Reklama

Jak na HUBNUTÍ II.

Julie (Út, 13. 1. 2004 - 00:01)

Zdravim vsechny kocenky v Cechach a na Morave! /at uz je slunecno, oblacno nebo padaj trakare/DANUSKO, na ten zlucnik pozoooor!!! Nezahravat si! Svijet se doma v kolice?! To neni vubec dobre. Uz jsi byla u doktora? Ja vim, ze nechces na kudlu, ale delam si starost. Bud s tim opatrna. Aspon, ze uz je lepe a taky slunicko vysvitlo, tak clovek zase pookreje.PEPCO, radit je tezke. Je treba zvazit vsechny moznosti, Tvoje, ale i tveho okoli-sester,rodiny. Zalezi take na tom, jak na tom maminka je, jak dalece si jeste vystaci, kdyby sis ji vzala domu. Jedna znama to praktikovala tak, ze mela doma tchyni na luzku a pritom chodila do prace. Nevim ale presne, jak to skloubila dohromady. Moje mamka take resila podobne dilema, ale ty okolnosti byly jine. Babicka byla po mozkove mrtvici, na pul tela ochrnuta, na tekute strave, s plenami, vnimani reality jen chvilkove. Nakonec odesla ze sveta jeste v nemocnici, presne na Stedry den.MAXO, kdyby to slo, tak bych se rada dostala na 70. A kdyz ne, tak aspon na 75. Nevim, jestli je to jen mytus anebo to tak skutecne je, ale ja mam asi, jak se rika, tezke kosti.JANI, ty kilace tam opravdu byly stovkove. Jenom pri tech mym 176 cm se to vic rozlozi,tak se to pak nezda, ale vahu oklamat neslo. A taky uz po case na to ma kazdy nejaky figle, jak a co zakryt oblecenim, vhodnym strihem apod., ale ve dvoudilnych plavkach tady na Floride to proste zamaskovat neslo. Mam i fota, ale nastesti neni k dispozici scaner, takze fotky mi zustavaj pro vystrahu, jak uz nikdy nechci vypadat.Vzpomnela jsem si ted na jednu firemni party. Byli jsme uz trosku rozjeti a jeden kolega ke mne prilitl, ze me jako chnapne za nohy a vyzdvihne me do vzduchu. Proste delal blbinky. Prilitl poprve, chnapl me a nic. Prilitl podruhe, zhluboka se nadechl,chnapl me a zase nic. Prilitl potreti, zpoceny, zarazeny, nesvy z toho, ze ty jeho bicepsy a tricepsy nejak nefunguji, nenapadne se ke mne naklonil a rika, kolik vazis? Tak jsem se tomu zasmala /rikala jsem mu,at to nezkousti nebo dostane kilu/, naklonila jsem se k nemu a rikam "Ty muj ptacku medovy, to se nikdo nedovi." Jste fakt tady jedine holcinky, kterym jsem to kdy rekla.MARTI, jsem z Moravy,od UH. Vlastne jsem chtela rict, ze su z Moravy. Uz mne to jazyk nejako preskakuje. Bydlim tu docasne take s jednou Polkou a kdyz pak mluvim s nasima, tak mluvim cesko-polsko-anglicky s prazsko-moravskym narecim. A potom je z toho kazdy jelensrnecdanek.MIRCO, ja teda nevim, ale at na ten snimek cucim zprava nebo zleva, tak jsem porad nejak dezorientovana. A kdyz jsou tu ted tak aktualni ti mimisci, tak jak se vlastne, holky zkusenacky, pozna, kdy je to holka nebo kluk???Milo, tak co????? Uz je neco????U Vas je prave pulnoc. Tak uz se to snad pohlo, at chudina snacha tak netrpi a z Tebe, at uz je babca.Mejte se holciny. Nejak mi to hubnuti stavkuje. Mela bych na to hupnout a pekne s tema kilacama zatocit. A zitra bude zeleninovy den a hotovo. Tak ne-aby mi tu nekdo podstrkoval nejakou coko, zitra bude zeleninka a basta fidli.Mejte se! Julie

Maxa (Po, 12. 1. 2004 - 23:01)

RENATKO mila, kdyz mne odesla necekane maminka (prisel mi od sestry telegram, ze zemrela), ani mi nedali vedet, ze je v nemocnici, netusila jsem, ze prodelala mozkovou mrtvici. Rozjela bych se bez vahani, vzdyt to bylo jen z Cech na Moravu... Bylo ji 64 let, mne 31. Pri cteni telegramu jsem omdlela, mozek tuto informaci proste neprijal. Zhroutil se mi cely svet, nechtela jsem zit, nemohla jsem pochopit, ze NENI. Tenkrat mne od zhrouceni zachranil muj syn, to on mne hladil a prosil, at uz neplacu, to on byl pro mne svetlym bodem ve vesmiru, pro nej jsem zila a protoze maminka ho milovala, miluji ho za nas obe, kdyz ona mu uz lasku dat nemuze. Dokonce jsem mamince napsala dopis, vsechno, co jsem ji nestacila rici a jako silena jsem ji ten listek davala do truhly.... Vim, jak Ti je... A ver, cas pomuze zmirnit bolest, ktera je ted vetsi, nez sis kdy dovedla predstavit. Citim s Tebou... Mas jeste maminku, MUSIS byt jeji oporou.

Monika(mona) (Po, 12. 1. 2004 - 23:01)

Renatko, upřímnou soustrast. Proti takovýmu trápení není žádná obrana jenom snad nemít nikoho rád. To je podle mě opravdová smrt. Alkohol na smutek je zrada, ale znám to také. Ráno je člověku ještě hůř. Tvůj tatínek byl šťastněj chlap, když měl takovou dceru jako jsi ty. Mílo, je 11 večer a já tu furt čekám. Nalila jsem si bílý víno, ano není pořádně vychlazený a pořád nic. Váha 65,2kg chci žít v době kdy maloval Rubens. To by mě vykrmovali a ... ach jo. Ulomila jsem si dnes nehet v půlce lůžka, to tak strašně bolí, je to vařící a cítím v tom tep. Snad to do zítřka povolí, nemáte některá nejakou "babskou radu?" A Mirko, jestli to co tam vidím, a že to teda vidím, je pindík s kuličkama, tak to teda potěš pánbůh. To bude teda chlapák:o))Možná by sis měla naše výplody na téma pohlaví mrňouse vytisknout, umím si představit jak se tím coby dospívající slečna dobře pobaví. Já osobně jsem máminy příběhy když mě čekala a rodila úplně milovala. Kouknu sem ještě okolo jedné ráno, tak Mílo, kdyby něco napiš. Hlavně ať je všechno v pořádku, musí to být nápor na nervy.

Míla (Po, 12. 1. 2004 - 23:01)

Tady strašně lije,bouřka není,ale je to hnusné.

Míla (Po, 12. 1. 2004 - 23:01)

Tak kočenky moje,ještě tu blbnu,byli jsme za mamčou,je nevyspaná,unavená,vyčerpaná,nešťastná že /proč má tolik bolesti,když se nic neděje?",je mi jí líto,brečela bych.Byla tam pí lékařka,která když viděla,jak jsem vyřízená s katastrofickejma kecama,tak řekla,že ji radši odsekne rovnou,abych měla klid.No pak ji ale prohlédla a prý na dva prsty volně,tak se to přece jen hýbe,ale pomaloučku,tak ji budou hodně hlídat,je tam ještě jedna mamina na tom stejně,tak spát se stejně nebude.Prý moi zavolají,jak se to pophne.No mně se spát nechce,peru a jsem úplně našrot /s nervama/.Já se omlouvám,jestli jsem vás tu taky vystresovala,za chvíli začnu být hysterická.Ba ne,žmoulám si tu ruce,čumim doblba a čekám na telefon.Nejlíp je na tom mladší kluk,už někde slaví "strejdu".Tak zatím Pa JSEM VE STŘEHU!!!!!!!!!Starej psal,že hory,sníh,partyzáni.Hrůza./jede do těch Michalovců/.Pa Míla

MADLAM (Po, 12. 1. 2004 - 22:01)

Dobrý večer kočenky.RENATKO,není dlouho co stejná věc potkala mou kamarádku.Řešila to kupou prášků a litry alkoholu, chvilkama jsem měla strach, že se z toho nedostane.Dostala.Prožij si svou bolest,protože jinak to nejde a věř,že tady na netu (a určitě nejenom tady)máš spoustu spřízněných dušiček, které na Tebe moc myslí a bolí je srdíčko i za tebe.Nejde pomoct i kdyby člověk strašně moc chtěl.JANKAM,DELA,ALENA,VĚRA,LIS to tady napsaly moc hezky a otevřely své rány a člověku se nechce věřit, kolik bolesti se vejde na dvě stránky.Mylím,že dnes večer hořelo hodně svíček za dušičky,které nás opustily.Já vždycky zapálím svíčku za okno.DANUŠKO,každý tvůj příspěvek je takové pohlazení.PEPČO,je to moc obtížné rozhodnutí a trápení.MILUŠKO, tak co?Jak je na tom snacha?Už jsi babča?MIRKO i já tipuji kluka, myslím si, že to není ručička.....VLAĎKO,zapátrám v paměti a zeptám se známých na ty jména.ALENKO,psala jsem webmaestrovi hned po založení a dnes mi přišel email, že je to podle abecedy, tak díky za vyřešení, je to super.Vítám všechny nové kočenky a Verčo souhlasím s Lis.Máš hodně pohybu a moc nejíš, jsi mladá tak aby sis nepokazila metabolismus.Neřiď se váhou, zkus napsat míry,třeba máš ideální postavu, jen to vidíš jinak.Mějte se všechny krásně

Věra (Po, 12. 1. 2004 - 22:01)

Ahoj holčiny,jsem z plavča zpět, bylo skvělé. Venku hnusně, něco mezi sněhem a vodou, vody víc, než by bylo příjemné. Chtěla jsem moc vědět, co Míla, to jsou tedy nervy. Ale určitě je snacha ohlídaná a v dobrých rukou. Prostě holčičky jsou couralky se vždy říkalo. A Mirunka bude mít kluka, to bylo jasné hned od počátku, když ještě na UZ bylo vidět málo a ještě méně.Verčo, Lis ti to moc hezky napsala. Ber to tak, že v tomto věku nesmíš podlehnout hladovění, že to chce dost bílkovin a vitaminů, omezení cukrů a tuků a dost pohybu. Mám vnučku stejně starou jako ty. Holku při těle. těžko jí ale lze vysvětlit pravidelnost stravy. Myslí, že když nebude chodit na školní obědy a pak o 2 hodiny později vezme lednici útokem od vršku až dolů / dole moc neluxuje, tam je zelenina :-), že to dělá dobře. Ale věřím, že přijde i pro ni čas, kdy uzná, že to musí být jinak. Prostě je ve věku, kdy si myslí, že musí být doma v opozici. A je fajn, že jsi našla cestu mezi nás, vždyť společnost se skládá z lidí různého věku.tak krásnou noc. A jsem zvědavá na ranní váhu, noha je bez otokuVěra

Alena (Po, 12. 1. 2004 - 22:01)

VĚRČO M, už jsi v tabulce, hlášení váhy na začátku dalšího měsíce.MÍLO - pořád nic? Do rána to snad bude.PEPČO - znáš to pořekadlo, že každý konec má nějaký začátek? S tím nikdo nemůže nic udělat. Jak jste to se sestrou vymyslely? Možná by pro začátek každá z vás mohla chvíli marodit .... A jestli budete muset nakonec nějaké to zařízení volit, tak nejlepší péče je v hospicu. Jen kdyby se to tak hrozně nejmenovalo, oni to ti chudáci staří mají spojené jen se smrtí.RENATKO - obrečela jsem tu představu vašich v noci stejně jako Mirka.Raději už jdu spát, dnes to tady není veselé čtení.Alena

Julie (Po, 12. 1. 2004 - 22:01)

RENATKO nase mila!Je mi to MOC lito. Vim, jake to je ztratit blizkeho cloveka a moooc s Tebou soucitim. Snazis se byt silna a podpiras maminku, ale Ty sama take prozivas velkou bolest. Nepotlacuj to v sobe, musis ten smutek ventilovat. Vyplac se, vykric se, vypis z toho,cokoliv, jenom to v sobe nepotlacuj. A ten alkac NEEEE!!!Jenom Te na chvili oblbne, ale od bolesti a smutku nepomuze. Clovek tou bolesti musi projit, smirit se s tim. Cas to vse zahoji a nakonec nam zustane spousta krasnych vzpominek a cas od casu zavzpominas, zapalis treba svicku. Reni, zase to bude dobre, zase se budes smat a bude lip. Vsechno ma svuj cas. Preji hodne sily. Vsichni na Tebe myslime, pomyslne Te drzime za ruku a jsme tady s Tebou.Julie

Lis (Po, 12. 1. 2004 - 21:01)

Dobrý večer všem,tak se hlásím uzdravená, nakonec to byl zápal plic, už je mi dobře.RENATO, můžu říct jen upřímnou soustrast. Nemám vlastní zkušenost ze smrti rodičů, ale minulý rok v únoru tragicky zemřel můj přítel, se kterým jsme byli osm let. (Teď se objeví nějaká pipina a začne říkat, že jsme na hubnutí a co tu říkáme tu zůstane na věky věků.) Jedinou radu, kterou mám, je: plač, křič, pij, lituj se, buď v depresi, protože je to po určitou dobu třeba. Nikdo neví, co právě ty cítíš, je třeba si ten žal užít do poslední slzy (doufám, že mi rozumíte, nejsem sarkastická). Myslím, že žalu je nám třeba, v dobrém slova smyslu. Až ho vyčerpáš, vzchopíš se, protože ty jsi pořád tady a musíš bojovat. Tak se kočko drž.MÍLO, tak jak?VERČO, třeba se tu na mě holky budou zlobit, ale v patnácti nemáš mít myšlenky na dietu. Jez, na co máš chuť a cvič. Vyrosteš, tělo se ti zpevní při pravidelném zábavném cvičení samo sebou, samozřejmě můžeš omezit tučná jídla, ale diety ne!!! Zase si připadám jako mentor, ale já jsem v šestnácti začala bydlet se svým přítelem, úspěšně dodělala gymnázium (maturita z pěti předmětů na pět jednniček), velmi úspěšně kvůli příteli zhubla, ještě úspěšněji ztratila menstruaci, přijali mě na FFUK dějiny umění - neměla jsem sílu, můj intelektuál se v kolotoči diet začal rovnat nule. Jíš dobře, zhubneš přirozenou cestou. Asi mi nevěříš, co?Jinak všem přeju klidnou noc, normálně tolik osobních věcí nepíšu, ale dnes to bylo nějak více emotivní než jindy, tak se omlouvám.Pa,Lis

Dela (Po, 12. 1. 2004 - 20:01)

Ahoj holčiny,musela jsem nakouknout, jestli už je tady ta malá Milušky beruška. je tady plno smutných příběhů. Renatko moc na tebe myslím. Moje maminka umřela, když mi bylo necelých 13. Milovaná babička v 16. Moc mi chybí a paradoxně víc babička než máma. Holky teď jsem si uvědomila, jak je ten život zamotanej. Rodí se tu nové miminko a zároveň se tady probírají témata poslední cesty.A asi právě takový ten ivot musí být.

Verča (Po, 12. 1. 2004 - 20:01)

Ahojky holky!I přes to, že bych se měla učit, tak jsem radši tady s váma na doktorce. Ještě jednou děkuju moc za vřelé přivítání. I přes to, že jsem tu teprve chvilku, tak můžu s čistým svědomím říct, že vás mam všechny moc a moc ráda. Dokonce si vás pomalu začínam pamatovat. RENATCE bych taky chtěla říct, že s ní plně soucítím a je mi to moc líto. A co MILUŠKA? Co miminko? Už je na světě?Tak se mějte. Myslím, že dneska už asi potřetí nepřijdu, ale hned jak to půjde /doufám, že zítra/ tak napíšu.PAPAPAPA a dobrou noc.Verča

Míla (Po, 12. 1. 2004 - 19:01)

Ahoj dívky,tak chudinka snacha trpí.má bolesti a děloha žádný stahy,teď přišel mladej,že musel odejít,že je mu jí líto.To mně taky půjdu se tam na ni ještě podívat,to bude noc.Děkuju moc za účast a hned dám vědět.Pa Míla

IVANA (Po, 12. 1. 2004 - 18:01)

Ahoj děvčátka,Přišla jsem ještě do práce z třídních schůzek, abych aktuálně věděla, jak je to z naší babčou Emčou a chudinkou trpící maminou. Věřím, že jde vše tak jak má jít, halt ne každá z nás má to štěstí, aby stačila porodit v čase, který je udáván v moudrých knihách, tudíž si řádně průběh porodu

Vlaďka (Po, 12. 1. 2004 - 18:01)

VĚRUŠKO- i na Tebe myslím, doufám, že je to jen pěechodné období splínů a zase budeš veselá a v pohodě. U nás má teď divné nálady starší dítě. Byla ijsme u našich a on má o ně strach, o zvířátka a tak. Ale pořád o tom mluví. Je to náš malý pesimista. Tak doufám, že se to spraví.Chtěla bych Vás poprosit, jestli znáte ve svém okolí, nebo jste někde četly zvláštní, neobvyklé jméno ve spojení s příjmením, napište mi ho prosím. Zakládám sbírku. Díky moc.

JankaM (Po, 12. 1. 2004 - 18:01)

Holčiny moje smuténkové,sedím tady a brečím s vámi.RENATKO, můj táta umřel 23.12.1987, dne před Štědrým dnem. Narozdíl od jiných, pro něho byla smrt vysvobozením. I když jsem měla pocit, že si s ním vůbec nerozumím, zasáhlo mě to hrozně. Dlouho za mnou přicházel v noci a mluvil se mnou. Ale čas vše zahojí, věř tomu. Plač, jak nejvíc můžeš, uleví se ti.DANUŠ, ten tvůj žlučník se mi nelíbí. Sama jsem to zažívala, postupně jsem nemohla ani suchý rohlík. Nakonec jsem musela na kudlu, od té doby je ze mě jiný člověk. Nech se vyšetřit, protože ti hrozí poškození slinivky.VĚRKO, já si říkala, že nějak nepíšeš, a ty jsi taky špaténková.Kruci, kdybych vám tak mohla pomoci!!A to ještě tady dnes rodíme! MILUŠKO, chraň tě ruka Páně okamžitě nenapsat, co je to za nového človíčka.Verčo, myslím si, že jídelníček je OK, oběd nevynechávej, když, tak sněz jen půlku (ono je to stejně plané). Jinak jsi holka cvičíci, ono to půjde - raději pomalu, než naráz.Nakonec vítám novou VĚRKU, která už je tady s námi déle, ale za bukem.:o)) VěrkoM, ať ti to s námi jde jak po másle.Vlastně nakonec chválím MARTINKU, šikulku hubnoucí.

Vlaďka (Po, 12. 1. 2004 - 17:01)

Ahoj děvčátka.Všechny Vás moc pozdravuji a vzpomínám na Vás.RENATKO- myslím na Tebe. Tahle situace není vůbec jednoduchá, zvládá se těžko a pomalu. Myslím, že snad čas pomůže. Podle sebe. Vidíš můj otec kouří 40 denně, pije, mám o něj strach, ale jemu to vůbec nevadí. Snažila jsem se mu říct, aby to omezil, tak žertem jsem řekla, že aby nám déle vydržel. Jen se zasmál a zapálil si. Mamka měla taky velké problémy s tlakem, je poměrně mladá ( 54), ale hned to začala řešit. Jezdí do Prahy k jednomu specialistovi a už se jí to upravilo. Někdy jsou rodiče horší než malé děti. Těm můžeš naplácat, ale co rodičům, že jo. Drž se a hlavně se ozvi.MÍLO- už jsi Babča Emča? Tak ať můžeme přivítat novou malou kozičku. Za chvíli nám začíná rok Opice, tak to bude dost ovlivněno. Jinak já při prvním jsem ležela taky když mi praskla voda, malej se narodil až za 12 hodin. Voda pokažená, tak dostal ATB. Jenže já jsem dost přenášela a ten doktor říkal, že je to normální. Tak hned napiš.DANUŠ- foukám žlučníka odporníka. Ať už je Ti dobře. Já jsem se smutkem zjistila, že mi nesedí kombinace Zbojnického salátu. To je mi líto, protože mi to děsně chutná. Jinak já krasavice inteligentní jsem vymazala omylem skoro všechny fotky z kamery, ale nějaký pejsci mi tam zbyli, tak se posnažím.Víkendové oslavy dopadly super, celá rodina se sešla, bylo nás 22 a bylo fajn. Tenhle víkend hodlám být doma a relaxovat. Jo s žehličkou ha ha

Dana (Po, 12. 1. 2004 - 17:01)

Věruš, doufám, že Ti to plavčo pomůže a že Ti bude líp nejen na těle, ale i na dušičce. Šetři se a říkej si, bude líp, bude jaro, sluníčko, chatička, zahrádka.....Pa DAna

Věra (Po, 12. 1. 2004 - 17:01)

Ahojky holčiny -nejsem teď něja ve své kůži, sedl na mě smutek a musím se vyrovnávat s řadou věcí. I váha opět hupla nahoru a 3 dny se drží nad 83 Též si připadám oteklá a do doslovba, na jedné noze dolíčky i ráno. Doufám, že dnes na plavání se to změní.Vítám nové dušičky a zejména té nejmladší přeju, ať se ti mezi námoi vede to, co si přeje. Verčo, cítím z tebe energii, obula jsi se do toho, ty to dokážeš, zvlášť, když jdeš do pobyhu s takovou vervou.A mám zde jmenovkyni VěruM, tak tebe děvče mám co dohánět a chtěla bych ti funět na záda.Muluško, soucítím s tebou moc a moc. U prvního porodu voda praskla též takhle brzy a holča se narodila v 16.40. Takže - určitě je to už hotové, viď ?Renatko, tobě pohlazení nakonec. Nechci a slzím. Připomnělo mi to mou historii, kterou jsem nikdy neskousla. Můj táta umřel v nedožitých 57 letech, mně bylo necelých 24 let. Příčina byla stejná - vysoký tlak. K léčené měl podobný přístup. Pak mu to lékař vytkl.. Začal brát léky, ale bylo asi pozdě. Přišel tehdy od lékaře do práce a sdělil, že si naposledy dá milovaný bůček a že to s ním není dobré. Doma neřekl nic. Do 3 týdnů dostal mrtvici, na schodech a ještě utrpěl zlomeninu baze lební. Ten den poprvé pochoval svou vnučku, které bylo 5 měsíců, předtím se bál, aby jí neublížil. Žil ještě měsíc, bylo to neskonalé utrpení, celá záda měl obnažená, bez kůže, nemluvil. Pro mě to byl člověk, u kterého jsem měla obrovské zázemí. Nedá se zapomenout. Ale už nežiješ s bolestí, i když po letech občas pláčeš. Jeho hlas, který byl nahrán na magnetofon jsem mohla poslechnout po více než 20 letech. Mám zde stále jeho fotku, ale jsem schopna se na ni usmívat.Drž se Renatko, bude líp. Vyplač se teď, vymluv se z toho.Věra

Dana (Po, 12. 1. 2004 - 17:01)

Stále nic, Miluška psala, že chudinka maminka nahřívaná ve vaně a skáče na míči, snad jí daj něco na uvolnění. Já ještě do 6 vydržím, je mi jí líto, jako každé maminy při porodu, bolelo to, bolelo, nikdy na to nezapomenu, kdepak.A Verčo, pohybu máš určitě dost, ještě určitě i porosteš, neboj ty kilíčka zatracený z Tebe spadnou jedna radost, jen všeho s mírou, jsou i důležitější věci než váha. Dana

Reklama

Přidat komentář