Sebepoškozování

Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit

Tak jsem se ještě rozhodla vám něco napsat.Ta terapie byla úžasná, navíc jsem se tam i přiučila novým věce. Třeba jsme zkoušeli zpívat mantry. Nevím jestli s tím máte někdo nějaké zkušenosti, ale je to velká síla, když to zpívá víc lidí. A každá ta mantra vyvolavá nějaké pocity. Nezáleží na tom, jestli někdo umí zpívat nebo ne....když je víc lidí, tak to vyzní ohromně. Moc se mi to líbilo.Taky jsme tam každý ráno v 6 hod. cvičili. Někdy se mi fakt nechtělo, ale šla jsem....a to mě do toho dne vždy nějak....jak bych to napsala....vhodilo. A odpoledne jsme taky cvičili...buď jsme posilovali, nebo protažení...nebo taky dechová cvičení, která jsou myslím taky hodně důležitá a taky jsme hodně cvičili jógu. A to bylo super. A ráno po půl hod. cvičení, tak kdo chtěl, tak mohl ještě cvičit pět Tibeťanů. Začala jsem je taky cvičit. A k tomu jsem se naučila pozdrav slunci. Bylo to moc fajn.Ale co jsem chtěla napsat. Když jsem tam přijela, tak jsme s doktorkou sepsali takovou dohodu, že si nebudu ubližovat. Ale, že když to na mě příjde, tak že si klidně můžu nechat zavolat doktora a on to se mnou probere. Že když si ublíží, tak můj pobyt skončí. Souhlasila jsem s tím. Minulý pobyt jsem si tam ubližovala fakt hodně a to docela bránilo terapii. Protože místo toho, abych to řešila na skupině, tak jsem si ublížila. A samozřejmně to nechala plavat.Tento pobyt to na mě taky několikrát přišlo, protože můžu říct, že takový intenzivní terapie dá fakt dost zabrat.Ale nikdy jsem si neublížila. Pro mě úspěch. Sice jsem potřebovala někdy zavolat doktora, který sloužil, ale zvládla jsem to.Ale jednu věc jsem totálně nezvládla. A to je jídlo. Přestala jsem jíst. Nebo jsem jedla hodně málo. Nevím jak se to rozjelo. Doktorka říkala, že když se nemůžu pořezat, tak že to řeším takto. Ale, že mám o tom mluvit na skupinách.Tady na té terapii to není tak, že když tam příjde nějaká anorektička, tak že jí budou hlídat, jestli jí nebo ne. Na to jsou jiné zařízení. Ale může o tom mluvit na skupinách. Ale samozřejmě, že když je vaše váha hodně nízká, tak vás dají na uzavřené odd., které tam je.Když jsem nastoupila, tak moje váha byla 57 kilo. No a pak to šlo dolů....55.....54....52....51....Doktorka mi řekla, že to všechno chápe, ale jak se dostanu pod 51 kg, tak začne prudit. Nevěděla jsem, co má na mysli. Vážila jsem i 49 kg, ale to jsem zatajila....A navíc jsem začala být svou váhou tak posedlá, že jsem k tomu zase začala po dlouhé době brát projímadla. Zase sem si připadala děsně tlustá. Až jednou, to bylo 14 dní před odjezdem, jsem se šla sprchovat a koukla na sebe normálníma očima do zrcadla. Byla jsem kost a kůže. Fakt hrůza. Nevěděla jsem v tu chvíli jestli se mám smát nebo brečet. Začala jsem jíst. Ale skoro s každým soustem mi ukála slza. Prostě ta mrška na mě zase skočila.Ale těch posledních 14 dní jsem jedla pravidelně, ale přibrala jsem jen na 52 kilo. Byla jsem, abych pravdu řekla, docela ráda. Když jsem cvičila, tak jsem nemohla ani pořádně ležet, jak mi trčeli všude kosti. Dělali se mi pěkný modřiny.A když jsem přijela domů, tak když mě Michal viděl, tak se zhrozil. Namluvila jsem mu spoustu blábolů, že jsem jedla, že nevím proč tak hubnu, že si dojdu k doktorovi apod. Uvěřil.Jím, ale né pravidelně. Vím, že jsem hubená, že mám velkou podváhu. A vím, že to není v pořádku. Ale taky jakobych se toho nechtěla zbavit. Jsem hubená a to mě těší.Často mě napadají myšlenky, že to jídlo ještě víc omezím a že budu ještě víc cvičit a budu ještě hubenější. Ale taky vím, že to je blbost.Ale prostě se mě ta mrška zase chytla a ne a ne se pustit.Někde jsem četla, že když měl někdo anorexii, že se to může i vracet. A já teď fakt nevím. Chtěla bych být ještě hubenější a přitom vím, že je to pěkná blbost, že už teď mám velkou podváhu.No fakt nevím, jak z toho.Tak jsem to tady na sebe práskla. Moc dobrý pocity z toho nemám. Nechtěla jsem to nikomu říct. Zvlášť, když mi skoro každý říká, nemyslím jen na doktorce, ale i lidi venku, že mi to evidentně pomohlo.No je mi fakt divně.Cítím se teď hodně malinkatá.....

Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit

Sebepoškozování

Přidat komentář