interupce

chtela bych se zeptat do kteryho tydne nejpozdeji musim podstoupit interupci??dekuji

http://www.ceknito.sk/video.php?id=10371

Katy, je jisté, že klerikálové nad Tebou budou ohrnovat nos, ale nic si z toho nedělej. Jsi správná ženská, která dobře ví, co chce a co ne. Je sympatické, že ses nedala zahnat do kouta a citově vydírat od partnera, kterému jsi věřila, že

trauma na cely zivot?Ja tedy dite mam a interupci jsem v zivote prodelala.Neni to prijemne ale trauma na cely zivot?Ze bych byla takovy nelida ze to tak nevidim...?

opravuji - psychicky, volba

Katy, rozhodla ses dobře. Kdysi jsem byla v podobné situaci - chtěla jsem se s přítelem rozejít, protože mi bylo jasné, že to dál nejde. Když viděl, že mě nijak nepřesvědčí, pozval mě na víkend na horách, jako na rozloučenou. No a na prima večeři atd., samozřejmě jsme spolu spali. Udělal to taky, i když jako obvykle předtím tvrdil, že byl opatrný. Zdálo se mi že ne, to se pozná, ale co už dělat, že. Bohužel byl úspěšný, otěhotněla jsem, po dlouhém váhání nešla na potrat, ovšem ani na vysokou (bylo mi 19) a vdala se. Bylo mi jasné, že je to nanic, neměla jsem ho už ráda a poté, co mi tuto svou "fintu" naivně přiznal, ho už téměř nenáviděla. Co dál? Nerozumněli jsme si, na dítě kašlal, časem jsme se rozvedli. Byla to dost těžká doba a životní zkušenost. Potrat je určitě náročná a psychycky vysilující záležitost, ale někdy asi není jiná možnost. A jsem ráda, že tato volby existuje.

taky nemám dlouho menstruaci, pokud jí brzy nedostanu, tak chci rychle stihnout potrat!

taky nemám dlouho menstruaci, pokud jí brzy nedostanu, tak chci rychle stihnout potrat!

Vidím, že většina z vás interupce odsuzuje... Já osobně miminko chci už asi rok a to opravdu intenzivně,každou maminku,kterou vidím venku s kočárkem okukuju a představuji si, že jsem na jejím místě.Před třičtvrtě rokem jsem se rozešla po dvouletém vztahu se svým přítelem-byla to opravdu velká láska a já byla strašně štastná, posledního půl roku se můj přítel změnil, snažil se i přes mé varování zbohatnout všemi možnými nelegáními způsoby,bylo nemožné i přes své city, abych s ním dál zůstala,začal být hodně agresivní,...odstěhovala jsem se(změnila si telefon,..) tedy a byla půl roku sama,před třemi měsíci si mě našel,kde bydlím a snažil se dát vše dopořádku,já si stála za svým,ale bohužel city ze mě ještě ani po půl roce nevyprchali a po našich častějších a častějších zchůzkách jsme spolu strávili úžasnou noc.Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohu brát hormonální antikoncepci a prezervativ nám několikrát v minulosti prasknul,takže nám přišlo lepší "dávat si pozor".Po této noci jsem vše citově nasla zas dost tragicky,věděla jsem, že po stránce rozumové s ním být nemohu,že bych se jen trápila,ale srdce mi říkalo stále něco jiného.Rozhodla jsem se,že musím přerušit veškerý kontakt s ním.Mezi tím jsem se během dvou měsíců seznámila s opravdu fajn "klukem" je od třináct let starší, rozumný a hrozně fajn, prožívala jsem měsíc štěstí a pocity spokojenosti,až náhle menstruace stále nikde a nikde,dost mě to znervoznovalo,po následném vysetření jsem zjistila,ze jsem v sestém týdnu.Volala jsem to svému bývalému příteli a on byl strašně stastný(v den D mi sice řekl,že to stihl vše),ale to jen abych nic nepoznala.Věděl,že miminko chci už dlouho,tak si myslel,že si mě tím získá asi zpět.Rozhodně nechci s někým,koho miluju vychovávat dítě,které bude z předchozího vztahu,takže moje volba je jasná.

Vidím, že většina z vás interupce odsuzuje... Já osobně miminko chci už asi rok a to opravdu intenzivně,každou maminku,kterou vidím venku s kočárkem okukuju a představuji si, že jsem na jejím místě.Před třičtvrtě rokem jsem se rozešla po dvouletém vztahu se svým přítelem-byla to opravdu velká láska a já byla strašně štastná, posledního půl roku se můj přítel změnil, snažil se i přes mé varování zbohatnout všemi možnými nelegáními způsoby,bylo nemožné i přes své city, abych s ním dál zůstala,začal být hodně agresivní,...odstěhovala jsem se(změnila si telefon,..) tedy a byla půl roku sama,před třemi měsíci si mě našel,kde bydlím a snažil se dát vše dopořádku,já si stála za svým,ale bohužel city ze mě ještě ani po půl roce nevyprchali a po našich častějších a častějších zchůzkách jsme spolu strávili úžasnou noc.Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohu brát hormonální antikoncepci a prezervativ nám několikrát v minulosti prasknul,takže nám přišlo lepší "dávat si pozor".Po této noci jsem vše citově nasla zas dost tragicky,věděla jsem, že po stránce rozumové s ním být nemohu,že bych se jen trápila,ale srdce mi říkalo stále něco jiného.Rozhodla jsem se,že musím přerušit veškerý kontakt s ním.Mezi tím jsem se během dvou měsíců seznámila s opravdu fajn "klukem" je od třináct let starší, rozumný a hrozně fajn, prožívala jsem měsíc štěstí a pocity spokojenosti,až náhle menstruace stále nikde a nikde,dost mě to znervoznovalo,po následném vysetření jsem zjistila,ze jsem v sestém týdnu.Volala jsem to svému bývalému příteli a on byl strašně stastný(v den D mi sice řekl,že to stihl vše),ale to jen abych nic nepoznala.Věděl,že miminko chci už dlouho,tak si myslel,že si mě tím získá asi zpět.Rozhodně nechci s někým,koho miluju vychovávat dítě,které bude z předchozího vztahu,takže moje volba je jasná.

miniinterupce stojí hlavně spoustu nervů, výčitek a trauma na celý život......vlastní zkušenost

cca 4 tisice, koukni na net

nevite kolik stoji miniinterupce?dekuju

Mám otazku, pred mesicem jsem byla na interupci(6 týden), a nedostavila se mi po mesíci porad menstruace jsem z toho docela nervozni, cekam na menstruaci abych mohla konecne pozuivat antikoncepci a porad nic mam uz deprese....u gynekologa jsem byla jeste nez jsem ocekavala menstruaci a rekl ze je vse v poradku predepsal antikoncepci a menstruace nikde.

vadí....ale někdy není jiná možnost!

Amo, tobě nevadí, že jsi brána jako zboží na trhu?

Petře, chtěla bych vidět tebe jako ženu v takovéto situaci.....

Souhlasím s J.

Souhlasím se Zdenkem.........

Myslím, že není k předešlému příspěvku dalšího komentáře............Plně s ním souhlasím.