Cinkali byste znovu klíčema?

Studie objednaná resortem životního prostředí předkládá dva možné scénáře cenového vývoje nových povolenek. Podle prvního z nich bude průměrná cena povolenky ETS2 činit v letech 2027 až 2032 pouze 45 eur. Druhý pak předpokládá cenu 70 eur. Jenže oba výhledy výrazně zaostávají již za nynější indikativní cenou emisní povolenky pro domácnosti. Tu zprostředkovávají takzvané termínové kontrakty na nové povolenky. S nimi se obchoduje na energetických burzách v Londýně či v Lipsku. Třeba právě na lipské energetické burze – v Česku v posledních letech tolik „proslulé“ – se v uplynulých dnech termínový kontrakt na povolenku ETS2 prodával i za více než 90 eur. Tedy za cenu o více než 100 procent vyšší, než jakou předpokládá první ze scénářů studie PwC pro resort životního prostředí, a za cenu o přibližně 30 procent vyšší, než předjímá druhý se scénářů.

Uvedený indikativní výhled burz ale potvrzuje i třeba investiční výhled renomované americké investiční společnosti KraneShares. S tou v minulosti poradensky spolupracoval někdejší ministr zahraničí USA a prezidentský kandidát John Kerry, nyní jeho rádcovský post zastává laureát Nobelovy ceny za ekonomii Robert Engle. I výhled právě společnosti KraneShares je v hrubém rozporu s výchozím předpokladem studie PwC pro české ministerstvo životního prostředí. Z letošní červencové analýzy KraneShares plyne, že cena povolenky ETS2 bude roku 2027 přibližně 110 eur, načež vystoupá do pásma 230 až 235 eur, v němž se bude převážně pohybovat začátkem 30. let, než se roku 2034 přiblíží k úrovni 250 eur. 

https://1url.cz/lJgf8, 27. 10. 2025 

Takže zatímco studie pro české ministerstvo tvrdí, že povolenka bude stát v průměru maximálně 70 eur, renomovaná americká společnost – investující na rozdíl od ministerstva své peníze, resp. peníze svých klientů – předpokládá cenu takřka třikrát vyšší.

V příkrém rozporu s výhledem resortu životního prostředí jsou ovšem nejen mezinárodní burzy a investoři, ale též akademická pracoviště, resp. jejich představitelé. Například Silvester van Koten z tuzemského CERGE, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Ekonomického institutu České akademie věd, ve své letošní červencové analýze konstatuje, že plán Evropské komise na snižování emisí představuje hrozbu „excesivně vysokých cen povolenek a (…) excesivně vysokých nákladů dodatečného snížení emisí a také celospolečenských ekonomických nákladů.“

Burzovní ceny, investiční výhledy, akademická kritika, to jsou všechno aspekty, s nimiž se zmíněná studie PwC pro resort životního prostředí vlastně nevypořádává. Její klíčový závěr, že nové povolenky zatíží peněženky Čechů stovkami měsíčně, je tedy vysoce diskutabilní. Místo toho to mohou být tisíce měsíčně, ba v některých případech, například při vytápění domu uhlím, i vyšší tisíce.

https://1url.cz/lJgf8, 27. 10. 2025 

A nejen to:

Vláda může mít na krku další průšvih. Bývalý radní ČNB zpochybňuje závěry nejnovější studie k povolenkám EU ETS 2, kterou si ministerstvo životního prostředí zadalo u poradenské společnosti PwC Občané ČR by měli být na pozoru, vypadá to, že se zase zkouší, čeho všeho si všimnou či nevšimnou ve věci zavádění emisních povolenek pro domácnosti EU ETS 2. Ty mají mimořádně zatížit jejich peněženky ve jménu snížení globální teploty o 0 stupňů Celsia.

https://x.com/LukasKovanda/status/1980311768267186655

 

“Stránka 196 ve Vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, v takzvaném klimaplánu, zveřejněném na webu ministerstva průmyslu ještě nedávno zobrazovala jen prázdný obdélník. Popisek nad ním ovšem prozrazoval, co na tomto místě schází: Graf č. 36: Uvažovaný vývoj ceny emisní povolenky.

 Právě klimaplán stál přitom na začátku probíhající vyostřené debaty o zavedení emisních povolenek pro domácnosti EU ETS2. Fialova vláda plánovala původně schválit klíčový dokument loni v červenci, pak se však zalekla povyku, který se strhl kolem možných dopadů na ceny uhlí, zemního plynu a pohonných hmot,” píší Hospodářské noviny (viz níže). S odkazem na scházející graf z klimaplánu, zachycující vysokou cenu povolenky, ekonom a bývalý člen rady ČNB Lubomír Lízal nyní zpochybnil závěry nejnovější studie poradenské společnosti PwC pro ministerstvo životního prostředí. Tato studie vychází z předpokladu nerealisticky nízké ceny povolenky EU ETS2 a zdá se, že jejím úkolem je občany nemístně ukolébat, aby se zavedení nových zelených daní nebránili. 

https://x.com/LukasKovanda/status/1980311768267186655

20. 10. 2025

Záhadně zmizelý vládní graf k novým povolenkám EU ETS2, který podivně vypadl z ministerských dokumentů (viz https://x.com/LukasKovanda/status/1980311768267186655), se podařilo najít. Po pátrací akci novinářů a nezávislých ekonomů. Pokud by se měl zase ztratit, tady je... A je zjevné, proč měl "být zmizelej". Zatímco totiž vláda slibuje zastropování ceny povolenky na 45 eurech, graf té samé vlády znázorňuje, že povolenka bude nakonec stát 400 eur ve stálých cenách roku 2020, tedy zhruba 600 eur v úpravě o inflaci, čili přibližně 13krát více, než by odpovídalo slibovanému stropu.

https://x.com/LukasKovanda/status/1980378992734597172

Ještě  jednou:

povolenka bude nakonec stát 400 eur ve stálých cenách roku 2020, tedy zhruba 600 eur v úpravě o inflaci, čili přibližně 13krát více, než by odpovídalo slibovanému stropu.

Emise v EU musí v nadcházejících letech výrazně zdražit, pokud jejich ceny mají zajistit plnění programu Fit for 55. Jestliže by cena emisí – vtělená do cen emisních povolenek pro průmysl (ETS1) i cen chystaných povolenek pro firmy a domácnosti (ETS2) – měla být jediným prostředkem, který obyvatelstvo EU přiměje k nutným změnám v chování, které jsou třeba k dostatečné dekarbonizaci a splnění Fit for 55, bude muset cena povolenky činit v zemích eurozóny 668 eur za kus, spočetli ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer. 

Při ceně povolenky 668 eur by příjem bruselské kasy – tedy nikoli kasy členských zemí EU – činil roku 2030 zhruba 197 miliard eur, tedy zhruba 4,8 bilionu korun v přepočtu dle dnešního kursu, plyne z letošní studie think-tanku Bruegel (viz zde na straně 61). Evropská komise totiž plánuje, že do roku 2030 se bezmála třetina z výnosu z povolenek přesměruje z veřejných kas členských států právě do kasy bruselské. 

https://1url.cz/jJgfs, 2. 11. 2025  

A to stále není vše:

EU už za dva měsíce nakročí k výraznému zdražení bydlení, potravin, aut, ale třeba i letenek, a to prakticky bez zájmu médií. Nová vlna zdražení bude souviset se zavedením takzvaných emisních povolenek na dovoz čili uhlíkového cla

Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. 

https://1url.cz/fJg0q 

Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.

Definitivně bylo uhlíkové clo schváleno v květnu 2023 coby součást balíku Fit for 55 a například produkce cementu v Česku klesne kvůli těmto novým povolenkám na dovoz o 15 %, výroba oceli dokonce o 20 %. Na Slovensku podle zmíněné analýzy ale produkce oceli klesne dokonce o 55 % a v Maďarsku zase výroba hnojiv o více než 40 %. To bude mít nepříznivý dopad na zaměstnanost v daných sektorech.

Více: Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) - Popis problematiky

V Česku už je nyní vážně ohrožena prvovýroba oceli, která tak může po 160 let z českých zemí zcela zmizet. Klíčovým důvodem jsou právě povolenky.

Nové povolenky na dovoz dále podpoří inflační tlaky, které budou nejen v uvedených zemích sílit kvůli dražší výstavbě nemovitostí či dražší zemědělské výrobě nebo třeba zvýšení cen vstupů autoprůmyslu, již tak v EU těžce zkoušeného. V důsledku tudíž v Česku zdraží bydlení, potraviny, ale také třeba cestování, resp. letenky, neboť letecká doprava a související infrastruktura představují velkého konzumenta oceli (upotřebené na výrobu letadel i součástí do nich, výstavbu letištních hal či hangárů, přistávacích ploch atp.)

Nové povolenky EU na dovoz jsou sice primárně namířeny proti zemím mimo EU, které produkují bez emisních povolenek nebo při jejich výrazně nižší ceně. Tyto ekonomiky ale uhlíkové clo EU paradoxně zdaleka nepoškodí tolik jako ekonomiky samotné EU, zejména její východní části.

https://1url.cz/fJg0q 

Důvodem je fakt, že EU postupně s náběhem povolenek na dovoz ukončí přidělování průmyslových povolenek EU ETS1 zdarma. Volné přidělování Brusel umožňuje z velké části v obavě eurounijního průmyslu ze ztráty konkurenceschopnosti vůči zemím mimo EU, které povolenky nezavedly nebo je mají levnější. Tato obava však podle Bruselu začne být se zavedením uhlíkového cla lichá.

Ukončení přidělování povolenek EU ETS1 zdarma bude tlačit cenu těchto povolenek vzhůru, což zasáhne zejména země východní části EU, které jsou obecně chudší a stále si s sebou táhnou zátěž energeticky nehospodárné průmyslové výroby z doby socialismu před pádem železné opony.

Tento nepříznivý druhý efekt ukončení přidělování povolenek zdarma v řadě sektorů, a zejména v zemích východní části EU, převáží první, ochranářský efekt v podobě vzestupu protekcionismu v souvislosti se zavedením uhlíkového cla.

Dopad na jednotlivá nejvíce zatížená odvětví zachycují grafy níže, které pocházejí ze zmíněného odborného článku v žurnálu Energy Economics, jenž vyšel letos v únoru. Grafy zachycují také to, že dopad na některé země EU bude mnohem tíživější než na země mimo EU (které jsou v pravé části daných grafů).

https://1url.cz/fJg0q

Zmíněné grafy naleznete v citovaném článku. 

Hezký den všem.

Díky těm, kteří dočetli až sem.

Když dřevo praská v kamnech a uhlí rozpaluje je to blaho,anebo obava z toho kolik nás bude stát CZK jeden metrák dřeva?Kterého jsou plné lesy zdarma pro nás a nikoliv jen pro mocipány!

Sifra mistra tridice zahajena.

Ach to drevo.

Nebo dar,nedar obci. Ted jdu ze zahrad.