Vzrušuje mě máma

Nejsem si jistý, zda by bylo rozumné učit syna sahat na tvé kalhotky. Zcela vážně ale míním doporučení, abys žádného svého syna, bez dosažení značného osobního pokroku v té věci, zatím neučil psanou češtinu, milý přispěvateli. 

:)))

Zralá matka nejsem, i když by tady nebyl problém ze sebe na chvíli zralou matku udělat. Říkáš, že “nevíš, jestli to není nemocné”. Já si myslím, že ale víš dobře, že normální to není. A to je hlavní důvod, proč to sem píšeš. Nevím, co od svého dotazu v tomto prostředí opravdu očekáváš. Nějakou naději, že se ti ozve skutečná zralá matka s radou na míru máš. Podle mě je ale ta šance mizivá. A bez jistoty, že rada přichází skutečně od takové osoby. Svědčí o tom celý obsah tohoto diskusního vlákna. Hledáš-li skutečnou radu a pomoc, obrať se raději jinam. Můžeš využít například on-line služeb, pokud se ti nechce nikam docházet. Pro usnadnění výběru sem mohu nějaké uvést. Například Hedepi on-line poradenské a terapeutické služby. Therapeak -on-line terapie s AI za cenu předplatného, Meddi - další online poradenství a terapie, Mojra - také online poradenské a terapeutické služby. Jedná se tedy o služby, ktere jsou placené. Někde je možno využít hrazení pojišťovnou. Ale probíhají anonymně ve vztahu terapeut - klient a máš jistotu, že se tvému problému bude věnovat odborník. Šance na skutečnou pomoc je tady vysoká.  Zajímavou variantou by mohla být ta komunikace s AI terapeutem. Veškerá komunikace ale nebude probíhat “veřejně”. Takže pokud ti jde hlavně o viditelné zveřejnění svých příspěvků a ne tolik o skutečnou pomoc, byl by takový postup neekonomický. To si musíš posoudit sám. A pokud ti jde hlavně o odpověď na tvou závěrečnou nejistotu, mohu ti odpovědět i sám. Tvůj popisovaný vztah s matkou, je-li skutečně takový, jak uvádíš, zdravý není. Je to nemocné. 

Pokud je toto vážně míněno, tak moje reakce: oceňuji, že se snažíte otevřeně popsat své pocity, i když jsou pro tebe velmi rozporuplné. To ukazuje, že tě dlouhodobě trápí silné fantazie a napětí spojené s tvou matkou, které ti způsobují vnitřní konflikt a pocity viny. Je důležité říct, že podobné fantazie se mohou objevit, ale pokud přerůstají do reálných úvah nebo ovlivňují tvé vztahy, je to signál, že potřebuješ odbornou podporu.

Nejde o to, jestli je to ‚nemocné‘, ale o to, že ti to působí utrpení a zmatek. A to je ta hranice, ten problem. Spousta lidí může fantazírovat o kdečem, pokud mu rozum nezasvítí výstražnou kontrolkou.  Doporučila  bych  obrátit se na psychologa nebo psychoterapeuta, který vam pomůže bezpečně prozkoumat, odkud tyto pocity pramení, a jak s nimi můžete pracovat tak, aby tě neovládaly a neohrožovaly tvé vztahy.

Je důležité, abyste to neřešil s matkou ani s jinými rodinnými příslušníky přímo – to by mohlo vést k dalšímu zranění. Odborník  nabídne prostor, kde můžete mluvit otevřeně, bez odsuzování, a zároveň najít cestu k větší rovnováze a klidu.

Nicméně trochu se obávám, že to vážně míněno není, že je to jen snaha o lechtivý :) příspěvek. Proč, No vzhledem k tomu hledání "zralé ženy"

Jestli je to nemocné taky nevíme. Co ale víme zcela určitě, že nemocný jsi ty .

Vás je tam na to víc? Nějaký poradní sbor? Jsi jeho mluvčím?

Diky za hodnotnou odpověď. Beru, ale zajímalo by mě, co tu děláš ty? Asi napravuješ zvrhlíky . Chválím

My o tobě víme, neboj. Akorát jsi posledně tvrdil opak. 

Klíčovou dírkou,

jak dřevěnou sirkou, 

na mámu koukám

rád si u toho broukam. 

Mami já chci večeři

ta moje mi nevaří

Mami já mám hlad,

nemužeš to tak nechat.

Nechtějí doma pomáhat

začíná se to rozmáhat

drzí jsou jak opice

seřvu já je velice

(zdar úchylové)