třes rukou

Ahoj,teť mne řekněte co si...myslím si, že je to takhle. Jestli jsou to Tví kamarádi, kteří Tě mají rádi, neumí to říct tak, jak Ty bysis přál. Myslí si kruci, co je s tím "Pepanem" , měl by s tím něco dělat. Neumí Tě vzít kolem ramen a říct kámo, už se mi to nelíbí, pojď, najdem doktora, zajdem tam spolu, atd. Chtějí Tě vyprovokovat k tomu, abys s tím opravdu něco dělal. Jestli jsi u lékaře byl, a nic, jdi k jinému, pak třeba zas k jinému, neházej flintu do žita. I mezi lékaři jsou doktoři chytří a snaživí a méně chytří a méně snaživí. Hlavu vzhůru!

Ahoj,teť mne řekněte co si mám myslet :-/.
Kamarádů mám docela dost,takový ty opravdový snad dva nebo tři. Ale ikdyž mne znají dlouho,tak občas pronesou něco o mých rukách,když je to hodně okaté. Já nevím co na říct,být to někdo cizí,tak řeknu "co je ti po tom",nebo tak něco. Ale takhle,jen odseknu a nevím co si myslet. Pak zase akorát na několik hodin přestanu mluvit a oni taky neví. Jsem z toho už hodně unavenej :-(. Nejvíc mne unavuje že jsem na to uplně sám,vlastně na všechno...

Jak říká Petra,je dobře že alespoň oni jsou ušetřeny:-).....

Děti jsou úplně v pohodě...Tak to je povzbuzující,že aspoň oni jsou ušetřeny a hlavně, že vás podrží. :o)

Děti jsou úplně v pohodě . Oni s tím problém nemají.Musím říct , že mi v těžkých chvílích pomáhají a společně se tomu zasmějěme. Například když nemůžu navlíknout nit do jehly, nebo nakrájet cibuli, atd.

Tak alespoň vidím nejsem tak nespolečenský tovr:-). Že ty volnější akce mají rádi asi všichni jako my,jak tady tak čtu:-).

ještě jsem se chtěl...To bych taky ráda věděla, co děti? Taky jsem sem přispívala,mám uplně to samé,vím o čem mluvíte a taky mám ráda společenské akce,ale ty volnější :o).

ještě jsem se chtěl zeptat,co tvé děti,jestli se to na ně také přeneslo,nebo jsou v pohodě?

Ty volnější akce mám taky radši , v tom ti moc dobře rozumím.

S tou tvoji svatbou je mne to líto Katy,přesně tohoto se bojím až na to dojde..
Rivotril jsem také bral a výsledek byl k horšímu,možná proto že jsem nastoupil do nové práce kde by se mne pevná ruka opravdu hodila a tak jsem byl pod tlakem.... mino jiných léků mne zabral jediný Liscantin,po dlouhé době jsem ho taky musel vysadit kvůli vedlejším ůčinkům,byla to jediná věc co mne alespon trošku zabírala..... Teť jsem cca 5 let bez léků a zatím žádné nechci,je to "zbytečná" chemie do těla navíc a po předchozích zkušenostech s VU ne. Kdyby bylo něco bez vedlejších ůčinků,tak bych byl rád,ale pro mne není,tak mám smůlu. Navíc za ty roky jsem si vypěstoval jakýsi odpor ke společeským akcím kde je přípitek,nebo je vše na ůrovni. Rád jdu mezi lidi,ale tam kde je to "volnější". pokudrozumíte. Zuzko s těmi léky si zvykneš,pokud ti zaberou,tak budeš ráda že je máš:-),mne pak nevadily a zvykl jsem si,kdyby fungovaly vedlejších ůčinků,beru je do tet

Já už to mám asi tak od svých dvaceti a mám to v podstatě pořád stejné.Byla jsem na všech možných vyšetření a vše v pořádku, tak nevím.Rivotril jsem začala brát až teď, protože jsem pořád nevěděla jestli jo nebo ne.Mám jeden před spaním asi půl roku ale žádnou změnu jsem nezaznamenala.Pořád jsem stejně na vážkách , protože si myslím ,že to až tak závažná nemoc není abych musela brát prášky. Přeci jenom je to chemie. Ale zase na druhou stranu když jsem někde na návštěvě a nememu plnou skleničku do ruky tak sama nevím.

Dlouho jsem tu nebyla... tak koukám, že diskuze se zajímavě vyvíjí...:) Já mám teď velmi hezký vztah s přítelem, tak doufám, že jestli se budem brát, nedopadne to jako u vás... Zatím třes nemám zas tak silný a jak neuroložka říká, zhoršovat by se to nemělo... ale uvidime. Každopádně se mi to s nervozitou zhoršuje dost. Hrnek s pitím vyliju , když je plný. jinak to celkem jde...
Můžu se Katy prosím zeptat, jestli se Vám to zhoršovalo s věkem nebo to bylo pořád to samé? A co teď? už vám zabral rivotril? mě ho teď doktorka taky předepsala- zatím jen 1/4 před spaním... Ale nevim, jestli ho mám začít brát. Mám strach zt vedlejších účinků a navíc nechci brát léky od 20 let až do konce života:( Děkuji předem za odpověď a přeji hezký den:)

Pro mě můj svatební den byl trapas. My jsme chtěli svatvu v kostele , takže jsem to všehno musela prožít dvakrát. Tenkrat to ještě nešlo, aby to bylo jenom v kostele, ale museli jsme nejdříve jít na radnici. Já jsem byla tak vynervovaná, že jsem snad na nic jiného nemyslela jenom jak navlíknu manželovi prstýnek. Taky to blbě dopadlo. Ruce se mi klepali tak ,že mi prstýnek upadl a všichni jsme ho hledali a o přípitku ani nemluvím. Bylo mě tak trapně , že ještě dneska na to nerada myslím.

Mohu se tě zeptat a tvůj svatební den Katy? Už jsem byl dvoum kamarádům na svatbě a když jsem si sebe představil na jejich místě,jen jsem se viděl jak se tak třesu a všichni na to koukaj:-(....
Vím je to jen pár hodin,ale jednou to snad přijde a pak budu vedle...

Díky za povzbuzení:-),opravdu....

Nevěš hlavu, na rodinuu máš ještě plno času. Je Ti teprve krásných 26 let . No a jestli to nějaký holce bude vadit , tak je blbá. JÁ vím mě se to mluví ,když tohle všechno mám za sebou. Čau

Co by jsi ráda věděla Katy? Je mne 26,před časem jsem se rozešel s partnerkou a kvůli mému problému to nebylo. Moc bych si přál vlastní rodinu,jenže udělat první dojem mne zrovna moc nejde,když bych pozval slečnu na kafčo,tak to bude poslední rande:-)),nebudí to dobrý dojem když se klukovi třesou ruce. Takže ikdyž jsem simpatický jak říkají,soběstačný a hodný kluk,tak tohle je takové moje společenské mínus:-( a nebudí to dobrý dojem když se klukovi třesou ruce. Jsem z toho už dost otrávený.

Tak něco o sobě napiš ,jestli chceš. Já jsem z Pardubic

to máš štěstí Katy:-). Já tohle štěstí zatím neměl.

Jsem dvacet let vdaná. Manžel si mmě bral a ruce se mi už kllepali, ale on to nijak neřešil, snaží se mi pomáhat a učí mě si z toho dělat srandu.Spolu máme čtyři děti. Nejstarší dceři je 18 roků , synovi je 16 roků a dvojčatům je 14 roků