Chci miminko!!!!!!!!!!!!

...zírám jak je svět nespravedlný, spousta lidí by za miminko dala nevím co jako já a někdo to řeší opačně. Vůbec nic nevyčítám nebo nejsen ve stejné situaci a člověk nikdy neví jak by se zachoval, jen mi je líto, že to tak je. Já bych ho brala jako Hanča všema deseti. Taky se nám to už dýl nedaří a je to psycho. Hani moc na Tebe myslím ať se vám to podaří a přeju ti to nebo s tebou jsem s jedinou nejvíce v kontaktu. Já jsem na tom opačně, čekáme jestli se to tentokráp NÁHODOU povedlo. Mám opět tůšo, že ne nebo své tělo dokonale znám a mám opět stejné stavy. Ale přesto do poslední chvilky doufám. Beru calibrum baby plan a tím se utěšuju nebo mě to trochu rozhodilo tu jistotu, že se tak znám. Víš o čem píšu, minule to byla depka. Opět, nic nového, co? Je to děs, pořád dokola...člověk se snaží a snaží a nic. Klidně bych uvítala to na TO nemyslet, ale kdo mi poradí jak? Čím to zahnat? Ráda se o to pokusím...

Jano,stůj si za svým ! Máš výhodu, že to bude jak ty se rozhodneš!A ty se rozhoduješ správně, tak hodně šťěstí!

Souhlasím s Chrustou, jen to oslovení mělo být JANI, takhle jsem se úplně zalekla, že je to určené pro mě a já jsem tu jedna z těch, co jim otěhotnět nejde!!

ahoj Hani.POTRAT V ZADNEM PRIPADE!!!tady to prece ctes.dite je dar at uz si nekteri mysli ze je to samozrejmost nebo ne.je to dar.je to to nejkrasnejsi co zenu muze potkat.kdyz zjisti ze je tehotna.co by jsme my holky co sem pisi za to daly.vaz si toho ze jsi tehotna.

Dobrý den, chtěla bych se jen zeptat na Váš názor.Předem děkuji za Vaše odpovědi.
Jsem těhotná doma máme už tři krásné zdravé děti.Já bych si přála i to čtvrté ale bohužel nechce.Proto se ptám ják by jste se rozhodly vy?Stát si za svým nebo poslechnout manžela.

Ahoj, možná vám pomůžu. Chce to vyčistit organismus a vzít něco na posílení a prokrvení pohlavních orgánů. To platí pro oba partnery. Znám mladé lidi, kteří se pokoušeli několik let o mimčo. Vyzkoušeli kde co až poslední doplňky stravy jim pomohli. Pokud si chcete o tom popovídat napište mi: boka"seznam Je to totiž na delší psaní.

Ivčo, na stránky paní Navrátilové jsem se již dívala asi tak před měsícem, ona nabízí své stránky u více témat a u jednoho /už nevím u čeho/ jsem na její odkaz narazila a normálně se tam dostala.Ale pro mě nic nového, paní je léčitelka a těch já už mám za sebou vícero, takže bohužel tomu nevěřím a pokud je problém zdravotní v nás, byliny nám nepomohou,toť má zkušenost.Ono už těch zklamání v mém životě bylo dost a nechci se na toto upínat.
Jinak tě chápu,jak to myslíš,nikomu to nepřeju a ani ty,ale je lepší, když víš, že se v tom neplácáš sama,ono to alespoň částečně pomůže.Já mám v hlavě zase jen ovulaci,která přijde každým dnem a na nic jiného nemyslím a plánuju a plánuju.....

Ahoj Hani, já jsem se sem taky dřív nedostala nebo mi onemocněla spolupracovnice tak to táhneme ve dvou a je to pekárna. Jsem ráda, že jsem na tom podobně aspoň s někým, hned mám lepší pocit. Nemyslím to ve zlém...ale víš jak to je. Hani zkoušela ses dívat na ty stránky té paní Navrátilové? Já jo, ale nedostala jsem se tam. Moc vás zdravím a držte se papa zatím.

ahoj holky.ja chci taky strasne moc miminko.snazime se s manzelem uz dva roky.po roce a pul snazeni poslal muj gynekolog manzela na spermiogram.mel spatne vysledky.sly jsme na IVF s ICSI ale nepovedlo se.bylo to v rijnu a ja jsem se z toho doted nedostala.vsichni nasi kamaradi uz cekaji nebo maji miminko coz mi vazne moc nepridava.ted koncem ledna se budeme objednavat na druhy pokus.bojim se zklamani uz ted.

To jako bych tě měl ošukat a pak bys počla?

Nechcete to někdo zkusit se mnou? Podívejte si prosím na mé stránky:
www.lecitel-navratilova.cz
Pokud je to pro Vás "stravitelné", tak mi dejte šanci s Vámi pracovat. Z dobrého výsledku bych se radovala skoro tak, jako Vy... Hezký nový rok přeje Jana M.N.

Ahoj holky, jste tu někdo? Napište prosím!!!

čau Hani, mě ani nemluv. Zkoušíme taky všechno a pořád nic. Dokonce si troufám tvrdit, že přesně vím kdy u mě nastává ovulace a vyčíhnout to, ale i tak se nedaří. Taky to neděláme každý den nebo o tom nás taky poučili, ale pořád nic. Já jsem nikdy žádné problémy neměla a proto to pořád nechápu a nemůžu se s tím vyrovnat. Fakt mě to trápí nebo u nás padají narážky na miminko pořád ať už u známých nebo při každé návštěvě doma. Akorát my to neříkáme aby to rodiče nemrzelo ale tucha stejně už asi mají. S přítelem to pořád řešíme a nejde nám to do hlavy nepijeme nekouříme nejsme žádné potvory tak proč zrovna my máme tenhle problém? Teď už si vyčítám i to, že jsme napřed udělali byt a sobecky se aspoň trochu zabezpečili, protože kdyby jsme do toho vlítli jak spousta našich přátel bylo by nám teď dobře. Nebo v čem to je sakryš, všechno co jsme dělali tak s tím ať se má právě pak dobře hlavně ten prcek....ach jo. Život je nekdy tak nespravedlivý. Kolik je lidí co děti odloží jen tak a my co je chceme pak řveme doma do polštářů a kopem kolem sebe. Je toto normální, že to tak funguje? Jsem bez života.

Tak teď jsme na stejné koleji, jak tam nejsou jména, mám v tom chaos.Já jsem se s doktorem o tom taky bavila,ale je fakt, že mám různé gyn.problémy a v září jsem změnila gynekologa,ale i tak jsem mu řekla, jak dlouho se snažíme,uvedla jsem ho do problému, takže ví, o co jde.Řekl mi, že normální je to začít řešit tak po roce intenzivního snažení a to u nás bude za chvíli!!Já mám právě strach, že vzhledem k neustálému léčení a problémům je problém ve mně,ale to ti nikdo s jistotou neřekne,třeba to vliv nemá, ale může.Nejdřív by poslal manžela na spermiogram a potom by začli vyšetřovat mě.Já nevím, proč nemůžu mít aspoň jednou v životě něco bez problémů.Tolik si to všichni přejeme i naši se těší na vnouče a nic.Kamarádka absolvovala umělé oplodnění a z toho mám taky celkem hrůzu, když mi to popisovala a těch peněz, co je to stálo, už si radši začínám šetřit...Určitě to ale začnu zhruba po tom roce řešit, dva roky a více čekat rozhodně nebudu, každý rok je i v mém věku znát.Doktor mi radil polohu, jak často to dělat apod.ale nic platné.

Jupí tak to kukám jako blázen, že jsi tady a píšeš. Přesně ty záběry jsem též viděla a je to tady!!!! Opět depka...

...brouzdám a přemýšlím a jsem to já. Teda my. Určitě, nikdo jiný tady nepsal, já jsem se tam nepodepsala. Vidíš, jsem na tom zle, jsem mimoň, zapomínám. Jestli jsme to teda my tak řešila jsem to s lékařkou už po půl roce, ale řekla jen, že to chce čas. Pak jsem tam byla ohledně nějakých problémů a taky jsme o tom mluvili a pokud to nebude do konce tohoto roku mám přijít a vypíše žádanku pro přítele ať jde na vyšetření napřed on, já se jí zdám být v pořádku. Ale nevím, říkám si necháme to osudu, ale nadruhou stranu na jak dlouho? Představa, že se to potáhne např.2 roky a víc mě děsí. Co mi radíš? Vy se pokoušíte jak dlouho? A po jaké době by jsi šla? Vůbec si nevíme rady. Všem kolem nás se to nějak záhadně daří po 2.měsících nebo po 4. a tak a my nic. Fakt mě to už začíná trápit a asi to nebude jen tak... no raděj to jdu zaspat...ach jo...papa

Jo to máš naprostou pravdu, každý ti řekne, že se na to nesmíš upínat a nemyslet na to. Ono si to zakážeš,ale v podvědomí to stejně zůstává, mně se taky nedaří na to úplně nemyslet.Snažím se a pak koukám třeba na zprávy /jako např. dnes/, kde jsou záběry z porodnice, samá mimina a už to v hlavě naskočí znova.Myslím, že každý, kdo chce otěhotnět a nedaří se na to zkrátka myslí! Jo promiň, v tom předchozím příspěvku jsi se nepodepsala a já nechtěla listovat zpět a honem jsem si nevybavila tvé jméno, myslela jsem ale vás.Co na to doktor? Nebo to ještě necháváte osudu?

čau kočky, zdravím vás. No počkej Hani a nemyslíš nás? Nebo jakého anonyma? No co se týká těch rad, je toho spousta, ale nám nepomáhá nic tak už jsme toho spoustu vypustili. Podle mě by v našem případě pomohla jedna věc a myslím to vážně a věřím na to, ale nejde nám to. Je to smíření s tím, že to nejde. Spousta holek o tom píše, že se jim to povedlo až na to přestali myslet, ale mě to pořád nejde. Nevím jak na to, nemám žádného vážného koníčka který by mě odpoutal natolik nemyslet na miminko. Mám spoustu práce, zájmů, domácnost i kamarádky na vycházky, ale prostě to nejde. Mám pocit, že je to u mě už snad i posedlost nebo nevím, ale ať dělám cokoliv tak s tím, že to mimi v hlavě mám. Vím, že je to špatně, ale nejde mi to "zahodit". Jejda kočky, máte to taky tak? Nebo jsem mimoňek sama?...ach jo... papa

Paní co píše o vnučce je samozřejmě pouze moje jmenovkyně.Jinak pár rad, co píše Ivča praktikuji, hlavně co se týče polohy a zůstat po tom ležet, zatím tedy bezúspěšně.Jinak různé přípravky bylinné apod, jsem už brala taky,ale ty jsou na otěhotnění celkem krátké...Já je brala i na jiné problémy,na mě to hold nezabírá,ale jak se říká víra tvá tě uzdraví, nikomu ten názor neberu.
Jinak jsem se chtěla zeptat, zda jste to už s doktorem nějak konzultovali /otázka pro anonyma, s kterým si tu píšu, dnes zde není žádné jméno a nemohu si vzpomenout.../, už jste to začali nějak řešit? Nebo pořád vyčkáváte bez obrácení se na lékaře?

čau nikčo tak já se pokusím něco ti vypsat. mám málo času tak k věci. vyčetla jsem vše z netu tak si musíš i ty tohle vyhledat. přečti si o prstíčkové metodě a různých bylinkách. pak jsem taky vyčetla že nejlepší je mít styk ze zadu a půl hoďky zůstat zadečkem nahoře, převrátit se a ještě ležet další půl hodku v klidu. nevím u nás to zatím nezafungovalo. jinak někde se píše mít orgasmus zároveň s partnerem jinde, opak až půl hoďky po až se trošku ten děložní čípek zklidní tak nevím. pak taky, že má partner vypít 2hodiny před stykem kafe, zrychluje to pohyblivost spermií. uvidíš a kdyžtak napiš jak to dopadlo. zatím se měj papa