ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

to Balca a Radar:vaše příspěvky mi začínají připadat trochu jako praní špinavého práva na veřejnosti.Vzájemně si vyčítáte,a do toho se vám míchají názory ostatních tady na foru...no nevím,aby vám ta interaktivní komunikace nakonec spíše neuškodila :-(.Něco ze zde načrtnutých témat bych si na vašem místě opravdu nechala jen mezi čtyři oči.je to dobré přeje coyot

Je to přesně, jak psala Maja. Já jsem taky spíš vsadila na tu "jistotu" a po letech se najednou objevil někdo, úplný opak a mně došlo, že mi chybí právě tohle, aby "skládačka" bylá úplná. Jak se říká, nejvíc nás přitahuje ten, kdo nás doplňuje, kdo má něco, co nám chybí. Takže je to vždycky sázka do loterie, protože kombinace obou dvou typů,poety a toho "přírodního", jak píše Maja, pochybuju, že existuje, to jsou protiklady.

NO Radare, já myslím, že Balča je stejně smutná jako já. A nevím jestli jí to tvé teoretizování k něčemu je. Ona chce aby se vrátil a byl s ní. A přesně to já cjci taky s mým klukem Tak jánevím řekni jí jestli ano nebo ne ať má jasno. nejhnusnější je to stálé doufání. Už zase bulím :-((

Majo dik. napsala jsem ale nejak se me to smazalo napisu ti o sobe vic ale jsem v casove tisni.Radare za chvili jsem u tebe cekala jsem ze to bude zase ...pa

Smutněnka (a ostatní):

Ne nedělám si legraci!
Tvůj smutek může přejít do patologických rozměrů a pak je zle!

Píšu sem od začátku března 07 a ta která je důvodem ta je tu pod přezdívkou Balča, je můj protějšek a přišla mezi nás mnohem později.(někdy 4.6.07) Ona přišla o muže který zemřel, pak jsme byli spolu,(žádných 14 dní ale 1,5 roku.) rozešli se, protože se začala chovat jinak než v začátcích vztahu (byli každý s jiným partnerem) a znovu se začali přibližovat, protože nám to ani jednomu s tím druhým nešlo. Jenže ouha! Jedna věc ve které jsem se nezachoval tak jak by se zachoval její zemřelý muž (zapoměl jsem na společnou večeři, přestože jsme byli v tu chvíli spolu, v důsledku myšlení na jiné věci) a už je tu opět její depresívní stav!
Píše sem mnoho žen, které by snad i upsaly duši čertu, jen aby od toho svého dostaly alespoň jednu sms. Když ji nedostanou, čekají dál a kdykoli ji pak znovu dostanou dokáží se radovat!

Jsou tu popsány případy pozvání ženy mužem na večeři kam se muž VŮBEC NEDOSTAVÍ A ANI SE NEOMLUVÍ a vše je v pořádku a při další sms tato žena roztaje jako jarní sníh!
Já přestože jsem v inkriminovanou chvíli byl s Balčou, zapoměl jsem bohužel na předem naplánovaný program-večeři a prováděl program jiný který nebyl v plánu ale byl plánován až na jiný-druhý den. Balča místo aby se radovala ze společně strávených chvil, (program-neprogram, plán-neplán)srovná toto okamžitě s tím, jak by to udělal její zemřelý muž a hned je zle.
V tom dlouhém příspěvku dnes ve 12:30 hod.ode mne, se jasně pojednává o tom co je komplikované a nekomplikované truchlení a kdy toto truchlení vyžaduje zásah odborného lékaře!

Úmyslně jsem nepřidal svoji autorizační značku v podobě závěrečného pozdravu (z Italštiny)"ciao Radar" protože jsem toto doslovně převzal z odborné literatury pojednávající jak jinak než o psychologii a komplikovaném truchlení!

Každý si musí projít svým smutkem který je tak dlouhý, jak dlouho má trvat. Pokud ale cítíme že je to delší než by to mělo být, že jde o "komplikovené truchlení" je zle a musíme jít za odborníkem!
Včera bylo 18.6. tedy od 4.6 je to 14 dní! Za těchto 14 z nichž 7 dní byla mimo dosah PC, Balča stačila 2x vyměnit náladu! Od euforie dosahující nirvány až k totální depresi!!!!!!!!!!!
Takže... pozor na to truchlení! Resp. na to aby se nestalo komplikovaným!

Ciao
Radar.

Majo je to presne jak pises .Podivej co ten Radar zase napsal a to je unaveny z prace.Makam rukama a dost a kdyz vidim co poeta dokaze napsat.Radare o nedelni schuzce nebyla vubec rec.Vim je to tvoje prvni akce kterou organizujes ne ne musela bych se uz ze vseho zblaznit. Jo Majo mam 3 deti no jsou to dospeli lide starsi je sobestacny asi jak Radar .Prostredni pred Bakalarskou zk.A treti je dcera ktera ma 3 deti . nejstarsi ma 3 roky kluk a holky dvojcata 1 rok jsou porad hrozne male narodily se v 6, mesicia vazily 7OO g a97O g. takze si dokazes predstavit v jakym jsem neustalym stresu.A kdyz Radar bude mit toto vsechno na bedrech tak mu i ty bobule budou k ho.... Pochopila jsi?Jinak je Radar nejrostomilejsi stvoreni na svete eale tak litostivyho chlapajsi ani ty nepotkala je silene sectelej to poznas podle jeho clanku ale i pracovitej ale hned je unavenej rika ze on uz ma odpracovany.Mozna prave proto ze Radar je jiny muz nez na jakeho jsem byla naucena tak me to za nim tahne. z celeho sveho zivota ato i detstvi znam jen praci astarost o rodinu neboj taky dovoleny vylety. No uz koncim kazdy si to preberte jak chcete.

To si děláš legraci? To abych si hodila mašli :-(. Smutním težce, protože to byl můj první a romantická láska k tomu. Mám pocit, že kdyby umřel, tak by to sbad bylo lepší, protože by to byl fakt konec. Ale takhle stále doufám a zase zoufám, už si sem fakt protivná, jen sedím a čučím do zdi a brečím a brečím a brečím.

Smutněnka:
to může trvat i celá léta, záleží o jaké "smutnění" nebo truclení u Tebe jde!
Viz.příspěvek před Tebou.
R.

Radare, asi máš pravdu. Jenže já jsem jako blázen a pořád se bojím že ho potkám, že mi napíše nebo zatelefonuje, nic mi nejde, ještě, že ve škole už jsou známky jistý, jěště bych dokázala propadnot. Pořád mám na krajíčku a mamka už si všimla, že jde něco špatně. Ale už si dokážu v meziobdobích mezi návalem zoufalství říct, že takhle je to lepší, protože kdyby chtěl, tak mi může říst. Já se zařekla, že smaa nezačnu a už to je skoro týden. Jak myslíš, že to může ještě trvat, než to přestane bolet?

To all: (To Balča)
Odchodu blízkého člověka se žádný z nás nevyhne. V současném dynamickém, aktivním životě ale jako by chyběl prostor a čas na truchlení. Pokud se však s pocity bolesti a bezmoci po takové ztrátě nevyrovnáme, psychické následky siponeseme léta. Není ostuda připustit si ochromení, vyčerpání a únavu.

Úmrtí blízkého člověka je pro pozůstalého zátěžovou životní situací, klade nároky na jeho psychiku, odráží se v jeho tělesném stavu, zasahuje do sociálních vztahů a většinou aktualizuje jeho duchovní sféru, zejména otázky osobní víry a smyslu života. Pozůstalí často potřebují pomoc a podporu při utváření života bez zemřelého i při nabývání nové psychické rovnováhy. Tento fakt si lidstvo uvědomovalo odedávna. Období truchlení usnadňovaly v minulosti různé rituály, pozůstalý člověk byl společností po určitou dobu chráněn. Pomoci a podpory se truchlícím dostávalo především v rodině, od přátel, v komunitě či od církevního společenství.

Na smutek sami

Zmíněné sociální zdroje pomoci v dnešní společnosti téměř nefungují. Spolu se smrtí a umíráním jsme tabuizovali i truchlení. Truchlící člověk nemá v současné době ve společnosti místo. Dnes nepoznáme, kdo se vyrovnává s úmrtím blízkého člověka; a když to víme, upadáme do rozpaků, jak se k němu chovat. Truchlícím se proto raději vyhýbáme. Smrt nás děsí, připomíná nám ohraničenost vlastní existence - a stejně tak se bojíme kontaktu s pozůstalým.

Navíc zaměření společnosti na výkon neumožňuje truchlícím lidem dávat najevo pocity bezmoci, smutku a bolesti. A pokud je člověk přeci jen projeví a jeho okolí na ně reaguje, mívá tendenci nabízet jednoduchá, rychlá a málo osobní řešení - například návštěvu lékaře za účelem předepsání zklidňujících léků. Na zármutek pozůstalých se snadněji pohlíží jako na stav, který vyžaduje zásah erudovaných lidí, a tento pohled přejímají někdy i sami pozůstalí. Z přirozené reakce na ztrátu se tak vytváří nemoc, která se léčí. Nejčastěji antidepresivy. Truchlící člověk bývá tedy nakonec na svoji ztrátu sám, bez lidské blízkosti a podpory, dostává se do vnitřní izolace, jeho pocity osamocení se ještě prohlubují.

Pokud je truchlení odsunuto, potlačeno, a to i vlivem léků, nemůže dojít k přijetí skutečnosti a k vyrovnání se se ztrátou, psychické zranění pozůstalého zůstává stále otevřené. Člověk se začne vyhýbat své bolesti,bezmoci, pocitům viny, které se často v období truchlení objevují, a postupně se začíná vyhýbat všemu, co by mu jeho ztrátu připomnělo - místům, kam se zemřelým chodil, hudbě, kterou společně poslouchali, a nakonec třeba i jeho hrobu. Jeho život je plný úzkosti, napětí, osamocenosti, pocitů ztráty životního smyslu... Může se rozvinout deprese v nozologickém slova smyslu, která již opravdu léčbu vyžaduje, nebo může pozůstalý dojít k rozhodnutí, že takový náročný, redukovaný a bolavý život nemá cenu dál žít. Pro psychické i tělesné zdraví je důležité každou ztrátu připustit, oželet, odtruchlit a zpracovat.

Zármutek je normální

Truchlení je dynamický proces, má své obecné i specifické projevy, které se v čase mění, jejich intenzita kolísá. Obecně se uvádí, že akutní žal trvá šest týdnů od úmrtí blízké osoby, celý proces truchlení pak většinou jeden rok. Silný zármutek může znovu vzplanout s některými daty nebo výročími - s narozeninami zemřelého, s datem úmrtí, s Vánocemi...

Bezprostřední behaviorální reakce na ztrátu blízké osoby se pohybuje od stoického klidu až k bouřlivým emocionálním projevům. Dochází většinou k popření ztráty, které je v první chvíli důležitým obranným mechanismem,trvajícím individuálně dlouhou dobu. Začíná se rozvíjet odezva na ztrátu, jejíž obraz nacházíme v duševní i v tělesné rovině. Typickými tělesnými projevy jsou pocit staženého hrdla, svírání na hrudi, nedostatek energie, únava,vyčerpání, přecitlivělost na podněty, poruchy spánku, poruchy příjmu potravy, neklid, změny v tělesné hmotnosti a změny v imunitním, endokrinním a kardiovaskulárním systému. K projevům truchlení na emocionální úrovni patří smutek, zármutek, žal, sklíčenost, omezené prožívání radosti, touha po ztracené osobě, strach, úzkost, bezmoc a beznaděj, hněv, zloba, závist, žárlivost, pocity viny, osamělost a opuštěnost.

Začátek období akutního žalu bývá vyplněn zařizováním pohřbu a uspořádáním nezbytných administrativních záležitostí. Člověk nebývá v prvních dnech osamocen a zmíněné aktivity jej odvádějí od náporu pocitů. Pozůstalí, kteří neuspořádají pohřeb, někdy trpí více, protože kvůli silným emocím nemohou vykonávat běžné denní činnosti a chybí jim sociální rituál, kterým by se ztráta blízké osoby zpřítomnila. Po pohřbu začínají s plnou silou doléhat pocity prázdnoty. Kromě negativních však mohou pozůstalí prožívat i pozitivní pocity ve vztahu k zemřelému, například vděčnost, lásku, ulehčení nebo vysvobození. Na úrovni kognitivních funkcí se reakce na ztrátu projevuje sebeobviňováním, pesimistickými myšlenkami, odmítáním skutečnosti, poruchami pozornosti a paměti, zabýváním se obrazem zemřelého, vírou v jeho přítomnost či prchavými vjemy interpretovanými jako přítomnost zesnulého. Časté jsou sny o zemřelém a touha jej následovat. Během období akutního žalu se prožitky rychle střídají, s postupujícím časem se prožívání více stabilizuje a jeho intenzita se vrací k individuální normě. Člověk postupně získává emocionální odstup od utrpěné ztráty.

Rozlišit takzvané nekomplikované a komplikované truchlení, které již vyžaduje odbornou pomoc, může být někdy obtížné. Zvláště proto, že sami nemáme se"zdravým"truchlením dostatek zkušeností. Varovná může být intenzita zármutku - velmi silný či dlouhotrvající zármutek, ale i to, že žal zcela chybí. K patologickým reakcím na ztrátu patří opožděná nebo potlačená reakce, hluboká deprese či chronická reakce, kdy intenzivní truchlení trvá léta, excesivní reakce, například ve formě vystupňované úzkosti až fobie, záchvaty paniky, sebevražedné pokusy a zneužívání alkoholu či léků. Známkou nekomplikovaného truchlení bývá to, že pozůstalý je schopen vedle smutku a bolesti prožívat i pozitivní pocity, těšit se ze života či alespoň z některých jeho chvil.

Balča:
Balenko,tyto nálady jsi dostávala loni v létě a koncem léta to vyvrcholilo naším rozchodem. "Začínáš nenávidět všechny muže" no to je věta zasluhující opravdu nějaký odborný rozklad.

Domluvili jsme se na večeři a v něděli na tom, že objedeme moje tety a strýce které chci na hostině. Já na tu večeři opravdu, normálně a lidsky zapoměl! Tys, co si pamatuji zapoměla taky dostkrát na hodně věcí a nikdy jsem Ti je nevyčítal a ani je nebral jako důvod k dalším půtkám...
Ty sama jsi napsala,že přijedeš v sobotu a já nevěděl,(zapoměl) že máme jít na večeři. Bral jsem to, že tím pádem obejdeme ty tety se strýcema. I já jsem si říkal "no s tou je teda domluva!" Místo neděle na kterou jsme domluveni,je teď místo toho sobota!

Tedy (a to je teď zvolání to: all)já v návalu radosti z úspěšného zakončení velmi náročného technického studia VŠ zapoměl na slíbenou večeři pro Balču v sobotu ve dvou a uvažoval spíše nad organizací pohoštění rodiny, kde jsem se účastnil všech svateb,padesátin, šedesátin atd. a je to teď pro mně první příležitost to rodině oplatit.
Pak tu tím pádem nastal ten nedohmat se sobotou a nedělí, což obě dvě věci přehodilo a večeře se nekonala a už je tu záminka, protože Tvůj zesnul.muž by to tak neudělal a udělal by to správně! Ano, chápu, srovnáváš a tím právě nadržuješ. Slovo "nadržovat" znamená stranit někomu a dobře jej známe všichni ze školy! V psychologickém rozboru pak řečeno, že to nemáš v sobě uzavřeno a proto nadržuješ!
Já musím chápat, a celou dobu jsem chápal co cítíš Ty po smrti svého muže. Omlouval jsem Tě za všechny Tvé špatné nálady a někdy i ne příliš vlídná slova vůči mně...
Ty ale naopak nedokážeš vůbec pochopit moje uvolnění a euforii nad tím, že jsem měl radost nad koncem všeho trápení se studiem (po 12 hodinách v ten den čekání u komise zcela vyčerpán)propadl nadšení a zapoměl nad slíbenou večeří Tobě!
Dělá se mi ze sebe zle jaký jsem padouch!!

Byla jsi první komu jsem poslal sms, kdo se tu novinu dozvěděl jako první, žel, zapoměl jsem na večeři s Tebou a přehodil program.

Musím končit, jsou tu stěhováci.
R.

To Balča: Balčo, žádnej chlap není dokonalej. Asi to srovnávání s Tvým prvním mužem pořád funguje a Janča měla také v něčem pravdu.Mám pocit, že hledáš chlapa, který by Ti byl velkou oporou a jistotou.Podle toho co píšeš máš asi nějaké problémy s dětmi a potřebuješ v tomto ohledu podporu a čekáš ji od Radara, ale on sám je podle tebe dítě, které potřebuje neustálou pozornost, důkazy lásky a oporu.Aspoň tak jsem to pochopila. Mám pocit, že Radar bude skvělej milenec - poeta, taková éterická bytost a to jeho dokonalé vyjadřování.Myslím, že to s ženskýma určitě umí.Tito chlapíci dokážou zahrát na tu správnou citlivou strunu naší dušičky. Na druhé straně potřebujeme pořádného chlapa - takovej ten přírodní bodrej typ, který nic tak nerozebírá. Zvládne to na co ženy fyzicky i psychicky nestačí, věci berou s nadhledem a jde z nich cítit ta přirozená autorita a opora na kterou se můžeme za každé situace spolehnout.
Balčo, tak který typ potřebuješ? Když tak nad tím přemýšlím, tak by bylo asi nejlepší mít oba. Jak z toho ven. Já Ty tvoje dva chlapy neznám a podle toho co se dozvídám z Tvého nebo Radarova psaní nemohu dělat závěry. Jedno je jisté, potřebuješ ve svém chlapovi velkou a velkou oporu a je jen na tobě koho si zvolíš. Možná to bude nakonec někdo třetí. Život si s náma umí pěkně hrát. Vem si papír na jeden si napiš Radar a na druhý jméno toho tvýho přítele a piš si na každou stranu pozitiva a mínusy.
Pak to vyhodnoť a kde bude více plusů, tak tam investuj dál.Mám ale takovej pocit, že když seženeš toho bodrého chlapa, tak Ti bude smutno po poetovi a když budeš s poetou, tak Ti bude smutno po bodrém chlapovi.

Janca:
Jo, já byl "redaktorem časopisu Rudá vatra".
Ne,ne, kdysi jsem psal, že Balča je na obci v radě, no a tak jsme spolu psávali místní noviny-jakýsi obecní zpravodaj.
Kdy proběhne hromadné očkování psů proti vzteklině, kdy je, třeba zaplatit za odvoz popelnic...

S psychologiíí? No párkrát jsem se s ní setkal. Chodil jsem k Prof. Kohoutkovi, ale to bylo v rámci studia a jednalo se o psycholigii práce a vedení pracovních týmů.
Jinak na stř. škole kterou jsem dělal až po r. 89 tak tam tyto předměty byly taky (namísto občanských nauk, Marxismu leninislmu atd..)No a v neposlední řadě soudy kvůli synovi, tam jsou odborné otázky ve kterých soud není oprávněn rozhodnout bez znaleckých posudků, takže mé časté a dlouhé seance, v rámci vypracování znaleckých posudků se soudními psychlogy (velmi slavná jména, soudním znalcem se může stát jen velmi erudovaný psycholog)byly velmi přínosné...

text

Ještě mi nedalo, abych když už tady vytvářím příspěvky, jak zběsilá, se nepodělila s váma o jednu info, ktreou jsem někde četla, že v každým vztahu se střídají období, kdy se ti dva k sobě přibližují a až to dosáhne určitého stupně, tak se jeden zase na určitou dobu oddálí, že je to taková pojistka, protože ten jeden dostane strach, že ztrácí nad sebou kontrolu. Tak trochu ubere, ale za určitou dobu v podstatě navazuje tam, kde přestal. A to je možná ten moment, který kolikrát nemůžeme pochopit, že choval(a) se tak a najednou je obrat o 180 stupňů (sakra, kde jsou stupně na klávesnici?) Tak ahoj všichni, už jsem se vyčerpala. Mějte pohodové dny.

Radare zivot neni jednoduchy pro nikoho.sam ctes prispevky kde holky boli srdicka. ty v tom naslouchani mas praxi.Vis o cem mluvim. Holky Radar si muze klidne zaridit ordinaci.Nikdy nebyl dlouho ve vztahu natoz manzelskem.Vubec nezna jake problemi tento svazek nese.Je jen s maminkou.Skoda ze nemohl byt se svym synem.Nema potuchy jak je nekdy tezke deti vychovat. A kdyz je vychovas stejne ti nejsou za nic vdecne to vlastne od nich ani necekej.Propadam se cim dal vic do sebe.mam pocit ze zacinam nenavidet vsechny muze.Zitra si musime o tom poradne promluvit.V sobotu jsme meli jit i na veceri nebo si nekam sednout na vse si zapomel.Schuzka 3 dny domluvena na 17 hod a ty me v 16 hod napises kdy prijedu. Slibila jsem ti ze ti pomuzu objet zname ale ty me zdelis ze jsi pil pivo at ridim. Jsi porad takove male decko.Promin ale tak se me to jevi.Mas radost kdyz te obletuji zeny a to ver ze ted nezarlim. Prvni veta tvoje byla "aby se strejda neurazil kdyz se tam budu bavit s Milenou. Cestou tve poznamky kam jsi jezdil za Zitou. To byla jeho laska cca pred 2O lety.Ale zminka o tom naco jsme se domluvili .....Velky problem organizovani oslavy pro cca 1O-15 lidi kdyz to bude v restauraci.Moc se tesim az ti budu gratulovat ale mam obavu aby se na me dostala rada .Co vlastne cekam ze to si ted urcite rikas.Holky vazne zvazuji nas vztah i kdyz je nam spolu dobre neboj z vesnice me nikdo neovlivnil.asi nejsem vubec pripravena na obnoveni vztahu a vubec nejaky jiny vztah.Pozoruji se a stale vic vsechny muze srovnavam se svym zesnul. muzem.Nepotrebuji jist bobule jak ty rikas. potrebuji klid a srovnat si hlavu.Bez sexu se da zit.Koncim opravdu to zitra v klidu proberem treba i holky nam pomohou radou. pa holky je me hrozne

A co dělá naše Lištička?

To Radar: Opět mě nenapadá nic příhodnějšího než vztah Taylor - Burton, ani spolu ani bez. Pořád se mi nechce věřit, že život na vesnici je až tak mafiózní. Určitě jsou tam vztahy pod drobnohledem,ale sakra, pokud přece něco chci, tak si s tím poradím, ne? Jinak- Radare, mohl bys z fleku přispívat do nějakého časopisu, tady sis taky získal příznivce, nemají v té vesnici nějaký místní? :-))) Že bys tam střihnul pár satirických článků a sok by byl definitivně odrovnán!!! :-)))) A ty by si byl mediální hvězda a té by pochopitelně nešlo odolat.:-)))) Konec srandy, přeju zvládnutí všech úskalí a hlavně trpělivost.

Já si stejně myslím, že ukončit vztah sms, by se neměl. Obzvláště chlap by se s tím měl umět "poprat", sms bych brala od dvacítky, ale jinak..... Výsledek to sice nemění, ale,leccos může být řečeno, ta sms vždycky bude svádět k tomu - proč, kdo udělal chybu, asi kvůli tomu a tomu a věci o kterých pochybujeme, se vždycky obtížněji uazvírají, je tam mnoho otazníků.
Je to můj subjektivní názor.

já vím Radare,v podstatě jsem to byla já,kdo cítil,že lenka nám do vztahu jako stín zasahuje od počátku,ale Aleš mě přesvědčoval,že to má v sobě ujasněné a že chce jen mne.....kdybys ho znal,věřil bys mu každé slovo,je to slušný,hodný kluk,ublížil mi nezáměrně a já se nezlobím,jen to opravdu velmi bolí a myslím,že by měl být sám do té doby než Lenku překoná,ona je spokojená v novém vztahu a to ho asi velmi trápí......čert ví...třeba se k sobě vrátí...ale to už s mým životem nesouvisí...