ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

pro wyckyy: vazne ho netlac do toho, aby s tebou o tom mluvil, az bude rozhodnutej, povi ti to sam, nebo to sama poznas na jeho pristupu k tobe, planum do budoucna a dalsich vecech...chtit o tom cilene mluvit aby se rozhodnul je podle me jedna z veci, jak to pohrbit...stejne tim jistotu neziskas, mozna tak slova, ale lasku dokazuji ciny a ne slova, takze z nej nezkousej vymamit zda s tebou chce byt nebo ne, s tim musi prijit sam, stejne jako s tim prisel kdyz jste se poznali - to jsi ho preci taky nenutila aby ti rekl zda chce byt s tebou ci ne

pro Ivanu: ano, nikdy nikoho nemas jisteho a i kdyby jsi stokrat mela, nesmis se tak chovat, to je to co jsem si z toho vzala predevsim, krom toho ze vztah je potreba stale budovat a upevnovat, jinak proste vysumi, mela jsem asi obrovsky stesti ze nezblbnul uplne, asi jsem mu stihla vcas rict, ze pro me hodne moc znamena a predevsim to DOKAZAT, mel celkem velkou krizi i v praci, slecna byla z branze, asi mu hodne rozumela i profesne a tak...hele stejne se porad bojim ze mi utece za ni, jakmile prijde nejaka krize, takze se snazim jak blazen, aby proste neprisla, protoze on konfliktni neni, skoro vzdycky jsme se hadali kvuli me...je to o nervy, ale neni to nezvladnutelny, proste se clovek musi krotit a chovat se slusne, jako se choval na zacatku vztahu - vzajemna ucta, laska...nerikam byt blba a lezt mu do zadku, ale proste chovat se tak, ze si ho vazim, respektuji jeho nazory, jsem ochotna ke kompromisu.
Holky drzim nam vsem palce, snad nam to vyjde. Ani ja nemam rozhodne nic jistyho!!!

Gabi-kdybych měla vypsat, v čem všem mi chybí, tak by to bylo na román. 8 let, chápeš to? Skoro třetina života, strašný. Byl to ten nej chlap (i přes všechny chyby, který máme každej), jakýho jsem kdy potkala. Taky to poslouchám: kašli na něj, jdi se bavit, ty určitě nezůstaneš dlouho sama. Jenže já nechci. Tečka. Můžeš si aspoň říkat, jak se hnusně chová, já ani to. Vždy se choval a chová moc hezky, slušně, férově...o to hůř. Taky je mi uvnitř hrozně, ale navenek? Keep smiling...a doufám.

každy bojuje jinak.muj kamarad se mi posmival jak moc to resim.proste mi rekl jezis vzdyt si krasna baba vem si neco ne sebe a bez se bavit.prece mas na lepsiho frajera,nez byl michal,......jasne jenze to jsou jenom blbi keci.ac mi ublizoval,byl strasne silna osobnost a me strasne chybej jeho nazory,on celej.po vcerejsku vim ze uz nebude nic jako driv.porad mam pred ocima jeho s ni,nemuzu se toho zbavit.jenom jsem si premilela v hlave co spolu aSI DOMA DELAJ.KAzdopadne rika se ze kdyz se rano zbudis a prvni na co si vzpomenes je on,je to spatny.jelikoz me se o nem neustale zda,a budim se s myslenkou na nej,mam krize rano.mas pravdu di,kazdej musi bojovat za lepsi zitrky.nikdy nezapomeneme,ale casem bude ta bolest snad mensi a mensi.zustane nam jen ty hezky vzpominky.kazdopadne si uvedomuju jak moc mi chybi neaka opora,druha pulka s kterou budu vsechno prozivat.....zatim neumim byt sama se sebou

Helen, jestli jsi četla všechny moje příspěvky, tak máš podrobný návod :o)Je to dost těžká taktika, ale co nám zbývá, že?
Díky za přání, nápodobně!!!

Ahoj Di,
mám pocit, že se budu muset začít bojovat stejným způsobem jako ty...být milá, když budu mít šanci, v pohodě a hlavně nic nevyčítat a neviset na tom druhém...doufám, že ti to vyjde...a mě taky...:)

Gabi-ježiš, každej příběh jinej a přece všechny skoro stejný, vím přesně, co prožíváš. Já byla ve vztahu 8 let a NAŠTĚSTÍ jsem si dokázala zachovat některý kamarády i mimo okruh okolo mýho exmiláčka! Ale stejně je to boj, všichni jsou zadaný a i když se mi snažej pomáhat, tak pořád na mě taky nemají čas (hlavně o víkendech, kdy mám největší krize). Mám to trochu jiný (horší-lepší, nevím), že s ním dělám. Takže se držím 9 hodin denně, ale zase ho aspoň vidím.

Taky si neumím představit, že si budu hledat jinýho, naprosto ne! Zatím jsem ve fázi nevěření realitě, ale je to teprve 6 týdnů, tak to je snad normální. Strašně moc ho miluju a chtěla jsem s ním být do smrti, ale zkazila jsem to. Je to velká bolest, ale musíme to vydržet!!! Člověk asi nezapomene nikdy, jen to v sobě musí utlumit, prostě musí.

Ahoj všichni, právě prožívám něco podobného jako tady všichni - manžel, se kterým jsem myslela, že to dám dohromady - jezdili sme na víkendy, do kina atd. mi najednou řel, že vůbec neví, jestli se mnou chce být a přestal mě kontaktovat. Předtím jsme měli obrovskou krizi, bohužel jmse jí v jednu chvíli nezvládla a odstěhovala se od něj. Nixméně mi pak došlo, že s ním být chci, on stále čekal a tak jsme se poslední dva měsíce zase vídali a já doufala, že všechno bude v pořádku. Pak přišel najednou obrat v jeho chování že prý na něj tlačím, začali jsme se háat, mě se vynořili křivdy a různice z minulosti...měla jsem pocit, jako bych dostala pěstí do solaru. Jsem zoufalá, všichni mi říkají,že ted nesmím nic dělat a počkat až se ozve on - jestli. Sem z toho celá zelená...chvílema jsem fakt hodně zoufalá...poraďte, Helena

proste konecna.kyz se z toho zacinam neak dostavat tak se stane tohle.vtipny je,ze mi rikal jeho spolubydlici jak ma michal vsude vystaveny moje fotky a vzkazy co jsme si psali a v posteli my kalhotky coz je uz normalne tragikomicky.to si jako domu pritahne neakou holku a vsude tam jsem ja?vcera jsem to nemohla rozdejchat,nevim proc to musel delat zrovna pred myma ocima.take nevim co si tim dokazuje.musim rict ze ho nenavidim,ale na druhou stranu kdyz se me dotknul a pohladil me,dostala jsem husi kuzi,vim ze ho porad miluju.nejsme spolu skoro 4 mesice a jsem z toho porad v hajlu,je fakt ze si pomalu zvykam na samotu...ze sama uleham,a sama vtavam.ale zaroven vim ze i kdyz chci nejsem v pozici navazat novy vztah,protoze ho porad miluju A NESNASIM SE ZA TO.HONEJ SE MI HLAVOU Takovy blbosti jako ze to je snad dokonce zivota a ze si snad uz ani nikoho nenajdu.alespon jsem na sebe pysna,ze ho nijak nekontaktuju,a vcera jsem vypadala ze mi je uplne celej michal ukradenej takze nejvetsi pretvarka.
for diana:vic dianko,jak muzu prestat chodit do ty hospody.ja vicemene nikoho nemam vztahem s michalem jsem zila 2 roky a veskry znamy a kamarady najdu tam.ted jsem byla mesis sama se sebou a nikomu bych to neprala na druhou stranu,mi ta vcerejsi navsteva prinesla jsen samy trapeni.nevim co mam delat.ale budu se snazit michala mekontaktovat,ten clovek mi hrozne ublizil a nejen vcera tou blondynou....akorad nevim jak zapomenout

proste konecna.kyz se z toho zacinam neak dostavat tak se stane tohle.vtipny je,ze mi rikal jeho spolubydlici jak ma michal vsude vystaveny moje fotky a vzkazy co jsme si psali a v posteli my kalhotky coz je uz normalne tragikomicky.to si jako domu pritahne neakou holku a vsude tam jsem ja?vcera jsem to nemohla rozdejchat,nevim proc to musel delat zrovna pred myma ocima.take nevim co si tim dokazuje.musim rict ze ho nenavidim,ale na druhou stranu kdyz se me dotknul a pohladil me,dostala jsem husi kuzi,vim ze ho porad miluju.nejsme spolu skoro 4 mesice a jsem z toho porad v hajlu,je fakt ze si pomalu zvykam na samotu...ze sama uleham,a sama vtavam.ale zaroven vim ze i kdyz chci nejsem v pozici navazat novy vztah,protoze ho porad miluju A NESNASIM SE ZA TO.HONEJ SE MI HLAVOU

wyckyy-obrovsky držím palce, to je jak detektivka! :o)
gabi-tak to je celkem síla, naprosto tě chápu, jeho ovšem vůbec ne, co si tím dokazuje? Že si může dělat co chce, protože už s tebou není, ale zároveň tě bude trápit nějakým fyzickým kontaktem??? Bože, bože...ty to vidíš a nic neuděláš.

Prostě do tý hospy už nechoď! Taky mám občas pocit, že je to horší než jindy a pak zase OK, jako na houpačce, ale chlast do toho netahám, pomůže jen krátce a pak je to ještě horší. Blbosti typu "něco si udělám" vynech, je to hnus na to jen myslet!!!

tak mili pratele,mam novinky.vcera jsem byla v hospode kam jsme chodili s byvalym a mam tam par docela dobrych znamych.dlouho jsem v ty hospode nebyla protoze jsem se bala bejvalyho potkat a potrebovala jsem se od nej co nejvic odprostit.samozrejme tam sedel a ne sam!vedle nej byla usazena silnejsi prsata blondyna,takrka muj pravy opak.michal-bejvalej,byl uz slusne podnapilej(poznam to bezpecne z jeho vystupovani a hlasu)snazila jsem se to neresit a nekoukat tam porad.stejne mi to nedalo v jedny chvili jsem se otocila a malem jsem dostala infarkt.videla jsem jak ji drzi za boky a libaj se a jak ji neco septa do ucha.zacalo mi hrozne busit srdce a zacala jsem samovolne brecet takze jsem byla hned jasna.vazne uz tedka na moji narusenou psychiku,videt ty dva mi moc nepridalo.aby toho nebylo malo tak v jedny chvili sel michal kolem me a pohladil me,pak se jako omylem o me otrel.....to byl vazne konec protoze mi to prislo od nej straSNE PODLY.NIC mene jsem nic nerikala,nato pohlazeni nereagovala,proste jsem delala ze mi to je uplne jedno,ale opak je pravdou.chapete proc to dela?nevim jestle to je jeho nova holka,nebo byl opilej a potreboval to neak ja vubec nevim.a prislo mi fakt sileny jak me objal,nevim co to melo znamanat.nic mene,kdyz odchazel samozrejme s ni jsem ani nepozdravila,proste nic.jeden znamej mi pak rikal at si z toho nic nedelam,ze si mysli ze me ma michal porad rad a neni s tim vyrovnanej.ale co ma znamenat kdyz se s ni liba predemnou,moc dobre vi ze tam jsem a pak me smejt jeste pohladi.nic mene jsem se opila ,skoro do nemoty a kdyz jsem odchazela premyslela jsem ze si neco udelam.ted mi je hrozne zle,a opet se mi vratli stavy ze nemuzu jist a spat.jsem vyrizena.co mam delat?co si o tom myslite?poradte mi prosim.

Diky za radu budu se snazit:-)

wyckyy, no tak vidíš. Ale zase děláš chybu. Vnucuješ se mu, a to chlapi nemají rádi. Snad se to po dnešku vyjasní. Ale nepiš mu tak často. Budu na tebe myslet.

Ale moc mi pomaha to tady ze sebe dostat..

:-)ja vim..mozna to je jen pro me malo,ale nic neni hned,ze..Kazdopadne dnes si o tom pry promluvime takze uz mam nervy co mi rekne..Ja mu totiz napsala,ze uz to nemuzu vydrzet tu nejistotu.Ze ho nechci hnat do vztahu nebo tak,ale potrebuju vedet jestli to pro nej neco znamenalo.Na to mi napsal,ze to pro nej hodne znamenalo a teda to,ze si o tom promluvime..Mam strach.Doufam,ze uz tady moc neotrav

wyckyy, hlavně to teď nepodělej a nevnucuj se. Nech ho dýchat, a čas všechno ukáže. Máš to na dobré cestě.
Lucko, přesně tohle se stalo mně. Zpohodlněla jsem , ztloustla, a pak není divu, že si našel jinou. Měla jsem pohodové manželství, a takhle jsem to zbabrala. Taky jsem si myslela, že ho mám jistého. Největší chyba, Nikdy nemáš nikoho jistého a nevlastníš ho. Byla bych pro něj i dýchala. A o to to pak víc bolí. To, jak píšeš, že občas se usmát, muž je opora - to je pravda jen do té doby, než se zblbne někde jinde. Pak ho nepoznáváš a vůbec nevíš, s kým jsi to vlastně žila. To je moje zkušenost s muži. Teď už nevěřím žádnému. Zatím.

wyckyy-aha, takže co tu máme NEJISTÉHO:sex s tebou je tak úžasný, že ho přirovnává ke snu, že ti chybí mu nevadí, naopak, v pátek tě zve na rande, v sobotu s tebou opět počítá na práci (a přespání?)... aha aha aha, velmi nejistééééé! :o)

Lucka-ano, tak to je téměř přesně můj příběh, s tím rozdílem, že já to bohužel "dotáhla" až do smutného konce. Souhlasím s tebou ve všem, buď šťastná, že jsi to stihla zarazit a urovnat.

Ahoj jak to tak tady ctu, tak bych brecela. Pred par mesici ode mne chtel odejit pritel, pry potkal nekoho, kdo ho strasne zaujal, byl na nej hodnej, proste choval se jinak nez ja. Nic s ni udajne nemel, pouze ji srovnal se mnou a zjistil, ze uz nejsem takova, jaka jsem byvala.
Bylo to strasny, sok a hruza, ale rekla jsem mu, ze drzet ho nebudu, je to jeho volba a at si jde. Zaroven jsem se hodne moc zamyslela nad svym chovanim a zjistila jsem, ze skutecne jsem sklouzla nekam, kde by me asi zadny chlap mit nechtel. A rekla jsem si, ze to vezmu za jinej konec, proste konec chovani typu "mam te doma jisteho" a bude mi to ku prospechu at uz se vrati a nebo potkam nekoho jinyho.
Takze jsem se zacala snazit, vytvorila doma prijemne prostredi, zacala makat sama na sobe, dala mu najevo svou lasku a presto mu nechala otevrene dvere, at si teda sbali veci a jde...no zatim je stale se mnou.
Jsem stastna, ale uz si davam hodne pozor na to, co delam, jak to vidi ten druhy a hlidam si neskutecne hodne (oproti minulosti) sve chovani k nemu.
Na druhou stranu i on se ke me chova mnohem lepe, je tam znat vzajemna ucta a je ke me pozornejsi, milejsi...coz si myslim ze je jen a jen odrazem toho, jak se chovam ja. Proste jsem se chovala jako .... a bylo treba to priznat a zmenit.
Nerikam ze jsem ted odvazana, kazdy den si uvedomuji, ze muze odejit a jistoty jsou v nenavratnu. Bohuzel je to tak, ale dalo mi to hodne, zamyslela jsem se sama nad sebou a nad tim, jak jsem x let zila a jak nas vztah sel postupne do kopru a ja to nevidela. Miluju ho a strasne lituju toho, ze to muselo dojit tak daleko, aby mi jina zenska otevrela oci, ale bohudik za to.
Jinak holky, pamatujte si jednu vec: Chlapi nas miluji takove, jake nas potkaly na zacatku, doufaji, ze se nezmenime, i kdyz se na nas vali starosti a nestesti, je porad potreba najit silu a na toho druheho se alespon usmat, vzdyt on je nase zivotni laska, nas partner a opora. Takze se k nemu musime chovat tak, jak bychom chtely, aby on se choval k nam. A starosti resit spolecne a ne je utapet v sobe nebo hazet na druheho. Jedine tak to muze fungovat. Vztah je zrcadlem nas samych, nasi duse a ucty k druhemu.

Jo a vcera k te noci mi napsal,ze to bylo tak krasne,ze si myslel,ze se mu to jen zdalo..

musel chtit on sam a ne,ze to chci ja..a uz na to neodepsal nic.Ja nevim jestli me zkousi treba jak moc o nej stojim nebo ja nevim..Ale nedavam to..tohle me nici!