Cinkali byste znovu klíčema?

To myslí vážně? USA zaskočily Unii plánem návratu Ruska do světové ekonomiky

Spojené státy představily Evropě kontroverzní plán na rekonstrukci Ukrajiny a návrat Ruska do světové ekonomiky, uvedl americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Plán zahrnuje naložení se zmrazenými ruskými aktivy, investice amerických společností v Rusku nebo obnovu dodávek ruské ropy a zemního plynu do západní Evropy a zbytku světa, což popudilo evropské představitele. Někteří z nich hovoří o nové Jaltě, další se ptají, do jaké míry americký plán vůbec mohou brát vážně.

https://1url.cz/eJPrp

Co je v mírovém plánu? Demilitarizované zóny, bezpečnostní záruky, vstup do EU už 2027 a BlackRock

Mírový plán, které americké zdroje popsaly jako „realističtější“ než předchozí iniciativy, se má skládat ze tří samostatných částí a to vlastní mírová dohoda, dlouhodobé bezpečnostní záruky a program hospodářské obnovy.

Podle projednávaných návrhů by Ukrajina mohla vstoupit do Evropské unie již v roce 2027, což je časový harmonogram, který některé vlády EU považují za příliš rychlý. Washington bude muset zatlačit na Viktora Orbána, aby se vstupem Kyjeva souhlasil.

https://1url.cz/AJPrl

Soudím, že  Washington bude muset zatlačit nejen na Viktora Orbána, ale i na mnohé další státníky.

Dosud byla možnost vstupu Ukrajiny do Evropské socialistické unie  hodně vzdálenou představou, jakmile by se však přiblížila, očekávám, že nejen Maďarsko, ale i další státy prozřou a nebude se jim chtít do rozšiřování Evropské socialistické unie o zkorumpovanou, bezednou modrožlutou díru na prachy, schopné v ní zmizet v jakémkoliv množství.

Vysoce pravděpodobné jsou pro členské země obavy z konkurence, především v zemědělství, při očekávání, že Evropu zaplaví ukrajinská produkce, nedosahující evropských standardů, tím však levnější.

Plán také zahrnuje americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu „podobné článku 5 smlouvy NATO“, samostatné závazky evropských států a vytvoření demilitarizované zóny táhnoucí se podél frontové linie od Doněcku po Cherson. Délka frontové linie na Ukrajině je až 1300 kilometrů. Pro srovnání, korejská demilitarizovaná zóna je asi 250 kilometrů dlouhá a přibližně čtyři kilometry široká.

Za touto demilitarizovanou zónou by se nacházela hlubší zóna, v které by byly zakázány těžké zbraně. Tato linie by byla pečlivě monitorována, podobně jako demilitarizovaná zóna, která odděluje Severní a Jižní Koreu.

Vyjednavači také diskutují o omezení velikosti ukrajinské armády a možnosti územních ústupků na východě Ukrajiny, tedy o otázkách, které zůstávají mezi nejspornějšími. Hovoří se o zvýšení původního amerického návrhu na armádu z 600 000 vojáků na 800 000, což je zhruba tolik, kolik by Ukrajina stejně měla po válce. Kyjev však odmítá jakékoli formální limity, jak si přeje Rusko. 

https://1url.cz/AJPrl

800 000 vojáků, a to ještě Kyjev odmítá jakékoliv formální limity?

K čemu tolik, pokud by platily výše popsané bezpečnostní záruky?

A kdo by to měl platit, zadlužená, své dluhy splácet neschopná Ukrajina?

Stěží, velmi stěží... nepochybně by se musela postarat Evropská socialistická unie.

Před zahájením ruské invaze 24. února 2022 měla Ukrajina přibližně 200–250 tisíc aktivních vojáků v Ozbrojených silách Ukrajiny (AFU).

Rozpad podle složek (před rokem 2022, nejčastěji uváděné údaje):

• Aktivní vojáci: cca 200–250 tisíc
• Záloha: zhruba 900 tisíc – 1 milion lidí (široká kategorie, včetně bývalých vojáků)
• Počet příslušníků Národní gardy: cca 40 tisíc

• Teritoriální obrana: před válkou menší, kolem 10–12 tisíc, ale po 24. 2. 2022 dramaticky narostla.

  https://chatgpt.com/

Dalším zvažovaným prvkem je budoucnost Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny. Washington zmínil myšlenku předat zařízení pod kontrolu USA, což někteří ukrajinští představitelé považují za potenciální ochranu před obnoveným ruským tlakem. 

Ekonomická část mírového plánu by potenciálně čerpala z přibližně 200 miliard dolarů zmrazených ruských aktiv v Evropě a z velkých investic amerického soukromého sektoru. Obnova území by se měla vztahovat jak na Ukrajinu, tak na Ruskem obsazená území. Motorem rekonstrukce by měly být investice z USA. Američtí představitelé už jednají s Larrym Finkem, generálním ředitelem finančního giganta BlackRock, o oživení jeho plánu na Fond rozvoje Ukrajiny, který by na rekonstrukci přilákal 400 miliard dolarů. Zapojena by byla i Světová banka. BlackRock už dříve během války získal exkluzivní práva na kontrolu investic při rekonstrukci Ukrajiny od ukrajinské prezidentské kanceláře. 

https://1url.cz/AJPrl

 Záporožská jaderná elektrárna by padla do amerických pracek.

 200 miliard dolarů zmrazených ruských aktiv v Evropě by rovněž padlo do amerických pracek, o tom se zmiňovaly již předchozí americké plány.

BlackRock už dříve během války získal exkluzivní práva na kontrolu investic při rekonstrukci Ukrajiny od ukrajinské prezidentské kanceláře, tedy také ukrajinské území a (nejen) zemědělská výroba by padla do amerických pracek...

Již z dřívějška víme, že také ukrajinské nerostné bohatství by padlo do amerických pracek.

Co Evropská socialistická unie?

USA plánují kasírovat ze všech stran, neobolševické unijní náčelnictvo naopak hodlá na Ukrajinu cpát prachy unijního obyvatelstva, na dlouho, snad i na věky věkův, přičemž ukrajinské dluhy jsou zjevně nesplatitelné a nazývat tam nacpané prachy "půjčkami" je vyslovená lež.

Bez dalšího komentáře ještě pozoruhodná, dle mého velmi přesná analýza důvodů válečného štvaní  evropských vykurvenců: 

A JE TO VENKU! Senátor Puškov odhalil, proč se EU tak bojí míru a nechce konec války! Co by po míru vyplulo na povrch?

Existuje několik klíčových důvodů, proč se Evropa tak vytrvale staví proti plánům na vyřešení ukrajinské krize, a není to jen touha zasadit Rusku porážku nebo mu alespoň vnutit vlastní podmínky, napsal ruský senátor Alexej Puškov na svém Telegramu. Vysvětlil, že během těchto let byla celá logika evropské politiky postavena na paradigmatu války a úplném přerušení vztahů s Ruskem.

• Na tom dnes stojí celá současná „politická identita“ Evropské unie. Ukončení konfliktu tuto logiku, tuto identitu i postoje jejich nositelů – tedy současných lídrů EU a Británie – podkopává, poukázal Puškov.

Ruský senátor poté vyjmenoval pouze několik zásadních problémů, které pro ně nevyhnutelně vyvstanou po dosažení dohody.

• Za prvé: jak bude možné obhájit ukončení energetických a ekonomických vazeb s Ruskem, což dusí ekonomiky zemí EU, stejně jako zřeknutí se ruského trhu, plynu a ropy? V Evropě je mnoho podnikatelů, kteří dnes musí mlčet, ale věří, že po skončení krize by se obchodní vztahy s Ruskem měly rychle obnovit a že je třeba prosazovat zachování i rozšíření dodávek ropy a zejména plynu, zdůraznil.

Jako další problém označil přistoupení Ukrajiny k EU. Podle něj je současný slib členství vnímán jako forma politické podpory pro kyjevský režim a jeho vedení.

• Ale s koncem konfliktu se kontext mění. Vyvstane otázka účelnosti přijetí země, jejíž rozpočet kriticky závisí na západní pomoci a jejíž ekonomika je z poloviny zničená. Kromě toho v několika zemích EU nechtějí konkurenci levnější ukrajinské zemědělské produkce, podtrhl Puškov.

 https://1url.cz/AJPrl

Poznamenal, že Kyjevu může být, zejména v konzervativních kruzích v Polsku, znovu vytýkáno oslavování Bandery a Organizace ukrajinských nacionalistů i Ukrajinské povstalecké armády, odpovědných za Volyňský masakr.

• Za třetí: jak si lídři EU a rusofobní kruhy udrží současnou míru mediální a společenské nepřátelství vůči Rusku? Bez takového náboje bude mnohem obtížnější pokračovat v cestě militarizace Evropy a vyčleňování stále větších peněz na vojenské účely. Celá politika EU zaměřená na přípravu budoucí války s Ruskem by byla zpochybněna, vysvětlil Puškov.

Pokud jde o čtvrtý problém, ruský senátor upozornil na to, že EU neví, co dělat s ukrajinskými uprchlíky – skutečnými i domnělými – zvláště když jejich péče je nákladná a vyvolává rostoucí nespokojenost v několika státech EU.

• Dokud pokračují boje, odpor vůči jejich ubytování je považován za politicky nekorektní, ale po skončení války, s ohledem na finanční problémy mnoha členských států EU, se situace nevyhnutelně změní, zdůraznil ruský senátor.

Jako pátý problém označil prevenci dalšího prohlubování vnitřních trhlin v EU, které jsou již patrné, pokud jde o míru podpory Ukrajiny, postoj k politice amerického prezidenta Donalda Trumpa, takzvaným „novým hodnotám“, migrační politice a také v přístupu k dialogu s Ruskem.

• Válečná situace pomáhá liberálnímu klanu, který řídí EU, vyzývat k jednotě a udržovat alespoň zdánlivou verzi této jednoty, i když ta už praská. S koncem války se trhliny prohloubí jak mezi členy EU, tak uvnitř jednotlivých států. A vedení Unie zůstane jen se svými vlastními vnitřními „démony“, varoval Puškov.

 https://1url.cz/AJPrl

Kdo asi sedí na prameni.

Zatímco fialový blábolil je zjevně zcela mimo realitu,

Fiala se loučil: Jsem úspěšný na sítích, nemusím mít nějaké funkce

https://1url.cz/UJ9PY

a jiný žvanil vychvaluje kolaborantskou a vlastizrádnou vládu národní zkázy,

Kupka hodnotil končící vládu: To není pochvala, to jsou tvrdá data

https://1url.cz/PJ9P6

utečenec od námořních lupičů se podle všeho projevuje jako pěkná sketa a křivák:

Bonzáctví proti vlastní zemi. Lipavský prý těžce nese konec

Volby s ODS prohrál, přesto Jan Lipavský i po dvou měsících stále řídí českou zahraniční politiku. A podle hlasů z diplomacie velmi podivným způsobem – pomlouváním vítěze voleb, který jej má vystřídat. Oslovení diplomaté, čeští i zahraniční, prý nic takového při předávání vlády nikdy nezažili.

Do veřejného prostoru začínají pronikat informace o tom, čeho se někteří členové dosluhujícího Fialova vládního seskupení dopouštějí.

Diplomaté, se kterými ParlamentníListy.cz hovořily, to pojmenovali jako pomlouvání vlastní země a budoucí vlády, budeme-li se držet mírného slovníku. Týká se to hlavně ministra zahraničí Jana Lipavského, což veřejně potvrdil i komentátor Thomas Kulidakis.

Redakce ParlamentníchListů.cz kontaktovala několik diplomatů, českých i zahraničních. Hovořili jsme s Čechy, kteří zastupují Českou republiku v zahraničí, ale i s cizími diplomaty, kteří na ambasádách v Praze hájí zájmy svých zemí. Všichni se nezávisle na sobě shodli na jednom. Dosud nikdy podle svých slov nezažili, aby vrcholní politici v zahraničí nebo před zahraničními diplomaty pomlouvali svou zemi a konkurenční politiky, kteří je vystřídají v řízení státu.

„Střídaly se u nás různé vlády, občas to bylo skutečně velmi vyhrocené, občansky i mediálně, ale nepamatuji, že by se politická rivalita přenesla do diplomacie. 

https://1url.cz/YJ9Px 

 

Vlastní špinavé prádlo zásadně nepereme na veřejnosti a nedovedu si představit, že by můj ministr třeba na konferenci v Praze mluvil nehezky o svém nástupci z konkurenční strany. Zažil jsem to až zde v Praze a nemile mě to překvapilo. Dozvědět se, že po těch tzv. správných a hájících dobrou politiku přijdou prakticky zločinci a extremisté, to vám vyrazí dech. Zároveň jsem z minulosti i vlastních zdrojů našich úřadů doma věděl, že to tak není, takže u mě po tomto klesl hlavně váš vládní politik, který to pronášel. Takoví politici dané zemi opravdu nedělají dobrou službu, když se budu držet kulantních sdělení,“ řekl serveru ParlamentníListy.cz zahraniční diplomat, kterého pochopitelně nebudeme veřejně jmenovat.

Diplomat doplnil, že podle informací od jeho dalších zahraničních kolegů, kteří aktuálně slouží v Praze, slyšel něco podobného víckrát. Ač to výslovně neuvedl, naznačil v důvěrném rozhovoru, že pomlouvačné zkazky o budoucí vládě padaly především ze strany končícího ministra zahraničí Lipavského.

Zprávy tohoto druhu chodí i českým diplomatům v zahraničí. „Potvrzuji to, ač nerad. Vy mluvíte o pomlouvání, ale musím vás nediplomaticky opravit. To bylo bonzáctví. Bonzáctví nevídaného kalibru a ještě to je možná slabé slovo. Padaly nepředstavitelné nehoráznosti. Hlavně na adresu Andreje Babiše, ale i SPD a Motoristů. Diplomaté cizích států byli částečně zmateni z toho, co se to v České republice děje, a částečně se mě ptali, jestli se náš ministr zahraničí nezbláznil. V zahraničí totiž Babiše znají, premiérem už byl a vědí, co od něho mohou a nemohou čekat.

https://1url.cz/YJ9Px 

Ubožák.

Trapná nula, která okusila pocit významu a moci, a nedokáže unést, že se mezi bezvýznamné nuly vrací... 

Z článku Tomáše Guttmanna Prezident nestojí nad zákonem a nesmí diktovat podle osobních sympatií – zvlášť ne bývalý člen zločinné organizace vyjímám:

Po přečtení sebevědomé Pavlovy věty „Těžko si představím, že něco zvrátí můj názor na Turka“ každého pamětníka těch starých totalitních časů, kdy rodina Petra Pavla patřila k elitě stejně jako dnes, napadne věta: „Těžko si představím, že něco zvrátí můj názor na Pavla“. 

Podle historiků prošel Petr Pavel, syn agenta vojenské kontrarozvědky, v roce 1987 přijímacím řízením ke Zpravodajské správě generálního štábu, což byla předlistopadová komunistická vojenská rozvědka, vedle Státní bezpečnosti druhá největší tajná služba v období komunistického režimu. V roce 1988 nastoupil do jedné z nejvíc utajovaných částí armády, institutu pro přípravu vojenských rozvědčíků, jak tzv. nelegálů, tak pracovníků rezidentur po celém světě; spolupracovali s 1. správou, což byla komunistická civilní rozvědka spadající pod StB. Přihlášku do KSČ podal již v roce 1983, byl členem stranického výboru, i předsedou základní organizace KSČ pro celý ročník. V jeho kádrovém profilu nebylo nic, co by zavdalo jakoukoliv pochybnost, že jde o soudruha stoprocentně oddaného KSČ a Sovětskému svazu, připravoval se na dráhu rozvědčíka (zde). 

https://www.hegaion.cz/2025/12/prezident-nestoji-nad-zakonem-nesmi.html

Podle Pavla je Turek nositelem přístupu, který není slučitelný s funkcí tak vysokého veřejného činitele, jako je ministr, ale je jasné, že když se Pavel mohl stát prezidentem, nic nestojí v cestě Turkovi, aby se stal ministrem. Podle článku 68 (2) ústavy prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ministry. Není zákonného důvodu, aby Pavel nejmenoval Turka ministrem čehokoli. Sám Pavel by dříve měl problém vůbec dostat vstupní vízum do USA, jelikož členství v komunistické straně to znemožňovalo, stejně jako nebezpečná nakažlivá nemoc. Otázka je, zda u prezidenta jde jen o osobní antipatii, nebo zda v jeho zavilém odporu zrovna proti těm, kteří se nejzásadněji vyjádřili proti zelené ideologii, nejde navíc o něco dalšího – třeba o nějaké nové přehmaty, které bude v budoucnu třeba zase odpracovat.

https://www.hegaion.cz/2025/12/prezident-nestoji-nad-zakonem-nesmi.html

...když se Pavel mohl stát prezidentem, nic nestojí v cestě Turkovi, aby se stal ministrem.

Bezesporu.

To navíc umocňuje fakt, že bývalý předseda ZO KSČ, vrtichvost a převlékač kabátů, instalovaný do prezidentské sesle, byl v jiném případě schopen a ochoten omlouvat nesrovnatelně větší zrůdnosti, než to, co je připisováno, zatím bez věrohodných důkazů, panu Turkovi:

„Turek vadí? A co tohle?“ Vondráček na Petra Pavla vytáhl ošklivou věc

„Je důležité, co představuje dnes,“ citoval Vondráček Pavla. A na sociální síti Facebook hned pokračoval. „Ne, to není citát, kterým Petr Pavel vysvětluje, že dodrží ústavu a jmenuje Filipa Turka ministrem. To jsou slova po jeho schůzce s džihádistou z Al-Káidy Ahmadem al-Šarou, samozvaným prezidentem Sýrie,“ doplnil jedním dechem. 

https://1url.cz/vJ9PO

Pavel jednal se syrským prezidentem. Je důležité, co představuje dnes, uvedl k jeho temné minulosti

23. 9. 2025 

Český prezident v pondělí v New Yorku jednal se svým syrským protějškem Ahmadem Šarou. K tomu, že Šara působil v hnutí, které bylo spřízněné s teroristickou skupinou Al-Káida, český prezident poznamenal, že je důležité, co Šara představuje dnes.

K osobě Šary Pavel poznamenal, že státníci s pohnutou minulostí nejsou ničím neobvyklým.

„Když se podíváte, tak zjistíte, že mnoho lídrů se nejprve angažovalo v něčem jako v národním osvobozeneckém boji a druhá část světa to vnímala jako terorismus,“ poznamenal český prezident.

Podle českého prezidenta je důležité, že Šara je dnes představitelem, který chce Sýrii stabilizovat a vede jednání se všemi zainteresovanými stranami.

„Pokud bychom se k tomu chtěli stavět tak, že svou historií spojení s Al-Káidou by byl diskvalifikován z jakéhokoli jednání, pak musíme připustit, že preferujeme chaos a nestabilitu před šancí Sýrie postavit se na vlastní nohy,“ uvedl také Pavel.

https://1url.cz/KJ9P5

Je důležité, co představuje dnes? 

... státníci s pohnutou minulostí nejsou ničím neobvyklým?

Aha.

A co státníci, na které byla ještě nedávno vypsána vysoká odměna, agente Pávku?

Ano — podle dostupných informací byla na hlavu Ahmed al‑Sharaa (známého též jako Abu Mohammed al‑Golani) skutečně vypsána odměna ve výši 10 miliónů amerických dolarů. Military Times+2Wikipedia+2

• V roce 2017 U.S. State Department prostřednictvím programu Rewards for Justice oznámil, že nabídne 10 mil. USD za informace vedoucí k určení nebo zadržení Ahmeda al-Sharaa / Al-Golaniho. Military Times+1
• Nicméně v prosinci 2024 USA oznámily, že tuto odměnu již nebudou nadále vyplácet — tedy že nabídku stáhly. The National+2

(Zpracoval https://chatgpt.com/)
 

Případ Šara: Jak se z teroristy stal miláček Západu a syrský prezident

Dnes miláček Evropy i Spojených států, před pár měsíci vedený na seznamu teroristů, na jehož hlavu byla vypsána odměna 10 milionů dolarů (221 milionů korun). To je samozvaný syrský prezident Ahmad Šara, známý také pod krycím jménem Abú Muhammad al-Džaulání. Na seznamu teroristů byl více než deset let. 

https://1url.cz/mJ9PP

Podobnost čistě náhodná?

„Trujillo je parchant,… ale náš parchant.“ —  Cordell Hull Zdroj: [Tyrani pod ochranou Bílého domu, Živá historie, 2010, květen, 38]

Zdroj: https://citaty.net/citaty/271516-cordell-hull-trujillo-je-parchant-ale-nas-parchant/ 

Nuže, bývalý předseda ZO KSČ z prezidentské sesle všemožně brání panu Turkovi stát se ministrem, když poukazuje na jeho "hříchy", které za prvé dosud nebyly věrohodně dokázány, a za druhé by byly naprosto nicotné s tím, co je ochoten omlouvat a obhajovat u současného  miláčka Evropy i Spojených států, před pár měsíci vedeného na seznamu teroristů, na jehož hlavu byla vypsána odměna 10 milionů dolarů (221 milionů korun). 

Omlouvá Agent Pávek i současnost bývalého teroristy, nyní syrského prezidenta?

Po Asadově pádu nový syrský režim sliboval, že žádné náboženské čistky nenastanou. Sliby ale vzaly rychle za své. Masakry civilistů z řad alávitské menšiny to začalo, nyní se stala terčem islamistických vládních milic další menšina - drúzové. Nový režim eufemisticky tvrdí, že to, „co se nyní v Sýrii děje, je v rámci očekávaných výzev“.

14. 5. 2025

https://1url.cz/mJ9PP

Snad i naprostý blb (a jen naprostý blb je schopen volit tlupy pětislepence, a vzhledem k výše uvedenému též agenta Pávka) by mohl pochopit, že omlouvat bývalého (?) teroristu a zároveň bránit v ministerské funkci panu Turkovi je prostě prasárna.

Neskutečná prasárna.

https://www.doktorka.cz/diskuse/3-svetova-valka-pana-prezidenta-cr-petra-pavlamasakr-vsech-obcanu-cr#comment-3712872:~:text=https%3A//img.email.seznam.cz/image%2Dproxy%3FhashId%3D1f0870d4ad%26addr%3Dhttps%253A%252F%252Fcdn%2Dsmartemailing.cz%252F583766%252Fmedia%252FV%2525C3%2525A1noce_01_031225%252Fvanocni_struna.gif%253F1764851627%26u%3D44564778%26sznId%3Df211a0b8%2D60b7%2D45b1%2Da21d%2Dd374c3776e67

„Jak žiješ?“ zeptala jsem s ejí na večírku. A ona odpovídá bez zaváhání: „Rychle. Jako všichni.“ Rychle jíme, rychle nakupujeme, rychle vyhazujeme. Oblečení, věci, zážitky – všechno má životnost sotva pár dní. Co se včera zdálo jako senzace, dnes už nikoho nezajímá. Média nám servírují nové a nové příběhy, protože staré se přejedly stejně rychle jako fastfoodové menu.

Dnes se ještě chvíli omílá jméno problemového člena vlády. Včera to byl premiér – problemový už potřetí, možná počtvrté, ale kdo by to počítal? Jeho problemovost se stala tak běžnou, že už ani není problémem, spíš kulisou. A ta historka s pornohercem, co se probojoval do parlamentu? Už dávno zapomenuta. Stejně jako bitcoiny, stejně jako dozimetr, stejně jako všechna ta témata, která se nikdy nedořeší.

Žijeme v době, kdy se problém nestihne vyřešit, protože už je nahrazen jiným. Včerejší kauza mizí pod nánosem dnešní, dnešní pod zítřejší. A tak se hromadí nedořešené věci, jako šatník plný oblečení, které jsme si koupili jen proto, že bylo „nové“. Povrchnost je možná další heslo doby

Je to zvláštní paradox: čím rychleji žijeme, tím méně stíháme. Nebo ano? Čím víc informací máme, tím méně sii pamatujeme. A čím víc se snažíme držet krok, tím víc nám uniká podstata. Odkdy to tak vlastně je? Posledních deset let? Víš? 

A tak si povzdechnu – ironicky, ale i trochu smutně: Možná jednou přijde chvíle, kdy se zastavíme. Ale zatím? Zatím běžíme dál. Rychle. Jako všichni.