pravidelně používali fyzické tresty dětí jako prostředek výchovy. Přestože sami rodiče považovali své jednání za výchovné, soudní znalci prokázali, že u dítěte došlo k vážným psychickým problémům. Tento případ vedl k omezení rodičovských práv a dítě bylo na čas umístěno do náhradní péče, dokud rodiče neabsolvovali specializovaný program zaměřený na nápravu jejich výchovných přístupů.

Další významný případ se týkal opakovaného zneužívání dětí v prostředí širší rodiny. Soudy v tomto případě zasáhly velmi tvrdě a dotyčné osobě byly uloženy vysoké tresty odnětí svobody. Tento případ ilustruje, že zákon a soudy jsou připraveny bránit děti i tehdy, pokud je ohrožují blízcí členové rodiny.

Význam těchto soudních rozhodnutí spočívá ve vyslání jasného signálu, že fyzické tresty u dětí nebo jakékoliv jiné formy násilí nejsou akceptovatelné a že ochrana dítěte má přednost před jakýmikoli „výchovnými“ praktikami, které by mohly vést k poškození dítěte.

zz

Zadnej Trolling to byla vychova v 90 letech.

To si tady značkuje asi cenzor, ale jestli tě někdo takhle mlátil opravdu a nejsi úchyl, tak napiš z jakých poměrů pocházíš? Socioekonomicky? 

Proč teta odpovídáte? Tak neodpovíddejte. Ať odpovídá jen člověk kterej zažil v detstvi tresty a chce se podělit. Jste na stránce na holou nebo ne tudíž vyprasky.

Proč bych měl být uchyl, když jsme zlobili, špatná známka atd tak to prostě odnesli naše zadky. Jinde v rodinach se za trest klecelo, u nás byli vyprasky. 

Aha, tak socioekonomicky znamená kde a jak jste bydleli, jaké byli příjmy v rodině- zda jste nebyli na hranicí chudoby nebo naopak víc než finančně zajištení, vzdělání rodičů, profese rodičů, k jakým hodnotám tě vedli, do jakých škol jsi chodil, zda jsi vyrůstal na ulici nebo v různých rodinných a společenských  aktivitách. A jak žiješ teď. 

Co to tady melete za nesmysli. Žil jsem v normalni rodině s mámou tátou a sestrou kde prostě nás vychovali jako v 1000 jiných rodinach za zlobeni bylo pár na zadek.

Dotaz nebyl na vás. Ale budu rád, když i vy odpovíte na uvedené otázky. (Případně co pro vás znamená pojem "normální rodina".