Totální endoprotéza kyčle

Všechny vás tu opět zdravim ,čtu a čtu.Tak já jsem už v září byla rok po operaci,ale stále ještě jsou problémy,sice už spim celou noc,alepřetáčím se na oba boky,už to konečně jde.Byla to ale doba než to šlo,dlouho jsem brala prášky taky na bolest ještě po operaci.Oblékání jsem taky řešila pomocí francouzkých holí,ponožky manžel,ted už konečně sama,koupel jen na sedátku na vaně.zatim sice pochoduji jen s holí někdy s oběma.Horší,že se už pomalu ozývá druhá noha,nějak bych se tedy zatim netroufala jít znovu,uvidíme co bude z jara na kontrole,lýtko stále bolí,špatně se chodí,snad to nebude koleno.

já jsem se obešla bez podavače věcí. Na oblíkání mi stačila dlouhá lžíce na obouvání z Ikey. Byla jsem na operaci v létě, takže ponožky jsem neřešila.
Na zdravý bok jsem si lehla už v nemocnici a spala jsem na něm. Můj problém jsou bolavý záda, mám na plotýnkách výhřez a chození o berlích tomu nepomohlo.
Také operaci doporučuju, ta úleva stojí za to.

Mam pul roku po vyměně ...Jano, mně hodně pomůže přetočení na břicho. To jsi nezkusila? Já jsem před operací na břiše spala (ne celou noc) a záda si krásně odpočinou. I teď usínám na zádech, ale když jdu v noci na záchod, lehnu si pak na břicho - a pak už rotuju celou noc :-) Na boku mám polštář mezi koleny už asi 10 let, možná víc a na zádech teď žádný pod hlavou a na břiše taky žádný, tak na každé otočení přendavám polštář vedle postele a zase zvedám mezi kolena. Beru si půl prášku na spaní, že alespoň po probuzení zase usínám. Někdy to ale taky nejde ani s práškem. Zkoušej, nějakou polohu najdeš. A na operovaném boku nemůžeš spát? Já jsem před operací nemohla, ale po operaci to šlo - to byla velká úleva pro druhý bok :-)

Mam pul roku po vyměně ...Před TEP jsem prodělala mnoho operaci a mimo jiných operaci stříšky. Bylo mi 23 let,doma ročního syna a já MUSELA ležet jen na zádech 6 týdnů,nesměla jsem ani sedět!Proto tě chci povzbudit že s TEP je to hračka ,zkus najít způsob pootočení.Jde to a člověk když musí vydrzi hodně.

Mam pul roku po vyměně ...Jano,
pokud máš v pořádku druhou nohu, snaž se o přetočení na ten zdravý bok. Zpočátku si alespoň odpočineš, a to velmi úlevně, postupem času se i trochu lépe vyspíš. Chce to ale jistit aspoň polštářkem kolena (vložit ho mezi kolena), aby ses nepřetočila a zůstala na tom boku. Nevím, jak přesně na tom zdravotně jsi (napiš víc), ale připomínáš mi i moje problémy s dlouhodobým ležením na zádech. Také jsem tenkrát nedala spánku víc než 2 hoďky a usínala spíše únavou a vyčerpáním. Pak jsem si už trochu zvykla, teprve po druhé TEP se vše postupně vrátilo do starých dobrých kolejí...

Mam pul roku po vyměně kyčle a ještě jsem se nevyspala,prostě na zádech to nejde.Kolem dvou hodin když jsem už velmi unavena, tak usnu na chvili v polosedu,tak na dvě hodky. Už mne lékařka napsala prášky na spani,nebot začinám cvokatět. no ale problém se spankem jsem měla i před operaci,ale ne tak velky, to jsem ještě občas zaspala na boku,,,,kdyby už to přestalo..PROSIIIIIIIIIM

Pájjo,ničeho se...Dančo,
mám takový pocit, že tu "prodlouženou ruku" (podavač) si kdysi pořídila Yvona (viz její první TEP). Já měla jen navlékač ponožek, jinak jsem "pracovala" pomocí holí. Byla jsem na ně odkázaná tak strašně dlouho, že jsem si jejich pomocí dokázala zvednout i papír, co mi spadl na zem - i vytáhnout kastrol ze skříňky v lince. A díky jim se i obléknout, vč. spoďárů. Jen fusky mi nešly, tak proto ten navlékač. Ani jsem se proto neučila v nemocnici navlékání ponožek pomocí ručníku. A když mi spadla francka na zem? Tak jsem to tou druhou zvládla během 3 vteřin. A když obě? Tak jsem měla další dva páry. Někdo si kupoval nové boty, nové svetříky či náušnice, já francky - různě barevné, ale na všech možných kritických místech připravené. Já už totiž před "o" chodila spíše po rukách než po nohách. A měla ruce dobře vypracované - takovou "facku" ode mne bych nikomu nepřála:-) Dnes už mám ručičky zase slabé, ale nohy v pohodě, což je paráda, ale hlavně účel těch mých operací. A operací nás všech, tj. aby nám nožičky zase sloužily tak, jak to má být.
Trochu jsem se zapovídala, snad jsem se nikoho nedotkla, vlastně jsem původně chtěla zdůraznit ten PODAVAČ VĚCÍ.
Na všechny, kteří se tu chystáte na operaci, moc myslím, nebojte se, všechno pak bude zase dobré.......

Já už mám několik...Pájjo,
mne také bolesti donutily spát na zádech, jinak to prostě nešlo (víc jak 2 roky). Ten pytlík s třešňovými peckami neznám, škoda, tenkrát by mi také bodl. Ale přečtou si to tu všichni ostatní se stejnými problémy a tvoje rada jim pomůže.
Postele máš připravené v předstihu, což je ok. Pak už si jen vybereš tu pravou, kde ti bude dobře. A jinak se fakt neboj!!! Já vím, dnes už se mi to lehce říká, když to mám za sebou. Bála jsem se také. A jak! Všichni jsme tu báli. Ale opravdu se to dá všechno dobře zvládnout a ty výsledky pak stojí opravdu za to.

Děvčata, dnes jsem našla...Valérie,
u každého je to jinak. Mne ta bolest přepadla naráz a bohužel už zůstala až do operace. Znám ale spoustu lidí, kteří to zažívali nárazově v různých obdobích, pak to odeznělo a byl nadlouho zase klídek. To ale píši o artróze jako takové (s vrozenými vadami zkušenost nemám, jen z této diskuze). Pořád je ale naděje, že to nemusí být "ONO" - třeba jde jen o následky nějaké nárazové a fyzicky náročné činnosti, kterou běžně neděláš, a když dáš kyčli klid (plus pár pilulek), tak to odezní. Každopádně bych si ale zašla na ortopedii, kde ti udělají RTG a zjistí, co se vlastně děje.
Držím ti palce.

Děvčata, dnes jsem našla tuhle diskuzi - můžete mi prozradit, JAK vlastně začínají bolesti kyčle? Před měsícem jednou ráno jsem vstala a zničehonic jsem nemohla pořádně chodit, levá noha v kyčli mě bolela a začala jsem kulhat. Pomohly mi voltarenové náplasti, později ibalgin, ale nechci to užívat pořád. Jenomže jakmile vysadím, bolest se vrací, i když zatím ne tak silná jako první den.
Prosím, napište mi, jak to probíhalo u vás - díky. Bojím se, že mě to taky čeká.

Já už mám několik...Pájjo,ničeho se neboj...pokud máš ted takové bolesti uvdíš,že po operaci se ti uleví...Já kromě toho že jsem po operaci ležela na zádech a ty bolely jako čert jsem jinou bolest ani necítila...noha sice byla na začátku jako z betonu,ale žádné bolesti jsem neměla...důležitá je také psychika po operaci...musíš se těšit na to že zase budeš bez bolesti běhat a ta trocha nepohodlí za to stojí!!
Jinak kalhotky jsem v nemocnici nepotřebovala,měla jsem 5dní zavedenou hadičku a 6den mě převezli na Rehabilitaci...a tam jsem měla normální volnější kalhotky...a taky širší kratasy nebo tepláky na cvičení.Velkým pomocníkem pro mě byla tzv.prodloužená ruka(ve zdravotnických potřebách)tou jsem se oblékala a hlavně si podávala věci,pro které jsem se nesměla ohnout (i berle).Moc ti ji doporučuji!
Držím palce at to vše zvládneš!Drž se!

Dobrý den, Janičko,dala...Dobrý den, Dančo
na cvičení jistě myslí nějaké triko a pohodlné tepláky nebo legíny. A boty s pevnou patou. Nejlépe klasické sportovní boty, ale musí Vám je tam někdo zavazovat. :-)
Co jsem byla na lůžkové RHB, tak tam ženské nosily něco jako mokasíny, ty si lehce nazujete sama (pomocí lžíce) a mají pevnou patu. Ale jestli chcete mít jistotu, tak si zkuste zavolat přímo tam, kde budete na následné rehabilitaci.

Dančo,
přečtěte si...Jarino děkuji, už jsem se tím trošku probírala, snad to tam najdu.

Já už mám několik...Pro Pájju, byla jsem v Jihlavě na TEP kyčle celkem 6x, ničeho se neboj, rehabilitace na lůžkovém není povinná, pokud tě bude něco zajímat ozvi se klidně i na [email protected]

Jak to zvladate spat na...Já už mám několik měsíců takové bolesti, že jsem postupně začala spát jen na zádech, na boku vydržím jen pár minut, nebo když mě výjimečně nic nebolí, takže jsem si celkem zvykla. Občas cítím tlak v bederce a tak si nahřeju pytlík s třešňovými peckami (Lidl) a tuto oblast nahřeju, prostě na něm spím. Ale máme matrace, které se přizpůsobí tvaru těla, to má asi taky vliv. Jen nevím, jestli po operaci nebude postel moc měkká, nebo pružná, vysoká je dostatečně, to jsem chtěla už v době, kdy mi nic nebylo. Když tak máme ještě jednu tvrdou a vysokou válendu v jiném pokoji.

Jak to zvladate spat na zadech-pro mne asi tohle bude to nejhorši,to bude nevyspanych noci už se toho děsim..

Jo, dívky, pořád lituju, že jsem tuhle diskuzi neobjevila před první operací. Šla jsem do toho jako Neználek, jen se zkušenostmi z operace tchýně a mami a to bylo o něčem jiném.

Pájjo, držím ti palce aby ti vyšla všechna předoperační vyšetření a mohla jsi nastoupit v termínu. To mi taky dost strašilo, když už je člověk připravený, tak aby se to povedlo a mohl nastoupit.

Já jsem byla na rhb v Praze-Chodově (Medicentrum).
Cvičilo se výborně a často nejen na postelích, ale také po místnosti a v dolní tělocvičně např. na židlích, s gumou, míči apod. Jednotvárné to vůbec nebylo a moc se mi tam líbilo. Bylo to v říjnu a únoru - chodilo se ven po terase.

Dančo,
přečtěte si starší příspěvky a i konkrétními radami.

já jsem ležela týden na ortopedii, poté týden na rehabilitaci. Vzala jsem si hodně vyříznuté kalhotky, aby mi nedřely jizvu, byla jsem před operací upozorněna, že jizva bude vysoko. Na rehabilitaci se cvičilo jen na postelích a nácvik chůze o berlích byl na nemocniční chodbě. Lázně mi napsali po 6 týdenní kontrole, kdy jsem mohla zatěžovat operovanou nohu na 100%. Do lázní jsme jela těsně 3 měsíce po operaci a bylo to v pohodě. Byli tam i čerstvě po operaci, ti nemohli do bazénu a měli problém vylézt z vany. Když se jede déle od operace do lázní, je lepší sebeobsluha, třeba v převlíkárně na bazén byl nával, nebylo kde sednout, lavice úzké a nízko. Cvičení v lázních bylo supr, už to nebylo tak bolestivé. Každý to má jinak, mně se ulevilo už hned na Jipu po operaci, bolesti po operaci byly nesrovnatelně menší, než ty před operací.