Nechci mít dítě

A Andy, jak tady dojemně píšeš o těch dětičkách z děcáku, nebylo by lepší, aby je ty matky nikdy neporodily?

Janičko, slepičko: jaké jedy? Nebudu s vámi souhlasit, nejsem váš papoušek, prostě mám na věc jiný názor, jen chci aby jste ho přijmuly a neodsuzovaly jako mě! Vím o životě dost, proto se domnívám, že lidský život by se měl brát vážně!

Martina: já se na nikoho nesupím, jenom neuznávám argumenty, které se tu často opakují! Postava atd...
Taky se mi nelíbí, že existuje matka, která tvrdí, že dnes by se rozhodovala jinak!
Její otec mi nevyhovoval, páč neměl zájem se mnou sdílet rodinný život, na alimenty mu kašlu, na občasnou výchovu též, takže jsme se dohodli jinak:)
Bylo mi 19 a toho kluka jsem milovala, svým způsobem, jenže člověk míní a život mění....to nás rozdělilo:( Nebylo to s kde kým, bacha!
Beru i jiné názory, jen nesmí být poukazovány jenom jedním úhlem pohledu!
Vnímám i pocity dětí z děcáku, jsou to takové myšky smířené se svým osudem, přesto mám stažené hrdlo, když se mě zeptají "a teto, vezmeš si mě domů?" Je mi z toho smutno, nemůžu si je vzít domů, jen bych chtěla apelovat na ty ženy, které děti nechtějí a řeší to všelijak!
I jedna teta, která tam pracuje, tam vyrostla, je to citlivá holka a vůbec nemá potencionál k tomu, že by byla špatný či nekvalitní člověk, vaše předsudky, opět! Špatní děti tam jsou, to jest pravda, většinou černí, bez rasistického podtextu! Mají to v krvi, bohužel! Taky je tam holčina, matka fetna, ale holčička nádherná, hubená, šikovná a plna očekávání, že si pro ni jednou maminka přijde! Přesto, jak moc bylo těmhle dětem ublíženo, nehaní ani neodsuzují, pořád doufají, že když je matka, matka, tak si pro ně jednoho dne přijde! Je to smutný, ale ty děti za to nemůžou a taky je smutný, že už jsou předem označkovány a odepsány, dle tvého názoru!

D, naštěstí mi to už Andy schvalovat nemusí. Koukám, že nejsem sama, komu se názory Andy nelíbí.

No jo, rozhodnout se můžeš, ale Andy ti nejdřív musí schválit, jestli tvůj důvod nemít děti není moc sobecký :-D

Andy, proč pořád pliveš jedy. To ty jsi zakomplexovaná hloupá husička, která ví o životě velký h... Proč se radši nejdeš věnovat smysluplnější činnosti ? V dnešní době má přece každá žena právo se svobodně rozhodovat, zda mude mít dítě, nebo ne. A na tom ty nic bohudík nezměníš.

to Andy: Tohle tu píšeš na všech stránkách. V minulém příspěvku máš, že ti otec dcery nevyhovoval jako partner. Nikoli, že tebe za ženu a dítě nechtěl. Tak se vyjadřuj přesně! Nebo si to upravuješ, jak se ti to zrovna hodí?
A čti to celý, je tam napsáno, že já nikoho neodsuzuju, stát se může cokoli.
Zrovna tak, že já si způsobem, jaký popisuješ neužívám s kde kým jen proto, že zrovna nemůžu otěhotnět. Ty si dělej, co chceš. Ale já jsem prostě jiná. Nic pro mě. To je celý. Jsem jiný člověk než ty.
Blbá nejsi kvůli tomuhle, ale že nebereš jiný názor.

Syna se ptát na nic takového ptát nemusím.
Bez toho, že bych věděla, že je stejného názoru, bych to nenapsala.

Pokud o dětech z děcáku něco víš, tak určitě i tu druhou stranu. Normální matka, když dítě porodí, neodloží ho, miluje, postará se o něj a vychová. Už to je anomálie, když dítě odloží, a neslučuje se to s normálním lidským chováním. A to dítě zase dědí tyto špatné vlastnosti. Většina odložených dětí je problémových. Jako mimina roztomilé, ale co z nich vyroste? Z většiny dětí v dětských domovech kvalitní lidé, co jsou přínosem pro společnost, nevyrostou. Bohužel. A není to vina jen ústavů, mají to v genech. Na jejich matky se klidně rozčiluj. Ale proč tady pořád supíš na ty, co svůj úkol splnily?

Martina: proč zase něco tvrdíš, když nevíš, s kým se bavíš? Já byla doktorama odsouzena k tomu, že já nikdy neotěhotním, páč mám určité zdrav. problémy a jak vidíš, dnes tu píšu jako matka! Měla jsem takovou radost, že jsem těhotná, že jsem vůbec nepřemýšlela, co škola, co život, co její otec? Otec ji nechtěl, argumentoval tím, že je ještě mladý a já říkala, že těhotenství nehrozí! Vzhledem k tomu, že je to člověk, se kterým se dá mluvit, dohodli jsme se, že já si dítě ponechám a jeho život to neovlivní! Jak jsem slíbila, tak se stalo a jsme spokojení všichni:))
Jsi špatná matka? Že ses chytla! Zeptej se svého dospělého a dokonalého syna, jistě ti rád odpoví! Slušná jsem velice, ostatně sama vidíš v mých příspěvcích, nemám zapotřebí ti nadávat, že jsi blbá, jenom říkám, že každá mince má 2 strany!
Wanda: asi jsem ovlivněná dětmi, které od 18ti let vídávám v kojeňákách a děcákách! Jsou to krásné ničím neproviněné děti a přesto nikoho nemají, jenom protože je porodila žena, která si zřejmě, dle vašich názorů, nechtěla zkazit život! Beztak to jsou samé slepice zahleděné samy do sebe, jináč by se na svého potomka přišly alespoň podívat, ale nemají na to svědomí!

to Jana: Tak to já jsem jiná, nechtěla bych žít sama. Sama sebe mám ráda dost.:-)
A teď i poměrně užívám života s manželem i jinak. Mám to obráceně, několik let nestálo za nic a teď se to jeví bezva. My se kvůli synovi nikdy nehádali, v tom jsme byli převážně za jedno.
Ptala jsem se jen proto, že už radši počítám se vším.
Dík a přeju ti, ať se ti daří - nejlépe podle tvých představ.:-)

Mony, nemáš tak úplně pravdu. Každé manželství nespojují jenom děti. To naše manželství bylo krásné po celou dobu, a pokud jsme se hádali, bylo to jen a jen kvůli synovi (puberta a tak). Ty jsi asi ještě mladá, a já v tvém věku taky netušila, že to dopadne takhle. Ale nikdy neříkej nikdy a na rozvodu mají vždy svůj podíl oba.
To Martina: žiju teď sama, užívám si života, učím se mít ráda samu sebe. Mám přítele, různé koníčky apod. Nestěžuju si, hlavně zdraví.

to Andy:Ty jsi fakt blbá. Ani sis nepřečetla, co jsem napsala (s částí názorů Luny jsem souhlasila) a ještě k tomu nechápeš! Omíláš furt dokola jen tu svou - neomylnou.

Já bych se nikdy nestala svobodnou matkou. Chápu, že každému manželství nevyjde - jsou i tací, co se snaží jako blázen, dělají co mohou (mám pocit, že těch co se tak oba snaží je míň a míň) - a stejně jim to nevyjde. To se prostě stává. Já bych si sama dítě nepořídila, mě to vůči dítěti přijde sobecké, ani se o rodinu s otcem nepokusit.
A otce pro své dítě si já pečlivě vybírám, mě záleží na tom, co po něm může zdědit. Nikoho neodsuzuju, že žije jinak než já. Svobodné matky mi nevadí, stát se může cokoli. Ale já bych si nikdy nepořídila plánovaně dítě, že s ním budu od začátku sama. To jen jen příklad toho, jak já jsem jiná než ty. Mě nevadí jak si kdo žije, nedělá mi dobře když děti jsou evidentně nešťastné.

Já chápu, že každý má o životě jinou představu, klidně si to přečtu.
Ty mě nestydatě napadáš, že jsem špatná matka jen proto, že mám jiný názor.
Jak tebe doma vychovali nebo to máš vrozené, že nemáš trochu slušnosti a pokory. Já jsem minimálně starší žena než ty, dítě už jsem vychovala a zažila a viděla o něco víc než ty. Jenže tobě ani tohle nedojde.

Hodně lidí co znám spojují jenom a hlavně děti,pak když odrostou a vyletí z hnízdečka,tak si ti dva dospěláci nemají co říct a je tu rozvod.......jejky,nechtěla bych takhle dopadnout.

Andy, promiň, ale přesto působíš jako člověk, který je pod tlakem a musí si svoje rozhodnutí
pořád obhajovat (sobě nebo okolí?). Je normální, že matka svoje dítě miluje...teď mě napadlo, že jsi asi ovlivněná setkáváním s dětmi z děcáku...ale takové ženy o tom zase nepřemýšlí a nediskutují na doktorce :-).

Já tě nelituju, nemám zač, je na každém, jaký život si zvolí, jen je nemístné, říkat o těch, co děti mají s láskou a bez předsudků, že se jedná o pindy zasloužilých matek! Já bych bez dcery byla jen polovičním člověkem, až s ní jsem si uvědomila, že dokážu být mnohem víc! Neřekla jsem, že zrovna ty mluvíš ohavně, tak nebuď vztahovačná, myslela jsem, že všichni víme, na koho narážím:) Doma nemluvím konkrétně o vás, nýbrž o diskuzi na toto téma celkově! Asi v mé rodině a okruhu mých známých mluvíme všichni jinak, páč krom Luny názorů tu nezazněly žádné, které bych pochopila! A co ještě horší?! Názor matky, která by se dnes rozhodla jinak! Špatná to matka!
Tato diskuze už je plna jedu, přes který nejste schopni číst s otevřenou myslí, neřekla jsem, ani jsem nebádala nad tím, zda-li je lepší žít život bez dětí či nikoli! Pro Wandu:)
Martino: já myslím, že zase tak odlišné nejsme, jenom miluju děti jako takový a nenechám na ně dopustit! Jenom můj život je plnohodnotný, když v něm ty děcka figurují a děti potřebuju, abys se cítila potřebná a užitečná ( s tím spojená seberealizace) a děcka potřebují mě, aby jim měl kdo vynahradit to, že jejich matky měly vaše názory, ale bohužel přišly na ně, až když už děti byly na cestě!

to Andy: Naprosto zbytečné, jsme diametrálně odlišné. Ty mluvíš úplně jiným jazykem.

Nic ohavného jsem tu o dětech neřekla. Nejhorší snad bylo, že některé děti jsou pěkní parchanti. Za tím si stojím. Ony za to nemohou, to je vina rodičů. Některé to podědí, na některých se podepíše výchova - to je ještě horší.

Život dítěti by daly téměř všechny matky, kdyby mohly případně zachránit jeho! To je samozřejmá věc. Kvůli tomu nemusejí mít názory jako ty!

Mám jedno dítě a nepořídila jsem si úmyslně další. Nepořídila jsem úmyslně druhé dítě ani s otcem prvního, ani s jiným. Dokonce si teď můžu pořídit dítě (jsou i starší matky) a úmyslně si ho už nepořídím a to z mnoha důvodů.

Ty si mě klidně lituj jak chceš. Ty stejně nejsi s to tohle pochopit.

Dost dramaticky. Mám 2 děti, ale nenapadlo by mě se tady hádat. Už jsou velké a bylo to fajn,
ale znám i ženy, které žily fajn život bez dětí... tohle byla moje volba, to jejich a netroufnu si říct, co bylo lepší.

to Jana: A co dál? Co jsi udělala po rozvodu? Jak řešíš další život? To mě zajímá. Zatím mi tohle nehrozí, ale slyším tohle kolem sebe. A radši už počítám se vším. Znovu bych manželství nelepila dohromady, i když toho nelituji a dopadlo to dobře. Podruhé už bych si to nezopakovala a hlavně jeden z hlavních důvodů (kvůli dítěti) odpadá.

dramaticky?

Andy a proč to tedy pořád tak dramaticky
řešíš? Nezdá se, že bys byla nějak na pohodu...

Martina: nikomu nic necpu, jen podávám odlišný názor na věc, ať se každý rozhodne tak, jak cítí:) Nechápu, že já o koze, ty o voze, o čem se tedy bavíme? Jiný názor měj, ale nepřesvědčuj mě, že ten tvůj je jediný správný, já si to nemyslím a cítím to jinak!
Vyhazování s kopejtka je myšleno tak, že i s ní jsem dodělala školu, že i s ní jsem založila podnikání, že i s ní jsem byla ve světě, že i s ní se dá dělat cokoliv, jen nemůžu tvrdit, že jsem omezená! Když berete dítě jako součást sebe a ne jako překážku, nemůže o omezení padnou řeč!
Její otec nemá špatné vlastnosti, jen mi před 7 lety nevyhovoval jako partner pro život! Otce má, doma i v papírech, od 1 roku, nemá problém s tím, že není biologický, zatím, a kdyby byl, není problém jej řešit!
Dala bych za ni život, takhle přemýšlí můj mozek a ten váš? Dnes bych se rozhodovala jinak, tím chcete říct, dnes bych mu život nejspíš nedala! To je pokrok, kterého jste mateřstvím docílily, gratuluju! Ještě že spousta z vás má jasno, že děti nechce! Furt lepší vědět a cítit to od začátku, než po té litovat! Lituju převážně vaše děti, vás nikoliv! Samostatné dítě je kolikrát lepší než dospělí, i s moji mladou si na toto téma rozumím víc, než tady s vámi:)
Je jí 7 let a stejně jako já nechápe, jak může někdo o dětech tak ohavně mluvit?!