Reklama

Sebevražda

s tím (Čt, 13. 6. 2013 - 19:06)

tvým dlouholetým přítelem,to byl spíš vztah kamarádský,ne partnerský,jinak si to nedokážu vysvětlit.Jinak souhlas s příspěvkem nade mnou.

zoufalko (Čt, 13. 6. 2013 - 19:06)

nezoufej. Bude líp. Určitě bude líp. Jen se lépe dívej kolem sebe a vnímej i ty nejmenší detaily - pozitivní. Usmívej se na lidi a uvidíš že i oni ti oplatí tvojí úsměvavou tvář pěkným pohledem. To pro začátek stačí. S muži buď opatrná. Jo ten příspěvek o naivní důvěře a starších žen byl otřesný. Takže bacha na peníze. Tam nevěřit nikdy. Nepůjčovat nikomu, už vůbec neručit ale taky si sama nepůjčovat. Bude líp věř tomu.

devět (Čt, 13. 6. 2013 - 18:06)

let s přítelem bez fyz.kontaktu? Jinak,že máte prázdný byt,na to kašlete,to je to poslední,hlavně že nemusíte na ubytovnu.Ono to všechno nějak dopadne,tak hlavu vzhůru.Práci také máte,tak to je fajn.Jinak toho druhého jste znala pouze rok a především po mailech,tak to chtělo velkou odvahu s ním někam vycestovat,no máte aspon nějakou zkušenost,hlavně že jste v pořádku a příště budete chytřejší.My ženy jsme někdy hodně naivní a prostě lehce uvěříme,i to se stává.Včera jsem se dívala na vlastní oči,tak jsem byla v údivu,čeho všeho jsou ženy schopny udělat pro muže.Paní si vzala několik půjček,dlužila kolem milionu,aby pomohla partnerovi,kterého znala víceménně po mailech,viděla ho jen párkrát,uvěřila,že se do ní zamiloval.Paní ve starším věku.Vám se nic takového nestalo,budte ráda,že to takhle dopadlo.

zoufalka (Čt, 13. 6. 2013 - 18:06)

s mým bývalým přítelem jsem byla devět let a toho pána znám přes rok, většinou po emailech. v anglii jsem na služební cestě, můžu se vrátit, ale představa prázdného bytu je skličující a představa potkávání mého bývalého každý den v práci je mučivá. Bohužel jsem dost plachá a až moc stydlivá osoba, která zároveň touží po společnosti.. bojím se samoty a prázdnoty..

zoufalka (Čt, 13. 6. 2013 - 18:06)

omlouvám se všem, kdo tohle bude číst, ale potřebuju pomoc nebo alespoň vyslechnout, nemám komu bych svoje zoufalství sdělila a potřebuji do světa vykřičet jak ubohá osoba jsem. Ještě minulý týden jsem měla kluka, který mě miloval, jenže bohužel mezi námi nebyl fyzický kontakt, po kterém jsem prahla a tak se stalo, že jsem mu občas zahnula. Pak se objevil muž, který mi nabídl, že mi pomůže dodělat doktorát, který už dělám šest let a naděje na dokončení byli hodně mizerné. Do této naděje jsem vložila všechnu sílu i lásku a odjela za ním do Anglie, kde jsem dost tvrdě vystřízlivěla. Jeho pomoc je poloviční a vypadá to,že kýžených výsledků nedosáhnu, navíc jsem jedna z mnoha milenek. Kam mám teď jít, co dělat? tady zůstat nemůžu, domů se vrátit nemůžu, přátele nemám, v životě jsem ničeho nedosáhla, nic neumím a jedinému člověku, co mě měl rád jsem ublížila. Přemýšlím i o tom posledním řešení, co existuje, jenže jsem na to příliš slabá a nerozhodná, jako ve všech ostatních oblastech svého života. Nevím, co mám dělat, moje zoufalství dosahuje netušených rozměrů...

Nevím, (Čt, 13. 6. 2013 - 18:06)

jak dlouho jste svého druhého přítele znala,ale já bych jen tak s nikým do ciziny neodjela.A váš první vztah asi také za moc nestál,když tam nebyl žádný fyzický kontakt.Kolik vám je,že se nemáte kam vrátit,co rodiče,babičky? Nelehká situace.Jedině do nějakého podnájmu,nebo na ubytovnu,nic jiného vám asi nezbývá.

zoufalka (Čt, 13. 6. 2013 - 18:06)

omlouvám se všem, kdo tohle bude číst, ale potřebuju pomoc nebo alespoň vyslechnout, nemám komu bych svoje zoufalství sdělila a potřebuji do světa vykřičet jak ubohá osoba jsem. Ještě minulý týden jsem měla kluka, který mě miloval, jenže bohužel mezi námi nebyl fyzický kontakt, po kterém jsem prahla a tak se stalo, že jsem mu občas zahnula. Pak se objevil muž, který mi nabídl, že mi pomůže dodělat doktorát, který už dělám šest let a naděje na dokončení byli hodně mizerné. Do této naděje jsem vložila všechnu sílu i lásku a odjela za ním do Anglie, kde jsem dost tvrdě vystřízlivěla. Jeho pomoc je poloviční a vypadá to,že kýžených výsledků nedosáhnu, navíc jsem jedna z mnoha milenek. Kam mám teď jít, co dělat? tady zůstat nemůžu, domů se vrátit nemůžu, přátele nemám, v životě jsem ničeho nedosáhla, nic neumím a jedinému člověku, co mě měl rád jsem ublížila. Přemýšlím i o tom posledním řešení, co existuje, jenže jsem na to příliš slabá a nerozhodná, jako ve všech ostatních oblastech svého života. Nevím, co mám dělat, moje zoufalství dosahuje netušených rozměrů...

Jill (Čt, 13. 6. 2013 - 06:06)

Mýlíš se, když píšeš,...Jen ahoj Pampelišce.
Pod tvé poslední tři řádky se i já podepisuji.

Pampeliška (St, 12. 6. 2013 - 14:06)

morcata sic nevim o cem tu...Mýlíš se, když píšeš, že nevím o čem mluvím.
Mám toho dost za sebou., taktéž jsem bojovala o to, aby mi nezdrogovali synka když byl malej.
Přesto mi z léků cosi pomohlo, byť nevyléčilo. Sama teď beru už třetím rokem Venlafaxin (nyní 150 mg)a jsem některé dny na Rivotrilu.
Neléčí mě to, ale ani neblbnu víc, než je v mém věku obvyklé. neustále mám potřebu se vzdělávat v různých oblastech. Paměť není co bývala, ale co chceš ve 40ti letech. Myslím, že jsem na tom docela dobře po více než 5 letech fetu.

D (St, 12. 6. 2013 - 14:06)

Psychiatri maji zajem - podobne jako kdekdo jiny - o hodne penez za malo prace. Krom toho - take jako kdekdo jiny - maji zajem o moc a autoritu. Diky temto svym prirozenym zajmum jsou nekdy ochotni si u svych pacientu a jejich blizkych pestovat problemy, ktere jsou jinak povytce subjektivni, nebo zanedbavat problemy objektivni povahy.

V neposledni rade pak, i mezi psychiatry - podobne jako v jakekoli jine profesi - se najdou i psychopati a maniaci, jejichz cilem je jim sverenym osobam vedome skodit, nebo je dokonce fyzicky likvidovat.

Na druhou stranu pacienti a jejich blizci maji tendenci veskere sve problemy svadet na psychiatry, jejich indolenci a nekompetenci.

Pokud nekdy dojde k cemukoli dobremu mezi psychiatrickym personalem, na jedne strane, a pacienty a jejich blizkymi, na strane druhe, je to jen navzdory vyse uvedenym limitujicim faktorum a rizikum.

o (St, 12. 6. 2013 - 14:06)

jinak si nemyslis.. tak to ani nema cenu si s tebou psat.

o (St, 12. 6. 2013 - 14:06)

nekecej - dej si par davek a uvidis sam, jenom musis nejal udelat aby ti je daly.

nekecej (St, 12. 6. 2013 - 14:06)

ja sem jejich obet, byl jsem...ted ses jako dement?

o (St, 12. 6. 2013 - 13:06)

jiste, ale neco jineho je nemoc a nehoda - pri tech souhlasim mudrs sou na svem miste.

D (St, 12. 6. 2013 - 13:06)

d bohuzel nemas pravdu, kdyz...Mozkova onemocneni nemusi mit jen jednu pricinu - pricin muze byt i nekolik, nebo cela rada.

Nektere z techto pricin mohou jiz byt odeznele, takze jedine, co z nich dnes zbyva, jsou pouze jejich nasledky.

Uderi-li napriklad cloveka kladivem do hlavy nejaky silenec, ktery je nasledne chycen a zpacifikovan, pak jiz ten samotny silenec s kladivem je mimo hru, a zbyva pouze nasledek - rozbita hlava.

V takovem pripade se lekar muze na pricinu vybodnout, a zabyvat se pouze lecbou nasledku.

Jine z podobnych pricin mohou byt trvale pusobici (napriklad stale probihajici bakterialni infekce). U takovych pricin je treba bojovat jednak s konkretni pricinou, a pak mozna i se skodami, ktere ta pricina jiz stacila zpusobit.

Jakykoli lekarsky zasah do organismu dale obnasi nejen sanci na vyreseni nejakeho problemu (napriklad castecne ci uplne potlaceni nejake priciny ci jejiho nasledku), ale i rizika vedlejsich ucinku. Krom vedlejsich ucinku byva i nezanedbatelna moznost, ze dany zasah nepomuze s problemem, ktery mel puvodne pomoci resit, nebo jej dokonce jeste zhorsi.

Vysledkem ne zcela uspesne - nebo zcela neuspesne - lecby tak bezne byva situace, kdy pacientovi:

- zustane aspon cast zdravotnich problemu, ktere mel pred nasazenim lecby;
- vzniknou nove problemy, ktere jsou vedlejsim produktem lecby.

V obzvlaste nestastnem pripade pak muze lecba tez:
- paradoxne jeste zhorsit (mimo jine i) prave ten problem, proti kteremu byla nasazena.

To vse je vsak pouze dan za to, ze nezijeme v idealnim svete.

o/smrt psychiat (St, 12. 6. 2013 - 13:06)

ja sem jejich obet, byl jsem normalni a oni me znicili.

Martin (St, 12. 6. 2013 - 13:06)

O, D: A vy trpíte nějakou duševní poruchou, že máte takové propracované názory a zkušenosti? Jinak toto téma by mělo být o vážných duševních krizích lidí a ne o teoretickém náhledu na psychiatrii.

o (St, 12. 6. 2013 - 13:06)

ted posloucham: kirlian camera - erinnerung, to mi pride jako zhudebneni toho kdyz hlavne ti velci "pani" se pousti do svyh lekarskych mouder.

o (St, 12. 6. 2013 - 13:06)

d bohuzel nemas pravdu, kdyz clovek onemocni tak je to vzdy z nejake priciny a co takhle tu pricinu najit? a ja ji vsem treba i najdu ja totiz uznavam vedu (a ta existuje) ktera tvrdi ze sedesatpet procent veskerych nemoci je z nezdraveho zivotho stylu. podle me teda asi uplne vsechny dobre, i kdyz je nekdo mezi tema petatriceti a je tam ta psychicka a ma clovek nejaky bludy? to snad nebudem jak idioti resit ne? schizofrenie - ublizuje tim nekomu? pak at se to nejak resi, a presne jak sem psal ty taky rad popisujes specifikujes a meris, to delaj oni ale k cemu to jako je? mame se zaobirat pricinami a kdyztak nasledky, jenze pro ne sou prednejsi ty tlumici nez ty negativni. my to proste nejak ututlame a at si ten pacient pak treba chcipne ze jo. trosku prehnane ale tak to je. ja zadny priciny/duvody nemel jsem jeden z tech kde se proste dopustili omylu a znicili mi nejspis natrvalo hlavu - nebo ty jako metodolog bys mi moh rict - jeto opravdu natrvalo? nicili me par mesicu ne na tom opravdu nic kontrolovatelneho nevidim.
a tedy nakonec mozkovy mrzak do sebe dostane neco co z neho udela jeste vetsiho mrzaka za cenu nejakeho potlaceni? jelikoz je z neho dvojity mrzak tak ani za cenu uplneho vyleceni v tom vidim jedine negativismus. a dobre az si zasluhuji uctu jako vedeckou ale at ji nikde nepraktikujou, jak pises mozkovy mrzak nema na vybranou, proste jim zustane a mozna by se tim zdravym zivotnim stylem z toho i dostal, ale proste tady mame ty doktory kteri za nas vsechno vyresi a oni taky z neceho zit musej zejo. ne nema to cenu je to zverstvo nicici lidske zdravy ba i zivoty a zadnou uctu si rozhodne nezasluhuje.

D (St, 12. 6. 2013 - 12:06)

morcata sic nevim o cem tu...Mas me pochopeni, "smrti psychiatrum, konci doktorum". Nejlepsi je mit zdravy mozek, a zadne psychiatry nepotrebovat. Nicmene, priroda a zivot jsou krute. V psychiatrii se opravdu nejednou postupuje invazivne, a mnohe relativne zdrave tkane se pritom poskozuji a nici. Nicmene lepsi alternativy neexistuji. Tvrde a naturalisticky receno - mozkovy mrzak nema na vybranou.

Z meho metodologickeho pohledu je vsak dulezite, ze se ve "velke psychiatrii" postupuje systematicky a kontrolovane. Chemicke substance ci elektricke vyboje se daji dobre popisovat, specifikovat, merit. Prave proto si takovato psychiatrie zasluhuje uctu jako vedecka, narozdil od casto pavedecke, humanizujici "male psychiatrie".

Reklama

Přidat komentář