extrasystoly

Jani,já jsem shodou okolností zdravotník,takže něco málo o tom vím. jsou dva druhy nervstva.Jedno je vegetativní druhé neurovegetativní. To jedno nemůžeš ovládat a na podkladě toho vznikají různé ty naše příznaky-E.s.,bušení srce,pocení atd. Spouštěčem toho je nespravný postup myšlení.Asi jsem ti to neřekla úplně přesně,není to úplně můj obor ale zítra se na to mrknu a napíši ti. Jsem přesvědčená,že jsi úplně zdravá holka. Ale pro svůj klid si vyžádej všechna srdeč.vyšetření,ono tě to uklidní a bude se ti lépe žít. taky malá pomůcka-vezmi si neurol nebo lexaurin a jesli ti to přestane,je to jasný. Ale kdyby ti to nezabralo nemusí to ještě určitě znamenat,že máš nemocné srdce,může to být na tvůj problém slabý prášek.Tak ahoj,jdu chrnět,nějak jsem se u toho netu zapoměla.'

Jarko,a řekl ti někdo po tom vyšetření,proč teda se to děje s tím srdcem,když je zdravé?Já jsem měla všechna vyšetření před 9ti lety,a všéchno bylo v pořádku,jen moc ES.Taky si říkám,že bych měla jít znova,ale když si vzpomenu na to,co bylo před těmi devíti lety,tak si myslím,že by mi řekli totéž.Jenže ten strach je tak silný,že zase začnu pochybovat.Někdy je mi lépe,když si vzpomenu na jednoho doktora,který řekl,že je normální jedna ES za minutu.To mít,tak jsem v Dobřanech.Mě stačí to množství co mám.Je to fakt síla.'

Jani,o tom autotréninku jsem psala já. Je to postupné vystavování se nepříjemné situaci.Za prvé nech si prohlédnout srdce jestli ho máš zdravé.Nech si udělat všechna vyšetření. Potom už budeš vědět,že je to skutečně jenom nervově a že se ti nic nemůže stát. běž do toho obchodnáku a když tě to tam lapne skus tam chvíli vydržet. Příště vydrž déle atd.,až vlastně zjistíš,že je to nepříjemné ale že tě to na životě neohrozí. Já jsem ted měla E.S.celý týden od rána do večera,chvílemi mě vynechával i každý druhý tep,byla jsem z toho až dušná a kašlala jsem ale naštěstí panika mě z toho nechytla,protože mi řekli po holtrovi,že mám srdce O.K. Ale je to otravný,nepříjemný a měla jsem na to vztek. kdyby mě to udělalo parkrát za den,tak se na to vybodnu.Mě to ale valilo týden,nejlepší stav byl,když mě to vynechalo jen čtyřikrát za minutu. Každý máme ale achylovu patu někde jinde.'

lLenko-já jdu na psych.příští týden,tak se na to měření serotoninu zeptám. Samotnou by mě zajímalo,když je tam třeba serotoninu dost ,problém je v něčem jiném,oni ti ho cpou do hlavy,co to může s člověkem udělat.To jsou možná ti lidé co jim to abs.nesedne. Je to čistě laická úvaha.'

Petře,mě by zajímalo,jestli áš osobní zkušennost z toho trénování.Já jsem na to taky jako Jarka,znám jen cestu z práce domu,a to se bojím,jak dojedu,protože ES mě prohánějí celý den.Už při pomyšlení,že bych měla jet nakoupit do nějakého obchodu,se mi udělá špatně.Myslíš si,že bych tam právě měla jet a čekat jako to dopadne,jestli do přežiju nebo ne?Já nemám problém s panikou,pokud mě neveznou ES.Potom je hotovo,jsem na dně a nevím co honem vzít za prášek,než se udusím nebo se mi srdce zastaví nebo já nevím.Přece musí něco existovat kromě AD,co by ten nerv ,který to dělá zastavilo,nebo né?'

Co se týče serotoninu,někomu to fakt dost pomůže ale zajímalo by mě proč nejprve nezměří jeho hladinu v těle aby aspoň věděli komu to dát a komu ne.Copak to nelze zjistit?Jestli někdo z vás chodí na psychiatrii,mohli byste se na toto zeptat,já nechodila a nechodím a tak to nemám jak zjistit,ale fakt by mě to zajímalo.Dík'

No jo,když oni si doktoři nechcou přiznat že spoustě procesů co se dějou v těle prostě nerozuměj.A možná tím ,že vědí že je to od psychiky tak automaticky sáhnou po AD.Nemají nám v podstatě co nabídnout jen pár vyšetření,která nás mají aspoň uklidnit že nejsme smrtelně nemocní.A upřímně řečeno kdyby nám řekli, že si musíme najít to ,co nám pomáhá sami,že musíme změnit to či ono tak bysme se na ně dívali jako na někoho kdo nás chce jen odbýt.Nechci se jich zastávat ,ale poradit si s ES a PP není asi vůbec snadný a tak ať chcou nebo nechcou pomoct tak zřejmě neví jak.Takže pak stejně dojdete k heslu,,pomoz si sám stejně ti nikdo jiný nepomůže.A nebo zkoušet tu zatracenou chemii a doufat že nám něco z toho sedne a pomůže a nebo nás ještě víc dorazí.My jsme navíc ještě co člověk to originál,nejen že jinak vypadáme na venek, ale v každém z nás probíhají trošku jiné chem.procesy a reakce.Co jednoho vyléčí,to jinému ublíží.A proto je to tak těžký s tím něco dělat.'

Petře v hodně věcech s vámi souhlasím ale záleží na tom jak moc se vám to v tom mozku pochroumalo. já jsem byla veselý společenský člověk,ráda jsem si popařila s přáteli a dopovala jsem se tak jak vy v přírodě,na kole a kochala jsem se. ale ted po druhé jak jsem zcvokla,tsk se mi strašně omezil život,že už jsem znala jen cestu do práce a domů. Nemohla jsem už jezdit v žádném dopr.prostředku,nikam do společnosti atd.,všude se mi dělalo blbě. Jakž takž jsem vegetovala jenom doma.A to je prý začátek konce. Ted zase docela funguji,takže úplně zavrhnout taky ne. k fetu bych to už vůbec nepřipodobnila.Řekla bych-VYDRŽET NEPŘÍJEMNÉ OBDOBÍ PO DOBU DOPLNĚNÍ SEROTONINU V MOZKU VEDOUCÍ ALESPON K DOČASNÉMU NORMÁLNÍMU FUNGOVÁNÍ.'

Mám také dodatek: Léky jsem zkoušel snad všechny, ty různé citaleky, seropramy, tritika, espritaly, miabeny, neuroly, atd.

Některé z nich měly likvidační vedlejší účinky - třes, totální nespavost, neopodstatněné strachy a fobie, změnu osobnosti, některé sice příjemně oblbly, ale bylo to vykoupeno sníženým vnímáním reality, snížením duševní výkonnosti, dělal jsem pokusně v době užívání např. neurolu tesyt IQ sám na sobě a vyšlo mi o 20b méně, než normálně! Čili jsem byl jen usmívající se feťák. Snížila se mi rovněž fyzická kondice- s turistikou do vyšších kopců jsem se mohl rozloučit. Za každé zlepšení části psychiky se platila daň v podobě vedlejších účinků, některé léky vyvolávaly chorobnou žravost, nakonec i to zlepšení spánku bylo stejně falešné - buď jsem přes den byl chodící zpomalená mumie, nebo jsem cítil, že něco se mnou není v pořádku, že to zkrátka nejsem já. Nepoznal jsem AD bez vedlejších účinků. Jediné AD, které si čas od času dopřávám, je alkohol. Velmi mírně, jen tak jedno, dvě piva (skleničky) tak dvakrát do týdně. Dvakrát do roka se potom někde zřežu tak, že mi není dobře. Hulit jsem přestal před půl rokem. Úplně nejlepším antidepresivem je pobyt s příjemnými lidmi, nebo výlet do hor. Když se procházíte po kopcích, do tváře vás hřeje sluníčko, a vy sledujete tu nádheru kolem sebe, vyloučí se vám do krve a mozku tolik vlastních přirozených opiátů - endorfinů, že se okresní lékárna se svými antidepresivy může jít někam sáňkovat.'

Jarka: "Pochopila jsem,že přes A.D.MOJE cesta asi nepovede a rozhodla jsem se sehnat všechnu dostupnou literaturu a začít to studovat a bojovat s tím".

Ano, kéž by si to uvědomili i lékaři, kteří Vás potom odmítají léčit jako svévolníky a vzdorovače, když vy přitom sami nejlépe víte, jestli to má smysl, nebo ne. Lékaři mají šablonu a podle ní jedou. Podle mě má člověk užívat tyto léky pouze v těch stavech, kdy by jejich nebrání ohrožovalo zdraví nebo život.

Já chci určité věci probrat s lékařem, mám potíže, jsem opět na neschopence, ale vím, že je prostě momentálně tělo nastaveno na boj a proto nervy pochodují, nespavost, podrážděnost apod. Jakmile okolnosti, které mě do tohoto stavu uvrhly, pominou, tělo zase samo zlepší nespavost, ES apod. Vykládejte to lékaři. Tak jsem to musel udělat tak, že lžu, že beru léky. Hraji si na poslušného pacienta bez vlastního mozku - což je pro lékaře nesmírně výhodné. Nenávidím lži, ale když si to ten doktor tak strašně přeje slyšet . Měl jsem pocit, jakoby ten lék snad sám vymýšlel, vytvořil recepturu, podle které se vyrábí. Jinak si nedovedu vysvětlit to násilí, s jakým lékař může vnucovat pacientovi užívání antidepresiv. Někdy přemýšlím, jestli ten doktor nakonec na tom není hůř než já, jestli nepotřebuje spíše nějaké prášky on........'

Ještě dodatek-neberte to jako návod nebrat antidepresiva.Někomu to může fantasticky pomoct a vyléčit ho navždy. Konec konců i mě to pomohlo částečně,jinak bych už byla v raplhausu. Myslela jsem to tak,že je to asi pořádný záběr na organismus a asi to není def.řešení.CHce to asi spíš nějakou tou technikou postupného vystavování se nepříjemným situacím postupně se otužit a ujistit se,že to není na úmrt. Možná tady moc mudruji a zítra si zas nadělám do kalhot.Tak zatím.'

Ahoj všechny holky panikářky. je to opravdu odporná a úporná choroba. mě se poprvé vyvrbila před třemi roky v létě,když se mi nakupilo moc problémů. nevěděla jsem o co jde,tak jsme volali rychlou.bylo to hrozné,málem jsem zkolabovala. pak jsem s tím rok a půl bojovala a odmítala AD-po přečtení vedl.účinků. Byl to marný boj a život na h....Jeden den už jsem myslela,že jsem vyhrála a druhý den mě to tak zklátilo,že jsem z toho byla na úmrt.Stokrát jsem si říkala,že je to psychika ale když je člověku blbě několikrát denněě,tak ho nezajímá jestli je to nemoc nebo vegetativ.nervstvo.Nakonec jsem to vzdala a začala brát zoloft.Začátek hrozný ale po 6 měsících jsem ho mohla začít vysazovat. po vysazení mi bylo fantasticky a myslela jsem,že navždy. po půl roce se mi nakupily vážné problémy a lítala jsem v tom zas a daleko hůř.To nedýchání je děsný. dokud si člověk nevzal Neurol tak to nezmizelo. měla jsem už strach,že budu mít návyk,tak jsem šla fasovat nová AD.Dr.mi dala Citalec-nezabral. pak mi dali Efectin,ten mě umožnil docela vegetovat ale úplně O.K.nejsem.Navíc po dvou měs.užívání mě začali E.S. které jsem nikdy v životě neměla ani v době nej.panic.atak.Naznala jsem,že je to asi z Efektinu. Začala jsem ho vysazovat E.S.mizí a je mi celkově daleko líp. Proč vám ale píši takový román. Pochopila jsem,že přes A.D.MOJE cesta asi nepovede a rozhodla jsem se sehnat všechnu dostupnou literaturu a začít to studovat a bojovat s tím.Všechny positivní poznatky vám budu sdělovat.Pokusím se o to,možná prohraji a skončím zase na tom sajrajtě.Držte palce. Jarka'

Ahoj Leni,písni pak prosím,jestli ti jóga pomohla,je prý dobrá :-)))
Díky pa'

Ahojte všichni,Blance dík za pozdrav.Já mám teď naopak klidné období,nějak se mě podařilo ES víceméně ovládat,když se náhodou objeví tak se snažím zůstat maximálně uvolněná a v pohodě,porád si melu pro sebe,je to jen nerovnováha v těle nic víc a taky mám po ruce neurol,pro všechny případy.Snažím se když na mě přijde slabost,myslet na to že už to tu bylo a přešlo to a tak to přejde zase a daří se mi to.Vím že nemám vyhráno,ale vím že to potlačování strachu ,kterej to zhoršuje a není k ničemu dobrej fakt zabírá.Trvalo mi skoro rok než jsem uvěřila že to je nemoc duše a co se díky tomu v mém těle pak děje.Bojuju s tím jako by to byl zlý démon,cílené dýchání,autosugesce a ty mrchy jsou skoro pryč.A už neberu žádné léky,chodím plavat,když je mi úzko brečím,když mám vztek tak do něčeho kopnu,co se dá řešit řeším.A přihlásila jsem se do jógy.Já jsem se prostě na ty ES nasrala a už je nebudu nadále krmit strachem a stresem.Pořád jsem hledala nějaký lék,zavrhla alkohol atd ale samotná změna životosprávy nepomáhala.Jak píše Blanka začít s tím bojovat a já to doplním:především v hlavě.'

Blanko,našla jsi adresu?Vymyslela jsem to,čekám že napíšeš.'

Ahoj všichni!Blani taky zdravim a přeju Ti brzké uzdravení :-)))
Tak jak jsem četla příspěvky,tak je všem teď nějak zle,ani já se necítim dobře,nechápu proč,ale je možné,že na nás působí to počasí a neustálá změna tlaku.ES mě daly docela dlouho pokoj,ale třeba včera večer v posteli,mě dost potrápily a k tomu ještě dýchání,mám pocit,jako kdybych měla málo vzduchu.No,je to k uzoufání :-(
Tak ať je nám brzy lépe.'

Ahojte všichni,teď jsem se už delší dobu nedostala k internetu.Nyní jsem na neschopence,mám chřipku,včera mi bylo dost zle,vč.ES.Pro Jarku:neznám Efektin,ale zřejmě je to AD,o kterých jsem psala,že mohou mít vedlejší účinky,projevující se na srdeč.činnosti,určitě bych to řekla svému lékaři a chtěla ,aby změnil léčbu.Pro Zuzku: vše co popisuješ o tom dýchání je způsobeno hyperventilací/zrychlené dýchání,navíc kontrolované/.Dýchání je samovolná/automatická činnost/,jakmile se člověk na dýchání příliš soustředí,může to vyvolat problémy ,které popisuješ,hlavně když je to spojené s úzkostí.Důsledkem hyperventilace,při níž dochází ke změně složení krev.plynů/O2 a CO2,minerálních látek atd./,jsou právě křeče v končetinách.To vše jsem si také prožila,nejhorší to bylo,když jsem si večer lehla do postele.Mě pomáhalo,přikrýt si hlavu peřinou a tak dýchat.To však,až když jsem konečně pochopila,že se nejedná o jinou nemoc.V první řadě si člověk musí přiznat,že patří mezi úzkostlivější lidi a pokud všechna vyšetření vyloučí nemoc,pak začít bojovat.Tak to vidím já,protože mimo AD ,což je jedna cesta,nám nikdo jiný nepomůže.Posílám pozdrav Elišce,Lence,Gábině,Petrovi .'

Já si každý den čtu všechny příspěvky,a už ani nepíšu,protože bych se opakovala.Jistý je,že tak blbě jak je mi poslední dobou,mi dřív nebyl.Denně strach ze všechno,ES ani nemluvím,třes,nemůžu dýchat,srdce skáče a přeskakuje,i když si myslím,že nemám důvod k takový panice,nevím,co to je se mnou.Opravdu se nemůžu na nic soustředit,jen pozoruju jestli přeskočila ES a jestli bude další,nebo ne-děs,děs a ještě jednou děs.Nemám z ničeho radost,neumím se pro nic nadchnout jako dřív.Možná je to dobou,protože místo sněhu máme jaro,třeba taky to tělo a psychika na to reagují.'

Taky se mi ted psychika dost zhoršila. Ještě před 14 dny jsem byla celkem v pohodě a ted najednou i když nemám důvod jsem strašně úzkostná a Es mně dost zlobí. Také mám jakoby stažené hrdlo a vnitřní třes. Je to k uzoufání. Už nevím co a jak dál.'

Ahoj!!!K těm AD,prakt.doktorka mi předepsala neurol, mam už ho asi měsíc a zatim sem se bez něj obešla, je pravda, že mě dost uklidnuje už jenom to, že ho u sebe pro případ nejhoršího mam:-)
Je zvláštní, že když přes den něco dělám, tak je to celkem ok, i ty úzkosti chvílema vůbec necítim, ale ted sem poslední tři dny skoro nespala, vždycky sem zabrala až tak v pět ráno :-(jakmile zalehnu a měla bych se uvolnit, děsně se začnu bát toho, jak ucítim tlukot srdce a že to zas bude přeskakovat.to se mi stalo zrovna včera, i když sem byla v polospánku tak mě najednou vzbudí silná úzkost a včera mi navíc i chvílema srdce celkem bušilo.Ležim a celá se uvnitř třesu, sem hrozně napjatá. Pitomý na tom je, že si to vyvolávám sama, mam to hodně psychický, když se mi náhodou podaří na ty úzkosti a to všechno s tim spojený nemyslet, je to fajn.A to ještě nedávno byl pro mě spánek spíš únik od toho všeho a žádný problémy s usínánim sem neměla.
No, furt doufám že je to jenom blbý období a bude to ok.Zkusim někam na kardiologii zavolat a uvidim, aspon pro jistotu bych si ráda nechala udělat nějaký vyšetření, abych už nemusela mít ty pochybnosti a pořád na to myslet.
No nic, mějte se zatim všichni krásně,pokud možno bez těch hnusných ES:-) '