ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

text

Ciao Radare.No úplně jsem zírala,jakou emotivní smršť v tobě ten můj poslední vzkaz vyvolal :-) to rozhodně oceňuju,vzbudit přes komp takové vášně mi téměř lichotí :-))

ne,teď vážně:v tom je právě limit těch příspěvků,jsou na malém prostoru a chybí tomu ta bezprostřední interakce z oka do oka.Je tedy úplně možné,že jsem si to špatně vysvětlila,že ty tu svoji 1. už taky nechceš a jen hledáš způsob,jak si vyčistit hlavu (tak jako já).Nicméně,zaujal mě v tom tvém projevu jeden hodně důležitý moment,a to když píšeš "jsme jako bratr a sestra (známe se od 10 roků)ale jsme takoví sourozenci mezi kterými to jiskří a ty jiskry jsou velmi silné!" no a to je právě ten podstatný rozdíl mezi tvou 1. a mojí(m) 1.,mezi náma to jiskření nebylo,bylo to jen jako mezi sourozenci-krásné,útulné,bezpečné,pečující,ale vášeň nula nula nic.Tak to jen k dovysvětlení,proč jsem nabyla dojmu,že tvůj boj má ještě význam,i přes ta všechna zklamání a bolest kterou jsi v tom vztahu zažil. Prostě si myslím,že pokud k sobě lidi cítí vášeň a takové to opravdové sexuální porozumění a zalíbení (a tím rozhodně nemyslím povrchní přitažlivost v tom zprofanovaném komerčním pojetí),tak se z takového vztahu odchází prostě hrozně špatně.Tak snad už si teď rozumíme zase o kousek víc. :-)

Jasně, bereme každýho:-).... kdo narazil na nějakýho pacholka, co nás takhle mučí

Ahoj holky.Čtu si tady vaše příspěvky a ráda bych se přidala.Vezmete mě mezi sebe?

Liško, asi jsme na stejné lodi, tak bojuj.
Mám úplně ty samé pocity jako ty. Snad se nám nad těma hajzlíkama podaří zvítězit. Na Boží mlýny nevěř. Tito lidé nemají svědomí, těm nic neublíží.Jde hlavně o nás, abychom se od toho dokázaly odpoutat. Zabouchnout ty věčně potevřená vrátka a vykročit za něčím novým a lepším.

TO MAJA: Jo, Majo, taky si to ale vystihla. TA hrdost no. Nemůžu říct, že ho miluju, ani už nejsem na něm nějak závislá, to bylo. Ale prostě je tak strašně těžký, když se ozve nebo napíše, říct NE. A on to ví a počítá s tím, a pak takhle vyhrává, protože ví, že já jako kravka čekám na to, až on řekne a já vyrazím. A když prostě se mu nechce, tak nenapíše a ví, že já nebudu nadávat ani mu nic vyčítat. Je to strašný, když to takhle píšu a uvědomuju si to... ale mozek už je tak na dobrý cestě, ale to srdíčko tam vždycky strašně udělá ten zmatek, ale strašně:-/ Ale jako je to furt myslím lepší a lepší, nezhoršuje se to,, a když mi ještě dává takovýhle rány, tak to jde o to rychleji. Jen še bojím, aby se nestalo, že zase napíše a dodrží to a já zase podlehnu. Ale musím, musím prostě, až napíše říct ne.. jenže, ono se to takhle píše, ale udělat to, to je ten nejtvrdší oříšek. Já vím, že ho nemiluju a vím, že prostě je to parchant, kterej si takhle užívá, a protože na to má, tak mu to prochází, ale já věřím na to, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě a nechci bejt hnusná, ale snad se mu to vrátí i s úrokama, protože sakra proč máme furt jen takhle trpět my a jim to má procházet, to je přeci strašně nefééééér !!!!!! Ale taky si vystihla to, že si za to tak trochu můžeme sami,, ano , můžeme a já jsem si toho plně vědoma, protože stačilo by říct ne a utnout to a je po všem. Protože on by se nijak více nenamáhal, aby to dal dopořádku, řek by jak chceš a bylo by. To je to samý, jako když jsem se s ním přestala bavit, tak jen řek, že mu to přijde líto, ale neřešil to a nebavil se.. jen tak prostě zkusil něco, co by mě dostalo a věděl, že já přilezu, že se s ním začnu bavit, a taky se tak stalo.. a to je strašný, jak já vždycky ustoupím. Fakt jo. musím s tím něco udělat:-)

To Janča: Tak si Jani představ, že včera v jednu ráno napsal. A víš co napsal? Že se teprve dnes a ted probral z náročného víkendu a pak psal nějaký kraviny, ale absolutně nic k tomu obědu, jako by se nic nestalo. Prostě napsal čau, teprve ted se probouzím z víkendu a bla bla bla.. no já na to koukala a říkala si , ty jo, jako co to je? To v sobě nemá ani kousek citu, aby třeba napsal, hele sorry, že jsem se neozval, byl jsem chlastat a nějak jsem to nestihnul, nebo aspoň něco na ten způsob.. ne, prostě ne. Proč by se MNĚ omlouval že jo,, děsnej pan kamarád.. tak jsem váhala, zda mu odepsat či ne, ale nedalo mi to, tak jsem napsala, že ¨bych se teda fakt chtěla mít jako on... už nenapsal... je to fakt takovej zmetek, kterej využívá jen příležitosti, to je fakt děsný a já kráva mu vždycky vyhovím, protože prostě nevím proč, je to tak, ale po tomhle už na to fakt kašlu, protože to udělal už nejmín po desátý a je to furt dokola:-(

To Liška a Janča:
Holky, lépe jste to už nemohly vystihnout.Tady už fakt nejde o lásku, ale nějakou chemickou závislost nebo posedlost.
Proč tyhle týpky tak chceme, když nám tak ubližují.Stokrát si člověk řekne, že nepůjde když pískne a pak vyměknem a jsme v tom zase a když se nám něco nelíbí nebo to seknem, tak mlčí a nechají otevřené zadní vrátka a pak se zase ozvou jako by nic.Ruku na srdíčko, můžeme si za to tak trošku také.Mají nás přečtené.Někde jsem četla článek, že tihle týpci mají většinou takhle rozdělaných několik žen a schází se s nimi jednotlivě podle potřeby. Nemají k nim žádnou citovou závislost - pouze je využívají, ale běda, když některá z tohoto uzavřeného kruhu chce odejít.Nedovolí jí to. Zmanipulují ji a vše začíná na novo. Takovýho týpka musíš useknout a vůbec nereagovat na jakýkoliv kontakt nebo se z toho zblázníš. Je zajímavé, jak s odstupem času si pak tyto týpky idealizujeme a říkáme si, že oni takový nejsou a v tom je ten problém. Asi to chce holky více hrdosti. Mě to také hodně bolí. Někdy mám pocit, že se zhroutím, ale pak se v dušičce objeví pocit svobody a že ze mě něco spadlo, co mě dlouho trápilo.Tyto pocity se pěkně střídají ale pevně doufám, že ten pocit úlevy a svobody zvítězí.

Ahoj,
ja jsem sem pred casem psala, se mnou to je jak na horske draze....jednou jsem v poradku po druhe bych tu nejradsi nebyla...bez chlastu bych to nezvladla...budu muset jit asi na protialkoholni, opravdu...
Holky nema smysl se ponizovat...nejdulezitejsi je zachovat si svou hrdost, je to hrozne, kor kdyz me to chytne, brecim a lituju se a nechapu proc se to stalo... Nejhorsi je , ze ja uz to chapu ,ten nas nestastny rozchod...pracuju ve firme kde vydelavam cca 18 tis, muj pritel ale vydelaval 300 tis mes.a vidite...vykaslal se na me, "prachy delaj cloveka" kdo to kdy jako prohlasil? Takova kravina!!! Poslal me do ciziny,prej potrebuju ziskat satisfakci a sebevedomi.......
A tak mam v hlave myslenky, typu: Laska je bezpodminecna, miluje takova jaka je, nic nezada a vyviji se.....
On me miluje, vim to, prej trpi taky, ale co toto je za cloveka, ktery tyra druhe a sebe???? Odesel ze sveho bytu a nechal me tady, at se prej nevidime, ze si mam v klidu neco najit...
Tak tady trpim, brecim, piju, umiram, smeju se, spim, budim se, ale kazdopadne jsem strasne zmatena a vim ze, mam definitivne zlomene srdce a uz nikoho nechci v zivote tolik milovat!!!

TO JANCA: Asi jo no. Je to fakt, že u mě musí mít jistotu, protože mu jí krásně dávám. Ale tohle mě teda fakt nasralo, pardon. Protože, když se choval takhle, když jsme byli spolu, tak jsem si říkala, fajn,asi to má důvod, že není tak zamilovanej, ale tím, že jsem byla já, tak mi to bylo tak nějak jedno. Ale teď už spolu nejsme, on si chce hrát na bůh ví jaký kamarády a chová se furt stejně? To je fakt trochu vůl:-/ No, každopádně mám další důvod(už jich mám asi milion, já vím:-) ), proč si říct, že tenhle za to fakt nestojí.
Ale určitě chápeš, že je to tak těžký a oni tak vyčůraný, že prostě když napíše, tak já najednou všechnu zlost odhodím a jsem schopná odpustit. A vím, stopro vím, že ho nemiluji, už fakt ne.. je tam prostě ale furt jiná chemie, než láska. Možná jakýsi upnutí na něj, ale nevím, z jakýho důvodu. Každopádně jsem fakt zvědavá, až se zase někde potkáme, co si vymyslí. Já se ho ptát nebudu, aby to nevypadalo, že mě to tak strašně dostalo. Ale jestli začne on, tak se mu fakt vysměju do očí :-) už se na to moc těším:-) !!!

To liška: Víš, tady vidíš, že jemu jedno, jak se k lidem chová, jestli jim ublíží nebo ne. Prostě najednou si vzpomene, tak napíše. Nebo zrovna v ten moment se cítil sám, tak napsal, dostal ujištění, že by si šla, tak je v pohodě a určitě mu to zvedlo sebevědomí. Není to ani kamarád, protože dělá tyhle podrazy. Já vím, že v tom marně hledáš logiku, ale chlapi se takhle občas chovají, mít někde pootevřená zadní vrátka. A jeho mlčení - tím to zahrál do ztracena, jinak by musel napsat kdy, takhle si může leccos vymyslet, proč nemohl a v podstatě má další šanci na jindy. Fakt si myslím, že tě využívá a je si na 100% jistý, že mu to projde. Od takových typů co nejdál.

Ale prostě nemůžu si pomoct, ale proč to dělá. Já mu napala, jak se má.. tak jsme si psali, a on pak, že mi dluží oběd a že mě chce na něj pozvat a pak prostě nemůže sakra napsat, jednu debilní SMS, že se třeba omlouvá, a že to nestíhá. Já bych ho za to neukousla, ale kdyby aspoň napsal, tak to bude vypadat, že na to myslel a prostě mu do toho něco vlezlo, ale takhle? A přeci to, že spolu nechodíme, to neznamená, že se musí takhle chovat. A co víc, chtěl bejt kámoš, furt nechápal, proč já to nedokážu,,, ted jsme mohli jít na oběd, jako kámoši a sakra, když kámoši nemůžou, tak si snad taky napíšou, že prostě nemůžou.. na tom nic není tak strašnýho. Já mám spíš pocit, že se jako bojí napsat, aby se jako neřeklo.. že ON MNĚ psal, nebo já fakt nevím, nechápu to..

To Janca: Jojo, máš naprostou pravdu. On sice říkal, že bud pátek nebo sobota bychom dali oběd, já byla ráda, že napsal, že se třeba konečně ty ledy prolomí. Přiznávám se bez mučení, že bych jela, že sem se i těšila i když jsem se bála, jak to prostojím, ale za cenu toho, že bychom se zase "normálně "bavili jsem do toho chtěla jít. Nestalo se, neozval se. A taky si vystihla to, že to není asi ideál pro mě, ale bohužel v mých očích, i když to je a bude parchant, tak je to můj typ. Ne tim, jakej je to děvkař, ale takovým tím způsobem života, přístupem a tak. Ale je fakt,že by mě podváděl a vlastně po našem rozchodu si nabrnknul tu další holku od nás a taky se s ní rozešel a přitom říkal, jak je zamilovanej. No jo, je to těžký, ale já ted taky hledám něco, jako je on. Ne takovýho zmetka, ale tak nějak nevím, jak to popsat, ale prostě něco, jako byl on. I když se to zdá být absurdní. Kámoška mi taky říkala, nikam nejezdi, on si bude myslet, že pískne a ty hned jedeš. A fakt mám sto chutí mu udělat to, co si mi Jani radila:-/ fakt mě naštval. On byl teda vždycky takovej, ale aspoň napsal, teď se už ani neozval:-( TAk jsem to nevydržela , napsala mu, ale odpověď nedorazila, tak na to fakt kašlu.. proč já se furt tak tím zabejvám, co:-(

Ahojky,ja jsem se z rozchodu vzpamatovavala 2roky.Ale doted to je stejne porad muj ideal!

Ahojky,ja jsem se z rozchodu vzpamatovavala 2roky.Ale doted to je stejne porad muj ideal!

To Liška: Nezoufej, že to nedopadlo, dovedu si představit, že tvoje srdíčko poskočilo radostí, že se třeba ledy prolomily. Ale vidíš, že eminentní zájem nemá, to by tě postavil před hotovou naplánovanou akci, ale být tebou, tak si myslím, že by mu prospělo, aby dostal lekci. A pokud něco opravdu naplánuje, tak bych mu těsně před tím poslala sms, že už něco mám. Víš Liško, tohle určitě nebude to "dvojče" pro tebe, jak píšu v příspěvku Radarovi, bude to spíš kluk,který si je jistý, že jak pískne, ty přiběhneš, buď ráda, že s ním nechodíš, bylo by to jen trápení, z jeho strany by si moc lásky nedostala a myslím si, že to, co ti udělal po kráké době vztahu by bez problému zopakoval i po delším vztahu a bez pocitu viny.

Radare, nehodila jsem věšák. Jen jsem poslední dobou byla spokojenější, přišla sms, tak mě to potěšilo. Pročetla jsem příspěvky a uvědomila jsem si, že ty, já i někteří další tady hledáme náhradu za tu naši jedničku u někoho jiného, ale pak jsme rozčarovaní, že ta 2 není a nikdy nebude jak ta 1. Možná se jí může něčím přiblížit, ale vždycky tam budou rozdíly a v každém dalším, zase budeš hledat tu jedničku, v tomhle já vidím největší problém, že když poznáš někoho s kým si naprosto"sedneš", tak všechny další s ním srovnáváš. A taková spřízněná duše se mockrát za život nepotká.Mám na mysli soulad po všech stránkách, takovéto když jsou oba naladěni na stejné vlně. S někým dalším to může být hezký, ale bude tam chybět to jiskření i to že si třeba něco myslíš a tvůj protějšek stejnou věc řekne. A to si myslím, že je v tvém případě, tak děláš dobře, žes to nevzdal. Protože najít to své "dvojče" je strašně těžký a ne každýmu se to vůbec podaří.

Tak jsem nikam nejela, protože můj "miláček" se jaksi neozval. On mě teda tvrdil, že buď dnes nebo zítra, protože má prý hodně práce. Tak jsem mu odpoledne psala, že ať napíše, až bude mít teda volno, že se nebudu vnucovat. Nenapsal. Na jednu stranu jsem ráda, protože aspoň jsem se ušetřila třeba smutku, ale na druhou stranu jsem se docela těšila. Jela bych. Ale uvidíme, jestli se ale zejtra neozve, tak akorát potvrdil, že je furt stejnej parchant, jakej byl asi vždycky.

Toho se bojim nejvice ze to bude hodne dlouho bolet nez na nej zapomenu

Asi jo je fakt muzu si za to jak sem se k nemu chovala njn tak mu reknu ze to proste prijimma ze si za to muzu sama a ze mu cestu necham volnou no neda se nic delat :(A co si mu na ty rekla?Míšo?