Sebevražda

> Opravdu silných lidí...- Silna organizace je zpravidla v takrka vsech relevantnich ohledech nesrovnatelne silnejsi, nezli silny jedinec.-

Ano, to je pravda .. na jakých základech však funguje? Na základě strachu slabých jedinců a mohou mít jak chtějí významná postavení, ten strach ze ztráty je převyšující. Odtud krůček k nezvládnutým stresům, alkoholismu atd. atd. Silný jedinec má jiné priority nežli být členem "významné" organizace, i při studiu neuvažuje o tom, že by měl někomu něco dokazovat, aby se uplatnil, aby vynikal

> Opravdu silných lidí je velmi málo, kdyby jich bylo hodně, tak by nefungovaly různé mamutí korporace atd.

Silna organizace je zpravidla v takrka vsech relevantnich ohledech nesrovnatelne silnejsi, nezli silny jedinec.

Žít je tak složité a zemřít je tak prosté..

podle všeho, cos tu...rozumím ti, máme různé strachy, které nás omezují. Myslím, že bys mohla začít od samoty - proč se bát být sama se sebou? Ber to jako výzvu - bojíš se ticha? Buď v tichu, zhluboka dýchej a užívej si klidu, ze kterého přichází nová motivace. Opravdu silných lidí je velmi málo, kdyby jich bylo hodně, tak by nefungovaly různé mamutí korporace atd. Jsi určitě inteligentní mladá žena, tak začni od sebe a uvidíš, že to půjde

Už to nezvládám.. Nemám sílu!! Několikrát jsem se pokusila o sebevraždu. Poprve jsem si chtěla podřezat žily, jenže jsem měla strach. Pak jsem se strašlivě opila, ale ani to nepomohlo. Skoro každý den jsem chodívala na koleje, čekat na osudný vlak. Snažíla jsem si kolem krku uvazat provaz. Teď se řežu a každým dnem o to víc. Je mi 16 a nedokážu žít dál.!! Rodina mě nechce, ve škole mě šikanují nemám kamarády. Nemám se s kým popovídat. Nezvládám to....... A když už si s někym o tom začnu povídat vysmějou se mi do očí. Vím že nejsem podle jejich představ, že nemám krásné vlasy, že nejsem štíhla, že nejsem vysoká, že nejsem krásná, že nechodím namalovaná!!!! Atd... Jenomže já nechci být jako oni!!! Nechci být vůbec!! Nenávidím je , nenavidím sama sebe, nenávidím tento svět!!!!!!

podle všeho, cos tu napsala,...podle všeho, cos tu napsala..
přesně jsi vystihl/a můj problém, vždycky jsem obdivovala lidi, kteří si umí jít za svým cílem i za cenu odepření chvilkových radostí a jsou silní. já taková nejsem, všeho se bojím (lidí, samoty, rozhodnutí, života), neustále spoléhám na vedení druhých. bohužel mám pocit, že jsem hrozně prázdná, neumím ani přijímat ani dávat. všechno si to uvědomuji, ale nějak se s tím neumím poprat, je to jak noční můra.

podle všeho, cos tu napsala, jsi dost ovlivnitelná zvenčí. Chvíli tak a chvíli onak .. najdi v sobě odvahu šéfovat si svůj život sama, na nikoho se nespoléhej s dokončením doktorátu, vrať se domů a vše si srovnej. Nebude to hned, ale přijde čas, kdy nebudeš mít blbý pocit při setkání s bývalým partnerem, kterého jsi vlastně ani nechtěla. Srovnej si své priority a bude se ti žít mnohem pohodlněji. Komplikovanost nikomu nesvědčí .. na druhou stranu se nemáš za co stydět, protože chyby děláme proto, abychom se z nich poučili. Záleží jen na nás, jestli se poučíme .. měj se

souhlasím s tebou, a...takže si myslíš, že je to fake?

Já tě nepodpořím, Tvé...souhlasím s tebou, a nevěřím tomu, že je vůbec možné, že někdo s jejími problémy sem může psát

Mna by zaujmalo ci ma niekto...Lenka, poznám ten pocit. Človek nevidí východisko a akoby nebolo kam stupiť. Tak som to vážne chcela skončiť. Už viac som nevládala. Náhodou som prežila. Dostala som sa rovno na psychiatriu. teraz to celé vnímam ako zlý sen. Paradoxne - tam som prišla na to, že vždy je východisko a že n iektoré veci netreba riešiť. Môžeme ich nechať tak a venovať sa niečomu inému a nič sa nestane. To, čo nasledovalo potom bolo horšie ako to čo som prežívala predtým. Podľahnúť tým pocitom beznádeje znamená padnúť na dno fyzicky aj psychicky. A zbiera sa ťažko, o veľa človek príde vo vzťahoch a v zamestnaní. Málokto ťa ľutuje a pochopí. Musíš vstať sama. Radšej sa vráť z kratšej cesty. Nie je to riešenie. Nikomu nepomôžeš.

pro autora příspěvku...Jaké sadistické sklony, když se mi jeví něčí příspěvky přidané k této diskusi jako nerelevantní...? A hned jsem sadista, mezi námi - sadismus je to,co je mi naprosto vzdálené a odporné. Zřejmě tady platí-podle sebe soudím tebe!

takových jedinců, a...Vím, vím,
však jsem to taky zažila.
Rozumím tomu, že příbuzní neví co se děje.A depresi považují za lenost. Jak to taky mohou rozeznat? Myslím, že v případě duševně nemocných by rodina měla být informovaná lékaři. Pravdivě a jasně.
Tragédie je, že oni to často nechtějí slyšet.
Dieta , nebo hypoglykémie při cukrovce je málokdy zdrojem posměchu. Projevy deprese jsou ale odsuzovány, zlehčovány, zesměšňovány. Myslím, že si to zažil každý, kdo tím prošel.

Už tady myslím bylo...takových jedinců, a bohužel dost často z řad těch nejbližších, což bolí ještě více, kteří mají potřebu jedince s problémem nejenže ignorovat, ale i shazovat, je mnoho. Jenže nikdo neví kdy ho co potká. Tohle téma není legrace, není to ani k smíchu. Tomu se může smát jen bezcitný debil.

Obávám se, že rozumím oběma stranám. Je pravda, že každý má svou hranici zvládnutelného utrpení. Je ale také pravda, že některé problémy jsou objektivně mnohem závažnější než ty druhé. Autor "zoufalce" měl zřejmě na mysli situace, kdy je člověk sevřený tvrdou depresí a nemá tu výsadu rozumně zhodnotit svou situaci. Potom je nebezpečí nevratných kroků daleko vážnější...

Já tě nepodpořím, Tvé...Už tady myslím bylo řečeno,
že nikdo jiný, než trpící nemůže určit míru svého utrpení.
Nezlehčovala bych ničí problémy. Nevím jak bych se cítila já na jejich místě.
Popřemýšlej nad tím, jak píše KB, jaký problém máš sám, že máš potřebu někoho shazovat když mu není dobře.

Já tě nepodpořím, Tvé...pro autora příspěvku 14.6.2013 05:58 - zoufalce
Máš pravděpodobně sadistické sklony, najdi jejich příčinu a poper se stím, potom přestaneš mít deprese a myšlenky na sebevraždu.

Já tě nepodpořím, Tvé starosti, téměř dětinské a víceméně hloupé, bychom rádi my, postižení depresemi a myšlenkami na sebevraždu, chtěli mít.

vy jste na mě tak hodní, ani nevím, čím si to zasloužím. ani nevíte, co jsem zase provedla, místo toho, abych mu vytmavila jak mi ublížil a jak se cítím, tak po pár jeho vlídných gestech, jsem udělala opak. on je moje šance jak konečně po dlouhé době něco dodělat. děkuji za podporu díky vám jsem mu aspoň pár věcí řekla.

a co to je za diagnozu,pokud...Něco, co do této diskuse nepatří (omlouvám se): Myslím, že jsi někde psala, odkud cca jsi, resp. kde působíš. A myslím, že je možné a možná i pravděpodobné :-), že se známe. Každopádně životní osud a události, jak jsem tak pročítala různá vlákna diskusí, máme hodně podobné.

s mým bývalým přítelem...Zoufalko, pokud máš ještě možnost a sílu se vrátit domů, tak já bych to na Tvém místě udělala (i když každý jsme jiný/jiná). Třeba se i to Tvoje ublížení Tvému dlouholetému kamarádovi nějak vysvětlí. Asi to chce čas, ale ten vždy obrušuje hrany emocí - alespoň já s mými životními strastmi považuji čas za jeden z nejlepších léků - škoda, že v NĚKTERÝCH PŘÍPADECH jej nelze urychlit.