ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

text

Dobry, to nejsem ja... Ale uplne jsem si pripadala jak ta pritelkyne, o ktere pises :( teda pritel uz s tou slecnou pry neni v kontaktu, ale kdo vi...

Ahoj Radare, taky tě ráda čtu po dlouhé době:-)

Já vím, vypadám jako lehká děva, ale tak to není. S tímhle klukem jsem se pár měsíců znali. Potkala jsem ho na jedný akci. Dlouho jsme si psali, ale neviděli se. On se pak strašnou dobu neozval a já postupně zapomínala. Pak jednou zavolal a šli jsme dát drink a pak u nás přespal. A vyspali jsem se spolu. Ale nebyla to známost na jednu noc. Já si to teda myslela, protože jsem nevěděla, co od něj můžu čekat, ale nebylo to tak. Od té doby mi furt volá píše a říká, že nechce mě odhodit jako kus hadru, protože mě "má rád"- Já se nezamilovala, mám ho ráda, líbí se mi, ale řekla jsem mu, že druhý housle hrát nebudu a že to tedy nechávám na něm... tak uvidím, co se z toho vyklube. Ze začátku byl hodně akční a proběhly i sms, že budeme spolu, ale pak zase couvnul, že nemůže tý svý takhle moc ublížit, že mu pomohla dostat se ze dna. Tak sem se začla smát a říkám: A to že si jí podvedl to si jí jako neublížil.Bylo na něm vidět, že je z toho špatnej a taky se dušoval, že podvedl dvakrát a vždy to nebylo jen tak bezhlavě ale mělo to svý důvody. Sama dodteď nevím, co jsem byla za důvod, ale líbím se mu a to jsou prostě chlapi no. Ale je furt s ní. Píše mi, volá mi, vídáme se,, ale co bude dál, to je asi vě hvězdách.

Jsem z Prahy,, bože, doufám, že to není tvůj přítel. Té slečně má být údajně 18 let

Liška: ptáš se co bychom dělali my? No Liško, Liško....!!!
Už si ani nevzpomínám že by jsi nenapsala něco o společném "vyspání" s někým! To hned každýmu dáš a pak teprve řešíš jestli chceš vztah nebo ne, resp. jesti chce on Tebe?
Nezlob se na mně ale začíná to trochu zavánět promiskuitou ne??

Takže? Asi jsem fakt blbka:-D Musim se ted odmlčet, napíšu ráno...zatím se tu mějte:-)) A samotě zdar...:-(

On se o víkendech nebaví, ale dělá podle svých slov to, na co měl občas v našem vztahu hroznou chuť, ale bylo mu to blbý. To znamená ležet u televize, sledovat sport a číst si, prostě nedělat nic. Je pravda, že na to jsem mu vždy řekla, kolik mu je ... jsem dost akční, ráda plánuju a tak, ale očividně jsem to přeháněla. On je aktivní sportovec, žádnej lenochod, ale tohle prostě rád dělá. Takže to vypadá asi tak, že já odjedu k nám na chalupu, on k nim a pak mi píše, jak sleduje MS v atletice a čte si Speed...

Na společnou akci to prozatím nevidím. Společných známých je tuna, ale teď jsou všichni ještě v luftu, na dovolených...pokud něco bude, tak proč ne. Sama organizovat nic nemůžu, to by bylo fakt "nenápadný".

Jinak s tím stresem-přesně, někdy mám pocit, že jsem papiňák, co každou chvíli vyprskne, ale zatím to zvládám. Ty víkendy už hůř.

Takže si to shrňme: intelektuálně ti nevyhovuje, sex ti přijde nechutnej, vzhlížet k němu nedokážeš, obdivovat ho taky ne. Takže???

Jo a ještě vzkaz pro lišku, co sem psala ráno, já bych se na něj vykašlala, jestliže nemá vyřešenou minulost, budeš se akorát trápit, zkus si přečíst mé příspěvky, možná tě to odradí, ten muj měl ze začátku rozjetou bejvalku, jakože si nechával zadní vrátka, co kdyby to se mnou nevyšlo...nestýkal se s ní teda do té doby, než se s ní po 2 měsících vyspal, pak měl jednu ženskou na internetu, se kterou spal dřív, ale v tý době, co mě poznal se spokojil jen se psaním si a pak ještě jednu, která do něj byla zamilovaná...když to takhle píšu, tak je mi opravdu na zvracení, co? Jen jsem ti chtěla říct, že do vztahu se už rozhodně nepohrnu, dokud si nebudu jistá, jestli ten dotyčný není takovej sobec...chápete, ne?I když v těchto případech fakt moc radit nejde, stejně každá uděláme to, co nám srdce povolí a mozek striktně zakáže...tak at to klapne, liško...

jo a ještě jsem psala, že jen kvůli sexu to také není, jestli jsi to pochopila jakože jo...ted mě s nim sex spíše připadal nechutný, když si představim, že spal s NÍ...hnus...takže proto se nechápu, nechápu svoje činy, ani to jak se vlastně ponižuju... doufám, že mě to brzy přejde a znovu nabydu svého zdravého sebevědomí...chlapy totiž opravdu vycítí, když je ženská v háji a tak si jí ani nevšimnou, kdežto, vždy když jsem zamilovaná do toho jednoho, tak by se přetrhli, chápete? To jako jim smrdíme??? ted to byl vtip, ale já to tak opravdu mám...

Jo no, já taky vedle sebe potřebuju chytřejšího chlapa, sama si taky nemyslím, že bych byla hloupá, doufám, že to tak taky nevyzní:-) ale prostě nad sebou potřebuju pevnou ruku a od chlapa se něco učit a svým způsobem ho obdivovat, což se v tomhle vztahu opravdu nedělo, vlastně jsem měla jen jeden takový vztah, který by mi vyhovoval, ale tam byl zas problém s jeho přehnanou žárlivostí...Prostě sama sobě nerozumim a za to se, dalo by se klidně říci i nenávidim, že mě něco uvnitř mě táhne k takovýmu šmejdovi...
Reakci na tebe jsem asi napsala že to tak vidim, že tě trápí, pač jsem ted v takové situaci, kdy hážu všechny do jednoho pytle a možná mu tolik nevěřim jako ty, chápeš jak to myslim, ve všech prostě vidím hajzli, kteří něco dělaji po nějakou záminkou...možná proto jsem to tak napsala, ale v tvém případě asi opravdu jedná fér a vypadá to na slušnýho chlapa, jenže, kdo má pořád vydržet ten stres, aby mu neuniklo něco, co se "neříká", co by ho mohlo jakoby odradit, víkendy o samotě a tak...? On se o víkendech baví? Jakože co třebas nadhodit společný víkend, nemyslim sami, ale musíte mít přeci společné známé a tak, jakože uspořádat třebas něco někde na chatě, nebo něco v podobným duchu? Jakože aby se nelekl, že s nim chceš být sama a tlačit na něj? Nebo cokoliv, prostě strávit, ted se omlouvám za to S, nevim, jestli tam neni náhodou Z, ale to je fuk, prostě S/Ztrávit po dlouhé době víkend hezky? Nemyslet na to co on dělá a bejt tak nějak spolu? Myslíš, že bys něco takovýho nevymyslela? Takovou malou pastičku, ale v dobrém slova smyslu?:-)) Držím palce...
Jinak BROUKU je od něj milé:-))) A je vidět, že i on to nebude zrovna lehké...:-)

Artepko, to je teda situace, neumím si představit, že bych radši nebyla sama, než s někým, kdo mi nesahá...vždy jsem potřebovala chytřejšího chlapa a protože sama nejsem blbá (doufám, že to někoho nepobouří jako samožerství), tak to byl dost problém. Pak jsem ho našla a...dál už to znáš. Jen kvůli sexu-no dobře, ale jen do té doby, než bude někdo jiný, ne?

Nemusíš radit, vím, co dělat, pokračovat v tomhle a jestli se to má stát...Jestli to vyznělo, jakože mě trápí, tak tak to vůbec není. Naopak se chová moc férově, slušně a ohleduplně. Na moje občasný citový výlevy odpovídá slušně, ale jasně, žádný marný naděje. Je to jen tím, že spolu pracujeme (podnikáme) a řekli jsme si, že se pokusíme to zvládnout, protože je na nás závislých ještě pár lidí...no to je na dýl. Takže se trápím vlastně sama. To je debilní, když to takhle napíšu, ale je to tak.

P.S. Právě mi chtěl rychle něco říct, nepřemejšlel nad tím a vypadlo z něj "..., že jo, BROUKU, eeeee, vlastně..." :o)

To právě vůbec nevím, ve své podstatě je mi odpornej, jeho chování, jeho přemejšlení, neklapalo nám to, ani v posteli ze začátku to nebylo zas až tak skvělý....ted je to tedy v posteli parádní, našli jsme, co nám oboum vyhovuje, ale kvůli sexu mě to k němu opravdu netáhne...nevim co to je...ani on sám neví, co ho ke mně pořád táhne, když já byla tak strašná a musel se chodit léčit k bejvalce...asi jak říká tvůj, doufejme budoucí opět přítel:-), sama si do hlavy nevidim a jsem z toho sama dost v háji, že se dokážu takhle chovat a vůbec se s nim po tom všem co udělala ještě bavit...nechápu, stejně tak jako všichni moji kamarádi/dky... Možná se akorát bojím té samoty, sice mám dvě kočičky, které mě fakt dovedou podržet v nejtěžších chvílích, ale neobejmou mě:-( Jako úplně hloupej taky nejni, ale občas mi jeho reakci připomínají jednání náctiletého kluka a to mě dovádí k šílenství, jemu bude za chvíli 28!!! Takže z toho usuzuji, že co se intelegence a jednání s lidmy týče, mi nesahá ani po malíček u nohy...
Jinak k tobě...já bych prostě nevydržela, aby mě tak dlouho trápil...musí to být fakt láska jak hrom...Jenže těžko říct, co ti poradit, čekání ti radí každý, to já ti ani radit nemohu, když sama nevydržim ani jeden den sama...proto ten obdiv...

Artepko, díky moc :o) Neboj, taky mám úlety, záchvaty zoufalství a pláče. Jen se je snažím omezovat na doma a neobtěžovat ho s tím. Pozvala jsem ho na večeři a vše mu s maličkatou dušičkou, roztřeseným hlasem a slzami v očích řekla. Od začátku, jak jsem to podělala, že ho moc miluju a jinýho nechci, no monolog asi na 15 minut. V závěru jsme brečeli oba. Řekl, že si návrat UMÍ představit, ale TEĎ NE. (Wyckyy-vidíš ten rozdíl? Tvůj řekl, že se CHCE VRÁTIT, ale NE TEĎ.) Prostě cítím, že by to bral jako nátlak a to není dobrý. Pokud bych si návrat vydupala a pěstičkama vynutila, tak by to stejně nemělo dlouhého trvání.

Jako na začátku - to mě přesně napadlo taky, takhle hezky se ke mně nechoval už několik posledních týdnů, kdy mu velké "R" leželo v hlavě, takže být to jiná situace...jenže není, bohužel.

Naposledy jsem ulítla a napsala mu hysterickou sms v pátek (víkendy špatně zvládám), odepsal, že sám si do hlavy nevidí. Od té doby se držím jako blázen a ... atmosféra je celkově lepší. Takže trpím a držím.

Jednat s člověkem na rovinu je snad naprosto normální mezi slušnými lidmi. Lháře nebrat, artepko! Navíc si myslíš, že je hloupej? Co tě k němu tedy tak přitahuje? Není pak lepší být sama?

Teda opravdu respekt pro dianu, tohle bych nevydržela ani vteřinu, hned bych na něj skočila...! A taky bych mu narovinu řekla, jak to cítím, fakt tě obdivuju:-) i když to jak jsi to popsala, tak je to na jednu stranu opravdu hezký, že se k sobě tak chováte, jako kdybyste začínali?;)) Jinak u mě je největší problém, že jsem zvyklá jednat s člověkem narovinu, ale ten muj je tak prolhanej a podle mě člověk který lže, musí být hodně inteligentní, aby to na něm ti druzí nepoznali, ale to ten muj opravdu neni, nechci ho urážet a pomlouvat, to je pod mojí úroven, ale je to tak, jinak bych na to asi nepřišla...a to utíkání za někým jiným, aby se rychleji zapomnělo, tak jsewm to taky dřív dělávala, ne teda úmyslně, ale vždycky, když mi bylo nejhůř se objevil někdo, do koho jsem se mohla zamilovat, jenže ted mám poslední dva roky nějakou smůlu a proto se už 8 měsíců tahám tady s tímhle...

Tady se to ale poradne rozjelo:-)Artepko dekuju za prispevek necham to byt a nebudu nic hrotit..A Adame takhle nejak bych to videla i u toho meho..Ze chtel zkusit neco jineho,zapomenout,ale nakonec proste nemohl..Mi jsme si vzdycky rikaly veci narovinu..Ja ani on moc lhat neumime to se hned pozna..Budu cekat.Jestli me ma rad tak ta dnesni noc mu bude vrtat hlavou..

Tady se to ale poradne rozjelo:-)Artepko dekuju za prispevek necham to byt a nebudu nic hrotit..A Adame takhle nejak bych to videla i u toho meho..Ze chtel zkusit neco jineho,zapomenout,ale nakonec proste nemohl..Mi jsme si vzdycky rikaly veci narovinu..Ja ani on moc lhat neumime to se hned pozna..Budu cekat.Jestli me ma rad tak ta dnesni noc mu bude vrtat hlavou..

Artepko, díky za optání, máš pravdu, že když spolu děláme, tak je větší manévrovací prostor pro různý postupy. Jsem šťastná, že ho vidím každý den a těším se do práce jako nikdy. Rychlý spád to ale nemá ani omylem. Na uvítanou a rozloučenou mi dává pusu na tvář, občas mě jakoby poloobejme nebo co to je. Když jde okolo, tak mě někdy pohladí po rameni, nebo se ke mně přisune na židli a pohladí mě po ruce, přijde ke mně a pohladí mě po zádech pod tričkem, hezky se na mě usmívá. Chválí, jak mi to sluší, opatrně zjišťuje, co dělám po práci a o víkendech, jestli se s někým scházím, sám od sebe mi říká, co dělal on a co plánuje. Když si jdu pro něco dobrýho do obchodu, tak mu třeba taky nějakou maličkost koupím a to jsou pak ódy, jaké má super služby a jak ho rozmazluju. Už začal i "nahlas vzpomínat", zmiňuje, co jsme kde zažili a kde jsme byli. Občas mluvíme dvojsmyslně, jestli je to flirtování (?) nevím, ale bavíme se tím oba. Když mu pomůžu v práci, tak říká, jak jsem chytrá a šikovná a jak si váží toho, co pro něj dělám. Nebo mi píše smsky, jak je rád, že spolu tak hezky vycházíme, že za souč. situace ho překvapuju a že mi za to děkuje a že je hezký, když se na něj usměju...

Poznámky typu: co by bylo, kdybychom se k sobě vrátili...to už jsem tu psala dřív, že jsem rázně zatrhla, protože mě to hrozně moc ubližuje a tejrá.

Po 8 letech se natolik známe, že ani nemusíme mluvit, nebo řekneme něco stejně a pak se tomu smějeme.

Takže takhle jsem na tom.

Pro Liska: muzu vedet odkud jsi? :) pripada mi,jako bys psala o mym priteli :))

Luky, taky se mi po rozchodu stalo, že jsem skončil se slečnou v posteli, lehce přiopitý, programově, abych trochu ztratil zábrany. Ale nakonec k ničemu nedošlo, i když technicky by to bývalo šlo. Prostě jsem nemohl, myslel jsem na někoho jiného a došlo mi, že bych ublížil jí i sobě. Ovšem chápu, že některý chlapi tuhle fintu používají, aby si mohli užívat na víc frontách.

Luky, souhlasim s wyckyy, každej nejni takovej jako ten muj...Akorát na mě se lepí takovýhle individua, dříve jsem měla víc štěstí na takový jako je ten wyckyy, ale nevážila jsem si toho tolik a ted se mi to zřejmě vrací...nemůžeš házet všechny do jednoho pytle...I když to, co jsi napsal sedí přesně na toho mýho, to jo...stručně a výstižně, jenže proč mám pořád pocit, že se změní, když vim, že se nezmění??? Nejsem blbá, ale v tomhle se chovám jak nějaká patnácka, která se bojí že už si nikoho nenajde...