Nenavidim deti

Já bych souhlasil s tím co píše Terezak.Je to na zamyšlení o sobě.Někde v životě se stala chyba,která je příčinou nenávisti k dětem.Hedejte příčinu skutečně v sobě,ve svých prožitcích ve vlastním dětství.Něco se vám muselo stát co dnes tuto nenávist generuje.

Každý, kdo napíše, že nenávidí děti a že k jeho životu nepatří, popírá a nenávidí sám sebe. Začněte se zabývat vztahem k sobě samému, uvidíte, že na důvod své nenávisti k dětem přijdete.

Je nesmysl napsat-k životu to patří- k mému ne.

Ja jsem nikdy po detech netouzila,ale na druhou stranu bych nikdy nemohla rici,ze je nenavidim-prijde mi to osklive...
Ted mam dvoumesicni holcicku a uz si neumim predstavit,ze by tu najednou nebyla...k zivotu to patri...

Pavle, moje řeč. Mám pocit, že většina výše diskutujících ve svém životě neabsolvovala běžný vývoj lidského jedince (novorozenec - kojenec - batole atd.), nýbrž přišla na svět o svých osmnáctých narozeninách, vybavena občanským a řidičským průkazem, maturitním vysvědčením, osvědčením o absolvováním kurzu společenského chování a státní zkouškou z etiky. Lidi, se vzpamatujte, každej z nás byl kdysi otravnej harant a posléze nesnesitelnej puberťák!

No já si myslím,že by člověk měl být trochu nad věcí a uvědomit si,že třeba nebyl jiný.Umožnit těm mladším možnost vývoje,i oni dospějí a budou třeba pak to samé říkat o těch mladých.Chce to být jenom trochu tolerantní.

Tak ty bys v tom ghettu měla být zavřená ještě ted.pro tebe jako jsi ty je cvokhaus.

mluvíš mi z duše... šklebany bych zavřela někam do ghetta a vylézt by směli až potom, co by ustoupila debilita a stal se z nich myslící člověk, 2-3 roky je nejhorí věk, jsou na zabití, jednou by mi smrad zaječel a měl by ze zadku trhací kalendář

viz: 25. 7. 2006 10:37:20, klára
--- ty jsi se zřejmě narodila jako velmi inteligentní osoba, po ničem ses nesápala, nevztekala, blbě nekoukala a mluvila jsi spisovně druhej den po narození...dobrej bože...děvče, ty budeš mít minimálně poruchu osobnosti...

Ano rara je skutecne dusevne naruseny clovek. Taky ma, nebo mel sve deti. Velmi jim ublizil. Ted hazi na jejich hlavy viny za svuj zivot. Tak to delal ostatne vzdy. Svou manzelku pouzival jako osusku. Divi se ze ho vsichni opustili. Jenomze s tyranem se zit neda. Pokud chce clovek zit, musi od nej utect. Mam pravdu rara?

jasně, uškrtíme je.

blbci co tu furt melete o tom samym, vyhodte uz ty fakany z okna a dejte pokoj.
tutununu malickej, ches dudlika?????!!!

Tak toto je podle mě názor opravdu psychicky narušeného člověka, který by měl vyhledat odbornou pomoc.
A to beze srandy a bez ironie!

Magdaleno, omlouvam se, ze mi vypadlo jmeno a ze jsem nespravne pochopil kontext Tve odpovedi Dominikovi.
Jen bych jeste chtel dodat, ze nejvic se osobnost cloveka formuje do cca 6 let. A to je zlomove. Pak uz se s tim neda nic moc delat. Proto deti z domovu a pastaku maji tak smutne osudy, i kdyz za to samy vlastne nemohou a diskvalifikovalo je okoli, ve kterem vstoupily do do zivota a par let v nem stravily.

Kdyby Tebe, Raro, včas vyhodili z okna, nemusela bys tu zasírat rubriky tím Tvým hnojem!

blbci co tu furt melete o tom samym, vyhodte uz ty fakany z okna a dejte pokoj.
tutununu malickej, ches dudlika?????!!!

Sem pisou lidi ktery maji psych.problem.Nemaji blbe keci.Protoze za to asi nemuzou zejo ?? Proto je to psych.problem.Oni si to asi sami nevymysleli ze nebudou mit radi deti !!

Milý anonyme,asi jsi mě špatně pochopil,názory Dominika se mi velice líbí,nejen v téhle diskusi.Píše moc hezky.

Magdaleno, nevim, proc se navazis do Dominika?
Popsal vse naprosto transparentne. Dneska rodice nemaji takovy vliv na vychovu ditete, jako tomu byvalo kdysi. Dite je hlavne hneteno okolnim kolektivem, ktery prisel z rodin polorozpadlych, s nezajmem o dite a cim dal vic egoistickym a povrchnim.
Sam jsem nanestesti/bohudik do skolky nebo jesli nechodil a prvni roky ve skole pro mne byli v detskem kolektivu prisleho z gangu skolek i tehdy dost utrpenim. Nastesti jsem byl vzdycky hodne robustni, mel jsem velkou silu tak jsem terpel jen psychicky. Prvni den normalni skoly si pamatuju, ze jeden kluk ke mne prisel a jen tak zkusmo mi dal pesti do zaludku. Doma mi pak vysvetlili, ze v nekterych pripadech neplati, ze se zlo nema neoplacet zlem. Musel jsem si tedy zjednat respekt sam.
Puvodne jsem deti i chtel mit, ale samo to nejak neslo a dneska (40+) uz to beru spis jako benefit a manzelce jsem zakazal jakekoliv nahradni metody oplodneni.
Za cely zivot jsem narazil tak na max. 2-5% deti okolo sebe, kdy jsem zalitoval, ze je sam nemam. Zbytek mi potvrzoval, hlavne jejich vychovou a egoismem vuci okoli, ze nemam vubec ceho litovat.

Dominiku,řeči?Pěkně blbé kecy,řeči je slabé slovo.Kolik lidí nemůže mít děti a tady píšou takoví chudáci,kteří nechápou,že mateřství je obrovský Dar.

Dětská agresivita se vyvíjí v závislosti na výchovných schopnostech a citlivosti rodičů a pozdějších vychovatelů. Náznaky agresivity se projevují poměrně brzy, když se dítě dostane do konfliktních situací. Je vedeno k omezení fyzické aktivity, musí respektovat příkazy a zákazy a plnit své povinnosti. Zde hrají značnou roli výchovné postupy. Nadměrné užívání tělesných trestů a křik vedou k odporu ze strany dítěte. Namísto útlumu agresivních sklonů je pravděpodobnější, že převezme tyto formy chování od svých rodičů a vychovatelů.
Rodiče vždy ve výchově působí jako vzory jednání. Hádky, násilné útoky na partnera po požití alkoholu