ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Teda, tak dneska to tady zase jede...proč k sobě prostě nemůžou dva lidi pasovat jako klíč do zámku, aby se nemusely řešit takový hnusárny, jako je nevěra, hádky, atd???
V sobě už to pomalu začínám ty pocity sebelítosti zabíjet, ale sem tam mám chvilku, kdy se mi sevře žaludek a vyhrknou mi slzy, ale myslim, že to brzo přejde, přece jen, když jsem tady vypsala ty jeho vlastnosti, tak mi asi svitlo a opravdu takovej člověk nezaslouží, aby ukápla další slza a že už jich ukáplo...
Pro Bartona: radim přesně to samé, co diana, sice nevím kolik Vám tak zhruba je, ale mám s tímto osbní zkušenost, jakože s rodičema, ještě tedy horší, ale to už patří do jiné rubriky, ale jen jsem chtěla podotknout, že já to brala sportovně, spíš jsem chtěla, aby se rozvedli, bylo mi tenkrát asi tak 12, ale myslim, že tvoje holčina je dost sobecká, že si nechá nejdřív od tebe pomáhat a pak tě jakoby odkopne, ne? Ale hlavní je ta trpělivost...bud tě to časem přejde a vykašleš se na ní a najdeš si jinou a nebo se za pár dní uklidní a budete zase spolu:-) Ten čas je někdy opravdu na obtíž, když ho potřebujeme, tak letí jak blázen a v nejhorších chvílích se táhne pomalu jak smrad...ale to už neovlivníme, ... pevné nervy přeju...

Bartone, cenné zrovna nejsou, ale snažila jsem se, nikdo, kdo to nezažil, nemůže pochopit...

děkuji za cenné rady, po duševní stránce mi pomohly.NIkdy jsem netušil jak je to těžké.

Zdravim vás tu všechny!Jsem taky po rozchodu a je to sakra záhul pořád jsem celá naměkko....podváděl mě atd.Pak sebelítost a nedůvěra v lidi okolo no hrůza.Ale z těhle článků do mě vstupuje síla a doufám že to přejde já si sebe začnu víc vážit.Ale stejně je mi smutno.....

Ahoj chci se s váma podělit prroživam ted těžké období byl jsem s partnerkou rok a osm měsiců z toho jsme rok a dva měsíce žili a bydleli spolu.Celou tu dobu jsme měli společnou práci a byvali jsme spolu víc než zdravo.Partnerka má ditě a já si na malého hodně zvykl on na mně taky.Poslední půl rok nám ve vztahu začly problemy,nejprve se u ni začla projevovat žarlivost a strach o to že by mně mohla ztratit bylo to čim dal horší a nakonec jsme začli chodit k pychologovi.Partnerka se poslední měsíc začla chovat divně,nahle mi začla dvat najevo že mně nepotřebuje,začla chodit s kamaradkama kamaradamy pryč a já doma hlidal ditě,měl jsme radost z toho že si povyrazí ven a pobaví se.Vždy mi davala najevo jak měn moc miluje a já měl pocit,že jsme ten co miluje min a tudiž jsme si byl parnerkou zcela jistý,už jsme se ji tak nevěnoval.Poslední dva tydny nosila u sebe pořad telefon a esemeskovala si s někým,pořad zpívala a pouštěla si hudbu o lásce,pak mi začla mluvit že poznala nějakého fajn kluka co má 20 let.Podotykam mně je 25 a partnerce 24,pořad o tom klukovi mluvila a v den svých narozenin ditě dala k sousedce a šla s ním,začla jsem žarlit celý vikned nebyla doma pořad jsem ji volal a ona byla na mně chladná a křičela,v zachvatu beznaděje jsem ji do telefonu řekl že se s ním rozchazím,když přišla domu nechtěla se mnou spat v jedne posteli já už citěl která bije sbalil jsme si věcí a přestěhoval ke znamé,mám novou práci od zaří,dnes je to patý den co jsme od ni odešel je to stršné bolí to,srdce by mi puklo,každý den jsem ji musel vidět pořad esemeskoval a volal,dnes jsem u ní byl a brečel jsem a ona mi řekla že mně nemiluje a že mně má jen ráda a že to tak dal nechce,že chce být sama,a že i pro malého to tak bude lepší,malej má 4 roky nevím jak to bude snašet,ukazala mi na displeji fotku toho 20-letého kluka,říka že ho nemiluje,ale já si myslím,že se do něho zamilovala,jelikož se změnila až od doby co ho poznala.Je to pro mně těžké nevím jak na ní zapomenout,protože ji miluji a malého taky

to Liska: no ja to tady zatim ctu, ale je mozny, ze behem pristich par tydnu budu mezi temi, co se tu vypisuji se zlomenym srdickem... prave kvuli te slecne :( a asi by bylo fajn, kdybys to byla ty - melo by to rychly konec i u me :) a nemusela bych se placat v te nejistote a nevedomosti, co dal...

Bartone, vítej do naší malé terapeutické skupiny. Tohle je opravdu zvláštní situace, nejde o nevěru, vyprchání lásky, alkohol, ani domácí násilí (běžné důvody rozchodu). Přijde mi, že to u vás snad ani rozchod v pravém slova smyslu nebyl...očividně tvoje slečna prochází hodně těžkým obdobím, neumím si to představit, protože moji rodiče jsou zaplaťbůh pořád spolu, ale musí to být nápor na nervy. Každý člověk reaguje jinak, někdo se v krizi potřebuje o někoho opřít a někdo se s tím zase chce vyrovnat sám. Třeba tě do toho nechce zatahovat, kazit váš vztah.

Nejfrekventovanější rada tu zní: čekat, použiju jí i na tebe. Dej jí najevo (napiš, zavolej, osobně), že jí miluješ, chápeš, podporuješ a když bude potřebovat, že tu pro ní vždy budeš. To udělej jen jednou! A pak přijde to nejhorší-obrnit se trpělivostí: nenaléhat, netlačit, citově nevydírat.

Říká se, že slovo "pauza" je jen začátek konce. Taky jsem si to vždy myslela, ale nedobrovolné členství v tomto doktorkovském klubu mě vyvedlo z omylu. Pauza je pauza, nemusí to být vždy konec.

Doufám, že ti to nepřijde jen jako utěšující kecy, zase napiš.

ahoj, včera sem se rozešel s moji partnerkou,je mi pod psa. Nevim co dělat. Napsala mi že potřebuje čas(její rodiče se rozchází), sešli jsme se,že si to řekneme do očí,nejprve vše vypadalo ok že to bude dobré, pak jsme to začali řešit...přímo mi neřekla nic, ani že je pauza nebo že se rozcházíme ale bylo to jasné...dlouho se neuvidíme.Dala mi pusu utřeli jsme si slzy, chovala se strašně mile...když jsme se ji zeptal jestli už mě nemá ráda, tak skoro vykřikla že ne že mě ráda víc než kamaráda, to mi nedává žádnou naději ikdyž to zní pozitivně, slova "víc než" jsou dost neurčitá... Nevím jestli mám doufat že se dáme zase dohromady, nebo to odsoudit k záhubě. Po dvou letech mám nádherné vzpomínky a na ty špatné si nemohu vzpomenout, ikdyž byly.Rok jsem jí byl oporou když měla doma problémy,psávala mi že by to beze mě nezvládla...V pátek jsme byli spolu líbali se mazlili vše bylo v pořádku a v utery, po dvou dnech co mi nebrala telefon(jen mi napsala že chce být sama, že to doma nezvládá)mi napsala že potřebuje čas takže asi pauza, že je jí líp samotné. Nevím jak se mám zachovat, jestli ji mám psát,jestli mám doufat že se to spraví(to je samozřejmě lehčí) nebo že je konec, což je daleko těžší...Vím že je to dost subjektivní situace, ale budu vděčný za každou radu, jsem strašně zmatený a to nejhorší je že ji miluji...

Ze to nerikam jen tak a kdyz by se vratil,ze to bude zase stejne..Fakt neni clovek ktery by me klamal..Rika veci tak jak je citi..a fakt ted asi nevi co bude dal

Nevim no..Tak nejak je to,ale prece jen jiny pripad..Jsem stale v kontaktu s jeho rodinou a i ti doufaji,ze to dopadne dobre..Ze neni vsem dnum konec..Ze mu mam dat cas at si to uvedomi..Jako kdyby uz nebyla zadna sance nechtel by at jdu do te prace kde se budeme muset videt.Byt jen obcas..Spis si myslim,ze kdyz rikal,ze by se chtel vratit ale ne ted,ze je jeste brzo,ceka jestli se opravdu zmnenim

To Diana, Artepka: Holky díky, souhlasím s Vámi, tak snad to nějak zvládnu a budu bojovat za svoje psychické zdraví:-))

To wyckyy: Připadá mi, že jsi v podobné situaci co já před rokem a ta situace trvala ještě donedávna. Taky jsem nevědla na čem jsem, psala mu, byla s ním pak zase ne, pak jsem se dozvěděla, že má ještě holku a tak se to tak motalo skoro ten rok. Pak jsem mu psala, at mi teda napíše, na čem jsem, že ho mám ráda, že je mi s ním dobře a on neodepisoval a když se uráčil napsat, tak prostě, že se omlouvá, že neměl čas a že mě má rád a nechce mi ublížit, no prostě ty kecy. A vyvrbilo se z toho to, že on prostě semnou už nechtěl být, já si něco nalhávala psala mu a on to ignoroval. Ale pak jsem přesně nechápala to, že když jsme se viděli, tak to ¨se choval, jako kdyby mě miloval bůh ví jak dlouho a proto jsem se tak dlouho kvůli němu trápila. Klukům prostě vyhovuje mít rozehráno na více stranách, je to pro ně pocit bezepečí. A o to víc jim nahráváme do karet, když z nás cítí, že jsme na nich jakoby "závislí" a oni s námi mohou manipulovat. Takže vědí, že pár milých slov a doteků nám pomůže zapomenout na to, co nám dělají a jak nám ubližují. A je to tak, protože my jim pak hned odpustíme a myslíme si, bůh ví, jak to není dobrý. Sem tam se s námi vyspí, aby se neřeklo, protože jim nedělá problém přes den spát s jinou a večer taky s jinou... takže to prostě neřeší a my jsme pak naivně šťastní a namlouváme si, že když s námi spí, tak nás přeci musej mít rádi, ale někdy je realita trochu jiná... já v tomhle žila skoro rok a stálo mě to pěkných pár kýblů slz,, a ted, když se podívám zpět, tak naprosto zbytečně.
Je mi jasný, že když miluješ, tak prostě není co řešit, ale ono je aspoň dobrý, že ti to takhle pár lidí řekne, možná tě to trochu probere.

Já když jsem sem začla chodit, tak jsem nejdřív taky nebrala moc rady vážně, ráda jsem si je přečetla, ale dělala furt stejné chyby, ale postupem času, jsem si začla říkat, že na tom něco bude a dopadlo to nakonec tak, jak říkali mí rádci zde:-)
Všem hezký den !!!

Luky-!!!špatně jsi mě pochopil!!! Já se omlouvám, asi jsem to napsala blbě. Určitě jsi nikomu neublížil, jen jsem tím chtěla říct, že to co říkáš, tady bude nepopulární, fakt promiň, nemyslela jsem to špatně.

Jsi ovlivněn vlastním neštěstím, to je naprosto jasný. A je dobrý vědět, že to taky může dopadnout špatně. A že jako svině se můžou chovat i ženský...

Mrzí mě,že vlídnost a snaha pomoci nakonec vyzní opačně,je mi to líto.Nenávidím lež,stála mě i s nešťastným vztahem daň ve formě poškozeného zdraví,trápil jsem se jak zvíře pro člověka,který to vesele bez mrknutí oka hrál na dvě strany a procitnutí bylo hrozné.A to je důvod,proč jsem se snažil pomoci,nikoli ublížit.Pokud se stalo,omlouvám se.A na Tvůj dotaz - jsem opravdu muž.

Dobré ráno všem,

artepko-naprostý souhlas s příspěvkem pro Lišku

wyckyy-co jsem včera říkala? Trpělivost! Copak máš v záloze dalších 10 princů? Nemáš...tak ti stejně nic jinýho nezbejvá než čekat.

Luky-myslíš to dobře, ale tohle tady ty rozervaný srdce slyšet nechtějí, tvoje slova nepadají na úrodnou půdu, tady se všichni živíme nadějí, COŽ NEZNAMENÁ, že nemáš pravdu! Nechceš napsat svůj příběh? Zajímal by nás názor chlapa (jestli teda jsi, tady člověk nikdy neví).

A Ty se jen trápíš a týráš.

A nebo to hodil za hlavu a uz to neresi

Tak jsem mu vcera napsala peknou zpravu jako,ze nemuzu zapomenout na minulou noc a tak a neodepsal..Lepsi,nez kdyby napsal neco hnusneho,soudim,ze sam ted nevi co dal..ach jo

Teda liško, tvou situaci ti také nezávidím...Ale radím ti dobře, nech ho bejt, vypadá to, že on ke svému blahu potřebuje mít dvě holky...takovýhle zmetky fakt nebrat, možná se s ní někdy rozejd, ty nastoupíš na její místo a časem se posuneš na místo té, kterou bude podvádět s jinou...chlapi jsou v tomto velice sobecký a je jim jedno, kolika lidem najednou ublíží, nebo možná jim to ani neni jedno, ale spíš nad tim nepřemejšlí....

Uff, tak to jsem si oddychla, protože to by byl dobrej trapas.. já se tady vyzpovídávám s pocitem, že to nikdo jinej nečte a ještě toho trochu, ..... no , ale i když možná by to bylo i dobrý, kdyby si to byla ty , aspoň by to mělo rychlý konec:-)

To Janča: Ahojky, koukám,že koncem léta se vracejí staré známé tváře:-) teda ty tváře jen obrazně řečeno:-)

Já vím, naštěstí nejsem zamilovaná, což mi situaci dosti usnadňuje, ale líbí se mi. Už jsem to chtěla utnout i mu to psala, že to takhle nejde dál, ale vždy se ozval, zavolal napsal a nebo řek, at to skončím, ale že on mé číslo nevymaže.
Ted byl na akci a cpal mi lístek at tam přijedu, proč ho nedal jí? Včera mi volal, že je sám doma ať přijedu, proč nebyl s ní? Tohle mě tak strašně užírá a štve. Tak když jí tak miluje, tak ať mě nechá na pokoji a když může bejt s ní at s ní je a nechce bejt semnou. Pak já v tom mám zmatek a mám se v tom vyznat.. to fakt nejde...
Nechci už bejt na houpačce, to jsem teď byla skoro rok a teprve ted sem se z toho vyhrabala (doufám, že úspěšně)... sakra chalpi, proč nás tak zlobíte a mučíte :-) ????