deprese a sebevrazda

Mika:
Máš pocit, že Ti tu někdo poradí, čím a jak se zabít?
Ibalgin a Ataralgin vynech. to tě jen ve velkém množství přiotráví a užiješ si výplach žaludku a pobyt v PL.

Děcka, takovou příležitost už dlouho mít nebudete. Řeště problémy, nepáchejte sebevraždy.

poradte prosim, kombinace ataralginu,ibalginu a alkoholu,zabije me?a kolik?nekde jsem cetla,ze to zabira...prosim,poradte,uz nechci skoncit na jipce,ale skoncit svuj zivot..

Dobry den. Jsem cerstve po rozvodu, ze ktereho jsem si odnesl silne deprese a ktere lecim Argofanem. Bejvalka po mne pozaduje 500.000 vyrovnani za byt (banky jsou na to aby z vas penize tahali, ne aby vam pujcili) a ma nova pritelkyne, se kterou cekame miminko me opustila, prakticky ani nevim proc. Denne myslim na to, jak to ukoncit, aby to vypadalo na nestastnou nahodu a miminko bylo diky pojistce financne zajistene, kdyz uz jsem prakticky prisel o jediny smysl zivota

Dobrý den, je mi 18 let a chodím na střední školu, a jsem ve třeťáku. Nedokážu se se spolužákama normálně bavit, a při zkoušení to je ještě horší. Největší problém je pro mně mluvit, a dívat se lidem do očí. Už si nevím rady, jestli by třeba bylo lepší ze školy odejít.... . Mám špatný prospěch a za rok mě čeká maturita. prosím o nějakou radu. Dík

Ahoj,tak jsem tady opet a opet hodne smutna s ruznymi myslenkami...taky moc rada vyslechnu neci pribeh,treba popisu i svuj,i kdyz tady uz byl...mozna jen hledam kamarady,kteri si se mnou budou povidat,pokud tady nekdo takovy je,ktery chce pomoct a treba ktery i pomuze,prosim,napiste na mail,odepisu. bleska.lucy"seznam.cz

nooo..tak druhý pokus..tak zasejc jenomej koukam ze na tom sem podobně jak pár lidí tady..nejsme tak rozdílní prostě..Poslední dobou..teda delší dobou myslim na smrt jako na svého přítele..jako na návrat domů..protože sem se cítila dlouhodobě velmi zmateně..ztraceně a rozechvele..zdálo se mi ze sem tu naprosto zbytečná..
..vim dobře proč se tak stalo..
..dívám se..
..no..a kdoví změna je jistě možná..
..a dívám se často do nitra..někam hluboko..tak nějak za všechno..
..věřím že důvodem života je láska..a tu přeji vám všem..

Dekuji za prispevky...nemam se rada,protoze mi nekteri ukazali,ze bych se rada mit nemela,ale snazim se...hlavne nebyt sama,to mi stale dela velke problemy. A dekuji za nabidku pomoci,ja nejsem clovek,co by po necem sel,at uz jsou to penize (to se mi obloukem vyhyba),tak pomoc,ale ted ji mozna budu potrebovat...ale i ja se nabizim k popovidani i pomoci...dekuji Vam

ancus - je mi strašně moc smutno z Tvých příspěvků,vím,jak Ti je,co cítíš a prožíváš.Nevzdávej to,prosím Tě o to.V zoufalství člověk leckdy reaguje unáhleně a možná je pak na náravu pozdě.Strašně rád bych Ti pomohl.Moc.

Ancus,proč myslíte,že se Vám děje to, co se Vám děje.Máte v životě něco pochopit.Trochu se zamyslet.Víte, Vy chcete aby Vás druzí měli rádi,ale sama sebe ráda nemáte.Tak až najdete cestu k sobě, najdete i cestu k ostatním a i oni zase k Vám.Zamyslete se.

celou noc jsme nad tim premyslela, jestli je lepsi umrit, nebo zit a byt nemiloavana...z toho srdce boli i telo, ted jsem vyrizena a vlastne je mi uz vsechno jedno...uvazuju,ze pujdu na katedralu a jeste naposledy se proletim....a je mi jedno, co rika okoli...je to muj zivot a me to boli, ne nikoho jineho...proc nikdo neciti,jak mi muze byt...tak velka prazdnota uvnitr...myslenky mi krici a ja to nemuzu zvladnout....nejde to...ja nechci porad plakat,videt to pekne,ne stale jen dostavat od zivota facky

ja bych si moc rada nekoho nasla,ale problem je ve mne,ja uz neverim...ten,koho porad mam tak rada,se mi vysmiva do oci...doslova...taky vim,ze kazdy ma nejake trapeni,vim to dobre,protoze pro lidi pusobim nekdy jako vrba a posloucham trapeni a snazim se pomoct,ale se svym trapenim se nesveruji nikomu,vlastne to pisu jen tady...kolem mne by si mysleli,ze jsem blazen...nejtezsi pro me je,kdyz se stmiva a ja jsem sama,nekdy mam pocit,ze z toho budu lozit po zdech...prosim,nemyslele si o mne nic spatneho..ja bych nikdy nikomu nebulizila,jen sobe...nemam se rada...ja pro chlapy jsem pry hodne pohledna,z toho prave je to,ze me chteji jen do postele a nikdo nevidi me srdce...ono i v drbnem clovicku se muze skryvat velke srdicko...chybi i povidani s nekym...ale ufnukana nejsem,ne v beznem zivote,to trapeni nosim v sobe a je mi smutno

ancus - z nešťastné lásky????Řekl bych,že lepším řešením by bylo najít si někoho jiného,který chlap stojí za to,vzít si kvůli němu život?Ani jeden.Z Tvého příspěvku až mrazí,podívej se okolo sebe,každý máme nějaké trápení,ale vždy je cesta ven,věř mi.

Ja te uplne chapu, taky si porad rikam duvody,proc se tady drzet,ale krome prace nemam vubec nic...taky vim,ze tim nekomu ublizim,ale prece nejde o ty lidi kolem...ale o mne.Uz jsem se o to pokusila,ale nepovedlo se to,akorat mi vypumpovali zaludek a psychiatricce jsem rekla,ze jsem to udelala nahodne,z nestastne lasky a oni me pustili domu,bez nejake lecby...nechtela jsem tam zustat...a ja tu sebevrazdu planovala dlouho,jen me nasli...a z nestastne lasky to byl a stale je,ale uz ne jen diky tomu,jsem proste sama,nesnasim samotu,lidi me jen vyuzivaji...ja se snazim,ale asi to nejde...myslim,ze kdyz uz clovek nevidi to pekne slunicko na obloze,ale ma jen stin v srdci,proc to protahovat...

Zdravím všechny, už nějakou dobu vážně uvažuji o tom, to skončit. Můj život už jsou jen deprese. Dal jsem si pro a proti, a už nezbývá moc důvodů se tady dál trápit. Uvědomuju si, že některým lidem ublížím, ale přesto má pro mě smrt větší cenu, než život. Tu knížku bych si ještě rád přečetl, ale 11 tisíc za ni nedám.

Lucy, ja nevim, jestli ta kniha je k dostání česky. Originál se jmenuje Hand an sich legen, anglická verze je. Možná ta kniha bude někde na internetu. Měj se hezky

Kde je David?

Ahoj,taky jsem delsi dobu nebyla na netu,ale hodne me zaujalo,co jsi napsala.A popravde,no nerikam,ze jsem ztroskonacec,ale na smrt myslim hodne casto.Ale to,ze umim pomoct lidem,kteri jsou na tom spatne,toho uz jsem si vsimla.Bohuzel ani to mi neodvadi myslenky k sebevrazde,protoze vim,ze tu pomoc potrebuji sama. Knihu zkusim sehnat,rada ctu,i kdyz vim,ze ten pripsevek nebyl urceny mi..tak promin,pokud vadi. I pro Davida,zkus sem jeste neco napsat,popovidame si.Dekuji za Vase rpispevky,vazim si toho.

Já si teda neřeknu ten slaboch. Smrt někdy vypadá tak soucitně. V životě na tebe někdo zapomene, někdo ti přibouchne dveře, někdo další po tobě bude chtít výkon a soutěživost, aby směl dál žít...smrt nic nevyžaduje, přijme každýho, s úspěchem i bez, vítěze, ztroskotance, i ty co nikam nepatřej. Smrt na nikoho nezapomíná, každýmu nechá otevřený dveře, nikomu neklade podmínky. Nemyslí na to člověk, když zvažuje odchod ze života? To neni rétorická otázka, mně to prostě zajímá. Smrt nikdy neubližuje, člověk umírá na rakovinu, vyčerpání, deprese, kulku v hlavě, ale nikdo neumírá na smrt. Smrt příjde vždycky jako druhá, aby osvobodila toho, kdo se trápí, aby nikdo nemusel trpět věčně. Ale - pokud tam teda eště seš a jestli tě to zajímá - tohle můžeš udělat vždycky, neuteče ti to. Můžeš odejít, ale taky nemusíš. Zítra budeš mít tu samou možnost. A když zůstaneš, o den o dva dýl, co se stane hroznýho? Možná za tu dobu dokážeš pomoct někomu, kdo se trápí podobně jako ty, třeba tim, že si ho poslechneš a narozdíl od drtivý většiny lidí ho pochopíš. A on nebo ona na tobě uvidí, že rozumíš tomu trápení. To by přece dávalo smysl, nebo ne? Totiž, promiň, možná plácám, ale už jenom drobnost: já si myslím, že člověk, co se hodně trápil nebo trápí má zvláštní schopnost uzdravovat samotu těch, kdo už jedou z posledních rezerv, těch, kdo maj pocit, že jim nikdo nerozumí nebo že už dávno nepatřej mezi živý. Prosimtě promiň, jestli je to mimo, co píšu, nechci se nějak předvádět a možná to neumim šikovně formulovat, ale připadá mi to jako neuvěřitelná škoda, když odejde člověk, kterej rozumí utrpení a možná by dokázal naslouchat někomu, kdo je na tom stejně. A snad jestě jednu, teď už opravdu poslední věc, pak přestanu otravovat: existuje jedna knížka, jmenuje se " Vztáhnout na sebe ruku " a je o dobrovolnym odchodu ze života, napsal jí Jean Amery, filosof, co se pak sám zabil. Myslim, že by tě mohla zajímat. Prosím, odlož to ještě, aspoň na tak dlouho, aby sis ji moh přečíst. Musim končit. Do zítra nebudu na netu. Doufám, že ještě něco napíšeš.

Je cas. Nemam strach. Dostalo me to. Ja doufam, ze neni nic dal. Nechci uz nic. Hodne lidi si rekne: ten slaboch, proc to udelal. Je mi to samotnymu lito. Chtel jsem zit, byt stastnej. Nestalo se a ja se loucim.

Ahoj Lucy. Taky se chci citit pro nekoho potrebnej a pak vzdy prijde jen rana pod pas. Vim co tim rikas. Jak jsem ti psal o vztahu a tak, prisla rana v podob padaka z prace. Bohuzel i tam se to podepsalo. Co dal? Ptam se sam sebe. Nebavi me to. Jo, jo. Zivot je fakt svine.