Reklama

lupus erytematoides

ELI`KA (Čt, 7. 8. 2008 - 08:08)

holky,chci se zeptat,mám 2krát za sebou angínu a doktor mi dal tedy vercef-antibiotika můžu je brát když beru medrol a azaprin?díky-

ELIŠKA (Čt, 7. 8. 2008 - 08:08)

Šárrko-za delagil můžeš mít imuran,nebo azaprin.mě imuran nedělal dobře tak mám azaprin.

ELIŠKA (Čt, 7. 8. 2008 - 08:08)

Šárrko-za delagil můžeš mít imuran,nebo azaprin.mě imuran nedělal dobře tak mám azaprin.

jasanka (St, 6. 8. 2008 - 20:08)

po Delagilu v našich 4 lékárnách jakoby se země slehla...asi bude nejlepší,domluvit se s doktorkou na nějaké alternativě,asi zvolí Imuran...tipovala bych.
Zkusím se poptat ještě v lékárnách kam pojedu (zítra na Karláku,ta je obří...ale nejspíš je to asi konec výroby,jak mi řekla dneska lékárnice u nás...)
ahoj,ozvu se!

šárka České Bud (Út, 5. 8. 2008 - 22:08)

nevím přesně, jak to chodí v německu, ale mám pocit, že mi je tam sice vydaji, ale uhradim si je v plné výšši. Podle místních lékárníků je výpadek v dodávce tohoto léku dlouhodobou záležitostí a podud to dobře dopadne bude zase někdy na podzim. Už jsem slyšela i názor, že už ani nebude. Je to celý na hlavu postavený, velký lékárny ho už nemají a malý ho ani nevedou - kolikrát mi odpověděli, že ho ještě nikdy nevydávali, že je to příliš specifický lék, který normálně nevedou.

jasanka (Út, 5. 8. 2008 - 00:08)

ja se ti zeptam u nas v lekarnach(jsou tu 4),kolik by meli baleni a potom posles recept,nechces?

sasa (Út, 5. 8. 2008 - 00:08)

napadlo me, řesit to nejak tak:zjistit,zda tento lek je na nemeckem trhu a potom jít s ceskym receptem do nemecke lekarny...ale nevim,zda to jde...na polskem trhu tento lek je,ale nemeckem?

šárka České Bud (Po, 4. 8. 2008 - 22:08)

Opět zdravím po někalika měsíční odmlce. Občas to tu pročtu, ale nepíšu. Teď mám problém s léky a prosím o radu. Beru deně medrol a delagil a jelikož se mi při posledních testech zvýšila činnost SLE zvedl se mi medrol. Problém je, že nemohu zaboha sehnat delagil, nikde už ho nemají. Poslední krabičku jsem získala až v Brně, když jsme tam byli před 14 dny na dovče. Plaquenil nemohu mám při něm problémy s kůží a horkost ve tvářích. Tak co doporučujete z vašich zkušeností jako náhradu delagilu. S tou krabku si vystačím měsíc a do tý doby to budu muset řešit s revmatoložkou.
Díky za názory pa Šárka

Ludmila (St, 30. 7. 2008 - 19:07)

Děkuji Janinko, je fakt, že jsem strašně z toho všeho unavená a to mi všichni doporučovali, abych tam jela odpočinutá. Je 19 hod. a zabaleno ještě nemám. Stále to odkládám, jsem unavená. Ale jsem doma sama, jen s daisy, tak se mi do toho nikdo nebude plést, tady se s Vámi všemi rozloučím a pustím se do toho. Tak ahoj a nashledanou 23.8.08

Eva (St, 30. 7. 2008 - 00:07)

Ahoj, posílám odkaz http://zdravi.centrum.cz/zdravi-a-my/2008/7/28/clanky/drahe-leky-proc-nam-je-nedaji/
už jste o tom někdy slyšely? já ne. zdravím všechny

janina (Út, 29. 7. 2008 - 22:07)

ahoj Ludmilo, dik za poklonu, jsi taky fajn. pises o problemech, ktere resi asi vetsina z nas. je to nekdy hodne tezky se s tim vyporadat. ale musim rict, ze je to u mne mnohem lepsi, nez treba pred pulrokem.

Ludmilo, rozhodne bych nic neodkladala! pekne bych jela, kdyz uz je to dohodnute. ono to nejak dopadne. to by bylo, aby nedopadlo. Proste se sbalis a oni si nejak poradi, uvidis. v divocine by si taky museli poradit. jen chtit. to je presne, o cem jsem psala - proste si musi poradit bez tebe. mas taky pravo na odpocinek a cas pro sebe, i kdyz to nechteji treba slyset. u nas se to taky poddalo - proste to bylo bud-anebo. uvidis, ze pujde vsechno dobre. musi se taky naucit se starat, a ne vsechno az pod nos.

uvidis, ze i zed vydrzi stat, kdyz uz jednou stoji, prece nespadne.
uvidis, ze ted v laznich to se sebe vsechno setreses a prijdes na jine myslenky.
cas na sebe.

tak to tam pekne uzij, a pamatuj - i ty jsi dulezita.

pak dej vedet, jaky to tam bylo.

tak hodne sil a pevny nervy.

at je to tam co nejlepsi.

ahoj

Janina

janina (Út, 29. 7. 2008 - 22:07)

ahoj Ludmilo, dik za poklonu, jsi taky fajn. pises o problemech, ktere resi asi vetsina z nas. je to nekdy hodne tezky se s tim vyporadat. ale musim rict, ze je to u mne mnohem lepsi, nez treba pred pulrokem.

Ludmilo, rozhodne bych nic neodkladala! pekne bych jela, kdyz uz je to dohodnute. ono to nejak dopadne. to by bylo, aby nedopadlo. Proste se sbalis a oni si nejak poradi, uvidis. v divocine by si taky museli poradit. jen chtit. to je presne, o cem jsem psala - proste si musi poradit bez tebe. mas taky pravo na odpocinek a cas pro sebe, i kdyz to nechteji treba slyset. u nas se to taky poddalo - proste to bylo bud-anebo. uvidis, ze pujde vsechno dobre. musi se taky naucit se starat, a ne vsechno az pod nos.

uvidis, ze i zed vydrzi stat, kdyz uz jednou stoji, prece nespadne.
uvidis, ze ted v laznich to se sebe vsechno setreses a prijdes na jine myslenky.
cas na sebe.

tak to tam pekne uzij, a pamatuj - i ty jsi dulezita.

pak dej vedet, jaky to tam bylo.

tak hodne sil a pevny nervy.

at je to tam co nejlepsi.

ahoj

Janina

Ludmila (Út, 29. 7. 2008 - 20:07)

Janino mám obrovskou radost z tvého dopisu. Já teď přijela z chaty, unavená, špinavá, nemám ani vypráno ani zabaleno a ve čtvrtek jedu. Přibyly další problémy a už je toho tolik, že to nemohu zvládnout. Asi bych měla zůstat doma, ale to se z toho všeho zblázním. Zeď stojí - zatím, jak škarohlídsky říká můj muž. Jsem šťastná, že to nakonec všechno klaplo. Bylo to náročné. Hodně se mi zhoršila imunita a candida bují.
Janino ještě jednou děkuji, je mi s Tebou dobře.

janina (Ne, 27. 7. 2008 - 22:07)

ahoj Ludmilo,

ja se moc omlouvam, ze jsem nenapsala driv, jak si to situace zadala, ale mela jsem dovolenou, a tak jsem nebyla na internetu a necetla tvuj prispevek. no hlavne, ze uz je po akci.

Ludmilo, to, co pises, je podle mne presne vyjadreni teto nemoci. nevule, nerozhodnost (myslim obecne). ja mam pak hrozny pocity viny a radeji ustoupim, nez bych se tim uzirala. bylo to tak vzdycky - konflikty jsem nikdy nemela rada a "dusno" jeste mene. ucim se v ramci terapie lupusu prosazovat si zdrave svuj nazor. jinak to za sebou vleces jako olovenou kouli a vlastne nikdo neni spokojeny. jak to chodi, jsem - bohuzel - bolestne poznala az v dobe nemoci. najednou jsem nemohla plnit vse, co obvykle - a byl problem. vyzrala jsem to dokonale, ale ted jsem rada, ze se situace zlepsuje. odpocinek si proste vyminim, a je to. vim, ze bez toho nebude nic. zacatky byly kruty, ale casem jsem si zavedla rezim, ze proste v urcitych chvilich odpocivam a nic to nezmeni.
najednou jsem zjistila, ze neni tak zle, jak jsem si zpocatku myslela.

chce to urcit ty priority, jinak te to zavali a je to spatny. prijde unava, deprese, bolesti, vycerpani a to neni spravna cesta.

co se tyce toho odkladani - Ludmilo, pamatuj na to, ze to, co ty chces a co potrebujes je taky dulezite! ty jsi dulezita! je to velka pravda, a dost mi trvalo, nez jsem na to prisla. proste je nutne udelat si cas na sebe a odpocivat, zorganizovat si den - ja vim, povida se mi to, ale je to nutnost. bez toho se neda hnout.

rozhodne bych lazne neodkladala. ja vzdycky, kdyz mi dochazi trpelivost, tak rikam - "a kdybych si zlomila nohu nebo ruku nebo musela nedejboze nekde dele lezet, co byste delali?" "taky byste to museli vydrzet." a nasleduje ticho. proste ten klid a odpocinek je ze vseho nejdulezitejsi. aby se telo nestresovalo. a ty ses nestresovala. je to hodne tezky, ale ucim se to. proste - nic se nezblazni - a kdyz si hodinku zdrimnu, tak jsem pak odpocinutejsi.

k tomu, ze nic nevydrzis, jak pises - ja nevim, cim to je, mam ted porad nejaky infekce, coz je v lete divny, no ale budiz, tak je ta unava asi logicka, ale zda se mi, ze nevydrzim zdaleka to, co pred rokem. a to se citim obecne receno daleko lepe. prosta hodinova cesta dopravnim prostredkem mne dokaze odrovnat zcela na dva dny. je pravda, ze pred tim jsem byla teda tuha, ale vzdycky stacilo se trochu vyspat a nekam jsem se podle potreby vzdycky doplazila nebo neco udelala.

takze zase ten odpocinek. u nas si museli zvyknout, ze proste uz nemuzu delat tolik, co driv.

omlouvam se, ze je to tak dlouhe, ale snad je to k veci, a alespon trochu ti to pomuze.

mej se co nejlip a hodne sil, preju, at je to vsechno lepsi.

Janina

Ludmila (Ne, 27. 7. 2008 - 19:07)

Tak mám pocit, se zdí jsem zabetonovala i lupusinky. Zeď už stojí, tak se těším na vaše další příspěvky.

Ludmila (St, 23. 7. 2008 - 18:07)

Moje nejhorší představa se naplnila. Moc se všem omlouvám.Asi to byl moc dlouhý příspěvek a automat to nechtěl vzít. Není někdo z lupusinek stavař, nebo neuměl by někdo vypočítat, kolik je třeba cementu na výrobu 9 m3 betonu. Zedník a manžel se pořád nemohou shodnout. Kolik je třeba cementu, písku a kamenoštěrku. Já jen zkouším náhodu, ikdyž,jak se říká, není náhod. Děkuji a omlouvám se.

Ludmila (St, 23. 7. 2008 - 15:07)

Nešel mi odeslat příspěvek, tak jsem to zmáčka asi 3x, pokud se vám bude postupně zobrazovat jedna a táž Ludmila z 23.7. tak se omlouvám všem.

Ludmila (St, 23. 7. 2008 - 15:07)

Janino máš 100% pravdu. Problém je, že jsem ve stresu kvůli stavbě opěrné zdi na chatě. Napřed jsem to zadala zedníkovi, ten to propočetl a já pochopila, že to musí být špatně - řekl malou cenu za materiál. Tak jsem se do toho chtěla postit sama se syny - jsem stavařova dcera a s tátou jsem stavěla chatu. Malý problém je, že táta je 25 let mrtvý, a já dělala vždy jen příručího, nebo a to ponejvíc, kuchařku. Po různých úvahách a přípraváchm jsem opět zavolala zedníka. Vysvětlila mu co chci. Abych nezdržovala, opět po špatně spočítal a v pátek už mají začít stavět. Chtějí to stihnou za víkend, podle mě je to nemožné. Příští týden ve čtvrtek jedu poprvé do lázní a po 28 letech poprvé od rodiny. Kdyby to šlo, tak nejedu nikam. Všichni jsou z toho nervní, nejvíc manžel. Odjedu a nechám je v tom, co jsem si to vymyslela, přitom na nutnost zdi upozornil první on. Dves jsem s nimi poprvé nejela, potřebuji nutně klid. Tak jsem ráno prala, dohadovala se se zedníkem, potom šla na kardiologii, potom nakoupit, následovala řada telefonů a jdu vyndat prádlo a pověsit a zapnout myčku. Slíbila jsem, že uvařím večeři. Je to všechno nic, jenže já jsem z toho unavená a hroutím se. Ahoj

Ludmila (St, 23. 7. 2008 - 15:07)

Janino máš 100% pravdu. Problém je, že jsem ve stresu kvůli stavbě opěrné zdi na chatě. Napřed jsem to zadala zedníkovi, ten to propočetl a já pochopila, že to musí být špatně - řekl malou cenu za materiál. Tak jsem se do toho chtěla postit sama se syny - jsem stavařova dcera a s tátou jsem stavěla chatu. Malý problém je, že táta je 25 let mrtvý, a já dělala vždy jen příručího, nebo a to ponejvíc, kuchařku. Po různých úvahách a přípraváchm jsem opět zavolala zedníka. Vysvětlila mu co chci. Abych nezdržovala, opět po špatně spočítal a v pátek už mají začít stavět. Chtějí to stihnou za víkend, podle mě je to nemožné. Příští týden ve čtvrtek jedu poprvé do lázní a po 28 letech poprvé od rodiny. Kdyby to šlo, tak nejedu nikam. Všichni jsou z toho nervní, nejvíc manžel. Odjedu a nechám je v tom, co jsem si to vymyslela, přitom na nutnost zdi upozornil první on. Dves jsem s nimi poprvé nejela, potřebuji nutně klid. Tak jsem ráno prala, dohadovala se se zedníkem, potom šla na kardiologii, potom nakoupit, následovala řada telefonů a jdu vyndat prádlo a pověsit a zapnout myčku. Slíbila jsem, že uvařím večeři. Je to všechno nic, jenže já jsem z toho unavená a hroutím se. Ahoj

Ludmila (St, 23. 7. 2008 - 15:07)

Janino máš 100% pravdu. Problém je, že jsem ve stresu kvůli stavbě opěrné zdi na chatě. Napřed jsem to zadala zedníkovi, ten to propočetl a já pochopila, že to musí být špatně - řekl malou cenu za materiál. Tak jsem se do toho chtěla postit sama se syny - jsem stavařova dcera a s tátou jsem stavěla chatu. Malý problém je, že táta je 25 let mrtvý, a já dělala vždy jen příručího, nebo a to ponejvíc, kuchařku. Po různých úvahách a přípraváchm jsem opět zavolala zedníka. Vysvětlila mu co chci. Abych nezdržovala, opět po špatně spočítal a v pátek už mají začít stavět. Chtějí to stihnou za víkend, podle mě je to nemožné. Příští týden ve čtvrtek jedu poprvé do lázní a po 28 letech poprvé od rodiny. Kdyby to šlo, tak nejedu nikam. Všichni jsou z toho nervní, nejvíc manžel. Odjedu a nechám je v tom, co jsem si to vymyslela, přitom na nutnost zdi upozornil první on. Dves jsem s nimi poprvé nejela, potřebuji nutně klid. Tak jsem ráno prala, dohadovala se se zedníkem, potom šla na kardiologii, potom nakoupit, následovala řada telefonů a jdu vyndat prádlo a pověsit a zapnout myčku. Slíbila jsem, že uvařím večeři. Je to všechno nic, jenže já jsem z toho unavená a hroutím se. Ahoj

Reklama

Přidat komentář